Tváře současné drezury: Clemens Dierks

10. 6. 2010 The Horse Magazine

Dnes vám představím někoho, koho určitě neznáte. Je totiž z druhé strany zeměkoule. Jedná se o trenéra australského olympijského drezurního týmu Clemense Dierkse. Jelikož všechny Tváře jsou přeloženy z australského The Horse Magazine, je myslím načase uvést i jejich největší autoritu. Navíc považuji jeho povídání za velmi přínosné.

Kdo je kdo: Clemens Dierks
Nejlepší drezurní trenér Austrálie. Pod jeho vedením se australské drezurní družstvo zúčastnilo olympiád v roce 1996 (Atlanta), 2000 (Sydney) a 2004 (Athény). Dále třeba Světových jezdeckých her v letech 1990, 1994, 1998, 2002 i 2006 a mnoha dalších mezinárodních soutěží.
Roz Neave (autor článku níže) píše: Náš současný trenér australského olympijského drezurního týmu Clemens Dierks je bezpochyby nejúspěšnějším drezurním trenérem, jaký kdy v Austrálii byl. Téměř sám vybudoval v Austrálii soutěže FEI z ničeho, jen díky jemu jsou nyní významné a není překvapením, že na profitování z jeho talentu je mezi australskou špičkou pořadník. Na posledním Mistrovství Austrálie ve drezuře všichni vítězové FEI soutěží (s vyjímkou Heathe Ryana) trénovali s Clemensem.

Aby tréning vedl ke zlepšení
Autor textu i fotografií: Roz Neave

Pirueta"Je velmi důležité, aby měl kůň kmih, což znamená, že musí jít dopředu. Ale musíme rozlišovat mezi 'dopředu' a 'rychle'. V minulosti australští jezdci jezdili koně spíš rychle než dopředu."

"Když s koněm začínám, chci ho mít hlavně kulatého, takže je schopný zvednout hřbet, vyklenout se co nejvíce a nést jezdcovu váhu. Potom, což je další věc, kterou jsme dřív nedělali dobře, je potřeba udat takt, od prvních dnů s každým mladým koněm. Pokud jde kůň příliš rychle, takt ztrácí."

"Pokud kůň není trénován správně od začátku, skončíte s nečistým předvedením, ve všech cvicích cítíte odpor. Když lidé říkají 'základy', znamená to, že kůň musí přijímat udidlo, pomůcky, být narovnaný, prostupný, jít v taktu a s kmihem."

"Máte-li sebemenší odpor, který nedovolí poloviční zádrži projít celým tělem, vede to k neklidnému, nepravidelně jdoucímu, odporujícímu koni při požadavku na větší shromáždění nebo představení nového cviku. A pokud kůň projevuje odpor, nikdy nemůže dostat vysoké známky na obdélníku."

"Když začnu trénovat koně, první hledám takt a dívám se, zda je kůň ustálený. Rád s koňmi pracuji v pozici dopředu a dolů, používám radši tento termín než 'kulatě'. Důležité je, aby lidé přitom nezapomínali podsazovat záď. Kůň, který je přiveden super-hluboko, tak jak to vidíte u některých špičkových jezdců a já to mám rád, protože to skutečně zvedá hřbet, snáze přesune váhu z předku na záď a podsadí se než kůň, který jde pouze hluboko a rychle."

"K dosažení správného rytmu používejte poloviční zádrže. Funkcí polovičních zádrží je řídit tempo koně a přivádět ho z vyššího ruchu do nižšího, třeba ze cvalu do klusu, z klusu do kroku. Při přechodu do zastavení dejte celou zádrž, která je trochu silnější."

"Poloviční zádrž není snadné vysvětlit, protože má mnoho různých stupňů v závislosti na citlivosti vašeho koně. Například, právě jsem pracoval s jezdcem na přechodech ze cvalu do kroku. A kůň neustále mezi cvalem a krokem asi pět kroků proklusal. Kůň, který v tomto přechodu kluše, je v první řadě pro mě na předku a musí hodně táhnout. Což znamená, že pobízející pomůcky, které jsou součástí poloviční zádrže a současná zádrž, která koni říká zpomalit, jsou neefektivní."

Klus"Někdy při tréningu jezdce požádám o plnou zádrž, i když chci pouze přechod do kroku, čistě proto, aby se zvýšila reaktivita koně a jezdec zakusil pocit správné poloviční zádrže. Jezdec potřebuje silnější pomůcky, aby dosáhl správného efektu. Kůň svou hubou prostřednictvím otěží a ruky s jezdcem komunikuje a totéž jezdec s koněm. Takže pokud padesátkrát opakujete tentýž přechod a zpráva stále 'neprochází', pak jsou vaše pomůcky pro to, co chcete, nedostatečné. Pak musíte být trochu ráznější, abyste dospěli k výsledku. Pokud chcete přejít ze cvalu do zastavení a kůň mezitím pořád kluše, musíte něco udělat."

"Pokud kůň utíká v trochu moc rychlém rytmu, musíte ho přivést zpět prostřednictvím poloviční zádrže. Pobízíte koně zezadu do vydržující otěže, ale musíte otěž okamžitě nabídnout, když kůň nabídne správné tempo. Nabídnete otěž, přidržíte, můžete mít vydržující ruku, ale musíte nabídnout ve správné chvíli, protože pokud jen držíte a nenabízíte, otěž tahá. A pak bude tahat i kůň."

"A když vydržujete otěž, pokud nemáte poměr dvě třetiny pobídka a jedna třetina vydržená ruka, rovnováha bude špatná, nejezdíte sedem. Abyste dali poloviční zádrž, musíte mít dobrý sed, je to mnohem víc o sedu než o rukách. Musíte mít sed, který efektivně vede a umožňuje pobízet. Sed si vypracujete praxí a schopností analyzovat, kde není dostatečný. Pokud vám kůň cválá ploše, potřebujete lekce s někým, kdo vám řekne, abyste jezdili trochu víc do poloviční zádrže, aby šel kůň více nahoru. Takže hlavně praxe a analýza, když je sed nedostatečně aktivní a zapojený, a potřebujete někoho, kdo vám to řekne."

"Pokud vám kůň nereaguje na pobízející pomůcky, je to proto, že nebyl naučen na ně správně reagovat. Mnoho lidí své koně krok co krok okopává a přesto s postupujícími léty chodí pomaleji a pomaleji.Je to stejný princip jako výše, pokud koně nakopnete trochu víc jeden krok a dalších deset se ho nedotknete, budete mít mnohem efektivnější pobízející pomůcky. Kůň se naučí reagovat pohybem od vás, nikoli proti vám. Naučí se reagovat protitlakem pouze tehdy, pokud je neustále dloubete."

"Hodně to vídám v piafě, lidé sedí a kopou a kopou, trestají koně za každý krok, který chce udělat, namísto aby jej připravili lépe a před napiafováním jej zelektrizovali, takže bude chtít piafovat sám. U většiny dobrých piaf nevidíte nic, jezdcovy nohy se ani nehnou. Ale podívejte se na špatné piafy, uvidíte jezdce, jak kopají a nic se neděje."

"Bič může být velmi efektivní pomůcka, pokud je správně používán, jako všechno ostatní. Někteří jezdci oklepávají koně každý krok a brzy to kůň ani nezaznamená. Je-li používán správně, za určitým účelem, jehož je správným použitím dosaženo, můžete jeho prostřednictvím koně učit, aby lépe reagoval. Ale i bič musí být používán spolu s holení. Později na vyšších úrovních již bič mít nemůžete. Někdy, u některých koní je lepší trénovat bez něj, jezdit jen sedem a holení."

"Všechny pomůcky mohou při správném užití pomáhat. Máte různé druhy koní, nervózní koně, koně samochodky, a na ty bič použít nepotřebujete. Kůň vám řekne, co máte dělat. Máte-li líného koně, použijte bič jednou, ale důrazně, je to lepší než stokrát bezvýsledně. Používám bič někdy, když začínám s piafou, protože s ostruhami se koně učí jít proti holeni a já učím jezdce ostruhy příliš nepoužívat. Pokud trénujete piafu s pomocí biče, použijete ho a dostanete okamžitý výsledek, zjistíte, že pak už ho použít nemusíte. Mým cílem je získat takovou citlivost a reaktivitu, že jen pomyšlení na cvik jej vykoná. Cílem jsou nejmenší možné viditelné pomůcky. Jen tak dosáhnete nejlepšího předvedení v obdélníku."

Pasáž"Kůň, který jde prohnutý, se nikdy nedokáže správně shromáždit a zapojit záď. Z největší pravděpodobností nikdy nenajde takt a harmonii a nebude schopen pružit hřbetem, nikdy nebude ustálený a pravděpodobně ho něco začne bolet a bude nepoužitelný. Koně se musejí umět podřídit a přijmout udidlo. Zdravý, nezkažený kůň od začátku nemá problém udidlo přijmout. Nemluvíme tu o koňských problémech, mluvíme o problémech jezdců, protože jsem ještě neviděl koně s dobrým jezdcem, který by chodil prohnutý."

"Kůň musí být prostupný a správně na otěži. Prostupnost je věc, o které nikdo doopravdy nepřemýšlí - znamená to, že kůň přijímá jakékoli pomůcky, nechává je na sebe efektivně a bez odporu působit. Například, jedu v prodlouženém klusu a chci přejít do pasáže, mé poloviční zádrže, mé pomůcky musejí tělem koně projít, aby byl přechod skutečně hladký. Pokud kůň sebeméně jde proti mé ruce, nefunguje to. Celou dobu pracujeme na tom, zbavit se odporu a podpořit základní chody. Mnoho jezdců zvládne všechny figury, všechny možné cviky, ale ztrácejí takt, kmih a kvalitu základních chodů."

"Mnoha svým žákům říkám, že vezmete-li deset jezdců, provádějících perfektní poloviční překrok, kůň s nejlepšími chody získá v úloze nejvíc bodů. Není tak těžké dosáhnout ohnutí, úhlu, rámce, ale mnoho lidí ztratí klus, když jezdí rukama víc než sedem. Nemyslí na zásadu udržení základních chodů a jejich vylepšení prostřednictvím cviků."

"Když mluvíme o tom, aby kůň byl kulatý, jako problém vidím, když lidé napodobují Anky van Grunsven nebo Isabell Werth. Pokud neumějí jezdit, nefunguje to. Hodně lidí dokáže koně zakulatit, ale nepoužívají správně sed a pak se koně rolují spíš než cokoli jiného a nejdou odzadu a jezdec možná už nikdy tu hlavu zpět nepřizvedne. Pokud chcete mít koně, který bude chodit tak krásně jako Bonfire nebo Gigolo, pak vše co v tréningu děláte, musíte dělat správně. Je to v jezdcích. Máme teď v Austrálii dobré koně, vidím přímo úžasné koně, někteří z nich jsou stejně dobří jako v Evropě. A naši dobří jezdci se zlepšují, jsou velmi dobří."

 

Podobné články

Paul Belasik je jedním z nejvýraznějších a nejefektivnějších obhájců klasických principů a drezury „přátelské ke koni“. Je autorem sedmi knih…

Jessica von Bredow-Werndl je jednou z nejvýznamnějších německých drezurních jezdkyň současnosti. Zazářila už v kategorii juniorů a mladých jezdců,…