Lunace, střídání tvarů Měsíce, trvá asi 29,5 dne, což je asi jedna dvanáctina našeho roku a má čtyři fáze. Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velká část Měsíce ozářená Sluncem je pozorovatelná ze Země.
Tyto čtyři měsíční fáze jsou:
Slapové síly, kterými na nás Měsíc působí, jsou ohromující. Každý den mění výšku vodní hladiny moří a oceánů průměrně o 0,8 metru. Pro představu… nejvyšší rozpětí přílivu a odlivu lze sledovat v zátoce Fundy v Kanadě a jedná se rozdíl téměř dvaceti metrů. Nemusíme ale chodit až tak daleko, abychom si dokázali slapovou sílu Měsíce dokonale uvědomit. I v zátoce Mont-Saint-Michel ve Francii dosahuje toto rozpětí třinácti metrů a dojem ze sledování tohoto jevu je mimořádný.
Měsíc ale neovlivňuje jen moře a oceány. Přílivový příboj v ústí Amazonky dosahuje výšky 5 metrů a je patrný ještě 850 kilometrů od ústí řeky. Na Labi lze přílivový příboj vysledovat až 150 kilometrů dále ve vnitrozemí.
A ke dmutí nedochází pouze v hydrosféře Země. Vlivem Měsíce se vzdouvá i zemská kůra a plášť.
Fáze Měsíce také prokazatelně ovlivňují všechny živé organismy naší planety. Například koráli se rozmnožují s železnou pravidelností pouze krátce po období úplňku. A podobný vliv fází Měsíce lze vysledovat i u jiných živočišných druhů. Pokud se tedy zamyslíme, uvědomíme si, že vliv Měsíce na biosféru naší planety je zřejmě mnohem komplexnější, než bychom si v běžném životě dokázali uvědomit. Síla Měsíce není jen „babskou povídačkou“ – jedná se o reálný projev působení gravitačních sil.
Lunární cyklus má prokazatelně vliv na kvalitu našeho spánku. Mozková činnost indikující kvalitu hlubokého spánku se za úplňku snižuje až o třicet procent. Za úplňku také člověk usíná o pět minut později a také spí o dvacet minut méně než za novoluní (1). Vliv fází Měsíce na kvalitu spánku byl prokázán i u dětí. Jejich spánek byl při úplňku u studovaného vzorku (5812 dětí ve věku 9 až 11 let) zhruba o 4,9 minuty kratší než v době novoluní (2). Při úplňku si také lidé obecně stěžují na deprese, zvýšenou nervozitu, vzrůst vnitřního napětí.
Větu „Dneska je snad úplněk!“ alespoň jednou vypustil z úst nejeden z nás.
Nemálo lidí si také, bez ohledu na vědecké důkazy, podle měsíčních fází stříhá vlasy, nakupuje, investuje nebo sází v kasinech. Babky kořenářky po celá staletí sbíraly byliny v závislosti na „stavu“ Měsíce nad hlavou a řídilo se jím i načasování sběru ovoce, setí či 
sklizně.
Slunce a Měsíc byly ale až donedávna spíše v cetru zájmu tradiční medicíny a náboženství než v oblasti zájmu seriózní „západní“ vědy. To se ale mění. Například endokrinologie již účinek vlivu nebeských těles na lidské zdraví doložila a své poznatky také standardně využívá i v terapii (například helioterapie, fototerapie). Vědecky podložen je již také vliv měsíčních cyklů například na obsah melatoninu, testosteronu nebo estrandiolu v krevní plazmě u některých druhů živočichů.
Vědci rovněž nalezli korelaci mezi frekvencí četnosti ledvinových kolik u lidí a lunárními fázemi Měsíce. Nejvyšší výskyt ledvinových kolik je prokazatelně v období úplňku. Funkci ledvin, a tak i frekvenci ledvinových kolik, ovládá lunární cyklus, který má vliv nejen na rovnováhu tekutin, ale i koncentraci moči (3). Zdá se tedy, že reno-lunární osu budou muset vědci ještě podrobit dalším analýzám.
Vzhledem k tomu, že živé organismy jsou ze 70 % procent tvořeny vodou, nejspíše na tom všem opravdu asi něco bude. A co se týká nás, lidí, se nejspíše bude týkat i koní…
V této souvislosti stojí za pozornost výzkum, který uskutečnil vědecký tým na Centenary University v Hackettstownu v New Jersey, vedený Lucile Vigourox (4, 5). Výsledky studie byly předneseny na 26. sympoziu Equine Science Society, které se konalo ve dnech 3. – 6. června 2019 v Asheville v Severní Karolíně a podrobněji o něm informoval i časopis The Horse.
Všichni dobře víme, že faktorů ovlivňujících výskyt kolik u koní je celá řada a ne vždy je snadné je vysledovat. Ve světle nedávno uskutečněného výzkumu se ale zdá, že ve hře mohou být, kromě anatomických a fyziologických zvláštností, které koně předurčují k častým problémům s gastrointestinálním traktem, také síly, kterými na organismus koní působí Měsíc.
Výzkumný tým sledoval okolnosti epizod koliky u vzorku 100 koní. K monitorovaným hodnotám patřila, mimo jiné, teplota vzduchu, atmosférický tlak, relativní vzdušná vlhkost a také fáze, ve které se nacházel Měsíc 12 a 24 hodin před vznikem koliky.
Zatímco nebylo zjištěno žádné významné spojení mezi kolikami a měřenými meteorologickými hodnotami (což je v podstatě zjištění překvapivé), spojení mezi kolikami a fázemi měsíce nalezeno bylo.
Četnost kolik byla vyšší (60%), když byl Měsíc ve fázi těsně před úplňkem (3,5 dne před úplňkem) a v úplňku. Zjistěná korelace není vysoká, ale rozhodně není ani zanedbatelná.
Samozřejmě – v této souvislosti bude třeba uskutečnit další výzkumy tak, aby bylo možné ze získaných dat vyvodit relevantní závěry či účinná preventivní opatření. V každém případě ale určitě není od věci se těmito fakty zabývat již nyní. Neškodné koliky neexistují. Každá informace má tedy v této souvisloti svoji hodnotu.
Zdroje:
Když do arény vjížděl kočár fenomenálního Australana Boyda Exella, zraky všech se upíraly především na ...
Otec české hipologie František Bílek, vizionář a muž, bez něhož by svět přišel o unikátní plemeno staro...
