Lekavost – předvídatelná nebo nepředvídatelná, řešitelná nebo neřešitelná?

7. 07. 2021 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Etologie koní Počet přečtení: 1207 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Bojí se vaši koně i vlastního stínu? Ne všichni jsou takoví... někteří koně si ale nemohou pomoci a znovu a znovu žasnou nad tím, že ráno vyšlo slunce, že u cesty i dnes září trs kopretin, že poštovní schránka jde nejen otevřít, ale i zavřít, že se důvěrně známé předměty zlovolně a drze přemisťují... Čím to je? Trénují tito poplašení trýznitelé naše nervy úmyslně, nebo mají pro své divadelní scény skutečné důvody? Jak se zdá, i tady je ta potíž, že vnímání člověka a koně se v mnohém diametrálně rozchází…

Setkali jsme se s tím asi všichni – přestože se náš kůň s určitým objektem anebo předmětem opakovaně setkal, tisíckrát kolem něj prošel a měl by ho tedy důvěrně znát – z ničeho nic je všechno jinak, oheň na střeše, oči na vrch hlavy, následuje kaskáda všelikých projevů úděsu a pak obvykle i nekontrolovaný úprk. My máme v lepším případě spálené ruce od vodítka, v horším jsme nedobrovolně opustili sedlo...

Lekavost a nepřiměřené strachové reakce koní ale nejsou žádná velká legrace. Právě ony jsou totiž spojovány s 27 % nehod a úrazů, které se udály v přímé souvislosti s koňmi. To znamená, že každá čtvrtá nehoda je spojována s nepředvídanými – nepředvídatelnými reakcemi koní, a to rozhodně je na pováženou! Jsou ale tyto reakce skutečně nepředvídatelné? Zdá se, že ne. Je totiž naše chyba, že jsme tyto přirozené – a proto předvídatelné – reakce svých koní nepředvídali...

Právě proto, že jsou důsledky tohoto chování koní tak nebezpečné jak pro jezdce a ošetřovatele, tak i pro koně samé, zaměřil se tým vědců ve složení Megan Elizabeth Corgan, Temple Grandin a Sarah Matlock z americké Colorado State University na jeden z nejvíce rizikových a také nejvíce frustrujících aspektů chování koní – a tím je existence nepřiměřených reakcí koní na objekty, s nimiž by koně měli být – z našeho úhlu pohledu – dobře obeznámení, s kterými se setkali a které by tedy měli dobře znát.

Průběh studie

Tato studie měla pomoci odhalit, jak koně reagují, když se setkají se známým objektem, u kterého došlo k jisté změně tvaru, v tomto konkrétním případě k pootočení o devadesát stupňů. A jak to dopadlo? Pro mnohé z nás jsou získané poznatky důvěrně známé! Pokud známý objekt změní svou prostorovou orientaci, je reakce koní prakticky totožná s reakcí, kterou koně vykazují, když určitý objekt vidí úplně poprvé!

Experimentu se zúčastnilo dvacet tříletých koní plemene quarter horse. Všichni koně měli za sebou čtyřměsíční základní výcvik spočívající v běžné manipulaci (chůze na vodítku, zastavení, čištění...) a byli trénováni ve stejném prostředí, stejnými metodami. Koně byli v době výcviku i experimentu ustájeni ve výbězích s přístupem do přístřešku v areálu Výzkumného střediska pro koně na Colorado State University (CSU ETRC).

Testovacím prostředím se stala stájová ulička široká 4,57 metru, boxy ve stáji byly prázdné, dveře od boxů zavřené. Stáj měla betonovou podlahu, s povrchem byli koně seznámeni. Koně byli v průběhu experimentu nejprve pětkrát denně prováděni úplně prázdnou uličkou. Po třech dnech uvykání na prostředí byl do výklenku uprostřed uličky umístěn neznámý objekt – jásavě barevná plastová dětská herní sada (rozměr: 134 cm výška × 132 cm šířka × 104 cm hloubka) – který, pokud by byl pootočen o 90°, měl trochu jiný tvar. V testovacím prostředí byly videokamery, které monitorovaly reakce koní tak, aby mohly být vyhodnoceny behaviorální odpovědi jednotlivých koní, a to i s odstupem času.

Jak již bylo uvedeno – první tři dny byli koně navykáni na prostředí a absolvovali celkem patnáct průchodů danou oblastí. Zjistilo se, že koně potřebovali 4–13 expozic, než se jim podařilo splnit kritérium návyku. Čtvrtý den byl do testovací oblasti umístěn neznámý objekt, a to v základní poloze. Čtvrtý až šestý den studie probíhal návyk na nový objekt, a to obdobným způsobem jako první tři dny při uvykání na prostředí – tři dny byli koně voděni uličkou kolem objektu v základní poloze, a to pětkrát denně. Každý kůň tedy prošel během tří dnů patnáctkrát okolo objektu v základní pozici.

Aby mohlo být posouzeno, jaký vliv na chování koní má pootočení objektu o 90°, byli koně následně rozděleni do dvou skupin – jedna skupina (experimentální) měla procházet okolo pootočeného objektu, druhá skupina byla skupinou kontrolní, přičemž kontrolní skupina absolvovala v dalších třech dnech patnáct průchodů testovací oblastí s objektem v původní poloze. První skupina koní byla prováděna testovacím prostředím stejným systémem – objekt byl ale pootočen o 90° po směru hodinových ručiček.

V rámci experimentu byli všichni koně voděni krokem a jen jednou osobou a na základě videozáznamů byly následně analyzovány behaviorální reakce koní na expozici objektu. Sledovanými behaviorálními reakcemi byly uši zaměřené na objekt, roztažení nozder, zvednutí krku, frkání a různé formy vyhýbavého chování (vyhýbání se zastavením, změna trajektorie...).

Reakce a definice chování používané pro analýzu chování

 

Definice behaviorálních odpovědí

Behaviorální odpovědi

Definice

Uši zaměřené na objekt

uši jsou nasměrovány k novému objektu

Nozdry

objevuje se rozšíření nozder

Změna pozice krku

objevuje se zvednutí krku nad standardní úroveň, napětí svalů krku

Vokalizace

  je přítomno krátké odfrknutí nebo frkání

Vyhýbání se zastavením

kůň se vyhýbá objektu zastavením, nohy se přestanou pohybovat

Vyhýbání se do strany

kůň se vyhýbá objektu úkrokem – do strany od objektu

Vyhýbání se couváním

kůň se vyhýbá objektu couváním

Vyhýbání se úskokem

kůň se vyhýbá náhlým odskočením pryč od objektu

Ke kvantifikaci behaviorálních odpovědí byla uplatněna tato reakční škála:

Skóre 0–3

Pozorované reakce

0

Nebyly pozorovány žádné projevy výše uvedených prvků chování

1

Uši zaměřené na objekt, rozšíření nozder a / nebo zvedání krku

2

Odfrknutí a / nebo zastavení

3

Vyhýbání se do strany, couvání, odskočení

Výsledky experimentu

Reakce koní v kontrolní skupině se významně lišily od reakcí koní v experimentální skupině. Koně, kteří byli součástí experimentální skupiny, reagovali při průchodu okolo pootočeného objektu v mnoha aspektech zcela totožně jako při prvním průchodu kolem objektu v základní poloze.

                           Graf reakčních skóre získaný při průchodu 1–30 kontrolní a experimentální skupiny

        Boxplot rozdílů v reakčním skóre – průměr kontrolní skupiny (tučná čára) vykázal pokles reakce. Průměr                    experimentální skupiny nevykazoval žádnou změnu v reakci. Mezi skupinami byl významný rozdíl.

Závěr

Lekavost koní – nepříjemný a nebezpečný jev, který tolik komplikuje každodenní soužití s koňmi, není nic nahodilého a vlastně ani nepředvídatelného. Toto chování koní je totiž chování obecné povahy a lze ho i v rámci experimentů reprodukovat. Na tuto skutečnost by jezdci a ošetřovatelé nikdy neměli zapomínat!

Pokud změní známý objekt svoji orientaci – a to i z našeho úhlu pohledu nepodstatně – může tato změna orientace objektu vést u koně k reakcím podobným počáteční expozici novému objektu.

Pochopení těchto reakcí koní je důležité pro bezpečnost jezdců a vodičů. Pokud jezdci a ošetřovatelé neočekávají, že koně budou reagovat i na velmi jemné změny ve známém prostředí, nemohou být dostatečně připraveni na strachové reakce a změny v chování koně, což zákonitě vede k nehodám.

Řešení?

Studie navíc ukázaly, že investigativní chování koreluje s učením. Pokud tedy necháte koně neznámý objekt zkoumat a umožníme mu seznámit se se všemi orientacemi objektu, může to pomoci zmírnit intenzitu jeho strachové reakce. Je také prokázáno, že i přítomnost známé osoby nebo primární (potravní) odměny může mít uklidňující účinek a je tímto způsobem možné modifikovat intenzitu reakce.

Lze ale koně naučit, aby dokázal mít své strachové reakce alespoň částečně pod kontrolou? Ano, a to vícero metodami!

Každý z nás má své zažité a osvědčené výcvikové metody a zavedenou praxi. Abychom tedy nevařili úplně z vody a nerozpoutávali válku názorů, podíváme se na výsledky jedné z dánských studií. Ta se pokusila zjistit, která z tréninkových metod aplikovaných na koně v rámci výcviku snižování reaktivity je efektivnější a přináší lepší výsledky – přičemž výsledkem je samozřejmě klidný a ovladatelný kůň v potenciálně děsivé situaci.

Studie pracovala se dvěma hypotézami. Tou první byl předpoklad, že koně jsou schopni zobecnit testovací stimul. Pokud se mohou seznámit s testovacím stimulem v jedné situaci, bude na ně působit méně děsivě a vyvolává sníženou odezvu, i když je intenzita stimulu zvýšena nebo je stimul prezentován odlišně. Druhou hypotézou pak předpoklad, že alternativní metody, jako je desenzibilizace a pozitivní posílení, by mohly být účinnější, než klasický přístup, kterým je návyk.

Metody

Dvacet sedm naivních dvouletých dánských teplokrevných hřebců bylo v rámci studie trénováno třemi různými metodami založenými na klasické teorii učení.

1) Koně (n = 9) byli náhle a překvapivě vystaveni plnému stimulu – podnětem bylo mávání bílou nylonovou taškou (1,2 m x 0,75 m), a to opakovaně v rámci pět dní trvajícího tréninku, dokud nesplnili předem definované kritérium návyku (nezískali návyk - asociativní učení)

2) Koně (n = 9) byli pozvolna přivedeni ke stimulu, postupně byli navykáni na přítomnost a pohyb stimulu, a to ještě před tím, než byli vystaveni plné expozici stimulu (desenzibilizace)

3) Koně (n = 9) byli trénováni tak, aby si dokázali spojit stimul s pozitivní odměnou, a to ještě před tím, než byli vystaveni plné expozici stimulu

Každý kůň absolvoval pět tříminutových tréninků denně. Byly zaznamenány srdeční frekvence, behaviorální reakce koní při kontaktu se stimulem a jejich chování bezprostředně po kontaktu se stimulem.

Výsledky 

Koně trénovaní metodou desenzibilizace (metoda 2) vykazovali významně méně strachových odpovědí, intenzita odpovědi byla nižší a koně potřebovali absolvovat méně tréninků, než se naučili klidně reagovat na testovací stimul. Je důležité ale zmínit, že i v rámci tohoto způsobu výcviku změny v srdečním rytmu po expozici přetrvávaly, a to i když reakce na podnět ustávaly. Kromě toho si všichni koně trénovaní za pomoci desenzibilizační metody nakonec zvykli na testovací podnět, zatímco někteří koně trénovaní jinými metodami ne.

Desenzibilizace se proto jeví jako nejúčinnější tréninková metoda při tréninku snižování reaktivity koní na děsivé podněty a situace. Zcela jistě bude zapotřebí dalších výzkumů, aby se více prozkoumaly kupříkladu možnosti pozitivního posilování při výcviku koní v této souvislosti. Tato studie nám ale nabízí jistý vhled a vodítko, jak můžeme při výcviku svých koní postupovat, pokud chceme rychle a efektivně dosáhnout uspokojivých výsledků.

Shrnutí

Samozřejmě – mezi koňmi existují individuální rozdíly a také rozdíly v reaktivitě založené na věku a plemenné příslušnosti. Angličtí a arabští plnokrevníci či hříbata do dvou let věku budou vždy vykazovat výraznější vzrušivost a reaktivitu. To ale neznamená, že od starších koní či koní chladnokrevných plemen nemůžeme strachové reakce očekávat. I oni nás totiž mohou překvapit s kalhotami u kolenou! :) Při manipulaci s koňmi každého věku a plemenné příslušnosti tedy vždy platí: "Opatrnost matka moudrosti!" 

Dobré je proto při výcviku koní nezapomínat ani na řešení problematiky snižování reaktivity. Pracovat s koňmi na schopnosti ovládat svůj strach můžeme, a proto bychom i toto trénovat měli. Účinné metody existují!

 

Použité zdroje: 

  • "Evaluating the Reaction to a Complex Rotated Object in the American Quarter Horse (Equus caballus)" by Megan Elizabeth Corgan, Temple Grandin and Sarah Matlock's, Animals appeared on May 13, 2021
  • Hanggii, E.B. Rotated object recognition in four domestic horses (Equus caballus). J. Equine Vet. Sci. 2010, 30, 175–186.
  • Camargo, F.; Gombeski, W.R.; Barger, P.; Jehlik, C.; Wiemers, H.; Mead, J.; Lawyer, A.; Gonzalez-Redondo, P. Horse-related injuries: Causes, preventability, and where educational efforts should be focused. Cogent Food Ag. 2018, 4, 14322168.
  • J.W. Christensen, M. Rundgren, K. Olsson: Training methods for horses: habituation to a frightening stimulus. First published: 05 January 2010

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Karkule

    Dánská studie

    10:39 - 07. 07. 2021

    U té dánské studie byly 3 metody, ale u výsledku jsem nepochopila, která byla nejúčinnější?

  • 2. ŠárkaD

    Metoda 2

    15:56 - 07. 07. 2021

    Reaguje na 1.

    Metoda druhá - snižování citlivosti (fyzické nebo psychické).

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com