Westernové ježdění - Showmanship at Halter (3)

28. 3. 2008 Jana Bílková

V dnešním dílu si povíme, jaké prvky mohou být obsaženy v úloze showmanship at halter a jak by mělo jejich správné provedení vypadat.

Základní pravidlo v showmanshipu je, že soutěžící musí umožňovat rozhodčímu co nejlepší výhled na koně. Rozhodčí je ten, komu koně předvádíte, proto je nutné neustále sledovat, kde právě rozhodčí stojí a přizpůsobovat tomu své postavení.

Je dobré si uvědomit, že každý soutěžící je posuzován již od vstupu do arény a po celou dobu, kdy je v aréně. Hned při vstupu do arény se musí zorientovat, kde je rozhodčí a potom musí svou pozici přizpůsobit situaci. Na začátku jsou zpravidla všichni soutěžící sestaveni v řadě vedle sebe u stěny arény. Následující obrázek ukazuje velmi dobře připravené soutěžící: vypucovaní koně v dobré kondici stojí klidně seřazení vedle sebe na určeném místě, v předpisovém postoji s nohama v zákrytu, soutěžící stojí natočeni ke koni, hlavy mají otočené ke skupince rozhodčích. Konec vodítka je úhledně svinutý v levé ruce, zatímco pravá ruka drží vodítko poblíž hlavy koně. Zpravidla se používají vodítka s řetízkem, který je protažen ohlávkou. Délka řetízku vedoucího po protažení od ohlávky je ideální na zhruba šest oček. Ruka soutěžícího se nemá dotýkat řetízku ani karabiny.

Koně mají stát s krkem neseným v úrovni hřbetu.

Soutěžící seřazeni u stěny
Takové klidné stání v předpisovém postoji je potřeba koně naučit. Kůň by měl takto stát pokaždé, když má v soutěži "pauzu". Pokud je větší množství koní v soutěži, stráví v podobném postoji třeba i půl hodiny, kromě chvilek, kdy je potřeba jej ustoupit do strany, když se posouvá řada, a krátké doby, kterou trvá samotné předvedení předepsané úlohy.

Při vedení koně jde předvádějící po levé straně koně v úrovni mezi okem a středem krku koně. Soutěžící nemá táhnout loudavého koně za sebou, ani by jej naopak neměl předbíhat kůň. Obě ruce jsou pokrčené v lokti, lokty jsou drženy blízko těla. Výška, ve které je vedoucí ruka držena, je přizpůsobena výšce koně, aby mohl kůň jít krkem nataženým v úrovni hřbetu. Ve stejné pozici předvádějící setrvává jak v kroku, tak klusu nebo prodlouženém klusu. Pokud kůň kluše, má předvádějící běžet poklusem s ním, i když je chod koně tak pomalý, že by vedle koně mohl jít pohodlnou chůzí. Kůň může být veden po rovných nebo zakřivených čarách, trasa je přitom vyznačena kužely.

Vedení koně
Všude, kde je v úloze požadován po koni obrat, měl by se kůň otáčet kolem vnitřní zadní nohy a přední nohy by se měly překračovat. Směrem doleva (k soutěžícímu) se může v úloze vyskytnout obrat maximálně 90 stupňů, každý větší obrat je automaticky směrem vpravo (je-li tedy v úloze napsáno např. obrat o 270 stupňů, musí soutěžící sám vědět, že koně musí točit od sebe). Při obratu vlevo je pozice soutěžícího stejná jako při vedení koně. Při obratu vpravo se soutěžící otáčí čelem ke koni.

Dalším požadovaným úkonem může být couvání. Při couvání je soutěžící postaven ve stejné pozici jako při vedení koně, ale přitom se otočí o 180 stupňů. Konec vodítka má tedy stále stočený v levé ruce a pravou, vedoucí ruku má překříženou přes hruď. Kůň tedy couvá a předvádějící jde přitom dopředu. Předvádějící je přitom na levé straně koně, nesmí stát přímo před ním.

Všechny manévry mají být předváděny lehce a plynule, bez zbytečných prodlev. Kůň musí přesně vědět, co který postoj soutěžícího znamená, aby mohl rychle a přesně reagovat.
Součástí každé úlohy je i postavení koně k posouzení rozhodčímu, které bude předmětem příštího dílu seriálu.

Podobné články
Disciplína získává mezi jezdci na popularitě

Westernové ježdění se skládá z mnoha disciplín. V dalším pokračování našeho seriálu si přiblížíme hunterové disciplíny.

Westernové ježdění se skládá z mnoha disciplín. Ty nejoblíbenější si přiblížíme ve čtvrtém pokračování seriálu.