Reprodukční klonování – druhá šance pro ohroženého koně Převalského

17. 02. 2021 08:00

Obrázky: 4

Autor: Ing. Petra Černá Sponzor: Avecell Foto: Pixabay Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 368 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Klonování je možné definovat jako vytváření nového jedince geneticky identického s předlohou. Tito dva jedinci jsou poté označeni jako klony. V nejširším slova smyslu lze klonování popsat jako přenos buněčného jádra obsahujícího jedinečnou komplexní genetickou informaci do oocytu. Použitý oocyt je před přenosem zbaven své vlastní genetické informace odstraněním jádra, projde tzv. enukleací. Po přenosu jádra určité buňky do oocytu je nastartován vývoj.

V živočišné říši dochází k přirozenému klonování velice často. Jedná se hlavně o mořské či sladkovodní bezobratlé živočichy, kteří využívají klonování především jako velmi důležitou strategii přežití. Proces klonování probíhá velice často ve volné přírodě i u rostlin (příkladem je především tzv. vegetativní rozmnožování, jímž mohou vzniknout např. i celé klonální topolové lesy). Tento článek se ale zaměřuje na vědecký postup klonování savců, které dnes hraje důležitou úlohu například v biotechnologických oborech či zemědělském chovu.

Klonování živočichů je v praxi využíváno v různých případech. Lze jím vytvořit například tzv. geneticky modifikované organismy, kterým je do buněk vpravován cizí genetický materiál s cílem produkovat zde terapeuticky prospěšné látky. Další možný způsob klonování se využívá v zemědělství při produkci klonů stád masného skotu a dojných krav, které nesou žádoucí produkční vlastnosti. Třetím způsobem klonování je tzv. terapeutické klonování, které lze využít k produkci lidských embryí za účelem získání kmenových buněk. Poslední způsob využití je tzv. reprodukční klonování, kdy jde o vytvoření genetické kopie jednoho zvířete (obr. 1). Takovéto klonování má však nízkou účinnost. Zvířata mohou trpět vrozenými vadami, jsou náchylná k nádorovým onemocněním a nedožívají se vysokého věku.

Obr. 1 – Schéma postupu při klonování geneticky cenného zvířete (dárce jádra). Zatímco klonovaný potomek může vykazovat fenotypové abnormality, u následující generace vzniklé přirozeným chovem nemusejí být patrné. (zdroj: Holt WV, Pickard AR., Prather RS (2004). Wildlife conservation and reproductive cloning. Reproduction, 127.3: 317-324.)

Jednou z důležitých oblastí perspektivního využití klonování zvířat je záchrana ohrožených druhů. Například v roce 2000 byl úspěšně naklonován muflon z původní středomořské populace, v roce 2001 gaur (původní skot z jižní a jihovýchodní Asie), v roce 2003 banteng (divoký skot z jihovýchodní Asie).

Vědci proto následně zvažovali, zda by tímto způsobem šel zachránit i kůň Převalský, který už zmizel z volné přírody, a to s využitím buněk běžně chovaných klisen. V roce 2020 přikročili k experimentu, který dopadl úspěšně.

Kůň Převalského

Ohrožený kůň Převalského (Equus przewalski) je poslední zbývající poddruh divokého koně, jehož populace rychle poklesla v důsledku lovu, ztráty přirozeného prostředí, krutých zim a konkurence domácích zvířat, což vedlo k jejich vyhynutí ve volné přírodě v polovině dvacátého století. Světu je znám od roku 1881. O necelých sto let později, na přelomu 60. a 70. let 20. století, byl však ve volné přírodě vyhuben. Přežil jen v péči zoologických zahrad.

Tento divoký kůň, kterému Mongolové říkají takhi (v překladu duch nebo „hodný k uctívání“), obýval kamenité stepi a polopouště Střední Asie na pomezí dnešního Mongolska a Číny (severozápadní Čína, jihozápadní Mongolsko), přičemž původně obýval výrazně rozsáhlejší část střední Asie.

 

Výskyt koně Převalského

Přirozený

Čína

Regionálně vyhynulý

Kazachstán, Rusko, Ukrajina

Reintrodukován

Mongolsko

Velikou zásluhu na zachování koně Převalského má Zoo Praha, která od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Zoo Praha se stala jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do oblasti původního výskytu a od roku 2011 samostatně organizuje jejich transporty do západního Mongolska.

                                   Kůň Převalského v přirozeném prostředí.

Záchrana druhu pomocí klonování

Pro záchranu koně Převalského před vyhynutím je současně s vracením tohoto kdysi hojně žijícího lichokopytníka do přírody důležité také jeho klonování. Důvodem je, že genetická rozmanitost tohoto druhu je značně omezená, a to vyvolává problémy, neboť přizpůsobení se změnám podmínek prostředí a úspěšný boj proti novým chorobám vyžaduje právě genetickou rozmanitost.

První klon koně Převalského přivedli vědci úspěšně na svět na veterinární klinice v Texasu za použití 40 let starých zamražených buněk uchovávaných při -196 °C. Hříbě, které bylo pojmenováno Kurt, se narodilo 6. srpna 2020. Za tímto úspěchem je spolupráce mezi veterinární klinikou Timber Creek Veterinary Hospital, Zoo v San Diegu a společností Revive & Restore, která se zaměřuje na genetické postupy při ochraně a obnově živočišných druhů ohrožených vyhynutím.

Při tvorbě klonu použili vědci zamraženou buňku a spojili ji s neoplodněným oocytem koně domácího, který byl zbaven své vlastní genetické informace. Oocyt byl následně transplantován do dělohy klisny, která posloužila jako náhradní matka. Stejná metoda byla použita při tvorbě prvního klonu ovce Dolly v roce 1996.

Naklonovaný Kurt nyní pobyde nějaký čas se svou náhradní matkou, kde se naučí, jak komunikovat s ostatními. Následně se připojí ke stádu dalších koní Převalského chovaných v zoologické zahradě v San Diegu, kde by si měl najít vhodnou klisnu k páření. Vědci doufají, že Kurt zplodí zdravé potomky, které se jednoho dne budou moci vrátit do volné přírody.

 

Ing. Petra Černá působí jako odborný asistent projektu Avecell. AVECELL® je veterinární projekt Medicínského centra Praha, v němž se tým odborníků zaměřuje na výzkum a využití nových metod léčby pomocí aplikace kmenových buněk ve veterinární medicíně.

Medicínské centrum Praha získalo povolení pro výrobu veterinárního léčivého přípravku (autologní mezenchymální kmenové buňky) od Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v květnu 2015.

Použité zdroje:

Připojené obrázky

Připojené články

03.01. 2018 11:00 Geneticky upravený super-kůň už v roce 2019?

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com