Se seniory šup pod deku?
Sychravý podzim dorazil se vším všudy... déšť, mlhy a jinovatka i sníh. Přes všechnu tu slotu ale platí, že většina koní je na vítr, vlhko a lezavý mráz velmi dobře připravena a podpora v podobě dekování není potřeba. Přesto je dobré mít oči na stopkách. I ve „vědním oboru“ zvaném dekování totiž platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. A touto výjimkou jsou starší a staří koně. U staroušků, kteří mají problém s udržením tělesné hmotnosti kombinovaný s ortopedickými problémy, totiž platí - bez váhání šup s nimi pod deku. Alespoň to naznačují výsledky nedávno publikovaných studií.
Stáří ve víru zimy
Nejeden z majitelů starších koní si s podzimem povzdechne: „Snad ten můj dědek (babka) přežije ve zdraví ještě tuhle zimu…“. Ano. Geriatričtí koně mají často „tisíc a jeden“ problém. Se zuby, zrakem, metabolismem, s pohybovým aparátem... A zimní období je proto pro ně zákonitě zatěžkávací zkouškou. Pokud se ovšem jejich majitel nerozhodne, že bude o zdraví svého seniora bojovat zuby nehty větru a dešti navzdory. S trochou nadstandardní péče může většina staroušků přečkat zimu bez potíží a být i v těch největších plískanicích v pohodě.
Zima opravdu nemusí být nutně utrpení! K jejímu bezproblémovému překonání totiž může pomoci i „úplně obyčejné“ dekování. Se špetkou nadsázky lze říci, že každý starší kůň, který v zimě hubne anebo má zdravotní problémy, které by mohly zvýšit jeho kalorický výdej anebo snížit jeho schopnost kalorie přijímat, by měl být zadekován.
Starší koně mají užší rozsah optimálních teplot a hůře se adaptují – zvířata s vyšším bazálním metabolismem, jako jsou koně v růstu, v zátěži anebo březí či laktující klisny, mají vyšší produkci bazálního tepla, než koně stárnoucí a staří. Na to je třeba pamatovat. Vždy je proto bezpečnější předpokládat, že starý kůň deku potřebuje, než zjistit uprostřed zimy, že náš starý kůň deku opravdu mít měl. A k tomuto závěru se přiklánějí i výsledky nedávno publikovaných studií.
Zapomenout v této souvislosti nesmíme ani na dynamiku stáda, která stárnoucím koním není příliš nakloněna. Studie doložily, že koně s vyšším sociálním postavením se za zhoršených klimatických podmínek drží uvnitř stáda a využívají níže postavené koně jako štít. Koně s vyšším sociálním postavením také tráví, ve srovnání s koňmi níže postavenými, relativně více času konzumováním sena a méně času pastvou, zatímco celkový čas strávený krmením je stejný. Vysoko postavení jedinci tedy v průběhu zimy přibírají na hmotnosti, zatímco nízko postaveným koním, kam staří koně s handicapy obvykle patří, klesá Body Condition Score (skóre tělesné kondice, BCS). Z těchto důvodů je velmi důležité zabránit tomu, aby starší koně v průběhu zimy strádali, přičemž studie doložily, že právě dekování může být v této souvislosti užitečným nástrojem – dekování snižuje spotřebu energie a vede ke zvýšení tělesné hmotnosti. A proto může být dekování pro naše staroušky často více než užitečné.
Výsledky studie
Skupina vědců z University of Life Sciences v Lublinu a University of Science and Technology v Bydhošti se právě na problematiku dekování této kategorie koní zaměřila. V rámci studie byly analyzovány výsledky měření rektální a povrchové teploty těla geriatrických koní dekovaných přikrývkami s různými termoizolačními vlastnostmi a zaznamenávány souběžně byly i parametry variability srdeční frekvence a také délka kroku v kroku a klusu.
Experiment se uskutečnil v zimě, po dobu třiceti po sobě následujících dnů. Dvacetčtyři plnokrevných valachů bylo rozděleno do skupin, přičemž každá skupina byla zadekována přikrývkami s rozdílnou gramáží. Použity byly deky nízké, střední a vysoké gramáže a kontrolní skupina koní nebyla dekována vůbec.
V centru pozornosti byla u geriatrických koní nejen tělesná teplota, ale i jejich variabilita srdeční/tepové frekvence (HVR). Vysoká variabilita srdeční frekvence je znakem dobré adaptability systému, tedy „zdravých“ regulací srdečních funkcí a potažmo „zdravého“ organismu. Naopak, snížená variabilita bývá známkou porušení adaptability systému.
HRV koní byla měřena před experimentem (před sejmutím přikrývky), bezprostředně po sejmutí přikrývky a o hodinu později – tedy hodinu poté, co byli koně bez deky. Systematicky byla monitorována i délka kroku, a to jak v kroku, tak i v klusu. Tato hodnota byla měřena před zahájením celé studie a den před jejím ukončením.
Z výsledků studie vyplynulo, že dekování koní mělo v zimním období pozitivní vliv na zvýšení povrchové teploty těla geriatrických koní, přičemž přikrývky s vyšší gramáží přinesly významnější účinky. Působení tepla tedy mělo v těchto konkrétních případech terapeutické účinky na organismus. Koně dekovaní přikrývkami s vysokou gramáží měli po ukončení experimentu vyšší i rektální teplotu, lepší hodnoty HVR a významně delší délku kroku v klusu, než koně v ostatních skupinách, včetně skupiny kontrolní. To naznačuje, že dekování může vést u geriatrických koní k celkovému zvýšení vitality, což se projeví obecným zvýšením aktivity autonomního nervového systému, zejména sympatického systému.
Výsledky studie asi pro mnohé z nás nejsou překvapením – termoterapie je nejběžněji užívaný, nám všem důvěrně známý, způsob rehabilitace, který je efektivní zejména při tlumení bolesti související se svalovým napětím, křečí, záněty či otoky.
Starší koně jsou obecně náchylní k podchlazení, bolestivosti velkých svalových skupin a degenerativním onemocněním pohybového aparátu, přičemž je nutné si uvědomit, že osteoartrotické změny postihují všechny klouby v těle (tedy i klouby páteře), což může vést až k neurologickým problémům. Pokud tedy starším koním nabídneme kontaktní ohřev, moc toho zkazit asi opravdu nemůžeme.
Obecně známé fyziologické účinky termoterapie jsou:
- Teplo umožňuje zvýšit přítok krve do kůže tím, že se krevní cesty rozšiřují, tzn. vyšší přívod kyslíku a živin do tkáně
- Teplem se uvolňují svaly blízko tělesného povrchu a stávají se elastičtějšími
- Vlivem tepla klesá ztuhlost kloubů
- Teplo blokuje vnitřní receptory bolesti v zahřívaných oblastech těla
- Teplo urychluje postakutní fáze hojení
- Teplo redukuje zápaly, záněty a otoky
Deka a starý kůň
Jestliže se ale rozhodnete poskytnout svému geriatrickému koni luxus v podobě dekování, je nutné se vybavit sadou dek s různou gramáží. V žádném případě si nevystačíme s jedním typem deky na celé podzimní, zimní a jarní období. Velkou pozornost je totiž třeba věnovat tomu, aby se kůň pod dekou nepřehříval a také tomu, aby – v případě, že kůň tráví delší část dne ve výbězích – byla deka skutečně nepromokavá. Pozor – některé nabízené produkty deklarované vlastnosti nesplňují. Vlastnosti dek tedy musíme v běžném provozu ověřit a dále jejich vlastnosti kontrolovat. Deka také musí mít vhodný střih, musí mít správnou velikost a nesmí dřít. Při předekovávání, které by mělo proběhnout každý den, vždy kontrolujeme BCS koně, přičemž nezapomínáme, že hustá zimní srst může dobře maskovat skutečnou hodnotu BCS – hmotnostní úbytek můžeme přehlédnout, pokud na něj není naše pozornost zaměřena. Kondici starších koní musíme skutečně věnovat maximální pozornost, a to ať už koně dekujeme anebo nedekujeme!
Zásady dekování:
-
Dekujeme výhradně čisté a suché koně
-
Pro příslušné roční období / venkovní teploty používáme odpovídající typ přikrývky. Koně v režimu 24/7 by měli nosit nepromokavé a prodyšné deky. Přikrývka, která není voděodolná, se rychle promočí a kůň následně velmi rychle prochladne – dosáhneme tedy opačného efektu, než kterého jsne dosáhnout chtěli
-
Pokud se rozhodnete deky používat, používáme přikrývky vhodného střihu a vhodné gramáže – odpovídající daným povětrnostním podmínkám. U starších koní můžeme dekování lehce předimenzovat, ovšem i zde platí – pozor na přehřátí
-
Pocení v dece v teplejších dnech je stejně problematické jako použití nekvalitních výběhových/stájových dek ve vlhkém počasí
-
Dekované koně denně předekujeme, zkontrolujeme jak zdravotní stav a kondici koně, tak i stav deky
Pokud tedy máte svého staříka rádi, zapomeňte na pořekadlo: "Bez práce nejsou koláče." a investujte do kvalitní sady dek odpovídající podmínkám vašeho typu ustájení. Pokud si nejste jistí, zda váš kůň pro pohodové přežití zimy deku skutečně potřebuje – nejeden senior totiž zdravím jen překypuje a má naopak problémy s obezitou – domluvte si co nejdříve kompletní veterinární vyšetření (tělesná kondice, stav chrupu, vyšetření pohybového aparátu včetně kopyt, parazitologické vyšetření trusu, kompletní krevní obraz, adrenokortikotropní hormonální hladiny a hladiny inzulínu atd.) a následně se řiďte doporučeními veterinárního lékaře.
I koně starší dvaceti let mohou žít plnohodnotný život. Častěji než bujní junáci ale přece jen mohou potřebovat trochu nastandardní péče. K ní patří samozřejmě adekvátní výživa, odpovídající management a jak se zdá, tak i možnost mít „záda v teple“. Bez výčitek tedy můžeme staříkům nabídnout i ono jinak tolik diskutované dekování, a to přestože obecně platí, že dekování narušuje přirozené termoregulační mechanismy.
Použité zdroje:
- C.R. Heleski, I. Murtazashvil: Daytime shelter‐seeking behavior in domestic horses,J. Vet. Behav. Clin. Appl. Res., 5 (2010), pp. 276-282
- H.B. Ingólfsdóttir, H. Sigurdjónsdóttir: The benefits of high rank in the winter time – a study of the Icelandic horse, Appl. Anim. Behav. Sci., 114 (3-4) (2008), pp. 485-491
- Iwona Janczarek, Marcjanna Wisniewska, Elžbieta Wnuk-Pawlak, Izabela Wilk: Effects of horse blankets on the physiological and motion parameters of geriatric horses, Journal of Veterinary Behavior, Volume 38, July–August 2020, Pages 32-37
Galerie
Kdo z nás by neznal jásavě žluté pampelišky, které na pár jarních týdnů doslova zaplaví naše pastviny, louky a zahrady. Pampeliška lékařská ale není…
Bezpečné lonžování
Když se vás zeptá nekoňák, co to je lonžování, pravděpodobně mu odpovíte něco ve smyslu, že kůň na opačném konci lonže běhá kolem vás dokola.…