Dnes, 11. července, si svět podruhé připomíná Světový den koní – World Horse Day. Valné shromáždění OSN jej vyhlásilo 3. června 2025 rezolucí přijatou z iniciativy Mongolska. Pro návrh hlasovalo 169 států, proti byly pouze Spojené státy a žádný ze států se nezdržel hlasování. Mongolsko je pro vznik takového svátku příznačnou zemí. Koně zde nejsou pouze součástí historie a kulturní identity, ale i každodenního života. Podle předběžných výsledků sčítání za rok 2025 jich v zemi žije přibližně 5,1 milionu, zatímco obyvatel má Mongolsko zhruba 3,6 milionu. Koní je tam tedy stále výrazně více než lidí.
Za oslavným gestem se však skrývá i vážnější téma. Podle údajů FAO za rok 2023 žilo na světě přibližně 60,8 milionu koní. Samotný globální součet ale nevypovídá o jednotném vývoji. Zatímco v některých zemích počty koní rostou nebo zůstávají stabilní, jinde dlouhodobě klesají spolu s tím, jak jejich tradiční pracovní úlohu přebírá technika a proměňuje se způsob života obyvatel.
Výrazným příkladem je Čína, kde se počet koní snížil přibližně z 11,5 milionu kolem roku 1980 na 3,44 milionu v roce 2017. Podle zprávy Světové organizace pro zdraví zvířat k tomu přispěla zejména mechanizace zemědělství a modernizace dopravy i armády. Pokles zaznamenaly také Spojené státy. Americká Rada pro koně odhadovala v roce 2017 tamní populaci na 7,2 milionu koní, zatímco v roce 2023 již jen na 6,6 milionu – přibližně o 600 tisíc méně. Příčiny a význam tohoto vývoje jsou ovšem v každé zemi odlišné a nelze je vysvětlovat pouze ústupem pracovního využití koní.
Současně existuje úplně jiný svět, v němž koně, osli a muly nejsou luxusem, ani symbolem společenského postavení, ale základním pracovním prostředkem. Podle odhadu Mezinárodní koalice pro pracovní koňovité, citovaného Světovou organizací pro zdraví zvířat, podporuje přibližně 112 milionů pracovních koní, oslů a mul obživu asi 600 milionů lidí, převážně v zemích s nízkými a středními příjmy. Tato zvířata obdělávají půdu, převážejí vodu, potraviny i stavební materiál a zajišťují dopravu tam, kde je moderní technika nedostupná nebo příliš drahá.
Právě o těchto zvířatech přitom často chybějí spolehlivé údaje. Analýza organizace Brooke zveřejněná v roce 2021 zjistila, že ze 36 sledovaných zemí uskutečnilo od roku 2011 zemědělské nebo hospodářské sčítání pouze 14. U dvou zemí se nepodařilo dohledat žádnou historii takového sčítání. Ani tam, kde data existují, navíc nebývají koně, osli a muly vždy evidováni odděleně.
Bez přesnějších informací je obtížné plánovat veterinární péči, posuzovat životní a pracovní podmínky zvířat, včas zachytit šíření infekčních onemocnění nebo vyhodnocovat konkrétní dopady, například obchodu s oslími kůžemi. Zvířata, na jejichž práci závisejí celé rodiny, tak mohou zůstávat prakticky neviditelná pro státní správu, veterinární služby i rozvojové programy.
Mongolsko proto svým návrhem nemluví jen samo za sebe. Světový den koní připomíná vztah člověka a koně, který po tisíciletí zásadně ovlivňoval dopravu, obchod, válečnictví, zemědělství i podobu lidských sídel. V části světa tato někdejší úloha koní téměř zanikla. Jinde však pracovní koně, osli a muly dodnes zajišťují obživu rodin, které za jejich práci nemají dostupnou alternativu.
Pro nás je tedy Světový den koní především připomínkou těchto širších souvislostí. Tradiční hospodářská a dopravní úloha koní je v ČR dnes pouze okrajová, nikoli však zcela zaniklá. Převládá využití koní ve sportu, rekreaci, turistice a hiporehabilitaci, koně se ale stále ještě uplatňují například při práci v lesích nebo u jízdní policie.
Mongolský původ svátku si lze dnes v Praze připomenout také docela konkrétně. Zoo Praha pořádá Den mongolské kultury a Světový den koní, inspirovaný tradičním mongolským svátkem Naadam. Program zahrnuje komentovaná krmení koní Převalského, setkání u jejich výběhu i kulturní a vzdělávací program v expozici Gobi a ve Vzdělávacím centru.
