Uvedení koně do celkové anestezie je vždy choulostivá záležitost. Bylo totiž vědecky prokázáno, že riziko vzniku postanestetických komplikací u koní je stokrát vyšší než u lidí. Je to dáno zejména velikostí, hmotností a samozřejmě temperamentem těchto zvířat. Statisticky se dá říct, že přibližně jeden ze sta zdravých, uspávaných koní anestezii nepřežije. Tak vysoké číslo je určitě šokující, ale bohužel naprosto reálné.
Na klinice Equitom je každý rok uspáváno několik tisíc koní z celého světa kvůli různým chirurgickým zákrokům nebo pokročilým zobrazovacím vyšetřením. Díky tomuto obrovskému počtu pacientů se podařilo sestavit perfektní tým specialistů anesteziologů. Výsledkem je, že riziko postanestetických komplikací se na klinice v posledních letech výrazně snížilo. Přes veškerá opatření ale není možné eliminovat riziko nehod a komplikací po celkové anestezii na nulu. Je tedy mimořádně důležité, aby si každý majitel tato rizika plně uvědomoval.
Kůň má velmi složité trávicí ústrojí. Pokud se kvůli anestezii pokládá na záda nebo na bok, trávicí trakt vyvíjí obrovský tlak na plíce, svaly a nervy. Ke snížení tohoto tlaku na vnitřní orgány musí mít kůň alespoň dvanáct hodin před plánovaným zákrokem naordinovanou hladovku.
Důležitým rizikovým faktorem je také stres. Určitě je lepší zvíře přivézt na kliniku den před zákrokem. Tím je nejen zajištěno spolehlivé dodržení hladovky, ale kůň si také trochu zvykne na nové prostředí.
Před samotným uvedením do celkové anestezie anesteziolog koně kompletně vyšetří. Toto předoperační vyšetření se u plánovaných chirurgických výkonů obvykle provádí den před samotným zákrokem, kdy je pacient podroben celkovému klinickému zhodnocení zdravotního stavu. Kůň ve špatné fyzické kondici (s horečkou, vyhublý, s matnou srstí) je samozřejmě potenciálně rizikový a měl by být podrobněji vyšetřen, případně před podstoupením anestezie léčen. V některých případech se celková anestezie, a tedy i samotný zákrok, odkládají, dokud není zvíře v pořádku. Při vyšetření veterinář pomocí stetoskopu poslechne srdce a plíce. Pokud odhalí jakékoliv abnormality, provádějí se další vyšetření pomocí ultrazvuku nebo EKG, často doplněná rozborem krve.
Pokud je kůň klinicky zdravý, první zklidňující látka (sedativum) je mu podána už ve stáji. Kůň se zváží, aby bylo možné naprosto přesně spočítat potřebné množství anestetik.
Než je pacient převeden do uspávací místnosti, je mu vypláchnuta ústní dutina. Tím se předchází tomu, aby při zavádění dýchací trubice do průdušnice nedošlo k zanesení nečistot do plic, což by mohlo vyvolat zápal plic. Uspávací místnost je speciálně upravena – stěny i podlaha jsou obloženy měkkou gumou, aby se kůň nezranil. Zvíře je fixováno a jištěno za ohlávku a ocas. Tímto způsobem dokáže tým koně položit co nejjemněji. Jakmile leží, musí se převézt na operační stůl. K tomu slouží speciální jeřáb a silná pouta na nohy.
Během chirurgického zákroku jsou koně, stejně jako lidé, udržováni v umělém spánku pomocí inhalační anestezie. Anestetický plyn je po smíchání se vzduchem a kyslíkem vháněn do plic, jejichž prostřednictvím se vstřebává do těla. Anesteziologické přístroje umožňují koni dýchat samovolně, v případě potřeby je však možné přistoupit i k řízenému dýchání.
Během výkonu jsou neustále sledovány životní funkce pacienta pomocí různých přístrojů. Využívá se EKG (srdeční frekvence a abnormality srdeční aktivity), kapnograf (koncentrace CO₂ v krvi), pulzní oxymetr (nasycení krve kyslíkem) a probíhá kontinuální měření tepenného krevního tlaku. Na základě těchto parametrů je upravována hloubka anestezie. Snahou anesteziologa je udržet koně v průběhu zákroku v co nejlehčím spánku; čím více anestetik kůň dostane, tím je spánek hlubší a výrazně se zvyšuje riziko postanestetických komplikací.
Zásadním faktorem ovlivňujícím bezpečnost je také doba trvání anestezie. Ani na měkkém a anatomicky přizpůsobeném operačním stole nemůže kůň, vzhledem ke své obrovské hmotnosti, ležet příliš dlouho. Chirurgové se proto vždy snaží pracovat tak rychle, jak je to jen bezpečně možné.
Ve vzácných případech může u koně dojít k zástavě srdce. Obvykle se to stává krátce po uvedení do anestezie, ale může k tomu dojít kdykoliv v průběhu zákroku nebo během probouzení. Důvodem je negativní vliv anestetických látek na kardiovaskulární systém, kdy i u dokonale zdravého koně může nastat neočekávaná nežádoucí reakce. Protože resuscitace dospělého koně je extrémně obtížná, srdeční zástava končí obvykle fatálně.
Po zákroku je kůň přemístěn do probouzecího boxu, který je rovněž obložen měkkou gumou pro minimalizaci rizika úrazu.
Na klinice Equitom mají koně při probouzení asistenci pomocí systému kladek a provazů, jež jsou upevněny na ohlávku a ocas. Tato technika se ukazuje jako nejbezpečnější.
Kůň jakožto lovené zvíře obvykle řeší nebezpečnou situaci útěkem, a proto při probouzení z umělého spánku někdy reaguje velmi vyděšeně. Instinktivně chce vstát a co nejrychleji utéct, ale jeho svalový aparát na to ještě není připraven. K předejití nekontrolovaným pádům je koni po převozu do probouzecího boxu podán tlumicí prostředek a zároveň je u něj neustále přítomen personál. Ten zajistí, že kůň zůstane ležet na zemi, dokud není plně probuzen a schopen koordinovaně vstát. Pomocí provazů se kontroluje samotná fáze vstávání, čímž se radikálně snižuje riziko vzniku úrazu. Přes veškerá tato opatření ale stále hrozí nebezpečí vzniku odřenin, tržných ran, natržení svalů nebo v extrémních případech i zlomenin kostí. Když se kůň postaví, provazy na hlavě a ocasu mají nadále stabilizační funkci a zamezují jeho případnému pádu.
Celková anestezie s sebou přináší specifická rizika, která se často projeví až během probouzení nebo krátce po něm:
Výskyt komplikací úzce souvisí také s věkem. Novorozená hříbata a koně starší čtrnácti let jsou k postanestetickým komplikacím statisticky náchylnější. Stejně důležitý je temperament zvířete – u mladých, neobsednutých nebo hůře manipulovatelných koní je riziko zranění ve fázi probouzení znatelně vyšší.
Samostatnou a vysoce rizikovou kapitolou jsou pacienti s akutními stavy, jako jsou těžké koliky, císařské řezy nebo těžké úrazy a zlomeniny. U těchto koní není možné dodržet předoperační hladovku a obrovský stres spojený s primárním zdravotním problémem činí vedení anestezie i probouzení mnohem náročnějšími. Pokud to zdravotní stav dovoluje, je vždy doporučováno koně před zákrokem nejprve stabilizovat. Například u zlomenin je (dle povahy zranění) někdy vhodné přistoupit k operaci až několik hodin po úrazu, kdy odezní akutní šoková reakce a svaly v okolí fraktury se uvolní.
Každá celková anestezie je do jisté míry riskantní a zcela vyloučit komplikace bohužel nelze. Některé jsou drobné a snadno řešitelné, jiné mohou mít pro zvíře fatální následky. Právě z těchto důvodů je moderním trendem – který na klinice Equitom intenzivně prosazují – provádět maximum možných zákroků na stojícím koni pouze v lokální anestezii.
V případě dotazů týkajících se tohoto tématu se můžete obrátit na e-mailovou adresu: info@equitom.be.
