Chovatel stojí na samém začátku sportovního úspěchu koně – a zároveň nese roky nákladů, biologického rizika a nejistoty. FEI a World Breeding Federation for Sport Horses (WBFSH) proto znovu otevírají debatu o jeho postavení. Tentokrát už nejde jen o to, zda bude chovatel vidět, ale o to, jaké místo mu skutečně náleží v hodnotovém řetězci světového sportovního chovu.
Společné sdělení FEI a WBFSH z 18. června 2026 neoznamuje zavedení breeder bonusů, finančních kompenzací ani jiného konkrétního mechanismu. Obě organizace potvrzují, že o tématu podpory chovatelů již delší dobu jednají, a výslovně označují chovatele za klíčový článek na začátku hodnotového řetězce sportovního koně, který nese významnou investici, riziko a dlouhodobý závazek. Dalším krokem má být samostatná diskuse na FEI Sports Forum 2027.
Historicky přitom nejde o první snahu chovatele zviditelnit. Právě nedostatečná přítomnost údajů o chovu, chovatelích a plemenných knihách v mezinárodním sportu patřila už koncem osmdesátých let k podnětům, které nakonec vedly ke vzniku WBFSH. Postupně vznikly chovatelské a plemenné žebříčky, World Breeding Championships a tlak na uvádění chovatelských údajů v dokumentaci sportovních koní.
Novým prvkem současné debaty proto není samotné uznání významu chovatele, ale posun od viditelnosti k otázce jeho podpory a postavení v celém systému.
Během posledních dvou desetiletí se výrazně proměnilo prostředí, v němž sportovní chov funguje. Rodokmen, vlastní výkonnost a výsledky příbuzných jsou nástroji selekce dlouhodobě. Novější vývoj však přidává stále rozsáhlejší datovou vrstvu: standardizované výsledkové databáze, DNA ověřování původu, mezinárodní výměnu dat, plemenné hodnoty a postupně také genomické informace.
Míra využití těchto nástrojů není mezi plemennými knihami jednotná. Ani genomická selekce zatím není u sportovních koní implementována v rozsahu známém například z některých druhů hospodářských zvířat. Směr vývoje je ale zřejmý. Strategický plán WBFSH 2026–2030 počítá s posílením DNA verification, genetické traceability, mezinárodních datových standardů, plemenných hodnot i s vytvořením integrované datové platformy.
Chovatel tak stále častěji nerozhoduje pouze mezi dvěma jmény v rodokmenu. Pohybuje se v prostředí, v němž se selekční rozhodování propojuje s rostoucím množstvím zdravotních, genetických, výkonnostních a reprodukčních dat.
Stejně výrazná je internacionalizace samotného chovu. Umělá inseminace, embryo transfer a další reprodukční technologie umožnily špičkovou genetiku využívat napříč státy a plemennými populacemi a obchod se sportovními koňmi i genetickým materiálem se stal výrazně méně závislým na geografické vzdálenosti.
S tím souvisí také větší citlivost chovu na mezinárodní ekonomické prostředí. Aktuální State of the Industry Report WBFSH pracuje při hodnocení trhu mimo jiné s inflací, úrokovými sazbami, dostupností kapitálu, logistickými náklady, směnnými kurzy a geopolitickou nejistotou. Aukční výsledky zároveň ukazují, že jednotlivé segmenty trhu se mohou vyvíjet velmi rozdílně a vrcholové ceny nevypovídají automaticky o ekonomické situaci běžného chovatele.
Chovatelské rozhodnutí je tedy biologickou investicí s několikaletým horizontem uskutečňovanou na trhu, jehož podmínky se mohou během tohoto období podstatně změnit.
Významná proměna probíhá také v oblasti welfare. Welfare chovných koní a mladých zvířat samozřejmě není novým tématem veterinární vědy. Nové je především to, jak výrazně se celý chovatelský cyklus dostává do institucionálního rámce světového sportovního chovu.
WBFSH ve spolupráci s Hartpury University rozdělila problematiku do tří hlavních oblastí: výběru chovných zvířat, managementu chovných klisen a hřebců a managementu hříbat a mladých koní. Do této diskuse vstupují zdravotní stav a dlouhověkost v selekci, sociální podmínky, výživa, odstavení, rané zacházení a výcvik i využívání asistovaných reprodukčních technologií.
V roce 2025 WBFSH přijala Global Charter of Commitment to Equine Welfare in Breeding, která welfare propojuje se selekcí, managementem, vzděláváním, vědeckými poznatky a sledovatelností genetického materiálu a chovných zvířat. V roce 2026 pak vstoupil welfare projekt do další fáze zaměřené mimo jiné na OPU, ICSI a embryo transfer, jejich transparentnost, evidenci a možné welfare dopady.
Důležitá je přitom i druhá stránka věci: dostupná vědecká evidence není ve všech oblastech chovu stejně silná. Samotný projekt WBFSH a Hartpury upozornil, že řada studií hodnotila především technickou účinnost postupů či zdravotní výsledky a komplexní welfare zůstává v některých otázkách nedostatečně prozkoumáno.
Moderní chov se tak dostává před nový požadavek: neobhajovat pouze výslednou sportovní kvalitu koně, ale stále více také proces, kterým byl tento výsledek vytvořen.
Právě zde se dostáváme k ekonomickému jádru současné debaty.
Chovatel financuje připouštění či reprodukční technologie, péči o klisnu, březost, porod, veterinární péči, registraci a několik let odchovu v době, kdy konečnou sportovní hodnotu konkrétního koně nelze spolehlivě předpovědět. Nese biologické riziko neúspěšného zabřeznutí, ztráty plodu, zdravotních komplikací i riziko, že zdravý odchovaný kůň nakonec nebude mít očekávaný sportovní potenciál.
Pokud je kůň prodán jako hříbě nebo mladý kůň, realizuje chovatel svůj výnos ještě předtím, než se plně projeví jeho budoucí sportovní hodnota. Pozdější růst ceny či vrcholový sportovní úspěch se přitom k původnímu chovateli automaticky nevracejí.
Neplatí to absolutně – někteří chovatelé zůstávají vlastníky déle a sportovní chov zná různé formy ocenění a podpory. Časový nesoulad mezi obdobím, kdy vznikají náklady a riziko, a obdobím, kdy může být vytvořena nejvyšší ekonomická hodnota koně, však zůstává jedním ze strukturálních problémů odvětví.
A právě tuto skutečnost nyní sama FEI s WBFSH v zásadě pojmenovává, když chovatele staví na začátek hodnotového řetězce a výslovně hovoří o jeho investici, riziku a dlouhodobém závazku.
Strategický plán WBFSH ukazuje ještě jeden zajímavý rozpor.
Od moderního chovatele a chovatelských organizací se očekává stále více: spolehlivá identifikace a původ, práce s daty, odpovědná selekce, welfare, transparentnost reprodukčních technologií a schopnost reagovat na nové vědecké poznatky. Současně se však teprve otevírá otázka, zda jejich institucionální a ekonomické postavení odpovídá rozsahu této odpovědnosti.
WBFSH přitom neusiluje o pozici globálního regulátora; ve své strategii se výslovně označuje za facilitátora. Její směřování však ukazuje postupnou koordinaci standardů a datových systémů, které mohou stále silněji ovlivňovat způsob, jakým je sportovní chov provozován a hodnocen.
Proto bude podstatné sledovat, co přesně přinese diskuse na FEI Sports Forum 2027. Z dosavadního sdělení nelze dovozovat, zda výsledkem budou finanční mechanismy, nové formy breeder recognition, změny v distribuci hodnoty nebo jiný model podpory. Takové závěry by v současnosti byly předčasné.
Už samotné položení otázky je ale významné.
Debata FEI a WBFSH tedy nepředstavuje okamžik, kdy mezinárodní sport poprvé uznal význam chovatele. Takový výklad by ignoroval několik desetiletí vývoje WBFSH a dlouhodobé snahy dostat chovatele, plemennou knihu a původ koně do viditelné části sportovního systému.
Posun roku 2026 je subtilnější, ale možná podstatnější. Otázka už nezní pouze, zda má být jméno chovatele uvedeno vedle sportovního výsledku. Stále více zní, jak má být v systému postaven člověk, který na jeho samém začátku vytváří genetickou kombinaci, financuje několik let nejistoty a současně přebírá rostoucí odpovědnost za data, transparentnost i welfare.
Právě pokud se diskuse posune od symbolického uznání k této otázce, může mít FEI Sports Forum 2027 pro vztah mezi chovem a sportem skutečně dlouhodobý význam.
WBFSH / FEI: FEI & WBFSH Acknowledge Proposal to Further Support Sport Horse Breeders, 18 June 2026.
WBFSH: Strategic Plan 2026–2030.
WBFSH: State of the Industry 2024–2025, revised 17 April 2026.
WBFSH: The WBFSH adopts the Global Charter for Equine Welfare in Breeding, 2025.
Forbes J., Cameron L., Donovan M., Febery E., Williams J. M. (2024): Evidence-based recommendations for the enhancement of sports horse welfare in breeding, Hartpury University/WBFSH.
Doyle J. L., Carroll C. J., Corbally A. F., Fahey A. G. (2022): An overview of international genetic evaluations of show jumping in sport horses, Translational Animal Science 6, txac038.
Doyle J. L., Egan S., Berry D. P. (2024): Imputation of single nucleotide polymorphism genotypes in ungenotyped sport horses from the genotypes of their progeny, Animal 18(9), 101278.
Corbally A. F., Fahey A. G. (2025): Factors associated with the selling price of sport horses in public auctions in Ireland, Journal of Equine Veterinary Science 146, 105347.
