Krok druhý: Uvolnění, elasticita a prostupnost

19. 02. 2014 06:00

Obrázky: 10

Autor: Karen Hosie Foto: Tricia Osborne & Jennifer Hubbard Seriál: Výstup na vrchol klasické pyramidy Zdroj: The Horse Magazine Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 9177 Počet komentářů: 4 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

A jsme tu s druhou částí našeho seriálku ze soustředění se Steffenem Petersem a Jonahem Oliverem. Čeká nás druhá ze šesti dvojic, z nichž každá zastupuje jeden stupeň na pyramidě německé výcvikové škály. Dnes bude řeč o uvolnění, ale především o elasticitě a prostupnosti. A také o tom, že není fér, pokud se člověk doma spokojí s „průměrným“ ježděním a na závodech chce maximální výkon.

V minulém díle Emma Moore se svým Harlemem pracovali na prvním stupni pyramidy - rytmu, energičnosti a tempu. Nejdůležitějším poselstvím na tomto stupni je, že kůň musí být „před holení" jezdce: musí být lehký a ihned reagovat na pomůcku holení, aniž by bylo třeba ho upomínat. Kůň musí udržovat energický pohyb vpřed a zůstávat v určeném tempu (kadenci), dokud nedostane další pomůcku, což se významně odráží v jezditelnosti. Jonah také vysvětlil rozdíl mezi chybami a omyly. Omyly jsou součástí získávání zkušeností a dávají nám příležitost naše koně učit, chyby děláme, pokud na omyly nereagujeme nebo je vnímáme negativně.

Druhý krok: Uvolnění, elasticita a prostupnost

A. PodhajskyXenofón byl první, kdo tvrdil, že koně korektním výcvikem mohou zkrásnět, ale nikdy nebudou ošklivější. Rád bych k tomu dodal, že pokud se během práce stanou ošklivější, je to neomylný důkaz nesprávného drezurního tréninku." - A. Podhajsky, 1965

Reaktivita na pomůcky, pružící hřbet, ohýbání kloubů i celého těla, to vše patří ke druhému stupínku, který musíme zdolat v cestě na vrchol výcvikové pyramidy.

Takže: Uvolnění, elasticita a prostupnost - v původním německém termínu Losgelassenheit - zní skvěle, ale co to doopravdy znamená a jak to uvést do praxe ve výcviku vašeho koně? Uvolnění je bez debaty jedním z nejdůležitějších stupňů naší tréninkové pyramidy. Dává koni fyzický i mentální základ pro vyšší stupně.

Cílem je, aby svaly koně měly přiměřený tonus, ale nekladly odpor a klouby byly volné a netuhly proti jezdcovým pomůckám. Nejdůležitější jsou svaly horní linie, od zadních nohou přes záď, bedra, svaly před kohoutkem a nahoru k týlu. Testem, zda kůň skutečně správně pracuje hřbetem a krkem, je, že když se uvolní přilnutí, například ve volném kroku, kůň se chce natáhnout dopředu a dolů a nesnaží se prohnout a zvednout hlavu." - Reiner Klimke

Což nás přivádí k zajímavé otázce... Pokud je „uvolněný" kůň ideálem, k němuž se snažíme v tréninku přiblížit, jak může být součástí drezury používání nátlaku, nepřirozeně ohnutých krků, prohnutých hřbetů, modrých jazyků a vytřeštěných očí (kvůli extrémně omezenému vidění)?

Steffenův pohled na problém rollkuru versus uvolnění, poddajnost a harmonie

ParzivalMnoho jezdců, trenérů, rozhodčích, majitelů a v neposlední řadě koní je zděšeno měnícími se zásadami moderního drezurního ježdění a akceptovaných tréninkových metod. Extrémně kontroverzní praktiky koní držených v nepřirozené zarolované pozici, nyní nazývané 'hyperflexe', jako by byla vědecky ověřená, se staly téměř legální. Tato krutá praktika rozdělila drezurní svět a uspíšila návrat ke korektnímu klasickému ježdění, k základům položeným řeckým jezdeckým odborníkem Xenofónem (430 - 354 př. n. l.) v jeho The Art of Horsemanship. Tyto základy znovu vynesl na světlo zesnulý mistr Alois Podhajsky, ředitel Španělské jezdecké školy ve Vídni, před více než 25 lety v knize The Complete Training of the Horse and Rider in the Principles of Classical Horsemanship.

Steffen Peters k tomu říká:Letošní zlatá medaile na olympiádě byla rozhodnuta právě podle tohoto kritéria. Valegro byl na lepším, měkčím a harmoničtějším přilnutí. Parzivalova úloha byla výraznější a dynamičtější. Bylo to nejvýznamnější rozhodnutí v drezuře!
Steve Clark (prezident olympijského sboru rozhodčích) řekl, že ho více zajímala harmonie než síla. To se mi moc líbilo. Nikomu se do toho nechtělo, ale nakonec k tomu došlo. Byl jsem za to moc rád!
"

Jezdeckou dvojici na druhém stupni tréninkové pyramidy našeho soustředění zastupoval Harvey Besley, chovatel vzácného skotu druhu Brahman z Rockhamptonu. Harvey trénuje se Steffenem a jeho asistentem Lientje Schulerem v USA. Jeho kůň se jmenoval Bloomfield Sorrento (Roger). Harvey ho obsedl jako tříletého. Nyní vstupuje do šestého roku a Harvey ho začal úspěšně předvádět v soutěžích mladých koní v drezuře a všestrannosti. Roger je podle Harveyho citlivá duše, která nemá ráda změny.

Když Harvey vjel do haly, Steffen ho nechal klusat na kruhu na obě ruce, aby viděl, jak chodí, a pak je vrátil zpět do kroku. Mezitím Harvey ve zkratce popsal Steffenovi a divákům Rogerovu minulost a současné tréninkové cíle. Nechal přitom Rogera chodit na dlouhé otěži... Roger při tom poněkud házel hlavou.

Roger na dlouhé otěžiSteffen: "Dobře Harvey, je fajn, že ses rozhodl mu dát přestávku a chceš, aby se protáhl, ale chce to trochu víc respektu. Nelíbilo se mi, že u toho začal zlobit. Je dobře, že se natáhne, ale mysli na to, jaké to bude v úloze. Budeš potřebovat chodit v prodlouženém kroku. Zaměříme se na to. V prodlouženém kroku by měl mít kůň krk rovnoběžně se zemí, měl by být na přilnutí lehce před kolmicí a já bych se snažil, aby tak chodil standardně, když dostane volno."

„Považuji za důležité u každého koně na začátku najít ten nejlepší rámec a pozici krku pro daného koně. Není pokaždé nejvhodnější říci, že musí jít dopředu a dolů, natahovat se a natahovat. Vím, že mnoho koní zneužívá této situace, vytahuje udidlo až moc a začne se pokládat do ruky. I přes ten nejlepší záměr koně natáhnout pak začne být příliš na předku, opřený o udidlo, a to považuji v tomto sportu za nejvíc kontraproduktivní. Je tedy potřeba hned na začátku najít takové přilnutí, aby se kůň mohl nést sám."

„Denní prací si vytváříte návyky a začíná to právě v kroku. Často se setkávám s dotazy jako 'jakto, že vám koně chodí tak dobře ve shromážděném a prodlouženém kroku?' Nu, to je proto, že to procvičuji. Tak jednoduché to je. Neprocvičuji jen shromážděný nebo jen prodloužený krok, procvičuji přechody mezi prodlouženým a shromážděným krokem. Je tolik momentů, kdy s námi naši koně chtějí diskutovat. Cílevědomost musí začínat už v kroku."

Elasticita

Termínem elasticita je v drezuře popisována reaktivita koně na pomůcky jezdce. Je to měřítko, jak kůň dokáže přizpůsobit své chody jezdci, jak je schopný se zkrátit a prodloužit bez změny rytmu. To je nejvíce patrné na vyšší úrovni při prodlouženém cvalu, cvalových piruetách a v piafě. Jak se kůň posouvá po úrovních tréninkové pyramidy, očekává se od něj vyšší míra elasticity.

Roger se učil nacválávat bez klusuSteffen: „Začneme trochu cválat... pošli ho dopředu. Tenhle přechod byl přes klus. Ať budeme dělat cokoli, rád bych viděl, že se opravdu snažíš naplno. Ještě jednou mi řekni, jak je starý, Harvey?"

Harvey: „V prosinci šest."

Steffen: „Tak to po něm můžeš chtít nacválání bez klusu a lepší elasticitu a reaktivitu na holeň."

Steffen: „Fajn, tenhle cval se mi líbí. Ještě jednou nacválej z kroku a mysli na to, že přitom nechceš žádný klus. Přechody klus/cval jsou dobré, ale měj vyšší nároky. Když nacválávám z kroku, kůň nemá klusat. Chci takový přechod, aby byl za 9 bodů. Mnoho rozhodčích i jezdců přechody ignoruje. Takže ještě jednou přechod z kroku do cvalu, Harvey."

Harvey Rogera hezky převádí zpět do kroku.

Steffen: „Přechod dolů byl dobrý, teď dostaň pod kontrolu krok... a přechod do cvalu."

Harvey zatlačí Rogera, aby se shromáždil k nacválání, ale on tam opět vloží klusový krok.

Steffen: „Opět klusový krok, já bych ho zatlačil víc dopředu. Zaměř se na to a řekni mu, 'koukni chlape, můžeš rovnou cválat', dej výraznější pomůcky a měj větší očekávání. Nespokoj se s 'šestkou' za tento relativně snadný pohyb, chtěj 'devítku'. Shromáždi ho teď zpět do kroku a zkus ten přechod znovu."

Harvey znovu přechází do kroku...

Steffen: „Myslím, že teď bych udělal přechod do zastavení. Přešel do kroku, ale trochu utíká a visí v ruce. Něco jako 'haló, pane, mohl bys na mě dávat pozor'? Teď je to otázka mysli, Harvey, jeho zadní nohy jsou v pořádku, fyzicky je shromážděný, dělá, co má, ale mentálně nedává dost pozor. Takže znovu a neboj se vyžadovat tyto detaily, stále jsi v jeho komfortní zóně. Když řekneš 'poloviční zádrž', má to být poloviční zádrž. Když chceš nacválat, chceš nacválat a pokud nenacválá správně, buď důsledný. Zatlač na něj trochu, uč ho."

Harvey znovu požádal Rogera o shromáždění a vycválání a najednou: krásný čistý přechod do cvalu.

Steffen: „Dobře Harvey, to už bylo za víc, řekněme za 'osmičku'. Zkrátka musíš chtít víc, zkoušej zjednodušovat pomůcky a zvyšovat elasticitu.

Jonahův komentář na téma jezdcova reakce na „útěk nebo boj" - neurofyziologie strachu

Zatímco Steffen pracoval na fyzickém zlepšování výkonu dvojice, Jonah se věnoval jezdcovu mentálnímu postoji k výkonu a některým problémům, kterým jezdci čelí, když jsou nervózní před závody. Ukazoval cesty a strategie ke zlepšení mentálního výkonu.

Harvey s Rogerem a Steffen a JonahObecně řečeno existují dva typy hrozby, které vyvolávají strachovou reakci. Jednou je přímé ohrožení naší bezpečnosti, způsobené vnějšími faktory; druhým ohrožením je ohrožení psychologické, vnitřní strach, který nesouvisí s žádnou přímou fyzickou hrozbou. Ta první strachová reakce je vysoce racionální a reagujeme na ni okamžitým fyzickým odvetným úderem (bojem) nebo útěkem. Ten druhý strach je méně racionální a lze jej překonat vědomým myšlenkovým procesem. Pro mnoho z nás je ale úzkost spojená s výkonem tak silná, že spouští neadekvátní bojové nebo útěkové reakce.

Harvey je celkem odvážný jezdec, který si opravdu užívá krosové jízdy a stále jednou měsíčně s Rogerem skáče, čistě pro radost. Je také relativně pohodový člověk a před závody se příliš nevzrušuje. Tahle výhoda ale může být i nevýhodou, protože nedostatek zdravého strachu nepřiměje člověka vydat ze sebe maximum.

Jonah: „Jak jsi na tom se strachem před závody?"

Harvey: „Moc nevím, obecně bývám v pohodě, ale když se mi Roger při opracování začne bortit v zátylku, mám strach, jestli budu mít dost času to opravit. To ve mně vyvolává trochu tenze, skřípu zuby, někdy se neudržím a pořádně ho dloubnu do žeber. Pak se dostane do tenze i on a je to ještě horší."

Jonah: „Takže si můžeme popovídat o neurofyziologii strachu. Jsem si jist, že reakci útěk a útok všichni znáte. U jezdců vídám, že když by nejraději utekli, mají nohy v křeči, nebo naopak jako z rosolu a pak nejsou schopni efektivně komunikovat s koněm spodní částí těla. Opakem je útok: lev vás zažene do kouta a vy po něm začnete házet židlemi. Přitom využíváte svaly horní části těla; zatínáme čelisti, ruce v pěst, zlobíme se na svého koně a cítíme napětí v krku a ramenou. Jak jsi na tom ty, Harvey?"

Harvey: „No, asi od obojího trochu..."

Jonah: „Takže když tě zaplaví adrenalin, nejprve se cítíš trochu nervózní - útěková reakce - ale potom jsi podrážděný a rychle se přepneš do režimu boje, kdy jsi zbrklý a trochu tvrdý."

Harvey: „Ano, ale záleží na soutěži. Pokud jedu někde hobby soutěž a považuji úlohu za trénink, nejedu na maximum a nesnažím se o samé 'osmičky', ale když jedu soutěž, na které mi opravdu záleží, pak určitě bojuji."

Jonah: „To mi připadá, že v tréninku se držíš na průměru a pak, když o něco jde, zařadíš rychlost. Na závody jezdíš rád a chceš být dobrý, místy máš sklony to přehánět."

Harvey: „Přesně tak!"

Jonah: „Teď, když známe tvou osobnost, bylo by potřeba se zaměřit na to, jak se naučit trénovat, jezdit a závodit konzistentně. To bude to hlavní, na co se budu soustředit. Jsi člověk, kterého odhaduji tak trochu na 'lovce vzrušení', máš rád zábavu a adrenalin všestrannosti. Když při práci není dost vzrušení, každodenní rutina tě začne nudit a soustředíš se spíš na to, co přináší víc zábavy."

Harvey: „Ano."

Jonah: „Pokud je tohle tvé povahové založení, nezmění se, ale tvůj přístup k tréninku a závodění by změnu potřeboval. Rád bych viděl trochu konzistentnější přístup ke komunikaci s tvým koněm, vyrovnanější očekávání i hodnocení v úlohách. Potřebuješ si vybudovat pevné základy, abys měl jistotu, že váš výkon bude stejně dobrý, ať jezdíte sami nebo jste na závodech."

ProstupnostProstupnost

Prostupnost hraje velmi důležitou roli ve schopnosti koně se uvolnit a dobrovolně se poddat jezdci. Je potřeba znát a rozvíjet dva druhy prostupnosti:

  • Podélná prostupnost: měří flexibilitu horní linie koně. Stupeň natažení hlavních svalových skupin horní linie určuje schopnost koně pružit hřbetem a natahovat se do přilnutí. Tyto svalové skupiny začínají hýžděmi, pokračují svaly podél páteře na zádi, hřbetu a krku koně až k zátylku. Pokud je kterýkoli z těchto svalů ztuhlý, ať již z důvodu bolesti nebo malé aktivity, hřbet a krk má tendence se kontrahovat a výsledkem je často kůň, který se pohybuje s málo aktivníma zadníma nohama. Může přitom i prohýbat hřbet, zvedat hlavu a opírat se do udidla.
  • Stranová prostupnost: měří flexibilitu obou stran koně a horních stran krku. Je to pružnost svalů, které určují stupeň ohnutí, který je kůň ochotný a schopný nabídnout. Jakákoli ztuhlost v těchto oblastech brání správnému ohnutí a vede k vypadávání (zpravidla plecí) ze stopy.

Steffen: „Když se dívám na tento cval jako na úplný základ cvalové piruety, není vůbec špatné, jak pracuje zádí, ale co myslíš, co bych nejvíc řešil?"

Harvey: „Prostupnost."

ProstupnostSteffen: „Stoprocentně prostupnost. Ono se snadno řekne, že pokud zvýšíme shromáždění, zlepšíme prostupnost, ale tak zůstáváme na povrchu věci. Co můžeme udělat, abychom koni vysvětlili, že potřebuje být prostupnější? To pro mě není jen fyzická záležitost, on to fyzicky musí zvládnout, ale potřebuje vám rozumět i mentálně. Takže Harvey, jaký cvik můžeme použít v tomto konkrétním případě, abychom mu vysvětlili, jak se má lépe nést na jemném přilnutí? Co třeba krokovou piruetu?"

„Mám rád krokové piruety a překroky, protože to je pozice, kde můžeme koni říct 'podívej, takhle se ohneš kolem mojí vnitřní holeně.' Děláme krokové piruety a zároveň koni říkám, aby udržoval ohnutí. Když ho ohýbám dovnitř, říkám, 'nechci, aby ses další krok narovnával, zůstaneš ohnutý.' Pak z krokové piruety přejdeš do překroku, přitom zaměstnáš jeho mozek. Říkáš koni, že má dělat tohle a nejen, že holeň udržuje pohyb, ale udržuješ pozici krku, ohnutí v týle. Rozhodně ho nechci v této pozici držet otěží."

Na konci soustředění jsme se Harveyho zeptali, jak to vidí a zda mu tyto tři dny dodaly potřebnou zpětnou vazbu a pomoc, kterou hledal, aby se mohl v tomto sportu posunout dál; a také zda mu Jonah osvětlil, jak by mohl zlepšit svůj výkon na závodech...

„Byla to určitě skvělá zkušenost a bylo úžasné moci se učit od Steffena jako jednoho z nejlepších lidí na světě. Posílilo to moje odhodlání postupovat v tréninku stejně jako on. Jonah byl cenným přínosem, kombinace mentální stránky s tou fyzickou je něco, s čím se člověk moc často nesetká."

A. PodhajskyZískat uvolněného, elastického a prostupného koně je dlouhodobý proces, nejde toho dosáhnout přes noc. Úspěšně rozvinout fyzickou i mentální stránku koně vyžaduje čas a odhodlání, ale dobrá zpráva od Steffena je, že tento proces lze trochu urychlit, pokud zvýšíme požadavky na začátku a udržíme je s naprostou konzistencí. Časem se nám kůň stane sebejistým, poslušným a ochotným partnerem.

Rychlost na úkor kvality je vždycky špatně, nejen v ježdění. Když ve Vídni vystupoval známý newyorský balet, ptal jsem se baletního mistra George Balanchinea, zda bere při tréninku svých tanečníků do úvahy tak zvané moderní pojetí a může zkrátit dobu přípravy tanečníků. Balanchine rozhořčeně vyskočil ze sedadla a zvolal: ´Jak bych mohl? Lidské tělo je pořád stejné jako bylo vždycky. Staré baletní školy vyžadovaly čas a měly pravdu. Copak nebyly dost perfektní a nebyly naším ideálem po tisíce let? Proč bychom to měli měnit?' A stejné je to s jezdectvím, pokud tvrdíme, že je to umění."
- A. Podhajsky

Další díly

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. lenkq

    prostupnost

    20:29 - 19. 02. 2014

    Moc pěkný seriál! Mimochodem, jak se anglicky řekne prostupnost?

  • 2. Katka K.

    Lence

    11:42 - 20. 02. 2014

    Reaguje na 1.

    To jsem ráda, že se ti líbí, mně taky. Člověku dojdou nové souvislosti.
    Prostupnost je ve většině článků nazývaná thoroughness, ovšem tady v té australské angličtině se používá spousta výrazů i termínů jinak, proto jsem ty termíny trochu upravila podle kontextu. V originále byl výraz suppleness, což bych za normálních okolností překládala spíš jako ohebnost nebo pružnost, která je samozřejmě také podélná a stranová. Jenomže už tam jednou byla elasticita, což je to samé, a podle toho, co tam píše pak dál, že to není jen fyzická otázka, ale hlavně porozumění pomůckám i podle zvolených cviků (OZ není primárně cvik na zlepšení pružnosti a ohebnosti), jsem zvolila tenhle termín, který v sobě nese především ten aspekt reagování na pomůcky.

  • 3. Miguela

    :) LIKE

    12:32 - 22. 02. 2014

    super claaanok :) chvalim

  • 4. lenkq

    Katce

    19:45 - 22. 02. 2014

    Díky za vysvětlení.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com