Masis se narodil 12. ledna roku 1952 v hřebčíně Napajedla sedm let po druhé světové válce a čtyři roky po únorovém převzetí moci komunisty. Narodil se do doby, která ještě nebyla zcela usazená a 50. léta byla také nejhorší z hlediska rozsáhlých vynucených společenských změn nastolených novým režimem.
Jeho otec City (Caissot) byl maďarské národnosti a patřil ke špičce svého ročníku, když vyhrál tamní St. Leger a byl druhý v Derby. K nám se dostal jako typický produkt své chaotické doby a divokých evakuačních přesunů hřebčínů, když se na území Československa objevil v konvoji z Maďarska, které tehdy bylo decimováno tuhými boji mezi wehrmachtem, SS a sovětskou armádou. V této nepřehledné situaci bylo rozhodnuto o evakuaci do tehdy relativně „klidného" Československa, kam v té době mířila řada evakuovaných hřebčínů. No a City zde už zůstal, neboť byl zabaven naší armádou. Takhle se tehdy získávala cenná krev a díky válce zůstalo velké množství koní nakonec na našem území, na nich se poté postavil poválečný teplokrevný chov (typicky hřebčín Albertovec).
City pocházel z hřebčí linie Bay Ronald, která je naprosto neodmyslitelná v historii teplokrevníka, neboť z ní vychází nejen Cottage Son nebo Cor de la Bryere, ale především silně ovlivnila rodokmeny i na straně matek (mj. Furioso, Ladykiller, Ramiro Z)… Zajímavé je, že v Maďarsku naopak linie v roli mateřských otců selhala a protože z linie Caissot pocházela řada masivně využívaných hřebců v čele s nejlepším maďarským koněm 20. století Imperiálem, negativně se to tehdy odrazilo na kvalitě maďarských plnokrevníků. Podobný problém u nás postihl i Cityho, když jeho nejlepší dcery na dráze v chovu selhaly na celé čáře. Např. derby-vítězky Bosna a Svatava byly hořkým zklamáním, i když se samozřejmě v produkci dcer nějací jedničkoví koně objevili, ale nikdo z nich nebyl mimořádný. Prakticky během jedné generace byl City ze hry, i když se některé jeho neplnokrevné dcery uplatnily v zemském chovu (v rodokmenech Almhirt I, 1932 Almhirt – 9, Amio) a také se vyskytuje na mateřské straně původu např. Sirana nebo Parcela. Naštěstí pro nás, Masis v tomto směru byl netypickým zástupcem linie.
Matka Mamuška (Ut Majeur) by se k nám také nedostala, nebýt druhé světové války. I ona se na našem území objevila jako repatriační, když jí byl sotva rok. Ve třech letech se ozdobila Oaks vítězstvím a skvělými třetími místy ve St. Leger a Ceně prezidenta republiky. Po celkem šestnácti startech ve dvou a tří letech odešla do napajedelského chovu, kde se jí podařil naprosto husarský kousek. Kromě Masise totiž dala derby-vítěze Makara, který poté odešel do bulharského chovu, a vynikajícího Mohykána. Mohykána můžeme dneska vidět v původu plemeníka Celer, v chovu dal především šťastného derby-vítěze Nila a „T" skokana Pasáta, kteří oba dva působili v teplokrevném chovu. Ale nejdůležitějším potomkem Mohykána byl Hradschin, narozený z dcery Horalky. Hradschin byl zástupcem rodiny Heimwehr v Německu několik dekád před příchodem Heraldika, pozdějšího otce OH koní. Hradschina i dnes můžeme vidět na mateřské straně sportovních koní jako např. 1,60m skokana La Rocco Junior.
Mamuška dala sice tři dcery, ale pouze jedna byla s to pokračovat, a to byla Marna (Deux Pour Cent), matka plemeníka v teplokrevném chovu Markeur (Detvan), ale i ta nechala jen jednu pokračovatelku, tou byla Mata Hari, které se ale nevedlo dobře ani na dráze, ani v chovu. I z ní byly zařazeny dcery, ale jedna zůstala jalová a druhá Matrika dala jenom jednu dceru Matiné, která už nepokračovala v chovu. Rodina Masise, Mohykána, Makara vymřela…
Masis nenaznačil v prvních dvou startech vůbec nic, když v debutu doběhl třetí a v navazujícím startu předposlední za velmi lehce zvítězivšími vítězi. Teprve při posledním startu koncem října roku 1954 dokázal s legendárním Havelkou v sedle lehce vyhrát. Nicméně i přes vítězství zůstal až teprve 19. koněm v generálním handicapu dvouletých a nebylo mnoho indicií, které by ho předurčovaly jako pozdějšího suveréna. Jako tříletý byl v úvodním startu poražen Cornetou ve Slovenské ceně a mnoho nenapověděla Velká květnová cena, když Masis v okamžiku startu ztratil minimálně deset délek a doběhl poslední. Svoji třídu ukázal až ve Velké červnové ceně, když byl druhý za trojkorunovaným Symbolem. To už do našeho Derby nastupoval jako favorit a zvítězil ve velkém stylu lehce o šest délek nad Diadémem v rekordu. V dalším startu (Cena Kongresu) bojuje se slavným Koranem a i jeho poráží, tentokrát jen o hlavu.
Masisův životní výkon a jeden z nejlepších výkonů českého odchovance v historii přichází ale až v Moskvě. Musíme k jeho úspěchu přidat i to, že koně absolvovali velmi únavný a naprosto úmorný transport vlakem až do Moskvy a běhali na atypické moskevské dráze a v tomto kontextu je třeba znovu a znovu oceňovat jeho výkon. První start Masise na MM přišel v Ceně Moskvy (2400 m), kde jako vodičku měl vynikající Deltu, ta nastolila ostré tempo, které roztrhalo pole a Masis cválal mezi posledními. V polovině dostihu si začal zlepšovat pozici a nakonec přešel do vedení. Velmi snadno zvýšil náskok na pět délek a cílem proběhl v rekordním čase 2:28:4, což dnes zní neskutečně. Bylo to ohromující vítězství a demonstrace síly. Masis tehdy porazil vynikající koně jako Arifmometr, Skarbczyk a hlavně Elementa, budoucího otce nejlepšího ruského koně všech dob Anilina, a také Faktotuma. V poli deseti koní bylo vlastně nakonec 5 budoucích plemeníků. Masisova Cena Moskvy patří do zlatého fondu našeho turfu.
Masis bohužel měl smůlu ve Velké mezinárodní ceně, když v rozhodujícím okamžiku zakopl a téměř upadl, a tím ztratil rozhodující délky a doběhl až čtvrtý za Faktotumem, De Corte a Elementem. Konkurence byla velká v obou startech a Masis předvedl vynikající výkony.
Po návratu z Moskvy zvítězil lehce ve St. Leger a svoji kariéru uzavřel. Odešel do chovu jako nejlepší tříletek svého ročníku a jako jeden z nejlepších koní celého východního bloku.
V letech 1956 až 1976 působil nepřetržitě dvacet let v hřebčíně Napajedla, kde naživo připustil celkem 545 klisen, narodilo se po něm celkem 335 hříbat. Téměř po celé období zůstal napajedelským plemeníkem č. 1 a jeho potomstvo absolutně dominovalo na dráze.
Dal pět derby-vítězů, z toho Demona vyhrála v Polsku, a ostatní (Elita, Latina, Lyon a Reliéf) v Československu. Klisní derby (Oaks) získalo deset klisen: Cavalerie, Delegace, Gerona (v Polsku), Latina, Libye, Lira, Loutna, Santa Maria, Valba, Victoire, zatímco St. Leger 7 potomků: Cavalerie, Demona (v Polsku), Latina, Listr, Lyon, Siena a Vardar. Masis dal i čtyři vítězky Jarní ceny klisen – Delegace, Mohyla, Siena a Tarantella, zatímco Velkou jarní cenu získali také čtyři koně: Delegace, Metro, Reliéf a Val II. Masis je samozřejmě zapsaný i v listině vítězů Velké pardubické jako otec legendárního Mora, Mocné a polokrevného Simona.
Do chovu po něm byli zařazeni plemeníci: Blatec, Calypso, Capitol, Cordon, Diplomat, Konsulent, Krakatit, Lilek, Liman, Lincoln, Litograf, Locarno, Lyon, Lysol, Metrans, Pardál, Relief, Siráno, Val II, Valet, Valter a Vasal… Z toho se dvěma jeho synům podařilo založit linie derby-vítězů: větví první byl Lyon – Bohatier – Hviezdar a druhou větví byl Lincoln – Regulus a Gimt. Co by lépe mohlo ilustrovat jeho význam, než tento stručný přehled?
Aby toho nebylo málo, naštěstí narozdíl od ostatních zástupců linie Caissot v Maďarsku se projevil jako excelentní mateřský otec, a tak ho můžeme vidět u celé plejády vynikajících koní jako Calumet, Latén, Libanon, Meander, Silváner, Silver, Trocadero, Taran, Valdaj, Václav, Veronal, Victoria Regia… a tak bychom mohli pokračovat v nekonečných telefonních seznamech, ale myslím si, že to pro ilustraci jeho významu stačí.
Jeden z nejdůležitějších plemeníků poválečné historie plnokrevníka samozřejmě nezůstal bez vlivu na teplokrevný chov, který je velmi značný, neboť se dobře a kladně prosadila celá řada jeho synů, ale i potomků jeho dcer.
A proto se další díly tohoto seriálu budou věnovat jednotlivým synům Masise v teplokrevném chovu, neboť není možné obsáhnout vše v jediném článku.
Příště se tedy můžete těšit na Blatce, jehož potomkem není pouze Blatec I, což je mateřský otec trojnásobného drezúrního Koně roku Blacoro-K.
A závěrem? Masis uhynul 25. května 1976 a byl pohřben v napajedelské rotundě, kde má také svůj hrob. Jako Kůň století si zaslouží nejvyšší respekt i v současné době, která na historii až tak nehledí. Ale možná i vy jezdíte nebo opatrujete koně s Masisovou krví v rodokmenu.
Znovu opakuji svoji prosbu, kdo má přehledy sportovních koní ČJF z 60.-80. let, budu velmi vděčná za jejich krátkodobé zapůjčení za účelem ofocení, aby články mohly být maximálně obsažné. Bez těchto zdrojů nebudou úplné.
