Města pohřbená pod nánosy hnoje - katastrofické scénáře minulosti

29. 4. 2012 Michaela Burdová

Dnes řešíme emise, smog a třídění odpadků. Delegáti mezinárodní urbanistické konference řešili v roce 1898 jiný problém – koňský hnůj.

Koncem 18. století se jednalo o skutečně vážný problém a neúnosnost situace dokresluje odhad deníku Times of London, podle kterého každá ulice v Londýně měla být v roce 1950 pokryta vrstvou hnoje vysokou téměř tři metry. Také v Americe existovala prognóza z roku 1890 hrozící nárůstem vrstvy hnoje až do třetího patra Manhattanu.

horsetalk.co.nzProblém s koňskou dopravou nebyl ničím novým, podobné problémy řešil už Julius César - z důvodů dalších vedlejších negativ (hluk, prach) zakázal vjezd nákladním povozům do Říma od úsvitu do soumraku.

Koně v ulicích vedle produkce hnoje a s ním souvisejícím množstvím much nebo nebezpečím tetanu znamenali pro obyvatele měst reálné ohrožení zdraví a života. Např. v New Yorku je v roce 1900 v důsledku kolizí s koňskými povozy usmrceno 200 osob, zatímco v roce 2003 zde zahyne při automobilových nehodách 344 osob. Vzhledem k mnohem vyššímu počtu obyvatel v roce 2003 je zřejmé, že koňský provoz byl větší hrozbou než auta.

A jak se koním ve městech dařilo? Nedařilo. Majitelům povoznictví se spíše vyplatilo koně méně krmit a uštvat k smrti. Na ulicích města vydrželi tažní koně v průměru dva roky.

 

 

Podobné články

Slovenská vytrvalostní jezdkyně Dominika Malíková Kleinová suverénně zvítězila v žebříčku FEI pro rok 2023. Jaká byla její cesta na vytrvalostní…

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…