3. 11. 2020 06:00
Autor: MVDr. Eva Klementová Foto: horse.com Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 2100 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát
Znáte to patrně všichni, podobný dialog. Také všichni víte, že to může dopadnout špatně. Přesto dochází neustále k podcenění, k prodlení, které může stát koníka život. Zkusím tedy sestavit stručný manuál, jak si nezabít koně v případě kolikového onemocnění.
Nejprve definujme – co je to vlastně kolika? Je nutno si uvědomit, že to není diagnóza. Znamená to v překladu, že kůň trpí akutním bolestivým stavem, lokalizovaným v dutině břišní či pánevní.
Rozlišujeme tzv. pravé koliky, vycházející z trávicího traktu, a nepravé, kde je příčina v močovém či pohlavním ústrojí. Humánní medicína pro to má termín „akutní břicho“. Příčinu teprve musíme najít a často se ozřejmí až v průběhu léčby. A léčit musíme začít co nejdříve, přesná diagnóza mnohdy není důležitá.
Několik zásad:
1/ Čím dřív začneš, tím dřív skončíš, a tím spíš ti přežije kůň! Každá hodina zdržení může být rozhodující pro přežití!
2/ Nezkoušejte to rozchodit! Kůň zbytečně trpí a vy můžete prodlením zavinit jeho smrt. Ano, může se stát, že doktor přijede a kůň bude ok. No a?
3/ Intenzita bolestí NIC NEŘÍKÁ O ZÁVAŽNOSTI KOLIKY! Zažila jsem koliky, kdy bolesti v počátku byly minimální, a přesto šlo o život. I kůň, který „jen“ polehává a nežere a nepije, může mít koliku.
4/ Odchod trusu opět neříká nic. I v případech ileu („zauzleného střeva“) ještě obvykle trus nějakou dobu odchází. Může být i průjem!
5/ Nepokoušejte se prosím o laické zákroky, třeba ve smyslu rektálního vyšetření. Protržené střevo jsem viděla po podobných akcích už třikrát. Pokud jste došli pozorováním veterinářů k závěru, že koliku vyřeší vsunutí ruky do konečníku a vyjmutí trusu, tedy tak to opravdu není. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak byste nás nepotřebovali…
6/ Ani lít cokoli do huby koně není dobrý nápad. Jednak toho tam nenalijete tolik, aby to bylo co platné, jednak třeba v případě oleje riskujete vdechnutí a ošklivou smrt.
Ze zmíněného tudíž plyne – zpozorujete-li příznaky koliky u svého koně, nemeditujte, nečekejte a VOLEJTE. Doktora, pochopitelně.
Příznaky koliky jsou nebo mohou být následující (řadíme od nejmírnějších k těm dramatickým):
Ne všechny tyto příznaky jsou specifické jen pro koliku, to už ovšem musí posoudit veterinář. Je doporučitelné si naposlouchat z obou stran břicha peristaltiku (kručení způsobené pohyby střev) u zdravých koní, mrknout na normální barvu spojivky (to růžové, co vidíte z druhé strany při odhrnutí očního víčka) a pokročilí se mohou naučit spočítat puls (vytrvalci to umí). Tyto údaje mnoho napoví o závažnosti onemocnění.
Co máte v tuto chvíli dělat?
1/ Volejte doktora, hned. Nemusí být okamžitě dostupný, má to k vám jistě kus cesty a koni ubíhá čas. V případě změny polohy střeva (ileus), kdy je třeba operace na klinice, je smyslem hry dostat pacienta na operační sál ve stavu tzv. operabilním, což – pro vaše potřeby překládám – je stav, kdy má ještě smysl operovat a ne pitvat. A ten čas není příliš dlouhý!
2/ Do příjezdu veterináře můžete koně vodit, rozhodně je dobře se s ním uchýlit někam, kde si neublíží, nepotluče se, nezavalí. (Hala s měkkým povrchem, trávník bez nebezpečných předmětů, …). Nepokoušíme se nabízet krmení, nelijeme nic do huby. Nepíchneme mu sami tu injekci, kterou donesl Tonda odvedle. Prostě zařídíme, aby si neublížil, a čekáme. Intenzivně honit koně s kolikou na lonži zavání oběhovým kolapsem, takže to nedělejte.
3/ Pro telefonát veterináři je dobré mít v hlavě připraveno několik stručných údajů:
- jak dlouho to trvá (hodinu, dvě, tři, nevím, byl jsem v hospodě)
- kůň potí/nepotí, kálel/nekálel, trus suchý/průjem, žral/nežral, pil/nepil, hrabe?, válí se?
- pokud víte o nějakém zásadním pochybení typu „byl tam pytel ječmene a on ho půl sežral“ nebo „naše Máňa s ním cválala 5 km ve 35 stupních vedra“, hlásit a nezatloukat!
4/ Než dorazí veterinář, zvažte, zda v případě, že stav bude „k operaci“, jste ochotni a schopni ji zaplatit, máte-li dopravu na kliniku nebo kde ji seženete. Ne, nestraším, jen tuhle práci dělám už dlouho.
Proč mají koně koliky?
Výstižná definice by zřejmě byla – protože jsou blbě udělaní. Jenže vy jste šťouralové, takže se s tím nespokojíte a já vám to v příštím díle přehledně znázorním.
Hezký den bez kolik přeje Váš Doktor
15.02. 2002 00:00 | Kolika: první pomoc - ruce |
09.02. 2017 07:00 | Pozor na koliky v zimním období |
16.10. 2019 06:00 | Vznik kolik u koní mají zřejmě na svědomí i fáze Měsíce... |
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
Dotaz na paní doktorku
19:05 - 03. 11. 2020Tohle je samozřejmě věc, která člověka straší ve snech a jediné, co mě uklidňuje, je, že vozík s autem mám doma vždy připraven. Měla bych následující dotaz na autorku článku: pokud mám koně, který na koliky běžně netrpí a dostane ji, je lepší shánět terénního veta a čekat na něj (což může být pár hodin), nebo rovnou koně naložit a odvézt na kliniku, samozřejmě po předchozím zavolání? Uvažujme cestu na kliniku orientačně 2-3 hodiny cesty. Případně podle jakých kritérií se coby laik řídit při rozhodování, kterou z těchto variant zvolit? (Finance pro mě v takové situaci roli nehrají.) Myslela jsem si, že se to dá poznat podle závažnosti příznaků, ale to v článku vyvracíte. Děkuji.
Odpověď paní doktorky:
20:50 - 04. 11. 2020Reaguje na 1.
První bezpečnostní pravidlo dí - čím dříve, tím lépe. U koliky je časový horizont několika hodin povážlivý, nemáte veterinárního lékaře v dostupnější vzdálenosti? Eventuálně je dobré mít "záložního" doktora, neboť zákon schválnosti funguje i zde. Pokud čas dojezdu na kliniku je kratší než doba do příjezdu terénního veterináře, jednoznačně naložit a jet. Zde je ovšem jeden háček - pokud má kůň silnější bolesti, aby "prostál" přepravu, potřebuje obvykle sedativa a analgetika. Tedy opět veterináře. Ideální je tedy mít alespoň dva kontakty na doktory, kteří jsou schopni v rozumné době dorazit a přinejmenším koně namedikovat na přepravu.
Re:
12:52 - 05. 11. 2020Reaguje na 2.
"Pokud čas dojezdu na kliniku je kratší než doba do příjezdu terénního veterináře, jednoznačně naložit a jet."
Děkuji, tohle je přesně to, co jsem chtěla potvrdit.:-) Kontakty na veterináře samozřejmě mám, ale zákon schválnosti je známá věc.