Letní vyrážka u koní – mohou být kmenové buňky účinnou terapií?

19. 08. 2021 06:00

Obrázky: 8

Autor: Ing. Petra Černá, MVDr. Markéta Slaná Sponzor: Avecell Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 554 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Léto je obdobím zvýšeného jezdeckého vyžití, které bývá spojeno bohužel i s nepříjemným faktorem, a to s obtěžujícím a všudypřítomným hmyzem. V tomto období jsou koně obtěžováni zejména muchničkami (Simuliidae), ovády (Tabanidae), pakomáry (Culicoides) a bodalkami (Glossinidae), jejichž bodnutí způsobuje nepříjemnou dermatitidu.

Letní vyrážka (anglicky insect bite hypersensitivity - IBH) je pravděpodobně nejčastějším kožním problémem u koní a zároveň nejčastějším alergickým kožním onemocněním z důvodu bodnutí (kousnutí) hmyzem. Klinicky se projevuje jako chronická recidivující sezónní dermatitida. IBH zpočátku vypadá jako pruritická dermatóza, později je ale následovaná exkoriací, které přispívají k rozvoji sekundárních bakteriálních infekcí. Prevalence koreluje s geografickým rozložením pakomárů, tj. závisí na faktorech prostředí i na genetických faktorech. Výskyt IBH je celosvětový (s výjimkou Islandu), a toto onemocnění postihuje přibližně 10 % koní všech plemen.

Jedná se o hypersenzitivní reakci I. typu, u některých zvířat se přidružuje i opožděná hypersenzitivita IV. typu. Imunitní systém postižených koní vnímá antigeny ze slin výše uvedeného hmyzu jako silné alergeny a vyvolává v kůži bouřlivou reakci a svědění. Kůň se úporně drbe, čímž dochází k dalšímu poškozování kůže. Vlivem drbání a škrábání dochází k tvorbě otevřených ran a následně strupů, které se velmi často infikují bakteriemi. Protože jednotlivé druhy hmyzu napadají různé krajiny těla, i změny na kůži se objevují v různých lokalizacích. Svědění bývá nejúpornější na spodině břicha, na prsou, v okolí kořene ocasu, hřívy a v oblasti hlavy. Vzniklé drobné ranky se snadno infikují a zánět kůže se dále rozvíjí.

Dědičnost

IBH je závažná choroba koní s komplexní etiologií, která postihuje mnoho plemen. Vědecké studie potvrdily předpoklad, že nejvyšší výskyt zdravých potomků je u zdravých rodičů a naopak. Pohlaví potomků nebylo z tohoto hlediska významné.

Diagnóza

Žádný jednoduchý test, který by diagnózu hypersenzitivity na kousnutí hmyzem definitivně stanovil, neexistuje. Vždy je nutná kombinace vyšetření a vyloučení dalších možných příčin. Základem diagnostiky je podrobná anamnéza, klinické vyšetření a případné další testy k zpřesnění diagnózy a vyloučení dalších etiologií. Vyloučit je třeba jiné alergie (např. potravní), atopickou dermatitidu a infekce (jiní vnější parazité, mykotické a bakteriální infekce, oxyuriáza aj.).

IBH se vyskytuje u koní starších dvou let, některá plemena jsou predisponována (kůň islandský, shirský, fríský, arabský, quarterský, shetlandský pony). Jedná se o typicky sezónní onemocnění související se zvýšenou aktivitou hmyzu v letním období. Ložiska jsou svědivá a charakter lézí je sice variabilní, ale typicky se vyskytují exkoriace (odřeniny), polámané chlupy a alopecie (bezsrstá ložiska), puchýřky s krustou a ztluštění kůže. Nejčastěji jsou postiženy báze ocasu a hřívy, okraje uší, obličej a ventrální část těla. Charakter a distribuce změn závisí ale také na konkrétním druhu hmyzu. Vyšetření kožních bioptátů ukazuje podobný nález jako u jiných hypersenzitivních
onemocnění.

K podpoře diagnózy se užívá tzv. alergenodiagnostika, která je založena na existenci protilátek IgE typických pro určitý alergen (antigen). Výskyt alergen-specifických IgE lze stanovit z krevního séra nebo tzv. intradermálními testy, které jsou v tomto případě spolehlivější. Principem je, že po vpravení alergenu (např. protein ze slin Culicoides) do kůže na něj citlivých zvířat dochází k reakci – může být buď okamžitá (nastává za 15–30 min) nebo opožděná (za 4–6 h). Nejčastějším místem aplikace antigenu je laterální strana krku. Reakce má charakter lokálního zduření a zarudnutí, hodnotí se především velikost změn.

Výsledky těchto testů se však v různých studiích liší, a tak zůstává otázkou jejich spolehlivost pro stanovení definitivní diagnózy a odlišení alergických a zdravých jedinců (některé studie uvádí pozitivní reakci na alergenotesty i u zdravých zvířat).

Diagnóza by sice neměla být založena pouze na těchto testech, ale pozitivní výsledky zvyšují pravděpodobnost, že daná alergická diagnóza je správná. Ve studiích se uvádí použití tzv. dynamických testů, které měří hladiny histaminu nebo sulfidoleukotrienů, což jsou látky uvolněné z buněk účastnících se alergické reakce po navázání alergenu.

Terapie

Nejefektivnější ochrana koní před vznikem IBD spočívá v omezení přístupu hmyzu ke zvířatům a jeho eradikace. Tato preventivní opatření lze kombinovat s farmakoterapií zaměřenou na zmírnění zánětu a pruritu (glukokortikoidy) spojenou s léčbou sekundárních komplikací (především bakteriální a mykotické infekce). Přínosem je též redukce hmotnosti a udržení optimální kondice, protože tuková tkáň uvolňuje množství adipokinů a cytokinů, které aktivují alergickou odpověď.

Dále se doporučuje přesunout koně na jinou pastvinu nebo je pást v době, kdy hmyz není aktivní (nejvíce aktivní je při západu a východu slunce). Důležité je odstraňování trusu a hnoje. Některé druhy hmyzu jsou parazité krav, a tak není vhodné koně a skot pást na společných pastvinách. Protože mnoho druhů se množí ve stojaté vodě, je dobré pokusit se pást koně ve větší vzdálenosti od ní. Je vhodné zabránit přístupu hmyzu do stáje a případně lze použít větráky (většina druhů špatně létá v proudu vzduchu). Koně je také možno chránit různými maskami a prodyšnými pokrývkami – komerčně jsou dostupné i produkty impregnované insekticidy/repelenty, které účinek znásobují. Mezi repelenty tradičně používané pro koně patří látky ze skupiny pyrethroidů dostupné v různých formách (spot-on, spreje atd.) a s různou frekvencí aplikace.

Jako repelenty hmyzu mohou sloužit i látky zvané kairomony. Přírodní terpinoidy (citronela, D--limonen, eukalyptový olej), pokud jsou pozřeny nebo inhalovány hmyzem, jsou schopny vyvolat poruchu jeho metabolických drah. Popisuje se využití aktinomycety Tsukamurella inchonensis (ve formě injekcí, perorální suspenze), jež má imunomodulační schopnosti a ve studiích vedla ke zlepšení klinických příznaků IBD.

Vznikající kožní léze a obtěžující pruritus se řeší topickou, případně systémovou terapií. Zlepšení stavu kůže pomáhá též koupání. Samotná voda zvlhčuje kůži, zlepšuje její integritu, snižuje absorpci alergenů a zúžení cév vyvolané chladnou vodou sníží přívod zánětlivých látek do kůže. Lze použít i šampóny, které mohou být obohaceny o různé látky dle typu problému. Přípravky jsou často dostupné i v jiných formách (např. spreje). Existují produkty obohacené o protizánětlivé léky, antimikrobiální látky (chlorhexidin, benzoyl peroxid, fluoridy, antibiotika aj.), lokální anestetika (pramoxin aj.) pro snížení kožní přecitlivělosti, o kyselinu salicylovou a sloučeniny s obsahem síry ke
snížení šupinatění atd.

Standardní protizánětlivou a antipruritickou terapií pro alergické koně jsou glukokortikoidy podávané lokálně (např. hydrokortizon), systémově (prednisolon, dexametazon) nebo obojím způsobem. Lokální aplikace je spojena s menším rizikem vzniku nežádoucích reakcí. Při dlouhodobém užívání existuje riziko rozvoje nežádoucích účinků a vzniku laminitidy, poruch jater, iatrogenního hyperadrenokorticismu, atrofie svalů a imunosuprese. Pro snížení nežádoucích účinků by bylo vhodné kortikoidy nahradit nebo kombinovat s jinými typy léků. Je zmiňováno použití antihistaminik a tricyklických antidepresiv – účinek však není konzistentní, rozdílné látky z téže skupiny léčiv vyvolávají individuální odpověď. Pro své imunomodulační vlastnosti se k terapii mohou přidat inhibitory fosfodiesterázy (např. pentoxifylin), krom toho tyto látky zvyšují efekt kortikoidů a tím lze snížit jejich dávku.

Podpůrný vliv mají též rostlinná semínka a oleje (lněný, slunečnicový), které obsahují polynenasycené omega 3 a 6 mastné kyseliny ovlivňující integritu kůže a mají protizánětlivý efekt.

Různorodý léčebný výsledek (dobrá vs. žádná úspěšnost) vykazuje tzv. alergen-specifická imunoterapie (desenzitizace), která spočívá v opakované aplikaci zvyšující se dávky problémového alergenu, což má zajistit snížení citlivosti organismu, pokud je mu v budoucnu opět exponován.

Variabilita výsledků může být způsobená individuální odpovědí imunitního systému jedince, nedostatečnou standardizací antigenů, různými léčebnými dávkami a nekontrolovanými podmínkami okolního prostředí. Nástup dostatečné odpovědi může trvat i rok a léčbu může být nutné opakovat nebo kombinovat s dalšími typy terapie.

Protože v patogenezi onemocnění se významně uplatňují různé interleukiny, bylo zkoumáno použití vakcinace proti IL-5 a IL-31, což vede ke vzniku anti-IL-5/anti-IL-31 protilátek. IL-5 je klíčovým cytokinem eozinofilů (typ bílých krvinek uplatňující se během alergie), IL-31 se uplatňuje v rozvoji alergického pruritu. Oba typy vakcinace dokázaly zlepšit klinické skóre nemocných zvířat. V případě vakcinace proti IL-5 bylo dosaženo navýšení účinnosti po opakované vakcinaci s ročním odstupem.

Jak bylo řečeno, u koní existuje genetická predispozice pro rozvoj IBH. Nedoporučuje se nákup predisponovaného zvířete a jeho umístění do prostředí zamořeného bodavým hmyzem. U zvířat s predispozicí je lepší vystavit je hmyzu v mladším věku, kdy je větší pravděpodobnost rozvoje imunotolerance. Dědičnost nemoci je uváděna 18–30 %, tudíž je vhodné při rozmnožování nepárovat nemocná zvířata mezi sebou, ale jako druhé zvíře využít zdravého jedince.

Terapie mezenchymálními kmenovými buňkami

Mezenchymální kmenové buňky (MSC) jsou nehematopoetické, multipotentní progenitorové buňky schopné diferenciace in vitro a in vivo na mezenchymální linie, včetně tkáně tukové, kostní, chrupavkové a svalové. MSC lze izolovat z kostní dřeně, ale například i z tukové tkáně, pupečníku, zubní dřeně, plodové vody a placenty.

V posledních letech bylo prokázáno, že MSC mají široké schopnosti modulace adaptivní i vrozené imunity. Právě tyto imunomodulační schopnosti predisponují MSC k využívání jako imunomodulačního nástroje pro léčbu autoimunitních onemocnění včetně alergií. Vědci zjistili vliv kmenových buněk na supresi T-lymfocytů a dalších buněk imunitního systému prostřednictvím protizánětlivých faktorů a potlačení alergické reakce. Systémové podávání MSC v experimentálních modelech autoimunitních onemocnění prokázalo jejich prospěšnost v klinické léčbě a obnovení imunologických funkcí.

Při potvrzení hypersenzitivity na hmyzí bodnutí či jiný alergen čeká nyní pacienta obvykle léčba kortikosteroidy a symptomatickými léky. Další možnou a velmi nadějnou podpůrnou léčbou je zmíněná terapie s využitím MSC. Vzhledem k významným imunomodulačním vlastnostem MSC by mohla jejich nitrožilní aplikace zmírnit projevy alergických onemocnění i u koní.

 

Zdroje:

  • Noli Ch, Foster A, Rosenkrantz W., ed. Veterinary Allergy. Ames, Iowa: John Wiley & Sons, Inc., 2014.
    ISBN 978-1-1185-5887-4. ISBN 9780470672419
  • Marsella R (2013): Equine allergy therapy: update on the treatment of environmental, insect bite
    hypersensitivity, and food allergies. The veterinary clinics of North America Equine Practice, 29(3),
    551-557.
  • Fadok VA (2013): Update on equine allergies. The veterinary clinics of North America Equine Practice,
    29(3), 541-550.
  • Schaffartzik A, Hamza E, Janda J, Crameri R, Marti E, Rhyner C (2012): Equine insect bite hypersensitivity: what do we know? Veterinary immunology and immunopathology., 147(3-4), 113- 126.
  • Jonsdottir S, Cvitas I, Svansson V, Fettelschloss-Gabriel A, Torsteinsdottir S, Marti E (2019): New strategies for prevention and treatment of insect bite hypersensitivity in horses. Current Dermatology Reports, 8(4), 303-312.
  • Fettelschoss-Gabriel A, Fettelschoss V, Olomski F, Birkmann K, Thoms F, Bühler M, Kummer M, Zeltins A, Kündig TM, Bachmann MF (2019): Active vaccination against interleukin-5 as long-term treatment for insect-bite hypersensitivity in horses. Allergy, 74(3), 572-582.
  • Olomski F, Fettelschoss V, Jonsdottir S, Birkmann K, Thoms F, Marti E, Bachmann MF, Kündig TM, Fettelschoss-Gabriel A. Interleukin 31 in insect bite hypersensitivity-Alleviating clinical symptoms by active vaccination against itch. Allergy, 75(4), 862-871.
  • Cvitas I, Oberhänsli S, Leeb T, Dettwiler M, Müller E, Bruggman R, Marti EI (2020): Investigating the epithelial barrier and immune signatures in the pathogenesis of equine insect bite hypersensitivity. PloS one, 15(4), e0232189.
  • Jonsdottir S, Cvitas I, Svansson V, Fettelschloss-Gabriel A, Torsteinsdottir S, Marti E (2019): New strategies for prevention and treatment of insect bite hypersensitivity in horses. Current Dermatology Reports, 8(4), 303-312.
  • Knottenbelt D (2002): Diagnostický a terapeutický přístup k pruritu u koně. In Jahn, P. (ed): Dermatologie koní. Brno, VFU Brno, ČHS Brno, p. 28 – 43.
  • Minář J (2002): Paraziti na kůži koní. In Jahn, P. (ed): Dermatologie koní. Brno, VFU Brno, ČHS Brno, p. 47 – 61.

 

Ing. Petra Černá a MVDr. Markéta Slaná jsou členy týmu projektu Avecell. AVECELL® je veterinární projekt Medicínského centra Praha, v němž se tým odborníků zaměřuje na výzkum a využití nových metod léčby pomocí aplikace kmenových buněk ve veterinární medicíně.

Medicínské centrum Praha získalo povolení pro výrobu veterinárního léčivého přípravku (autologní mezenchymální kmenové buňky) od Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v květnu 2015.

 

 

Připojené obrázky

Připojené články

09.05. 2012 05:00 Když mají koně alergii na hmyz
08.06. 2017 05:00 Testování alergií u koní
27.02. 2020 06:00 Alergie koní

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com