Bylo mu 7 let. Mně bylo 30 a o koních jsem téměř nic nevěděla. Artur měl vizitku ohromně hodného nekonfliktního bobíka vhodného pro začátečníky. A tak jsem se odvážila na cestu, která mi obrátila život na ruby, ale moc krásným způsobem 🙂
Artík mi byl úžasným trpělivým učitelem. Měl to se mnou ze začátku chudák těžké – neuměla jsem ho nauzdit a ani nasedlat. Ale dostál své skvělé pověsti a všechno to se mnou vydržel. Časem jsme spolu poznali i různé stáje a já se tak učila a získávala nové zkušenosti a potřebné koňácké dovednosti. Dostala jsem se, jak už to u koní chodí, i ke kurýrování, k porodům, ke krmení. Poznala jsem různé způsoby managementu a krmení, začala jsem vidět i některé chyby, které jsem pro svého parťáka nechtěla – nedostatek sena a překrmování pečivem. A tak jsme spolu putovali, až jsme nakonec zakotvili nedaleko Prahy, kde si Artur žije spokojeně doposud.
Artur do současné domoviny přišel s velkou nadváhou, a tak jsem se musela začít zabývat i výživou – upravili jsme mu dietu a dostával i minerální doplňky pro obézní koně, aby zhubl, ale aby mu při tom nic nechybělo. Na zlepšení kondice jsme také pracovali pravidelnou prací. Nenalítali jsme sice kilometry, ale i rekreační pravidelné ježdění stačilo ke spravení kondice – a mě to tak baví – jsem toulkař přírodou.
Vše se tenkrát zdálo skvělé, Artur zhubl do normální váhy, v ustájení jsme byli spokojení. Ale přišel zlom.
Po návratu z jedné naší běžné vyjížďky, když jsme byli skoro u stájí, začal najednou Artur napadat na zadní nohy. Vypadalo to, jako kdyby si chtěl sednout. Byl malátný a stav se rychle horšil, začal si lehat. Jen s velkými obtížemi jsem mu zvládla sundat sedlo a hned volala veterináře. Než veterinář dojel, Artur se potil a válel a já se začala obávat koliky.
Veterinář mne vyvedl z omylu. Diagnóza zněla „nedělní nemoc“ – postižení svalů z nadměrné zátěže po delší době klidu. Artur měl naprosto ztuhlé svaly na zadku a zadní nohy jako by ho nemohly unést. Dostal injekci na uvolnění svalů a já vynadáno, že jsem ho přetáhla. Do té doby jsme chodili na lehké vyjížďky jen asi 2hodinové. Do budoucna jsem dostala za úkol jezdit častěji, ale kratší dobu.
Bohužel netrvalo dlouho a potíže s malátností a slabostí zadních nohou se u Artíka začaly objevovat čím dál častěji – zdál se jako opilý, nabourával do překážek v ohradě. Vysledovali jsme, že před každým zhoršením začal „mrskat ocasem“. Nicméně na doporučení veterináře, když se Arťa zdál zrovna v pořádku, jsme pokračovali v krátkých pravidelných vyjížďkách. To vše ale vyústilo v další vážnější záchvat. Po krátké vyjížďce už kousek od stájí Artur upadl při přechodu silnice uprostřed vesnice a nemohl vstát. Veterinář nám po telefonu poradil, abychom Arturovi podali silnou kávu s cukrem, ale nepomohlo to, volala jsem jiného veterináře.
Veterinář Arťovi pomohl z nejhoršího a doporučil vyšetření krve na selen a svalové enzymy a za pár dní jsme dostali šokující zprávu – Artur měl extrémní deficit selenu a s tím související poškození svalů! Selen v krvi nám vyšel pouhých 45 mikrogramů na litr a přitom by se hodnota měla pohybovat ideálně mezi 100–200 mikrogramy! Už hodnota kolem 70 mikrogramů svědčí o dosti závažném deficitu.
Sice se mi ulevilo, že to tedy nebylo tím, že bych Artura nárazově příliš přetáhla, jak říkal první veterinář, ale nedokázala jsem to pochopit. Vždyť Artur dostával kompletní minerálku. Měla jsem za to, že dostává všechny potřebné vitamíny a minerály v krmné dávce. Byla jsem bezradná, jak mu tedy pomoci? V tuto chvíli neměl už jen pouhý deficit selenu, ale následkem toho měl i poškozené svaly, které bez selenu neměly jak bojovat vůči běžnému oxidačnímu stresu.
Veterinář Artura ošetřil a doporučil klid a doplňky se selenem a vitamínem E. Artur to vše dostával, ale stále se sem tam zamotal a padal. Začala jsem tedy opět studovat ty široké obzory koňského světa. Hledala jsem ve všech možných dostupných zdrojích nějaké informace, abych uměla Arturovi pomoci.
A tak jsem narazila na projekt Habibi pro koně.cz a speciální diety Habibi s organickým selenem Sel-plex.
Spolu s MVDr. Romanou Babákovou jsme upravili management a krmení:
Po měsíci na Speciálkách Habibi s organickým selenem a vitamínem E jsme dělali opět rozbory. Hodnota selenu v krvi nám za necelý měsíc stoupla ze 45 mikrogramů na litr na krásných 150 mikrogramů, přičemž hodnoty by se měly pohybovat ideálně mezi 100–200 mikrogramy. Takže hurá – selen bychom měli.
Nicméně Artur v této době stále ještě nebyl ve své kůži, lehce zatuhával a jeho svalové enzymy se ani se spravenou hladinou selenu v krvi nesnížily. MVDr. Babáková mi vysvětlila, že pokud začneme dodávat deficitnímu koni selen, musíme počítat s tím, že tkáním trvá oproti krvi o něco déle, než se dozásobí. S použitím organické – tedy pro tkáně přirozené formy selenu, pak s jejím prostupem do tkání můžeme počítat relativně rychle oproti formě anorganické.
Další věc byla ta, že než jsme přišli na to, jak Arturovi pomoci, jeho svaly byly dlouhodobým nedostatkem selenu poškozené natolik, že potřebovaly delší čas k regeneraci. Kýženému zlepšení pohybu jsme tedy museli dát ještě čas, než se zahojila svalová tkáň.
A tak jsme ponechali Artíka dále v klidovém režimu, ale zanedlouho mu to začínalo stále více vadit, chtěl dovádět s ostatními a to byla známka, že se lepší. Dohodli jsme se, že je čas začít s postupným pohybem – kontrolované kraťoučké procházky kolem stáje na ruce jsme postupně prodlužovali a Artíkovi se postupně vracela jeho radost ze života. A tak jsme udělali další kontrolní odběry krve na svalové enzymy.
To bylo po 3 měsících klidového režimu spolu s podáváním doplňků Habibi. To, co nám Artur v té době ukazoval svou chutí k pohybu a radostí ze života, bylo potvrzeno i laboratorně. Artur byl uzdraven!
Ještě další půl rok jsem na nás oba byla přísná a opatrná – chodili jsme na procházky jen na ruce. Od začátku Arturova prvního záchvatu to trvalo třičtvrtě roku, než jsem se na něj odvážila dát znovu sedlo. Tak jsme spolu zvládli naší velkou zkoušku!
Ty chvíle, kdy teď pouštím Arťu do pastviny a on tam radostně řádí, ty jsou k nezaplacení.
Nikdy nepřestanu být vděčná za Speciálky Habibi a rady paní doktorky Babákové.
A nepřestanu být vděčná ani Arturovi, který je mým velkým učitelem nejen v koňském světě. Ukázal mi, že člověk nemusí být u koní od mala, aby se stal koňákem. Nikdy není pozdě, jít cestou, která nás naplňuje. A další věc, co mne naučil – nepropadat beznaději – naděje umírá poslední. Každé vítězství po těžkém boji pak stojí opravdu za to 🙂
Andrea Koštířová – tulačka přírodou a Artur
————————————————————————————————————————————–
MVDr. Romana Babáková vysvětluje:
Selen je základní kámen pro fungování obranyschopnosti všech tkání v organismu – spolu s vitamínem E zajišťuje stabilitu buněčných membrán. Zajišťuje obranu před oxidačním stresem, kdy zneškodňuje volné kyslíkové radikály. Ty vznikají jako odpadní produkt metabolických pochodů. Nedostatek selenu tak vyústí v poškozování tkání v celém organismu, zejména tkání náchylných na oxidační stres (červené krvinky, svalovina kosterních svalů, u mláďat sací svaly, srdeční svalovina) a dále dochází k oslabení imunitního systému. Selen je dále nepostradatelný pro reprodukci, pro správné fungování štítné žlázy, pro hormonální funkce, pro nervový systém. Je zapotřebí opravdu v celém organismu. Jeho nedostatek tedy ovlivní opravdu mnohé.
Selen koně získávají hlavně z pastvy nebo sena. V našich krajích je ho však většinou v půdě nedostatek a pak chybí v celém potravním řetězci. Doplnění selenu do krmné dávky je nezbytné. Pokud je přirozeného organického selenu v pastvě nebo seně málo, doplněk běžnou anorganickou formou tento deficit u koní nemusí být dostatečný. Využitelnost anorganické formy selenu ve tkáních je velice omezená a navíc pro organismus zatěžující. V takových případech je organický zdroj selenu (Sel-Plex) nepostradatelným pomocníkem. Dokáže poslat selen do celého těla, do všech tkání, kde je potřeba, a dokonce prochází i přes placentu a tedy dostatečně zásobí ještě nenarozené mládě (je tak účinnou podporou dobré životaschopnosti novorozených mláďat se silným sacím reflexem).
Nedostatek selenu se orientačně dá sledovat vyšetřením krve, ale výsledek je potřeba vztáhnout i k celkovým projevům zdravotního stavu koně. Tělo selen posílá do krve přednostně a to i na úkor ostatních tkání a tak může nastat situace, kdy je selenu v krvi zdánlivě dostatek a ve tkáních přitom chybí. Tato situace bývá častější u případů, kdy se hladina krevního selenu pohybuje spíše ke spodním hranicím. Hladina selenu kolem 70 mikrogramů na litr a nebo dokonce méně již svědčí o výrazném deficitu selenu v tkáních.
Sel-plex je organický selen, který je vyráběn kultivací specifických kmenů kvasinek na půdě obohacené selenem. Kvasinky, stejně jako rostliny, umí zabudovat anorganický selen do své tkáně a přetvářejí ho tak do organické formy. To je forma, se kterou umí pracovat živočichové včetně koní.
————————————————————————————————————————————
Svalovina: Při svalových onemocněních (myopatiích), zatuhávání svalů, při černém močení, při těžké práci. Podpora rozvoje svalové hmoty při běžné práci.
Pro překlenutí deficitu selenu v krmné dávce v regionech s nedostatkem selenuv půdě nebo při dovozu krmiva z oblastí chudých na selen.vybalancovaná kompletní denní dávka vitamínů a minerálů
Mikroprvky 100% v organické formě – Bioplexy a Sel-plex (Alltech) – vysoce využitelné a šetrné pro organismus. Díky dobré využitelnosti není potřeba překrmovat – šetrné nejen pro organismus, ale i pro životní prostředí.————————————————————————————————————————————–
Hlavním posláním projektu HABIBI PRO KONĚ.CZ je poskytnout kompletní podporu v přístupu ke koním v souladu s jejich přirozenými potřebami a jejich individuálními odlišnostmi
Když do arény vjížděl kočár fenomenálního Australana Boyda Exella, zraky všech se upíraly především na ...
Otec české hipologie František Bílek, vizionář a muž, bez něhož by svět přišel o unikátní plemeno staro...
HABIBIproKoně