Poranění šlach patří u starších koní k nejproblematičtějším diagnózám. Tato poranění často vznikají i při běžné zátěži, hojení je zdlouhavé a návrat k plné výkonnosti nejistý. Opakované poranění ve stejném místě navíc není výjimkou. Dlouhodobě se tyto potíže vysvětlovaly především „opotřebením“ tkáně. Nová studie Royal Veterinary College (RVC) však ukazuje, že klíčový problém je hlubší – souvisí se zásadními změnami cévního zásobení šlach.
Šlachy jsou specializovanou součástí pohybového aparátu, která přenáší sílu ze svalu na kost. Jejich struktura je tvořena hustými, paralelně uspořádanými svazky kolagenních vláken, což zajišťuje vysokou pevnost v tahu.
Tato struktura má ale i své limity. Šlachy jsou bradytrofní tkání – obsahují relativně málo buněk a jejich cévní zásobení je omezené. Ve srovnání se svalovou tkání mají výrazně nižší metabolickou aktivitu a jejich schopnost regenerace je přirozeně pomalá.
Krevní cévy jsou přitom pro udržení integrity šlachy zásadní. Zajišťují přívod kyslíku, živin a růstových faktorů a zároveň odvod metabolitů. Tyto procesy umožňují průběžnou opravu mikrotraumat, která vznikají při každodenním zatížení. Jakmile se tento systém naruší, šlacha ztrácí schopnost se sama udržovat.
Studie publikovaná v časopise Aging Cell se zaměřila na šlachu povrchového ohýbače (musculus flexor digitorum superficialis). Výzkumný tým vedený Nodoka Iwasaki a Chavaunne Thorpe porovnával tkáně mladých koní (2–5 let) a starších jedinců (18–22 let). Pomocí mikro-počítačové tomografie (µCT) a konfokální mikroskopie se podařilo poprvé detailně zobrazit cévní síť šlachy ve třech rozměrech a přesně ji kvantifikovat.
Nejvýraznější změny byly zjištěny v tzv. interfascikulární matrix (IFM), tedy tkáni mezi jednotlivými svazky kolagenních vláken. Tato oblast je klíčová pro mechanické vlastnosti šlachy – umožňuje vzájemný prokluz vláken a podílí se na její elasticitě.
U starších koní zde došlo k výraznému úbytku cévního řečiště:
Nejde tedy o drobnou změnu, ale o zásadní omezení schopnosti tkáně reagovat na zátěž a regenerovat.
Další analýzy ukázaly, že organismus se snaží tento stav kompenzovat. Ve tkáni starších koní byla zvýšená přítomnost endoteliálních buněk (buněk tvořících výstelku cév) a pericytů (podpůrných buněk stabilizujících drobné cévy). To ukazuje na aktivaci angiogeneze, tedy procesu tvorby nových cév.
Nově vznikající cévy však byly strukturálně nezralé a dezorganizované. Postrádaly znaky typické pro funkční cévní stěnu – například proteiny MYH11 a desmin (bílkoviny spojené s přítomností hladké svaloviny, která zajišťuje pevnost a stabilitu cév).
Výsledkem je paradoxní situace: cévy sice vznikají, ale nejsou dostatečně kvalitní, aby zajistily efektivní prokrvení tkáně.
Tento mechanismus velmi dobře odpovídá tomu, co se u starších koní běžně pozoruje v praxi.
Mikrotraumata, která u mladého koně vznikají a zároveň se průběžně opravují, se u staršího jedince začínají hromadit. Důvodem je nedostatečný přísun kyslíku, živin i buněk podílejících se na regeneraci.
Při vzniku akutního poranění je pak hojení zpomalené a neprobíhá plnohodnotnou regenerací. Místo původní struktury vzniká zjizvená tkáň, která má horší mechanické vlastnosti. Je méně pružná, méně odolná a výrazně náchylnější k opětovnému poškození a právě proto jsou recidivy poranění šlach u starších koní tak časté.
Z pohledu managementu starších koní mají tato zjištění zásadní význam. Ukazují, že problém není jen v „míře zátěže“, ale v biologických limitech tkáně.
Je nutné počítat s tím, že:
Tomu by měl odpovídat i přístup v praxi:
Důležitou roli může hrát také prevence – pravidelné veterinární kontroly, včetně ultrazvukového vyšetření šlach, a dlouhodobě stabilní tréninkový režim.
Výsledky studie otevírají nové možnosti terapeutického přístupu. Pokud je klíčovým faktorem kvalita cévního zásobení, nabízí se zaměření nejen na tvorbu nových cév, ale především na jejich funkční vyzrání. Zároveň se objevuje otázka, zda je možné tento proces ovlivnit preventivně, tedy ještě před vznikem klinického problému, například u koní středního věku.
Studie Royal Veterinary College přináší první komplexní 3D charakterizaci toho, jak stárnutí zásadně mění cévní zásobení šlach. Dramatický úbytek funkčních cév – až o 70 % jejich objemu – vysvětluje, proč jsou starší koně náchylnější ke zraněním, proč se jejich šlachy hojí pomalu a proč jsou recidivy tak časté.
Pro veterinární praxi to znamená posun od pouhého řešení následků k pochopení samotné podstaty problému. Pro majitele a trenéry je ale sdělení ještě konkrétnější: starší kůň nemůže být zatěžován stejným způsobem jako kůň mladý. Jeho šlachy mají omezenou schopnost regenerace a vyžadují citlivější, systematičtější přístup.
Právě přizpůsobení tréninku a péče těmto biologickým limitům může rozhodnout o tom, zda kůň zůstane dlouhodobě zdravý a využitelný, nebo se dostane do opakovaného cyklu poranění a nedokončeného hojení.
Zdroj:
Iwasaki, N., Llewellyn, J., Brown, J., Zamboulis, D. E., Finding, E. J. T., Wheeler-Jones, C. P. D., & Thorpe, C. T. (2025). Immunolabelling and Micro-Computed Tomography Revealed Age-Related Alterations in 3D Microvasculature of Tendons. Aging Cell, e70293.
