Při otravě dochází k selhání srdce, ledvin a jater. Často jsou na vině toxické rostliny. Mnoho je jich nebezpečných už v malém množství, často i když jsou usušené. Koně sice žerou selektivně a jedovatým rostlinám se vyhýbají, ale pokud jsou jedinou přístupnou zelení, sežerou i je – platí to především pro poníky. 

Jedy mohou číhat i ve stáji, třeba v podobě nátěru boxů – olovnaté barvy mohou vést k závažné otravě těžkými kovy. Chemické jedy (postřiky rostlin nebo prostředky proti škůdcům) se mohou do koňského těla dostat během pastvy na ošetřených loukách nebo na okrajích polí. Z praxe jsou známé případy, kdy koně žrali krmení určené pro výkrm prasat, což se projevilo těžkou otravou mědí. Krmení pro drůbež nebo hovězí dobytek často obsahuje pro koně nevhodné podpůrné látky. Koně se mohou otrávit i plísněmi, které napadají seno či slámu nebo i koncentrovaná krmiva.

Pozor na vitamíny!

Někteří jezdci své koně nevědomky přiotráví domněle zdravými výživovými doplňky. Příliš velké množství ve vodě nerozpustných vitaminů A, D a K může vést k akutní nebo chronické otravě. To platí i pro příliš vysoce dávkovaný selen: krmivo s obsahem selenu vyšším než dva miligramy na kilogram suché hmoty hodnotí veterináři jako znepokojivé.

Jak otravám předcházet?

Nenechávejte koně při vyjížďce oždibovat jedovaté okrasné křoviny, jako jsou tis nebo zimostráz. Opatrní buďte i při pasení na okrajích cest, přilehlá pole mohou být ošetřena pesticidy nebo herbicidy.

Na štěpky do padoku nepoužívejte jedovaté dřeviny (například trnovník akát). Pastvinu na jaře projděte a jedovaté rostliny vyryjte i s kořeny. Občas je průběžně zkontrolujte, zvlášť pokud sousedí s okrasnými zahradami.

Pokud se rozhodnete oživit nátěr ve stáji nebo kdekoliv jinde, kam mají koně přístup, prostudujte pozorně složení.

Doplňkové vitaminy A, D a K by měl předepsat pouze veterinář. Jejich nedostatek je vzácný (vitamin A se tvoří v těle z betakarotenu, vitamin K produkují bakterie ve střevě, vitamin D2 je v rostlinách, D3 se tvoří ze slunečního záření). Krmení musí být vždy nezávadné a to určené pro drůbež nebo dobytek do koňské stáje rozhodně nepatří.

Pokud dojde k otravě

Při akutní otravě se stav koně většinou během hodin dramaticky zhoršuje. Chronické otravy se vyvíjejí spíš plíživě, například u předávkování selenem vykazují koně často příznaky až po čtyřech týdnech.

Pokud je příčina otravy odhalena, je třeba ji ihned odstranit a pokud to jde, uschovejte pro veterináře vzorky podezřelých látek. V akutním případě veterinář stabilizuje srdce a krevní oběh pomocí elektrolytů. Výplach žaludku by měl zarazit další vstřebávání toxinů. Při lehčích otravách plísněmi stačí přechod na nezávadné krmivo. Otrava způsobená například ionofory, které často obsahuje krmivo pro drůbež, se nijak léčit nedají.

Délka doby, než se kůň zase uzdraví, záleží na délce doby přijímání toxinů a na zasažených orgánech. Těžké kovy se ukládají v orgánech obsahujících tuky a odbourávání může trvat i měsíce.

Při podezření na otravu je velmi důležité ihned volat veterináře, čas hraje v tomto případě významnou roli.

Příznaky otrav:

• Kolika
• Průjem
• Svalové křeče
• Paralýza jícnu
• Slinění
• Potácení
• Lekavost
• Obsedantní nucení chodit
• Ochrnutí zadních končetin
• Krev v moči a stolici
• Hnědočerveně zbarvená moč
• Schvácení
• Selhání srdce
• Zabarvené sliznice
• Oslepnutí
• Tlačení hlavy proti zdi
• Ztráta žíní (hříva, ocas)
• Drobné krvácející ranky v hubě
• Ulehnutí
• Ataxie
• Apatie

Pokud vás tato problematika hlouběji zajímá, přečtěte si i článek MVDr. Dominiky Švehlové: Otravy u koní