Novoroční slovo

1. 1. 2021 MVDr. Eva Klementová Autor fotek: pixabay

Milí přátelé, byla mi dopřána ta čest napsat vám pár slov k nadcházejícímu zbrusu novému roku. Myslím tím celý nový rok, nikoli ten Den Kdy Půl Světa Bolí Hlava, aby bylo jasno. V úvodu si dovolím být jemně osobní.

Rok 2020 pro mne začal tím, že mě zradilo mé dosud železné zdraví. Pak selhal nejbližší a nejdůvěryhodnější lidský faktor. Pak přišel koronavirus a vlny selhávání a nejistoty se začaly šířit dál a dál. Ne, nestalo se nic nového ani zvláštního. Jen jsem já a vy a celý svět byli postaveni před známou historicky ověřenou pravdu – naše těla, náš život, náš svět, náš čas – to všechno máme jen půjčené a v dočasném pronájmu… Samozřejmý, vymahatelný nárok, ten nemáme na nic. A kolikrát to není ani spravedlivé. Možná většinou. Majitel mladého koníčka, který opustil svět po těžké kolice, zvolal zoufale ON SI NEZASLOUŽIL UMŘÍT, a měl pravdu.

Je to privilegium, zjistila jsem. Od té doby, co mám svůj život podmínečně na dobu neurčitou, chápu, že i zima, únava a nevyspání při léčbě koníčků jsou odměnou, důkazem, že stále ještě smím sledovat ten výpravný film jménem Svět. Začala jsem být pozornější. K mimice svých zvířat. K náladám svých pacientů. I k lidem kolem nich, což jsou pro mě potvůrky mnohdy nejpodivnější. Vím já, kolikrát se ještě potkáme na téhle zeměploše? Kolikrát ucítíme fascinující houpání koňských hřbetů ve cvalu? Kolikrát nám ještě bude zima nebo vedro? Kolikrát ještě se budeme zlobit a usmiřovat?

Zvířátkům běží navíc čas rychleji, z prvních hříbátek, které jsem ve své praxi porodila, jsou dnes staří koně. Někteří jsou se mnou celý život a já si toho vážím a pamatuji si každý mezník na naší společné cestě. A jestli jsem došla nějaké moudrosti během těch let, dá se shrnout do jediné věty: ŽIVOT JE KŘEHKÝ A LÁSKA VZÁCNÁ, CHRAŇTE SI OBOJE. Možná jste sportovci a bažíte po úspěchu. Možná jste chovatelé a chcete vidět výsledky. Možná je pro vás kůň pracovní silou. Na tom nezáleží.

Až bude končit tento rok, který nám sebral pevnou půdu pod nohama, postůjte tiše se svým koněm. Poslouchejte jeho dech, vnímejte jeho teplo. Vzpomínejte. Za hodinu, měsíc, rok, může být někdo z nás jen matnou blednoucí vzpomínkou, slaboučkým vánkem čechrajícím trávu.

Opustili jsme civilizační šidítka a vlaječky a v nejisté době se vrátili k podstatě života. To je dar roku 2020 nám všem. Je na nás, jestli ho dokážeme využít ku prospěchu nás všech, dvou i čtyřnohých.

Dovoluji si skončit něčím mnohem moudřejším, než zvládne vytvořit má mysl:

JSI ZODPOVĚDNÝ ZA TO, CO JSI K SOBĚ PŘIPOUTAL. – Antoine de Saint Exupery

 

S úctou a láskou ke světu               

váš Doktor

„Před námi jsou lepší věci než ty, které jsme nechali za námi.“

C. S. Lewis (irský spisovatel)

Podobné články

Trójský kůň není žádným plemenem koní jako například starokladrubský nebo lipický kůň, a přesto ho zná celý svět. Své jméno dostal také po místě…

Pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi známe ze školních let. V hodinách literatury, vlastivědy či dějepisu jsme se dozvídali mnoho…