Řešení bolestivosti nohou u koní

11. 10. 2021 06:00

Obrázky: 4

Autor: The Horse Foto: pixabay Rubrika: Zdraví a veterinární péče Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Barbora Linhartová Počet přečtení: 697 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Co může majitel koně udělat pro to, aby pomohl koni od bolestí nohou? Svoje zkušenosti popisují v překladu článku z The Horse.com dva veterináři, kteří mají s léčbou onemocnění končetin u koní dlouholetou praxi.

Současné metody, jakými veterináři tlumí bolesti spojené s kulháním

Aby mohl kůň podávat co nejlepší výkony, musí být jeho pohybový aparát silný a bezbolestný. Zvláště důležitou součástí této rovnice jsou kopyta. Nohy mohou koně bolet z různých důvodů, od jednoduchého pohmoždění nebo abscesu až po kritičtější problémy, jako jsou problémy se střelkovou kostí a jejími souvisejícími strukturami (stav nazývaný podotrochloza) nebo schvácení kopyt, což je stav, kdy se závěsný aparát kopytní kosti ve stěně kopyta zanítí a může dojít k poklesu či rotaci kopytní kosti.

Co může udělat majitel, aby se vypořádal s bolestivostí nohou u koně? Obrátili jsme se na dva koňské veterináře, kteří se na léčbu nohou specializují, abychom to zjistili.

Lokalizace problému

DVM Rob Boswell je prezidentem Equine Sports Medicine Group ve Wellingtonu na Floridě. Abychom zjistili zdroj potenciálního problému v kopytě, doporučuje, aby veterinář provedl komplexní vyšetření kulhání, které začíná pozorováním koně předvedeného na rovné linii na tvrdém rovném povrchu. Lonžování na kruhu v klusu pomůže identifikovat postiženou končetinu. Pak veterinář porovná pohyb koně na měkkém zpevněném povrchu (např. jízdárně) s pohybem na tvrdém povrchu, jako je pevná hlína nebo neklouzavý asfalt. Další důležité diagnostické informace dále poskytnou důkladné prohmatání celé končetiny, ohybové testy a otestování kopyta kleštěmi.

Boswell na základě svých zkušeností tvrdí, že u kulhající končetiny bez zjevného poranění je v 75 % případů problém v kopytě. Jak říká, „otoky uvnitř kopytních struktur nejsou viditelné díky pevnému kopytnímu pouzdru“.

Dodává, že je často obtížné přesně určit jednotlivé složité části kopyta. Nejlepším způsobem, jak to udělat, je diagnostika pomocí svodné anestezie, která začíná na spodní části končetiny a postupuje směrem vzhůru. Je ovšem nutné mít na paměti, že je možné, že existuje i nějaký souběžný problém, který způsobuje bolestivost.

DVM Ted Vlahos, MS, Dipl. ABVP, Equine Regent ABVP, z Yellowstone Equine Hospital v Cody ve Wyomingu také upozorňuje na důležitost přesné diagnózy. „Nemohu dostatečně zdůraznit význam kompletního vyšetření, které zahrnuje ohybové testy, svodnou anestézii (blokování nervů) a kompletní rentgenologické vyšetření“.

Digitální rentgenové snímky jsou podle něj důležité pro identifikaci problémů spojených se střelkovou kostí. Upozorňuje však, že i vysoce kvalitní rentgenové snímky mají svá omezení, zvláště při zobrazování měkkých tkání.

Pokud má váš veterinář podezření na poranění měkkých tkání, které zahrnují například hluboký ohybač šlachy (který se upíná ke kopytní kosti), nepárový kopytní vaz (spojuje střelkovou kost s kostí kopytní) nebo distální interfalangeální kolaterální vazy (spojující spěnkovou a kopytní kost), pak je tu důvod pro použití důkladných zobrazovacích metod.

Magnetická rezonance je zlatým standardem pro zobrazení patologie (onemocnění nebo poškození) měkkých tkání končetiny a je jediným způsobem, jak tyto struktury vyhodnotit,“ říká DVM Kyla Ortved, PhD, Dipl. ACVS, ACVSMR, odborná asistentka chirurgie velkých zvířat na Pensylvania School of Veterinary Medicine v Kennett Square. Ultrazvuk může poskytnout omezené informace o měkkých tkáních uvnitř kopytního pouzdra zobrazením skrz střelku, podle ní je však lepší k vyšetření lézí mimo kopytní pouzdro. Bohužel, jak dodává, mnoho lézí v hlubokém ohybači nebo kolaterálních vazech se vyskytuje pod touto oblastí.

Zaostřeno na práci kováře

Strouhání a podkování jsou jedny z nejdůležitějších součástí léčby bolesti nohou,“ uvádí Vlahos.

Říkám často klientům, že můžeme odvést precizní práci při diagnostice a léčbě bolesti nohou koní, ale nic z našeho arzenálu koni nepomůže, pokud nejprve nenastolíme správnou rovnováhu kopyta. Často se setkáváme s koňmi, u nichž dochází k závažné nesouměrnosti úhlů kopyto – spěnka a palmárních úhlů (úhlů spěnky vůči kopytní stěně, respektive spodní části kopytní kosti a země). Mnohé z těchto problémů jsou způsobeny člověkem. Jsem zastáncem myšlenky, že koně většinou nepotřebují korekční podkovy, ale naopak potřebují pouze správné podkovy. Kompetentní kovář je nezbytnou součástí týmu při zvládání bolestí kopyt.“

Kromě udržení správné mediolaterální (boční) orientace každého kopyta by se měl kovář zaměřit na zlepšení překlápění kopyta (způsob, jakým se patky odlepují od země a překlápějí se přes špičku během pohybu), aby pomohl snížit tlak na kopytní kloub a podpůrné vazy uvnitř kopyta i energii potřebnou k tomu, aby kůň zvedl a posunul nohu dopředu. Některým koním se daří lépe s plastovými podkovami, které tlumí nárazy kopyta o zem lépe než podkovy železné nebo hliníkové, jiným zcela bez podkov. Výsledky zprávy Willemen et al. naznačují, že koně s podotrochlozou působí na střelkový aparát o 14 % menší silou, když jsou bosí, než pokud jsou kovaní na standardní podkovy.

Nicméně ne každý kůň může být bosý, aniž by si způsobil otlaky chodidla.

Management u koně s tenkou rohovinou chodidla

Tenká rohovina chodidla běžně vede k bolestivým otlakům kopyt a abscesům. „Koně s tenkou rohovinou jsou výzvou,“ říká DVM Ted Vlahos, MS, Dipl. ABVP, Equine Regent, z Yellowstone Equine Hospital v Cody ve Wyomingu. Zdůrazňuje, že pro zajištění dobrého růstu kopyt je důležité splnit jejich nutriční potřeby. Dodává, že některé kopytní podložky, obklady chodidla a/nebo otiskovací materiály mohou koním pomoci vrátit se do práce.

Rob Boswell, prezident Equine Sports Medicine Group ve Wellingtonu na Floridě, doporučuje strouhání a podkování těchto koní tak, aby se podpořily normální fyziologické reakce končetin při pohybu koně. Cílem je podle něj napodobit síly reakce na zem, které zažívá bosý kůň, a umožnit určitý normální tlak země na chodidlo při zatížení, aby se stimuloval růst kopyta a jeho odolnost. Stejně jako Vlahos považuje za užitečné pro koně s tenkou rohovinou chodidla produkty na lokální zpevnění kopyta.

Boswell varuje před příliš častým strouháním bosých koní. „Země opotřebovává rohovinu chodidla a opakované strouhání odstraňuje více rohoviny, než koni mezi strouháním stačí dorůst a nahradit ji,“ vysvětluje. „Výsledkem je tenká rohovina chodidla, běžná příčina bolesti kopyt.“

Podle Boswella je optimální hloubka rohoviny chodidla 18–20 mm, přičemž pokud je rohovina chodidla tenčí než 15 mm, dochází k hlubokým otlakům. Provedl rentgenové vyšetření kopyt před a po strouhání a zjistil, že i velmi pečlivý kovář může během jednoho strouhání odstranit i 6 mm rohoviny.

Odpočinek a rehabilitace

Pokud koně něco bolí, dopřejte mu odpočinek.

Odpočinek není slovo na devět písmen,“ o kterém se nemluví, říká Vlahos. „V případech akutních poranění měkkých tkání je často vhodný.

Poranění měkkých tkání spodní části nohy obvykle potřebuje k zahojení šest až devět měsíců klidu. Postupná zobrazovací vyšetření pomáhají veterinárním lékařům sledovat hojení. Ale i když se zdá, že je vaz plný kolagenu, což je strukturální bílkovina, která je hlavní složkou pojivové tkáně, nemusí to nutně znamenat, že je připravený a vydrží návrat do práce, upozorňuje Boswell.

Více než 50 % úspěchů (kdy byl kůň schopen vrátit se na původní nebo vyšší stupeň práce) přičítá tomu, že se věnoval dostatek času vhodné fyzikální terapii. Navrhuje, aby se kůň, pokud je zdravý, vodil v kroku a začínalo se na 15–30 minutách denně. Poté to zvyšte na dvakrát denně. Když to kůň zvládá dobře a budete už krokovat pod sedlem, začněte klusat, a pokud kůň zůstane nadále zdravý, postupně dobu prodlužujte. Systematicky zvyšujte dobu práce a nároky, aby se kůň pomalu vrátil na svou předchozí úroveň.

Neexistuje jeden univerzální recept, jak zavést program fyzikální terapie u koní, kteří se zotavují z bolestí nohou. Hodně záleží na závažnosti zranění, jak kůň spolupracuje, a sportovních aktivitách, které chcete provozovat. Spolupracujte s vaším veterinářem na doladění tohoto procesu.

Zvládání bolesti

Některé typy bolesti nohou jsou samozřejmě závažnější a akutnější než jiné. Kryoterapie (aplikace extrémního chladu) je obzvláště účinná při léčbě a zvládnutí akutního schvácení kopyt, vysvětluje Boswell. Zchlazení tkání zpomaluje jejich potřebu kyslíku a glukózy a snižuje zánět. Boswell popisuje, že naplní prázdné pětilitrové intravenózní (kapačkové) vaky ledem, umístí do nich kopyto a zajistí je zábalem. Dostupné jsou i komerční botičky na led. Dodává, že podpora kopyta (terapeutickými podkovami nebo botičkami) je pro koně se schvácením kopyt zásadní a může být užitečná i pro koně s hlubokými otlaky.

Veterináři běžně předepisují nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), jako jsou fenylbutazon (Equipalazon), flunixin meglumine (Flunicix) a firokoxib (Equioxx – u nás není na trhu), aby přerušili cyklus bolestivosti a potlačili zánět u pulzující nohy. Ale užitečné jsou i další léky, zvláště pokud je zdrojem bolesti zánět kopytní kosti nebo osteoartróza. Veterináři mohou podávat buď intramuskulární nebo kloubní injekce polysulfatovaného glycosaminoglycanu (Adequan – u nás také není na trhu) u chronických stavů a intravenózně kyselinu hyaluronovou (Bonharen) na akutní zánět kloubu. Vlahos říká, že Adequan je již 30 let základem léčby artritidy kopytního kloubu.

Při úporných potížích s klouby volí někteří veterináři léčbu pomocí IRAP (interleukin-1-receptor-antagonist protein). Při tomto postupu se inkubuje krev koně speciálním způsobem, odstředí a poté se vstříkne do kloubu sérum obohacené bílkovinou IRAP. Zbytek může být zmrazen pro následnou léčbu.

Boswell uvádí, že se mu podařilo úspěšně použít společně IRAP a plazmu bohatou na krevní destičky v kopytních kloubech. PRP uvolňuje z krevních destiček kofaktory (biochemické látky, jež iniciují aktivitu enzymů), které podle něj spolehlivě tlumí bolest. Veterináři mohou také jako doplněk k PRP použít extrakorporální terapii rázovými vlnami, která stimuluje krevní destičky k uvolňování kofaktorů. Navrhuje ošetřit kloub dříve, než se bolestivost z chronického zánětu vrátí.

Terapie rázovými vlnami by mohla být užitečná při léčbě lézí kolaterálních vazů nebo závěsného podpůrného vazu (vazu střelkové kosti, který vychází ze střelkové kosti a upíná se na korunkovou kost).

Ačkoli existuje jen málo publikovaných výzkumů o účinnosti regeneračních terapií při léčbě bolesti nohou koní, Boswell na základě osobní zkušenosti také zjistil, že kombinace PRP a terapie kmenovými buňkami pomáhá hojit sezamské distální nepárové vazy, pokud se vstříkne do střelkové burzy – tlumící struktury vyplněné tekutinou mezi střelkovou kostí a hlubokým ohybačem.

Mezi další léčebné postupy bolestivých onemocnění kopyt patří bifosfonáty (Tildren nebo Osphos), které mají zabránit úbytku kostní hmoty (resorpci). Tyto léky jsou schváleny pouze pro léčbu podotrochlózy u koní starších 3 let. Nejsou schváleny pro použití u mladých koní, kvůli možnému vlivu na vývoj kostí a také kvůli možnému ohrožení funkce ledvin.

Bifosfonáty mají kromě antiresorpčního účinku na kost i protizánětlivé a analgetické (tlumí bolest) účinky. Výzkumníci prokázali zlepšení během jednoho týdne díky krátkodobému protizánětlivému a bolest zmírňujícímu účinku.

Neurektomie

V minulosti veterináři přerušovali palmární digitální nervy (ve spodní části spěnky), aby přerušili cyklus bolesti z nohy koně a zlepšili jeho pohodlí. Někteří veterináři již tento zákrok koňským sportovcům nedoporučují, protože kůň s neurektomií necítí bolest v zadní třetině kopyta, a proto podle nich může nadále docházet k jeho poškozování. Jiní veterináři se domnívají, že neurektomie může být v určitých případech prospěšná a může vrátit koně do sportu, jak uvádí Ortved.

Neurektomie také může umožnit důchod na pastvě u koně, který by byl jinak utracen. Podle Boswella by to měla být až poslední možnost, zatímco jiní veterináři ji považují za užitečnou u té správné populace koní.

Co si z toho tedy vzít

Nejlepším managementem je prevence. Pomáhá začít dobře vyváženým a správně strouhaným kopytem. Radiologie je skvělým nástrojem, díky kterému veterinář i kovář vědí, s čím pracují, a poskytuje informace a přesná měření pro spolupráci veterinář – kovář.

Pokud už se objeví potíže, pak důkladná diagnostika veterináři pomůže identifikovat a lokalizovat problém. Boswell zdůrazňuje, že je důležité dokumentovat všechna vyšetření a diagnostické nálezy. „Efektivní reakce na terapii se nejlépe dosahuje s přesnou diagnózou,“ dodává.

 

Článek napsala DVM Nancy S. Loving a byl publikován na webu TheHorse.com 15. září 2021.

 

O AUTORCE

DVM Nancy S. Loving vlastní kliniku Loving Equine Clinic v Boulderu v Coloradu a věnuje se zejména péči o sportovní koně. Její kniha All Horse Systems Go je komplexním zdrojem informací o veterinární péči a získávání kondice, který pokrývá všechny aspekty péče o koně. Kromě mnoha veterinárních článků pro majitele koní i pro odbornou veřejnost je také autorkou příručky pro majitele vytrvalostních koní Go the Distance a knih Conformation and Peformance a First Aid for Horse and Rider.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com