První pomoc pro koně: Prevence a nejdůležitější zásady

4. 05. 2021 06:00

Obrázky: 7

Autor: Kateřina Junghansová Foto: Gabriela Rotová, MVDr. Kateřina Junghansová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 469 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Závažné onemocnění nebo zranění koně, to je bez nadsázky noční můra každého majitele. Ten moment, kdy najdete svého koně ve výběhu zraněného, nebo ráno přijdete do stáje a najdete koně v kolikových bolestech, je velmi stresující...

V hlavě se vám v tu chvíli asi honí spousta myšlenek. Jak se to vlastně stalo? Dalo se tomu zabránit? Co mám teď dělat? Hned volat veterináře? Nebo ještě nevolat? Jedno je jasné: v akutních situacích vaše schopnost rychle a správně zareagovat zvyšuje šanci vašeho koně na uzdravení. Proto se vám v tomto článku budu snažit jednoduše, srozumitelně a zapamatovatelně předat nejdůležitější zásady první pomoci koním. 

Buďte připraveni

Příprava. Tam všechno začíná. Správná první pomoc nespočívá jen v umění řešit akutní situace, když nastanou. Je to také o tom, být připraveni na to, že takové situace mohou nastat a umět jim předcházet. Nepodcenit přípravu, to je z mého pohledu ten nejdůležitější bod a zahrnuje v sobě dva další body: 

Buďte připraveni na to, že se vašemu koni může něco stát

Zranění, závažné onemocnění, útěk koně a jeho zaklínění na tom nejnemožnějším místě, pád do bazénu nebo studny, dopravní nehoda… To je jen malý výčet situací, kterým jednou můžeme jako majitelé koní čelit. Asi bychom museli být hodně paranoidní, abychom byli připravení úplně na všechno. I když každá z výše zmíněných situací může být hodně rozdílná, přesto mají tyto situace několik společných bodů, na které, podle mého názoru, lze být připravený:

Naléhavé situace vyžadují veterinární ošetření

Situace, které vyžadují poskytnutí neodkladné první pomoci a následnou péči, se neobejdou bez zásahu nebo alespoň dohledu veterináře. Telefonát veterináři je v naprosté většině případů ta první věc, kterou by měl uvědomělý majitel v takové situaci udělat. Z praktického hlediska, aby bylo možné přivolat veterináře a zkonzultovat s ním po telefonu, co dělat, než přijede, je potřeba mít na něj kontakt. Raději moc nespoléhejte na to, že kontakty v případě potřeby najdete na internetu – zvlášť pokud je vaše stáj v místě, kde není úplně dobré pokrytí. Mějte kontakty na více veterinářů i na veterinární kliniky uložené v telefonu. Zároveň je doporučuji mít ještě na viditelném místě napsané na papíře, protože technika ne vždy spolupracuje úplně na sto procent.

Koně je potřeba zafixovat

Další věc, na kterou je třeba být připraven, je to, že koně je potřeba nějak držet, chytit nebo fixovat na ošetření. Tím pádem je dobré mít pro tyto účely připravenou ohlávku a vodítko nebo ještě lépe lonž. Teď si možná říkáte něco jako: „Tohle asi nemusíme řešit, tady se všude válejí ohlávky, vodítka, lonže...“ Vsaďte se, že až je budete akutně potřebovat, nebude tam ani jedna – kdyby existovaly Murphyho zákony pro život s koňmi, byl by tohle určitě jeden z nich. Proto doporučuji přidat ohlávku (nebo i více ohlávek různých velikostí) a dvě lonže do stájové lékárny a v běžném provozu je nepoužívat.

Je potřeba na to vidět

Ne vždycky máme to štěstí ošetřovat nemocného, zraněného nebo vyprošťovat zaklíněného koně v pravé poledne na dobře osvětleném místě za příjemného slunečního svitu a jemného letního vánku. Samozřejmě je dobré být připravený na rozmary počasí (zvlášť, když u koně budete muset strávit i několik hodin, než se podaří ho vyprostit nebo než se jeho stav stabilizuje). V případě, že se něco stane v noci, je nezbytně důležité mít zajištěný zdroj světla. Ve stáji je to jednoduché, tam si rozsvítíte. Venku to lze řešit například rozsvícením světel nastartovaného auta. Ne všude je ale možné zaparkovat auto tak, aby spolehlivě osvětlilo místo, kde potřebujete koně ošetřit. Proto je dobré mít ve stájové lékárně i takové věci, jako jsou čelovky a baterky (funkční!).

Musí být čím poskytnout první pomoc

Víte, čeho si u nás, Čechů, cení v zahraničí? Je to naše schopnost improvizovat, inovovat, zjednodušovat… No vážně. Setkala jsem se s tím několikrát. Naše pověstné porušování a obcházení pravidel a vynalézavost řadě Čechů zajistily světové uznání ve vědě, medicíně a dalších oborech. I poskytování první pomoci koním často vyžaduje určitou dávku improvizace. Všechno má ale své meze a z ničeho prostě nelze vyimprovizovat něco (prostě z odpadního produktu metabolismu bič neupleteš, a když jo, tak nezapráskáš – jen takové přirovnání pro snadné zapamatování). 

Co tím myslím: Správně poskytnutá první pomoc může výrazně zlepšit šanci koně na přežití a uzdravení bez následků. Aby bylo možné koni poskytnout adekvátní první pomoc, je potřeba k tomu mít prostředky. To se zejména týká obvazového materiálu (zastavení krvácení, zamezení další kontaminace nebo poškození rány), prostředků na intenzivní chlazení a ledování (při zranění šlach a akutní laminitidě) a prostředků na usušení a zahřátí koně (to mohou být různé deky, ručníky, pro hříbata a mini koně jsou skvělým pomocníkem petlahve s teplou vodou – tu vodu ale musí být kde ohřát).

V současné době se můžete na českém i zahraničním trhu setkat s různými lékárničkami první pomoci pro koně. Většina z nich je ale nedostačujících, a to zejména, co se týká nároků na množství a velikost jednotlivých potřeb. Řada těchto lékárniček, jakkoliv se tváří profesionálně, obsahuje z mého pohledu zbytečné věci a postrádá ty důležité. Já osobně vidím jako lepší variantu pobavit se o lékárně první pomoci se svým veterinářem a vybavit si ji na základě jeho doporučení.

Udělejte všechno pro to, aby se to nestalo

Tohle je druhý bod, kterému byste měli věnovat pozornost v rámci přípravy a prevence. Dříve v tomto článku jsem vyjmenovala několik akutních situací, se kterými se můžeme setkat. Teď, když víte, co vašemu koni potenciálně hrozí, udělejte maximum pro to, abyste takovým situacím předešli. Pravidelně kontrolujte vybavení boxu, stáje nebo přístřešku a jejich nejbližšího okolí a všechny závady odstraňte co nejdříve. Dalším Murphyho zákonem by totiž mohlo být: „Pokud na dvouhektarové pastvině leží (nebo někde trčí) jeden jediný rezavý hřebík, buďte si jistí, že váš kůň ho najde dřív než vy.“ Někteří jste možná podobné situace zažili a přesně víte, o čem mluvím. Takže, až dočtete tenhle článek, jděte se podívat do stáje a prohlédněte napáječky, stěny boxů, chodbu, cestu do výběhu, výběhy… Je všechno funkční a pro koně bezpečné? Neválí se kolem stáje víc zbytečných věcí, než by muselo? Myslete i na to, že kůň se může leknout a uskočit nebo utéct. Také se může (třeba v důsledku silných kolikových bolestí, velké ztráty krve nebo neurologického onemocnění) zapotácet a upadnout a ocitnout se tak v místě, kam by se normálně nedostal. Rozhodně nepomůže, když tam narazí na něco, o co se zraní.

Samozřejmě, akutní situace, to nejsou jen zranění, ale také různá onemocnění. Nejčastější jsou koliková onemocnění. Mnohým z nich můžete účinně předcházet správným managementem krmení koní.

Myslete na vlastní bezpečnost

Další velmi důležitá zásada je dbát na svou vlastní bezpečnost a na bezpečnost lidí, kteří vám pomáhají. Nevystavujte sebe ani druhé zbytečnému riziku zranění, ať už svou lehkomyslností, nedomyšlením situace nebo snahou o hrdinské činy. I průměrný poník nejspíš váží víc než vy a pokud vás zavalí nebo jinak zraní, pak už nepůjde o to, poskytnout včas první pomoc jemu, ale vám. 

S tím souvisí i další věc, kterou bych tady chtěla zmínit: pokud je kromě koně zraněný i člověk, je potřeba zajistit ošetření nejdříve jemu. To opět vypadá jasnější a jednodušší, než to ve skutečnosti je. Určitě víte, že koně, jakožto původně lovená zvířata, mají tendenci skrývat bolest. Jenže úplně stejně to platí i pro koňáky, kteří (ač byli kdysi sami lovci a sběrači) mají tendenci skrývat bolest úplně stejně jako koně a tvářit se, že ošetření v žádném případě nepotřebují a že mohou zcela normálně fungovat a podílet se na záchraně jejich koně. Proto, pokud vidíte, že ten člověk „není úplně svěží“ (ať už jde o majitele koně, jezdce, dalšího účastníka nehody…), buďte nekompromisní v tom, že mu zajistíte lékařskou pomoc. Já jsem byla v době, kdy jsem dělala veterinární dozor na závodech, v podobné situaci několikrát a ve finále, ve chvíli, kdy už z nich opadl ten prvotní adrenalin, ti lidé sami uznali, že potřebují ošetřit a že ten den už se žádných dalších soutěží účastnit nebudou.

Buďte vidět

S bezpečností a včasným zajištěním první pomoci člověku také souvisí jeho viditelnost, a to hlavně ve dvou situacích: První z nich je ta, že vás najdou, když budete po pádu z koně ležet někde v terénu, a druhá je ta, že budete vidět, když budete poskytovat první pomoc koním nebo zraněným osobám v silničním provozu. Pro tu první situaci existují různé mobilní aplikace a pro tu druhou reflexní vesty a různé další reflexní prvky. Reflexní vybavení je určitě další věc, která by neměla ve vaší stájové lékárně první pomoci chybět.

Řešte to včas

I když já v tomto článku akutní situace hodně zobecňuji (ono to ani jinak nejde, protože by to vydalo na knihu), je jasné, že každá je jiná a každá svým způsobem stresující, a to samozřejmě jak pro koně, tak pro majitele a všechny zúčastněné osoby. Každý na stres reagujeme jinak a někdy i dost paradoxně – máme tendenci situaci zlehčovat nebo naopak přehnaně dramatizovat, i když jsme absolvovali kurzy a přečetli spoustu knih, tak najednou nevíme, co dělat, jestli ještě počkat, nebo volat veterináře hned, jestli je ráno moudřejší večera, jestli se nejdříve poradit ve facebookové skupině…

Moje rada zní: volejte veterináře HNED! Pokud jste účastníky dopravní nehody nebo najdete svého koně někde zaklíněného, zapadlého a podobně, asi vás nic jiného ani nenapadne. Pokud ale váš kůň jeví příznaky nějakého onemocnění nebo zranění, které na první pohled nevypadá tak závažně, můžete si říkat, jestli není zbytečné burcovat kvůli tomu veterináře. A nebo že třeba ještě předtím vyzkoušíte tuhle mastičku, tuhle bylinku, nebo (v horším případě) tenhle lék, který vám zbyl ve stájové lékárně od minula, a veterináře budete volat, až když to nezabere. Tenhle postup důrazně nedoporučuji. Nezapomeňte na to, že správně a rychle poskytnutá první pomoc má rozhodující vliv na to, jak (a jestli) se kůň zotaví.

Primum non nocere, to je taková formulka, kterou mají (nebo by měli mít) všichni humánní lékaři i veterináři neustále na paměti. Znamená to v první řadě neuškodit. V případě, že se chystáte poskytovat svému koni první pomoc (nebo ho jinak ošetřovat), měli byste tato slova mít na paměti také vy. O čemkoliv, co uděláte, si musíte být jistí, že to koni neuškodí. Pokud si nejste jistí nebo to prostě chcete zkusit s tím, že když to nevyjde, zavoláte veterináře, tak to nedělejte! Místo toho raději ihned kontaktujte veterináře a konzultujte s ním další postup.

Začněte s prevencí teď

Dočteno až sem? Fajn! Teď mám pro vás takovou bojovku. Zamyslete se teď nad tím, kde může mít péče o vaše koně (nebo i o další koně, pokud jste majitelé nebo správci nájemní stáje) slabá místa. Je prostředí, ve kterém vaši koně žijí, bezpečné? Myslete na to, že koně jsou zvířata, která mají geneticky silně podmíněný útěkový reflex. U některých se ho podařilo chovem hodně potlačit, avšak nikdy ne úplně odstranit. To se nejspíš ani nikdy nepodaří, protože útěkový reflex je něco, díky čemu tady koně přežili miliony let evoluce. Z praktického hlediska jde o to, že u koně, který je v silném stresu (ať už díky bolesti, onemocnění, zranění nebo z jiného důvodu) nemůžeme spoléhat na to, že zůstane stát a že si bude dávat pozor na to, aby se o něco nezranil. Někteří koně si celkem dokážou zachovat chladnou hlavu, zatímco jiní jsou ve stresu doslova (sebe)destruktivní. Proto musíme bezpečnost prostředí posuzovat ne ze svého pohledu, ale snažit se vžít do perspektivy koně – tedy zvířete, které je v různé míře klaustrofobní, a v případě, kdy se cítí v nebezpečí, reaguje útěkem (v míře, která odpovídá hladině jeho stresu, povaze, temperamentu, atd.).

Dalšími otázkami, které je dobré si položit, jsou: Je management mých koní (nebo stáda, ve kterém žijí) odpovídající? Není péče o ně nedostatečná (nebo naopak přehnaná, ale způsobem, který koním nevyhovuje)? Mají moji koně dostatečnou možnost volného (a bezpečného) pohybu? V případě, že by se něco stalo, dokázal(a) bych sehnat vše potřebné, abych mohl(a) koni pomoci – telefonní kontakty, veterináře, další osoby, které by mi pomohly, věci potřebné pro ošetření koně…?

A teď přichází druhá (a neméně důležitá) část naší „bojovky“. V předchozím kroku jste si kladli otázky a díky tomu odhalili slabá místa. Teď začněte pracovat na jejich odstranění. Projděte stáje a výběhy. Sepište si kontakty na několik veterinářů, kteří vyjíždějí ke koním ve vaší oblasti.

Co vaše stájová lékárna? Že obsahuje stoleté oční kapky, několik téměř vypotřebovaných (rovněž stoletých) mastiček, nefunkční teploměr a zaprášenou lahvičku se zbytkem antibiotik? Zbavte se toho a vybavte si stájovou lékárnu tak, aby byla funkční a připravená k použití. Inspiraci můžete načerpat třeba v tomto článku a u svého veterináře.

 

 

MVDr. Kateřina Junghansová je praktickou veterinární lékařkou specializující se na medicínu koní. Po studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží, působila dva roky na Veterinární klinice Heřmanův Městec. Od začátku roku 2016 provozuje vlastní terénní praxi. Kromě toho také pořádá přednášky a semináře s veterinární tematikou určené pro širokou jezdeckou veřejnost. http://katerina-junghansova.cz/

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com