Mýtus zimní pastvy: Mohou koně přežít zimu jen na stařině?

Diskuze o tom, zda koně mohou v zimě prosperovat pouze na tom, co si najdou na pastvině, často naráží na střet dvou filozofických proudů: „přirozeného chovu“ a moderní veterinární dietetiky. Ačkoliv je fyziologie koně evolučně nastavena na sezónní cykly kolísání hmotnosti, moderní chovatelské nároky a specifika domestikovaného prostředí tyto přirozené mechanismy zásadně limitují.

1. Stařina vs. seno

Klíčovým problémem zimní pastvy není jen množství dostupné hmoty, ale její kvalitativní propad. Dormantní porost totiž mění svou chemickou strukturu.

• Pokles dusíkatých látek (bílkovin): Zatímco v jarní trávě se hodnoty pohybují mezi 15–20 %, v zimní stařině klesají pod 4–6 %. Kontext: Záchovná potřeba dospělého koně o váze 500 kg je 630 g hrubého proteinu denně (cca 8–10 % v sušině krmiva). Stařina tento limit zpravidla neplní.
• Vláknina a stravitelnost: V zimě v rostlině stoupá podíl ligninu (nestravitelné složky). Stravitelnost organické hmoty klesá z letních cca 60–70 % na zimních 30–40 %. Důsledek: Kůň musí zkonzumovat větší objem hmoty, aby získal stejné množství energie. V případě zasněžené pastviny je však příjem naopak limitován dostupností a časem stráveným vyhrabáváním.
• Absence mikronutrientů: Po vyschnutí a přemrznutí trávy klesá obsah vitamínu E a beta-karotenu (prekurzor vit. A) prakticky na nulu. Jde o oxidativní ztrátu, která je nevyhnutelná.

2. Termoregulace: Energetická daň za pobyt venku

Při analýze musíme kalkulovat s tzv. spodní kritickou teplotou (LCT). Pro koně s vyvinutou zimní srstí se LCT pohybuje okolo -5 °C až -10 °C (v závislosti na adaptaci).

• Pravidlo: Jakmile teplota klesne pod LCT, kůň musí zvýšit metabolickou produkci tepla.
• Data: Odhaduje se, že na každý stupeň Celsia pod LCT se zvyšuje energetická potřeba záchovy o 1,3 % až 2,5 %.
• Důsledek pro výživu: Pokud kůň přijímá krmivo s nízkou energetickou denzitou (stařina) a zároveň čelí mrazu, větru či dešti (který LCT posouvá výrazně k nule), vzniká negativní energetická bilance. Organismus ji vykrývá mobilizací tukových zásob.

3. Analýza dopadů podle kategorií

Zde se dostáváme k jádru problému. To, co je akceptovatelné pro jednu kategorii, může být patologické pro jinou.

A) Dospělí koně bez zátěže (valach a klisna, hřebec mimo reprodukci)

U této skupiny je výhradní pobyt na stařině fyziologicky možný, ale má své limity.

• Důsledky: Pokud je kůň na podzim v kondici BCS 6–7/9 (mírná nadváha), je zimní úbytek váhy na BCS 5/9 přirozeným cyklem.
• Podmínka: Kůň musí mít neomezený přístup k vodě a stařiny musí být dostatek (nízké zatížení pastviny), aby kůň nestrávil více energie hledáním, než kolik přijme.
• Riziko: Bez suplementace minerálů a vitamínů dochází po 3 měsících k vyčerpání zásob vitamínu E (riziko pro imunitu a svalovinu) a případnému deficitu selenu.

B) Rostoucí kategorie (hříbata)

U této kategorie je výhradní pastva na stařině jednoznačně problematická.

• Nutriční propast: Rostoucí kůň potřebuje nejen energii, ale především kvalitní stavební kameny – aminokyseliny (zejména lysin). Potřeba bílkovin u odstavčete je cca 14–16 %. Stařina nabízí <5 %.
• Důsledek: Nedostatek lysinu vede k zástavě růstu. Pokud na jaře přijde náhlý nadbytek živin (mladá tráva), dochází k tzv. kompenzačnímu růstu – překotnému vývoji, který je hlavním rizikovým faktorem pro vznik vývojových ortopedických vad (DOD/OCD).
• Závěr: Nechat rostoucího koně pouze na stařině znamená vědomě riskovat kvalitu jeho pohybového aparátu v dospělosti.

C) Březí klisny (poslední trimestr)

V posledních 3 měsících březosti plod roste exponenciálně (přibírá cca 500 g denně).

• Fyziologická realita: Energetická potřeba klisny stoupá o cca 20 %, potřeba bílkovin o více než 30 %.
• Důsledek deficitu: Pokud klisna čerpá jen ze stařiny, plod si „vezme své“ na úkor matky. Klisna upadá do katabolického stavu, ztrácí svalovou hmotu (nejen tuk).
• Rizika: Snížená kvalita kolostra (imunoglobuliny) a tím horší imunita hříběte, nižší porodní váha hříběte a zhoršená schopnost klisny znovu zabřeznout v další sezóně.

D) Koně s metabolickými poruchami (EMS, Cushing/PPID)

Existuje mýtus, že zimní pastva je pro tyto koně bezpečná („je to jen suchá tráva“).

• Fakt: Při kombinaci slunečných dnů a mrazivých nocí dochází v rostlinách k nebezpečné nerovnováze: zatímco fotosyntéza běží a cukry vznikají, chlad zastavuje růst, a rostlina tak nespotřebovanou energii ukládá do báze stébel v rizikové formě fruktanů.
• Důsledek: U inzulínově rezistentních koní to může vyvolat zimní laminitidu.
• PPID: Koně s Cushingovým syndromem již trpí úbytkem svalové hmoty. Dieta s nedostatkem bílkovin (stařina) tento proces urychluje a zhoršuje jejich celkový zdravotní stav.

Závěr: Mezi přežitím a prosperitou

Je třeba rozlišovat mezi biologickým přežitím a chovatelskou prosperitou.

1. Přežití: Původní plemena koní jsou schopna zimu na dostatečně rozlehlé pastvině se stařinou přežít, ovšem za cenu ztráty tělesné hmotnosti a vyčerpání rezerv.
2. Prosperita: Z pohledu moderní zootechniky je stařina v našich podmínkách (střední Evropa) považována za nedostatečný zdroj živin pro kategorie s vyššími nároky (růst, březost, zvýšená zátěž, metabolické poruchy, stáří).

Doporučení praxe: Pokud mají být koně přes zimu venku, je stařina cenným zdrojem vlákniny a psychické pohody (pastevní chování), ale neměla by být jediným zdrojem živin. Analýza sena a cílená dotace chybějících složek (zejména bílkovin a vitamínů) je cestou, jak zachovat výhody venkovního chovu bez zdravotních kompromisů.

Analýza vychází z dat NRC (National Research Council) a studií o sezónních změnách v nutriční hodnotě travin.

Reference:

Cymbaluk, N. F. (1990). Thermoregulation of horses in cold, winter weather: a review. Livestock Production Science, 26(3), 281–295.

Kentucky Equine Research (KER). (1998). The Incidence of Developmental Orthopedic Disease. In J. D. Pagan (Ed.), Advances in Equine Nutrition. Nottingham University Press.

Longland, A. C., & Byrd, B. M. (2006). Pasture Nonstructural Carbohydrates and Equine Laminitis. The Journal of Nutrition, 136(7), 2099S–2102S.

Martinson, K. (2018). Winter Grazing: Nutritional Value of Standing Forage. University of Minnesota Extension.

National Research Council (NRC). (2007). Nutrient Requirements of Horses: Sixth Revised Edition. Washington, DC: The National Academies Press.

Watts, K. A. (2010). Pasture management to minimize the risk of laminitis. Veterinary Clinics: Equine Practice, 26(2), 361–373.