Se zimou chodí kašel 2: Vážnější než infekce

8. 11. 2011 Dominika Švehlová Autor fotek: Dominika Švehlová

Je mnoho koní, kteří kašlou či pokašlávají, kteří hůř dýchají, a přesto neprodělávají žádnou infekci. Vedle infekčních zánětů dýchacích cest koně trpí i neinfekčními, a to stále více. Zatímco proti běžným virům či bakteriím, které koním ničí plíce, jsme se naučili do jisté míry bojovat a dodržovat důležitá preventivní pravidla, o neinfekčních dýchacích problémech jako by mnoho majitelů nechtělo slyšet a nemělo zájem jim předcházet. Přitom je to tak jednoduché…

Nebezpečný organický prach

Zatímco u infekcí byly příčinou patogenní mikroorganismy, které se v určitých podmínkách (hodně koní na jednom prostoru, koncentrovaný vzduch, stresovaný a tedy imunitně oslabený kůň atd.) velmi dobře šíří a napadají organismus koní, nyní budeme mluvit o „neživém" problému, kterému se říká organický prach. Ten obsahuje kromě drobných kousků nečistot a zeminy také nejrůznější spóry splísní, kousky trusu, rostlinného materiálu včetně pylů, úlomky těl roztočů, hmyzu, kousky z těl koní, ale i mrtvé či živé mikroorganismy, jejich metabolické produkty či produkty rozkladu jejich těl. Vysoké koncentrace organického prachu se nacházejí v ovzduší stájí, ale v menším množství je i ve venkovním prostředí. Společně s dalšími dráždivými látkami, například čpavkem z koňské moči nebo zvýšenou vlhkostí, soustavně atakuje citlivou výstelku dýchacích cest koní, dráždí ji, vyvolává záněty a časem ji může také alergizovat.

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkává ve svém prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací určitých protilátek na vniknutí tzv. alergenu (je to organická částice obvykle bílkovinného charakteru). Alergie většinou probíhá jako zánět některé z tkání; zatímco normální nealergický zánět vyvolá až větší množství škodliviny, pro spuštění alergie stačí nepatrné množství alergenu (takové, které nepřecitlivěnému organismu vůbec nijak neublíží).

Z toho vyplývá, že stájové prostředí obecně představuje pro dýchací systém koní velkou zátěž, o to více pak, pokud je stáj špatně větraná, špatně místovaná, zavřená, utěsněná, prostě „zateplená na zimu". Ne zřídka se stane, že její obyvatelé (podle dosud neznámých vrozených i získaných dispozicí) mohou dříve nebo později onemocnět jednou ze dvou známých neinfekčních nemocí dýchacích cest: IAD a RAO. A právě pozdní podzim je doba, kdy se často tyto problémy, trvající obvykle už celý život koně, poprvé nastartují.

Neinfekční záněty dýchacích cest koní

Při čtení těchto řádků je asi mnohým z vás jasno - tady se mluví o dušnosti! Ano i ne. Dušnost je vlastně až konečné stádium poměrně složitého a někdy i dlouhodobého procesu postupného dráždění, poškozování a ničení dýchacích cest koně, především těch menších průdušinek a sklípků, které se nacházejí v plicích a říká se jim dolní cesty dýchací.

Pokud to trochu zjednoduším, pak lze celou situaci popsat asi takto:

obstrukce, zánět a emfyzém plicDráždění dýchacích cest koní vyvolává záněty poškozující jejich sliznici a výstelku s řasinkami. Následkem zánětu se také zužují dýchací cesty (= obstrukce), a to proto, že

  • se tvoří více hlenu „ucpávajícího" dýchací cesty, který je navíc hustý a poškozené řasinky ho nedokážou transportovat od plic směrem k nosní dutině;
  • sliznice oteče a zúží průměr průdušinky;
  • v rámci obranného reflexu (aby se dráždící škodlivina nedostala hlouběji do plic) se stáhnou hladké svaly dýchacích cest a zúží je.

Samozřejmě záleží na míře zúžení a na tom, na jak dlouho, kolik a které dýchací cesty jsou poškozené. V mírném případě mají postižení koně „jen" sníženou výkonnost, „jen" si zakašlou při práci nebo se „jen" trochu více zadýchají. Rozsáhlé obstrukce pak způsobují, že postižení koně nejenže kašlou a teče jim z nosu, ale nedokážou „udýchat" ani to, že stojí a nehýbou se... Problém je, že v případě špatných vnějších podmínek se může mírný průběh nemoci během pár hodin zhoršit natolik, že se kůň začne doslova dusit. Navíc lze očekávat, že stav koně se může rok co rok zhoršovat, pokud se nezačne včas a správně řešit (viz dále).

Jenže může to jít dále. Kůň, který trpí těmito chronickými záněty, se může takzvaně alergizovat. Po infekčním či neinfekčním poškození trvá 6-8 týdnů, než se výstelka (epitel) dýchací sliznice znovu plně obnoví a dosáhne původní odolnosti. Během této doby mohou alergeny snadno přijít do kontaktu s imunitními buňkami hlubších vrstev sliznice a vyvolat alergii - prostě se setkají ti, kteří by se nikdy setkat neměli, protože bariéra mezi nimi byla narušená. Výsledkem je pak to, co není „normální" - přehnaná reakce na poměrně neškodné podněty, jinými slovy přecitlivělost neboli alergie. U alergizovaného koně pak stačí, že se nadechne malého množství alergenu a spouští se různě závažná (často dost závažná) zánětlivá reakce, jak bylo popsáno výše. Hlavními alergeny jsou v tomto případě spóry plísní žijících v seně a slámě, a to i takových, které vypadají nanejvýš kvalitně! Kůň, který je s těmito alergeny ve styku, si tak vlastně nemoc stále udržuje.

Vývoj chronických/neinfekčních zánětů dýchacích cest koní: Organický prach a dráždivé látky dráždí dýchací cesty, celý tento proces podporují nevyléčené infekce. Poškozená výstelka umožní alergizaci dýchacích cest, kterou vyvolávají především plísně.

Při každém zúžení dýchacích cest musí kůň vynakládat větší úsilí, aby naplnil vzduchem své plíce. Vtahuje do sebe vzduch pod mnohem větším tlakem, což nemusejí vydržet jemné stěny plicních sklípků a mohou popraskat. Ve sklípcích zůstane navždy uvězněný vzduch a ony přestanou fungovat. Tomuto stavu říkáme rozedma neboli emfyzém plic - vyvolávající známou dušnost koní. Pokud k těmto stavům dochází opakovaně, je poškozené stále více plicních sklípků a kůň toho „udýchá" stále méně a méně.

V textu jsem zmínila dvě zkratky: IAD a RAO. Pojďme se podívat, co vlastně znamenají.

IAD (Inflammatory Airway Disease - zánětlivé onemocnění dýchacích cest)
Jedná se o první stádium neinfekčních zánětů dolních dýchacích cest koní, většinou těch, kteří žijí ve stáji. Příčinou je dráždění, na které plíce koně odpovídají přecitlivěle (dráždivé plyny, organický prach, endotoxiny, velmi chladný vzduch...). Zatím se tu nevyskytuje zmíněná alergická složka. Postižení jsou většinou mladší koně a příznaky nejsou tak závažné. Pokud se však tento stav nezačne včas řešit, dojde k alergizaci dýchacích cest a IAD se změní v RAO.

RAO (Recurrent Airway Obstruction - opakující se zúžení dýchacích cest, známé pod dřívější zkratkou COPD)
Postihuje spíš dospělé koně a charakteristické je tím, že má kromě nespecifické (viz IAD) i alergickou složku. Alergeny většinou pocházejí z plísní žijících v seně, méně pak ve slámě.

Konečné stádium RAO končí nevratným emfyzémem plic (dušnost). Stav, který odpovídá alergickému astmatu u lidí se silnými akutními záchvaty, je u koní vzácný.

jak vznikají chronické dýchací problémy

Léky a léky

Bohužel zatím není na světě lék, který by vyléčil „dušnost". Přesto je k dispozici celá řada přípravků, které dokážou její projevy zmírnit. Většinou jde o:

  • odhlenění,
  • odstranění spazmu a „otevření" dýchacích cest,
  • zmírnění imunitní reakce a zánětu.

K tomu se používají různé systémové léky, ať už injekčně nebo žrádla, syntetické a „oficiální" léky či byliny, ale i infuze či různě alternativní metody. Stále oblíbenější je však forma inhalace, kdy se účinná látka rozpráší na mikroskopické kapénky o určité velikosti, které proniknou až do plic a tam mohou působit s minimem vedlejších účinků. Nutné je přitom ale používat speciální masky a rozprašovače ultrazvukové nebo v podobě sprejů.

Dokud se však nezjistí a neodstraní příčina chronického kašle, těžko ho léčit - léky pouze zmírní nejhorší příznaky, ale koně nevyléčí. U přecitlivělých plic koní postižených RAO nebo IAD je příčinou a vyvolávajícím podnětem organický prach, u RAO jsou to pak i alergeny, které vyvolají nemoc už ve velmi malém množství. Je proto nutné protnout začarovaný kruh, kterým je okolní prostředí koně - zdroj organického prachu i alergenů. Bez toho můžete dávat peníze za léky či bylinky, kropit a namáčet vše kolem sebe, přesto koni nepomůžete:

začarovaný kruh chronických dýchacích problémů

Sám svému koni lékařem

Samozřejmě odborná diagnostika, kterou je vhodné udělat, může být poměrně složitá. Kromě poslechu a poklepu plic výrazně pomůže endoskopie, výplašek a následné laboratorní vyšetření odebraných buněk, ale třeba i ultrazvuk. To vše slouží především k odlišení akutního kašle a virové či bakteriální infekce od RAO a IAD. Přesto si první - a často i konečnou - diagnostiku můžete udělat zcela sami: odveďte koně z prostředí, kde se nachází hodně organického prachu (stáj, box) a ustajte ho nejlépe venku či ve velmi dobře větrané otevřené stáji. Odstraňte veškerou slámu a seno z jeho okolí, podestýlejte ho alternativními podestýlkami (např. bezprašné hobliny, papír, konopná sláma apod.) a krmte alternativami sena (nejlépe senáž). U většiny chronicky kašlajících koní dojde i bez další léčby za pár dní k výraznému zlepšení. (Pokud koně pak "na zkoušku" přivedete zpět do stáje, často se během pár hodin či dní jeho zdravotní situace zase zhorší). A vy jste sami diagnostikovali problém (IAD nebo RAO) - a vlastně ho i vyléčili!

Pryč se senem

seno, hlavní zdroj prachu a alergenůPrvním krokem v léčbě těchto dýchacích problémů je totiž co nejdokonalejší odstranění organického prachu a plísní. Obojího je nejvíce v seně, pak ve slámě a pak v prachu v jezdeckých halách. I v otevřeném boxe s kvalitní slámou a senem je nadměrná koncentrace organického prachu - údajně dokonce překračuje množství škodlivých endotoxinů v prachu, kterému smí být vystaveni dělníci pracující v továrnách zpracovávajících bavlnu! Tito dělníci mívají při vyšší expozici stejné příznaky, jako koně ve stáji.

Pokud nemůžete zcela odstranit seno a slámu (protože například nemáte jinou náhradu), je třeba je aspoň prachu co nejvíce zbavit. Vhodné je seno (popř. slámu) před krmením pořádně propláchnout, ať už hadicí nebo ve speciálních zařízeních. Rozhodně nestačí pokropení, protože prach i spóry je nutné vyplavit. Bohužel některým koním ani důkladné namáčení sena nepomůže a skutečně je třeba hledat alternativní krmiva.

Vzduch a pohyb

Velmi důležité je mít koně na čerstvém vzduchu. Nejlépe jim prospěje venkovní ustájení v prostředí, které není příliš prašné (dále od města, hodně zeleně). Chlad naopak vůbec nevadí a otužování je pro imunitu koní naopak dobré. Pokud je nutné mít koně ve stáji, pak je třeba, aby byla maximálně větraná, aby nebyla příliš teplejší, než venkovní prostředí - přesto někteří koně nezvládnou pobývat ve zdraví jinde než venku.

Společně s čerstvým vzduchem a bezprašností potřebují tito koně pohyb. Na rozdíl od akutní infekce dýchacích cest, kdy mají dostat několik dní klid, v chronických stavech je lze zatížit, a to natolik, aby se jim nezhoršilo dýchání. Mají tedy pracovat dle možností co nejvíce. Vhodný pohyb brání akumulaci hlenu v dýchacích cestách, dobře prokrvuje sliznici a podporuje regeneraci řasinkového epitelu.

Vhodná práce bez přetížení dýchacího aparátu je nejlepší způsob, jako udržovat plíce čisté.

A důležité je: Bez přetížení! Jakmile kůň začne špatně dýchat, „pumpovat", je třeba ihned zvolnit, protože dochází k poškozování plicních sklípků. Práce s „dušným" koněm je vždy balancování na hraně - tolik pohybu, aby se udržely jeho plíce čisté, ale pouze tak moc, aby nedošlo k jejich „potrhání". Je nutné, aby majitel či jezdec byl nesmírně vnímavý a především soudný - a aby přemýšlel „koňsky," ne lidsky. Nikoli teplo a útulno, ale čerstvý vzduch a pohyb je to, co koně udrží ve zdraví bez ohledu na jejich věk, plemeno nebo využití.

Takže - směle do zimy! Protože zima sama o sobě pro koně problémem není.

Doporučená literatura:

C. A. Bingold: Zum Husten des Pferdes - příčiny kašle koní, diagnostika i léčba.

P. Jahn, P. Tůmová: COPD nebo RAO? Přispěje nový název k řešení starého problému?

Tierklinik Hochmoor: Wenn Pferde husten - o kašli koní

B. C. McGorum, P. M. Dixon, N. E. Robinson, J. Schumacher: Equine Respiratory Medicine and Surgery, Saunders Elsevier 2007, str. 565

Podobné články

Kdo z nás by neznal jásavě žluté pampelišky, které na pár jarních týdnů doslova zaplaví naše pastviny, louky a zahrady. Pampeliška lékařská ale není…

Když se vás zeptá nekoňák, co to je lonžování, pravděpodobně mu odpovíte něco ve smyslu, že kůň na opačném konci lonže běhá kolem vás dokola.…