V přirozeném prostředí koně žijí ve stabilních harémových či rodinných skupinách s jasně danou hierarchií a dlouhodobými vztahy. V podmínkách domestikace je však tato přirozená sociální organizace často narušována. Chov koní, zejména v jezdeckých a tréninkových zařízeních, je totiž charakterizován častým přesunem zvířat, omezením sociálních kontaktů a změnami ve složení skupin. Přeskupování koní – ať už z provozních, prostorových či tréninkových důvodů – ale představuje významný stresor, který může ovlivnit jak sociální dynamiku skupiny, tak úroveň welfare jednotlivých jedinců.
Studie ukazují, že stabilní skupiny podporují nižší úroveň agrese a vyšší míru afiliativních (přátelských) interakcí. Například výzkum „Significance of Group Composition for the Welfare of Pastured Horses“ na 426 islandských koních ve 20 skupinách prokázal, že méně agresivní chování bylo spojeno se stabilním složením skupiny. (Christensen et al., 2019)
Přehledová práce Equine Social Behaviour: Love, War and Tolerance (Hausberger et al., 2023) také zdůrazňuje, že koně preferují možnost navazovat dlouhodobé sociální vztahy. Tato studie ovšem rovněž zdůrazňuje, že většina uskutečněných výzkumů se zaměřuje spíše na agresivní projevy než na stabilizační mechanismy sociální soudržnosti, což není zcela ideální. Sociální vazby by měly být hodnoceny spíše prostřednictvím frekvence vzájemného okusování (allogrooming), prostoru mezi jedinci (spatial proximity) či počtu afiliativních kontaktů (Hartmann et al., 2018).
Zásadní výzkum v dané souvislosti představuje práce Effects of Repeated Regrouping on Horse Behaviour and Injuries (Christensen et al., 2011), která sledovala 45 mladých koní rozdělených do stabilních a týdně přeskupovaných skupin. Koně z nestabilních skupin vykazovali významně vyšší frekvenci agonistických (konfliktních) interakcí, zejména bezkontaktní agrese a ani po sedmi týdnech nedošlo k adaptačnímu poklesu agresivity. To naznačuje, že koně se na opakované narušování sociální struktury nepřizpůsobují.
Doplňující studie Pattern of Social Interactions after Group Integration: a Possibility to Keep Stallions in Group (Briefer Freymond et al., 2013) ukázala, že po integraci nových jedinců trvá přibližně 2–3 měsíce, než se sociální hierarchie ustálí. Nejvyšší úroveň konfliktů nastává během prvních tří až čtyř dnů po začlenění nového koně.
Rovněž výzkum Influence of Paddock Size on Social Relationships in Domestic Horses (Waring et al., 2017) potvrdil, že fyzické podmínky prostředí mají přímý vliv na sociální interakce – větší výběhy snižují četnost konfliktů i intenzitu soutěživého chování.
Instabilita skupiny a časté změny ve složení mohou vést k řadě negativních dopadů:
Z těchto poznatků vyplývá, že stabilní sociální struktura má přímý dopad nejen na pohodu koně, ale i na bezpečnost práce s ním.
Z hlediska managementu skupinového ustájení koní lze formulovat několik zásadních doporučení:
Sociální stabilita koní je zásadním faktorem welfare. Časté změny ve skupinách představují pro koně silný stresor, který narušuje jejich sociální vazby a zvyšuje agresivitu. Výzkumy posledních let jednoznačně potvrzují, že dlouhodobě stabilní sociální struktury zajišťují nižší míru konfliktů, vyšší pohodu i lepší spolupráci s člověkem.
Správný management skupinového ustájení by měl proto vycházet z respektu k přirozeným sociálním potřebám koní – stabilní skupina znamená klidnější stádo a vyšší kvalitu života všech jeho členů.
