Sbohem, Totilasi

22. 12. 2020 The Horse Magazine Autor fotek: archiv autora

Totilas uhynul ve věku 20 let... když přemýšlím o tomhle černém hřebci, vybavuje se mi Dickensův citát o nejlepších a nejhorších časech, protože u Totilase se potkává vše, co je na drezuře nádherné, ale také všechno, co je na ní hrozné! Ještě jedna vzpomínka na Totilase jako hold vzácnému koni, ale bez zavírání očí nad tím, jaké kontroverze vyvolával.

Charles Dickens: „Byly to časy ze všech nejlepší, byly to časy ze všech nejhorší…“

Nejprve to dobré. Nikdy nezapomenu na tu vlahou noc v srpnu 2009 v Royal Windsor parku a na kür, který Totilas a Edward Gal předvedli. Byl prostě famózní. Jistě, když pominulo kouzlo toho večera, byly vidět slabší stránky dvojice, zejména klus odzadu v prodlouženích, ale na druhou stranu, nepamatuji si, že bych někdy viděl lepší cvalové piruety.

A hřebec vypadal při práci tak uvolněně. Na konci úlohy mohl Edward v klidu zahodit otěže, hřebec se v klidu díval na své jásající fanoušky a pak takto odcházeli z obdélníku a za přezku kráčeli kolem nich...

Čekání na vítězné skóre v Lexingtonu

Příští rok Toto (jak Totilasovi familiárně přezdívali – pozn. překl.) závodil na světových jezdeckých hrách v Lexingtonu, ale všichni evropští koně tady chodili trochu hůře než obvykle, což mohl být důsledek dlouhé cesty do Kentucky. A pak neuběhl ani rok a Totilas byl prodán Paulu Schockemöhleovi, údajně za 11 200 000 EUR. Ten poté prodal právo ho jezdit Ann-Kathrin Linsenhoff, která jej přenechala svému nevlastnímu synovi Matthiasovi Alexandrovi Rathovi.

Sjeff Janssen a Edward Gal sledují Matthiase a Totilase na Mistrovství Evropy 2011

Dvojice pod trenérskou taktovkou Klause Balkenhola zajela několik slušných úloh, ale když se v roce 2012 přestěhovali do stájí Sjefa Janssena, začalo to být horší, opravdu mnohem horší.

Mistrovství Evropy 2015 v Cáchách

Hřebec strávil hodně času mimo trénink z důvodu zranění, ale nejsmutnější ze všeho byla jeho poslední úloha v roce 2015 na mistrovství Evropy v Cáchách. Měl štěstí, že zvládl klus bez ztráty kytičky a všichni jsme se zatajeným dechem čekali, co se stane v Grand Prix ...

Ocituji tady, co jsem tehdy napsal: Moje kolegyně (reportérka, věnující se na plný úvazek jezdectví v předním německém časopise) uháněla, aby našla dobré místo. Sledovala opracování... a co viděla? Když je Totilas držen v napětí, je v pořádku, ale v okamžiku, kdy se uvolní, vypadá, že kulhá. A když vyklusává ze zastavení, vypadá také, že kulhá. Z davu přihlížejících se ozývá nesouhlasné pískání. Cvik za cvikem se známky snižují. Zvláštní, že. V jedničkách je chyba, a cvalová pirueta – kdysi vrcholný cvik černého hřebce, vypadá neohrabaně a podivně. Ještě výraznější kulhání v klusu na diagonále, a je to za ním. Jeho poslední úloha?

Incident také ukázal, jak otřesné může být drezurní hodnocení na nejvyšší úrovni, opět ocituji úryvek z mé reportáže z Cách:

Pět rozhodčích ho má nízko: Němka! Katrina Wüst, 72,9 % a dvacáté místo; Švédka Annette Fransen-Iacob, 74,6 % a třinácté místo; Eddy de Wolff van Westerrode, 73,2 % a desáté místo; Francouz Jean-Micheal Roudier, 71,6 % a jedenadvacáté místo. A pak jedna rozhodčí si myslí, že si zaslouží 79,3 % (Anne Gribbons) a třetí místo, a bože můj, dva ho vidí na 80 %!!! Dánka Susanne Baarup, 80,1 % a čtvrtý a Brit Andrew Gardner, 80,1 % a také čtvrtý. Celkové skóre vyjde na 79,8 % a většina lidí, které později potkám, dokonce i Němci, si myslí, že tohle pro drezúru není dobrá vizitka. Jak zpívá Bob Dylan Peníze nemluví, ale nadávají, nestydatost, ale koho to zajímá, propaganda, vše je faleš... Následující den ráno vidíme, že paní Baarup byla jmenována do sboru rozhodčích pro Rio (olympiádu v roce 2016 – pozn. překl.). A toto přichází týden poté, co byla členkou poroty, která tak neslavně udělila Andreasovi Helgstrandovi stříbrnou medaili na Mistrovství světa mladých koní. Co nám tím chce drezurní komise FEI vlastně říct?

A ano, byla to jeho poslední úloha, hřebce z další úlohy odhlásili a poslali na kliniku, kde byla diagnostikována periostitis levé zadní nohy.

Governor, po Totilasovi z pravé sestry Parzivala

Všechno od té doby, co Totilas odešel do Německa, bylo špatně, včetně připouštění. (Zajímalo by mě, kde skončily všechny dávky?) Jeho připouštěcí poplatek byl vyšponován na úsměvných 8 000 EUR, což byla suma, kterou byl připraven vysolit výjimečný počet majitelů klisen. Když ale byly vidět výsledky, poplatek se výrazně snížil - v roce 2020 je to jen 2 800 EUR.

Což neznamená, že nemá na kontě několik úžasných potomků s vhodnými klisnami. Stejně tak má na kontě slušný podíl malých průměrných poníků. Byl jsem v roce 2014 na výstavě hřebců plemene KWPN, kde jsme si všichni, včetně tehdejšího šéfa drezurní komise Wima Ermese mysleli, že šampiónem mezi hříbaty bude Governor, syn Totilase z pravé sestry Parzivala. Elegantní černý hřebeček se ale v šampionátu jevil trochu obyčejný a cenu získal Glamourdale (Lord Leatherdale / Negro).

Monte Cristo, další syn Totilase

Na letošní licentaci se ale předvedli někteří opravdu krásní Totilasovi potomci, například tento, Monte Cristo z klisny po Ferrovi / Krack C.

Já bych si přál, aby ještě dlouho poté, co zapomeneme na hrozné věci, které se kolem Totilase staly, jeho dědictví dál žilo prostřednictvím jeho potomků a ve vzpomínkách na jeho nádherné výkony s Edwardem. Doufám v to.

 

Vzpomínky na Totilase

V roce 2008 Edward a Totilas soutěžili v Cáchách na úrovni Prix St George. O nové mladé holandské hvězdě, ježděné Edwardem, se hodně mluvilo. Tribuny byly plné lidí, kteří chtěli tuhle dvojici vidět.

Tady na Mistrovství Evropy ve Windsoru jako členové holandského týmu. Před vjezdem do obdélníku. Britský hlasatel o koni zjevně nikdy neslyšel a pro pobavení davu ho oznámil jako Totil-ars. Brzy byl opraven ...

Další zastávka v Kentucky, Světové jezdecké hry 2010.

A kür za umělého osvětlení, úžasná atmosféra.

A tady Totilas přebírá ocenění jako KWPN Kůň roku v roce 2010.

 

Podobné články
Foto od výborné fotografky a kamarádky Barbory Chlebové, která vždy dokáže zachytit ty nejkrásnější momentky

Cesta k úspěchu jako příběh z pohádky? Životní kůň Barbory Zourkové je český teplokrevník Fénix. V loňském roce se tento krásný ryzák umístil na 23.…

Miguel Tavora v článku The Horse Magazine radí, jak se dopracovat ke shromáždění pomocí stranové práce.