The Mustang – malý velký film

27. 10. 2021 Gabriela Rotová

The Mustang. Film, jehož dějová linka se jemně, ale přesto důsledně opírá o úspěšnou tradici filmů, jejichž ústředním tématem je střet divokého koně a více či méně nezkrotného muže.

Něco takového, jako je Zaříkávač koní, ale určitě nečekejte, i když i o tento film se Robert Redford otřel – sic jen v roli výkonného producenta. Ke sladké a lehce poživatelné pohádce má „The Mustang“ na míle daleko. To ale nic nemění na tom, že tento celovečerní debut Laure de Clermont-Tonnerre je vskutku povedený, pokud mu divák dokáže přijít na chuť a najde pro něj ve svém srdci vhodný prostor.

The Mustang

Romantiku nečekejte. Snímek je minimalistický, komorní, drsně realistický. Děj filmu se odehrává za zdmi oprýskané nevadské věznice, kulisami je prach a bezútěšná poušť s transparentní westernovou poetikou. Každý záběr kamery je bud hořký, nebo kyselý. Nic mezi tím. Dějová linka je přímá, plochá, předvídatelná a hmatatelná. Dialogy omezené, tak trochu nadbytečné a nezapamatovatelné. Ticho je design filmu. Scénář by možná mohl mít tak deset stran? Hudba ovšem jako protipól toho všeho skvělá. A kamera jakbysmet.

I přes syrovost a ryzí brutalitu je ale The Mustang filmem plným něhy. Je to příběh o odpuštění, o druhých šancích a o uzdravujících poutech, která vznikají mezi uvězněnými, svobody zbavenými lidmi a uvězněnými, svobody zbavenými zvířaty. Rozhodně je to obohacující. Uvěříme totiž, že i zlomení a ztracení mohou ze své bídy a žalu povstat a znovu začít růst.

O filmu

Film měl světovou premiéru na filmovém festivalu Sundance 31. ledna 2019 a získal obecně velmi příznivé recenze. V žebříčku Rotten Tomatoes má rating 95 % na základě 129 recenzí a průměrné hodnocení je 7,47 / 10, což je docela fajn. Pokud tedy neočekáváte Popelku, koukat se na film určitě dá. Jde jen o to, jestli je to váš šálek kávy.

Když se to vezme kolem a kolem, mohl by The Mustang být docela rozvleklá a nezáživná nuda. Film ale nachází v obehraném příběhu o vykoupení zbrusu nové perspektivy a brilantně ho oživují silné herecké výkony. Naprosto uvěřitelný a přesvědčivý Matthiase Schoenaertse je středobodem vesmíru tohoto filmu a ne nadarmo získal za svůj výkon cenu kritiky.

Přestože Schoenaerts je vskutku nepřehlédnutelný a prakticky nepřetržitě blokuje celé plátno, báječně se vedle něj daří i neunavitelnému Bruce Dernovi, který si zahrál předáka Mylese, vedoucího výcviku, který sdílí své profesní znalosti s jemu svěřenými odsouzenými kovboji. Bruce Dern je herec velkých kvalit, držitel Stříbrného medvěda, má xy nominací na Oscara, Cenu Genie, cenu BAFTA i Zlatý Globus. Každou minutu s ním si proto vážně užijete. Neztratil se. Že není kovboj, by nikdo nevěřil.

Děj? Raději za oponou

Dějem můžeme hbitě proskákat, aby ještě zbylo na co se těšit. Linka je totiž opravdu hladká a přímá, od začátku do konce transparentní, předvídatelná. Matthias Schoenaerts ve filmu ztvárnil hlavní postavu Romana, muže, který je ve vězení umístěn za násilný trestný čin. Roman je asociální, uzavřený, odtažitý a nemluvný. Kvůli své agresivitě a problematické povaze tráví hodně času na samotce. Podrobnosti o Romanově zločinu a jeho důsledcích vyplývají z dějové linky jen pomalu a dost možná nejsou pro diváka až tak podstatné. Stejně tak jako Romanův vztah s dcerou.

V rámci vězeňské sociální rehabilitace je Roman na popud místní psycholožky zařazen do státem dotovaného programu, v rámci kterého jsou odchycení divocí mustangové obsedáni a trénováni odsouzenými „kovboji“. Každý vězeň dostává do péče jednoho konkrétního koně, kterého má za úkol v horizontu dvanácti týdnů vycvičit a následně předvést na veřejné prodejní aukci. Aniž by film ignoroval strasti a nepřátelské podmínky vězeňského života, tiše sleduje přátelské vazby, které se pozvolna rýsují a rozvíjí mezi koňmi spřízněnými kovboji.

Problematice mustangů v USA i rehabilitačního programu jsme se věnovali již v tomto článku: Divocí a zlí.

Hlavní postava Romana je zprvu v prostředí ztracená. Nejen, že nemá žádné zkušenosti s koňmi, ale nemá pro práci s nimi ani ty nejmenší možné dispozice. Empatie a trpělivost rozhodně nejsou jeho silnou stránkou. Věta, kterou pronese jedna z vedlejších postav „Pokud chcete ovládat koně, musíte nejprve ovládat sami sebe.“, je proto pro Romana vskutku těžko akceptovatelnou výzvou. Díky kontaktu s koňmi se Roman ale pozvolna mění. Neschopnost komunikovat s lidmi a zvířaty, neschopnost ovládat vztek se vytrácí.

Víc asi není potřeba prozrazovat. Přestože výcvikové metody a trénink koní tak, jak je film vyobrazil, mne chytly za srdce spíše v negativním slova smyslu, The Mustang velmi srozumitelně a transparentně vytáhl na světlo význam a přínos terapie za pomoci koní. Pokud si co nejširší okruh veřejnosti uvědomí, jak pozitivním přínosem může být kůň v životě člověka, obzvláště takového, který má závažné psychické problémy, tím dozajista líp. Závěr? The Mustang je důkazem, že malý film může být někdy sdílnější a záživnější než stomilionový velkofilm. Co vy na to?

The Mustang

  • Producent: Ilan Goldman
  • Výkonní producenti: Robert Redford, Molly Hallam
  • Režie: Laure de Clermont-Tonnerre
  • Scénář: Laure de Clermont-Tonnerre, Mona Fastvold, Brock Norman Brock
  • Střih: Géraldine Mangenot
  • Kamera: Ruben Impens 
  • Hudba: Jed Kurzel
  • Hrají: Matthias Schoenaerts, Gideon Adlon, Bruce Dern, Connie Britton, Jason Mitchell, Josh Stewart
Podobné články

Dlouho se o ní psalo jako o největší jezdecké soše na světě. Největší není, jak se zjistilo, ale téma, které ztělesňuje, stálo českému národu za…

Ve čtvrtek 26. října byla slavnostně zahájena výstava s názvem Starokladrubský kůň národní poklad, která se nachází v Mytologické chodbě Senátu…