Křížem krážem světem koní

30. 04. 2021 06:00

Obrázky: 6

Autor: Michaela Burdová Foto: Andrea Snitzlhuber,Amy Sheehan, fei.org Rubrika: Ze zahraničí Počet přečtení: 525 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Deset let za elektrické ostruhy, na start Melbourne Cup jen s CT vyšetřením, koně pod vulkánem v karibském ostrově potřebují pomoc, v Anglii léta vězení, ne jen měsíce za týrání zvířat. Před 35 lety došlo k jaderné havárii v Černobylu a co vlastně dnes dělají nejznámější zaříkávači koní?

V Anglii až 5 let v chládku za nejhorší případy týrání zvířat

Podle nového zákona se v Anglii a Walesu budou trestat nejhorší případy týrání zvířat až pětiletým trestem odnětí svobody – dosud byla hranice nepodmíněného trestu 6 měsíců. Horní hranice trestů by byla za psí zápasy, týrání štěňat, koťat a hrubé zanedbání péče o hospodářská zvířata.

Soudy by v mnoha případech udělily tvrdší tresty, ale nebyla zde opora v legislativě. Nový zákon také doplňuje tzv. Finnův zákon, který poskytuje vyšší míru ochrany služebním psům a koním. Finnův zákon – přesněji Animal Welfare Bill nese jméno po německém ovčákovi, který byl brutálně ubodán poté, co se snažil chránit svého psovoda. Zákon říká, že v případě napadení služebního psa nebo koně neplatí argument sebeobrany.

 

Pomoc koním na ostrově Sv. Vincenta

Majitelé koní a jezdeckých středisek čelí na tomto karibském ostrově jedné katastrofě za druhou. Sotva se vzpamatovali po hurikánu Irma a Maria, tak se přes ně přehnal hurikán Dorian. A aby to nebylo málo, 9. dubna ostrov pokryl prach z výbuchu sopky La Soufriere, která se probudila po 42 letech. Plyny a popel vyšlehly do výšky 7 km. Existuje fond na pomoc koním v postižené oblasti – Carribean Equine Disaster Relief Fond, jehož ředitelem je šéf skupiny IV FEI, Mark Samuel. Fond opět shání prostředky pro zničené stáje, evakuované koně, nekontaminované krmivo a vodu. Obyvatelé mohou ostrov na lodích opustit jen v případě, že mají očkování proti covid-19, ostatní musí zůstat na ostrově.

 

Na start Melbourne Cup jen koně s CT vyšetřením

Victoria´s Racing industry vyžaduje detailnější CT vyšetření u koní, kteří budou startovat v Melbourne Cup. Důvodem je skutečnost, že hřebec Anthony Van Dyck, vítěz Epsom Derby 2019 a favorit Melbourne Cupu 2020, loni nemusel utrpět fatální zranění, pokud by absolvoval CT vyšetření. Bylo také zjištěno, že hřebec několik týdnů před startem v MC kulhal, nicméně pitva neprokázala na distálních částech končetin změny, které by vedly k fatální fraktuře v dostihu. Nyní tedy – vedle řady dalších 40 plánovaných opatření – musí zahraniční koně mít vyšetření CT před příjezdem do Austrálie a další absolvují po příjezdu – před startem v MC. Snímky bude posuzovat tříčlenná veterinární komise. Kůň sedovaný kvůli CT vyšetření nesmí následujících 5 dní startovat v dostihu. Jisté je, že zahraniční účast slavného dostihového dne Melbourne's Spring Carnival bude malá (24 oproti 42 v roce 2018), ale dostihové autority v Austrálii vědí, že lobby ochránců zvířat jsou zde silné …

 

35 let po Černobylu

Ohrožení koně Převalského, vlci a jiná zvířena nadále obývají okolí jaderného pohřebiště a jejich počty rostou. Pokud bychom měli temné myšlenky o konci lidské civilizace, světlem na konci tunelu je neuvěřitelná síla přírody. Ukrajinské autority tvrdí, že pro lidi nebude tato oblast bezpečná dalších 24 tisíc let. Zvířata lidské výzkumy a prognózy neřeší. V roce 1998 sem bylo vypuštěno 30 koní Převalského, v současné době je jich ve vyloučené oblasti kolem 150 a je šance, že se jejich počty zvýší na 300, možná 500, tvrdí vědci z Černobylské biosférické rezervace. 

Přes 5330 km napříč Austrálií v temnotě slepoty

Bicentenial National Trail (BNT) je historická trasa ze Severního Queenslandu přes Nový Jižní Wales do ACT. V podstatě kopíruje původní pionýrské stezky. Vede bujnými deštnými pralesy, přes drsné hory, vrývá se do údolí a soutěsek, uhání po suchých pláních, přes alpské louky, sněhem a divočinou. Přestože byla původně doménou jezdců na koních, dnes je oblíbenou trasou i pro cyklisty a pěší. Hodlá ji pokořit také bývalá zdravotní sestra Rowena Dowling, která ztratila zrak ve dvaceti letech. Narodila se slepá na jedno oko, ale už v dětství dostala od svého otce, který choval arabské koně, klisnu. Jízda na koni po boku otce patřila k jejímu dětství, ale postupně ji glaukom připravil o zbývající zrak. Když zcela oslepla, myslela si, že je s ježděním konec – dokud nepotkala jednu ženu, která pracovala s nevidomými. Řekla jí, že by potřebovala někoho, kdo bude jejíma očima, kdyby chtěla zase jezdit, a překvapivě získala spřízněnou duši. Do roka měla Rowena svého vlastního koně bílého quartera Ice a rozhodla se, že podnikne BNT. Měla by vyrazit za rok a 5330 km dlouhou cestu využije na získání prostředků pro organizace pracující s postiženými lidmi.

Nejstarší stáje 

Egyptský faraon Ramses III. podporoval chov koní do války a na lov a nechal pro ně vybudovat velkorysé zázemí. Stáje objevil v roce 1999 archeologický tým pod vedením Němce Edgara Pusche. Nacházejí se ve starobylém městě Piramesse v nilské deltě a mají rozlohu 17 tisíc m2 s kapacitou pro cca 460 koní. Byly postavené ve svahu, takže moč vytékala ven a využívala se jako hnojivo. Kromě budov zde byl objeven i bazén pro koně a nádvoří. 

Olympiáda – ne-olympiáda?

Už dávno se ví, že jezdectví je takovým „enfant terrible“ olympijských her. Je náročné a nákladné, protože zabírá velký prostor, kolem koní je armáda dalších lidí, nehledě na další nároky souvisejícími s koňmi. Je neekonomické a letos se pořadatelé navíc potýkají s problémy souvisejícími s pandemií. A tak se škrtá – v Poháru národů jen tři členové týmu, kolem koní jen jezdec, ošetřovatel, podkovář a veterinář. Moderní pětiboj je další noční můra pořadatelů – a zcela vážně se uvažuje, že na OH v Paříži 2024 se tato disciplína „nacpe“ do 90 minut. Ať to mají diváci pohromadě a vidí konečné výsledky co nejdříve a bude to pro ně i srozumitelnější.

Tokio pod pěti kruhy je v jiné situaci než OH v Moskvě 1980, kterou bojkotovaly četné západní státy kvůli invazi Sovětského svazu v Afghánistánu. Řada sportovců bojkotujících zemí startovala pod vlajkou OH a na pódiu hrála alespoň olympijská hymna. Letos budou olympijské hry pod vlajkou pandemie – situované v nejhustším lidském mraveništi, do kterého zřejmě přibude i přes nutná omezení kolem 90 tisíc zahraničních účastníků – sportovců, doprovodných týmů, oficiálů.

Omezuje se i zkracuje – kvůli horku se cross-country ve všestrannosti krátí na 8 minut. Do toho je problém se včas kvalifikovat, protože závodní sezónu zdecimoval lockdown a EHV1 – podmínky nemá splněné zatím ani Charlotte Dujardin nebo Carl Hester. Pokud by se navíc znovu v některých zemích rozjela nákaza EHV1, což by byla stopka pro jejich jezdce, úroveň startovního pole by se dále rozředila. Nezbývá, než být optimisty a těšit se na olympiádu, což ovšem většina Japonců nesdílí z obav o další šíření nákazy covid-19. Podle posledních informací sportovce čeká každodenní testování.

Tvrdé zacházení a podvody – tvrdé tresty

Drezurní olympijský jezdec Leandro Aparecido da Silva hrubě vycukal (video) a zkopal poníka své dcery (přičemž na něm seděl), údajně jeho dceru kousl. Na druhém videu s poníkem absolvoval parkur.

Brazilská federace prohlásila, že videa nespadají do její jurisdikce, protože se jedná se o soukromou záležitost jezdce a k incidentu nedošlo během soutěže. V říjnu 2020 však FEI zahájila disciplinární řízení a udělila tomuto jezdci tříletý ban s odkazem na článek 142, ve kterém je násilí na koních přísně zakázáno. Leandro Silva musí navíc zaplatit pokutu ve výši 5 000 švýcarských franků a právní náklady ve výši 2 000 franků.

Tento případ je i prvním a důležitým precedensem, že i soukromá videa z mobilu, nikoliv jen oficiální přenos ze sportovních akcí, mohou být použita jako klíčový důkaz. Známá reportérka Pippa Cuckson se podivuje nad tím, že tolik prominentních lidí si natáčí i velmi odporné věci kolem koní – ale mají tak velká ega – nebo jsou prostě hloupí –, že se nebojí takové záběry zveřejnit.

Nedávno tenhle dopad přes širší média nedomyslel dostihový trenér Gordon Elliott, když se nechal vyfotit, jak sedí na mrtvém koni (článek zde). Deset let (plus pokuta 10 tisíc CHF a náklady řízení 7500 CHF) si vysloužil americký parkurový jezdec Andrew Kocher za používání elektrických ostruh. Jeho sportovní kariéra se tím vlastně uzavřela. Třetím velkým případem poslední doby, kterým se zabýval tribunál FEI, jsou závody ve Villeneueve-Loubet, kde si i při účasti hrstky jezdců bylo možné splnit kvalifikaci na OH – třeba i s 28 trestnými body.

Co dělají nejznámější „zaříkávači“ koní?

John Lyons přešel od koní k marihuaně. Přes 40 let pomáhal koním a jejich majitelům, napsal 20 knih a získal řadu ocenění za svou práci. Předal žezlo svým třem dětem a věnuje se byznysu s výrobky z indického konopí. V Coloradu je marihuana legalizovaná od roku 2012, což otevřelo dveře pěstitelům a obchodníkům. John Lyons se tedy místo plánovaného poklidného důchodu se svou ženou stali tváří The Colorado Hemp Institute s nadějí, že svůj 70akrový ranč změní na celostní léčebné zařízení, kde se používají přípravky obsahující CBD.

Monty Roberts dává šanci nechtěným koním a adoptovaným mustangům ve svém programu Monty Roberts´Mustang – Transition Horse Program. Podstatou programu je nedostatek kvalitního výcviku u mustangů nebo nechtěných koní, kterých jsou v USA ročně statisíce. Sice je v Americe podle výzkumu ASPCA přes milion majitelů stájí, kteří mají zdroje i místo pro nechtěné koně, ale nedokážou je kvalitně připravit pro získání nového domova. Je nabíledni, že dobře vychovaný, bezpečný a dobře jezditelný kůň má mnohem větší šanci získat dobrý a trvalý domov. Původně 60denní pilotní program se ukázal jako efektivní a nyní pokračuje. Koně projdou na farmě MR převýchovou a dále jsou nabízeni k prodeji. Momentálně najdeme v nabídce převážně koně po dostihové kariéře.

Věhlasná kanadská trenérka Linda Tellington-Jones je ve svých 84 letech stále aktivní na poli pomoci zvířatům prostřednictvím své metody TTEAM a 1700 certifikovaných instruktorů. Žije se svým manželem už přes 20 let na Havaji a na Facebooku nešetří posty plnými životního optimismu a moudrosti. Ke snímku vpravo (foceno před 2 lety) Linda říká: „Lidé nemohou uvěřit, že ještě v 82 letech jezdím.“

Pat Parelli pokračuje ve svých klinikách a rok 2021 má nabitý. Potkala ho však rodinná tragédie, se kterou se nyní musí vyrovnat – oba rodiče zahynuli 17. března při autonehodě. Byli na cestě na oslavu Patových narozenin.

 

Vévoda z Edinburghu 

Princ Philippe, vévoda z Edinburghu, od mládí miloval létání (což nemile nesl Winston Churchill), a kriket. Jeho spojení s královnou ho však nevyhnutelně přivedlo ke koním. Ani ne tak k dostihům, obvykle se v Ascotu odebral do královské lóže sledovat kriket nebo odjel, ale k pólu, než objevil v 50. letech poněkud nedoceněnou disciplínu spřežení a kdo jiný v Popelce pozná budoucí princeznu než budoucí princ? Co je většině aristokratů vlastní – když už něco dělají, staví, budují, pak to dotáhnou do konce, pokud možno na té nejvyšší úrovni. Dotáhl do konce myšlenku na Světové jezdecké hry a disciplína spřežení mu vděčí za to, kde dnes je. Mnozí ze starších jezdců si pamatují otázku z testů na licenci jezdce, kdo je prezidentem FEI? Vévoda z Edinburghu tak mnoho let (1964–1986) plnil i prázdné políčko v našich testech ZZVJ, aniž bychom si tehdy uvědomovali skutečný vliv a dosah této osobnosti.

Díky opravdové lásce ke koním dokázal tento sport změnit a udělal to takovým způsobem, jaký je on sám – vášnivý a podnikavý, prohlásila historička jezdectví a autorka Ilustrované historie jezdeckého sportu, Marie Pellegars, loni pro FEI a nedávno jste se více o této velké osobnosti mezinárodního jezdectví dozvěděli z článku Lenky Gotthardové

Z jeho bonmotů týkajících se koní:

„Kůň, který zastaví těsně před překážkou a pošle jezdce elegantním obloukem k zemi, nám poskytuje skvělou příležitost pro všeobecné veselí.“

Ke své dceři, princezně Anně, poznamenal: „Pokud to neprdí nebo nežere seno, tak ji to nezajímá.“

A na vážnou notu a zcela přesně:

„Růst lidské populace je pravděpodobně jedinou nejzávažnější dlouhodobou hrozbou přežití. Čeká nás velká katastrofa, pokud se neomezíme ... Nemáme jinou možnost. Jestliže se nebudeme regulovat dobrovolně, pak k tomu dojde nedobrovolně nárůstem nemocí, hladovění a válek.“

 

Zdroje:

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com