Poloha v děloze, mozek či snad vliv člověka?

Lateralita se u koní projevuje hlavně ve stresu, kdy rychle prchají před predátorem. V tu chvíli kůň velmi pravděpodobně „vypne" vše, co se kdy od lidí naučil, řídí se instinktem a nechá své tělo dělat to, co mu bylo naprogramováno „samotným Stvořitelem" a co je pro přežití jeho druhu velmi výhodné. Je to jeden z důvodů, proč převládá názor, že lateralita, aspoň do určité míry, je koním vrozená. Potvrzuje to i skutečnost, že koně se i přes pečlivý „narovnávací" drezurní výcvik vracejí v krizových situacích nebo po delší době fyzické neaktivity ke své přirozené křivosti.

Je tedy jejich asymetrie dána polohou plodu v děloze matky? Výzkum belgické univerzity v Liège uvádí, že asi 72 % hříbat je poslední měsíc březosti „stočeno" doleva. To by vysvětlovalo mechanickou podstatu křivosti, zkrácení svalů nebo deformace páteře. Podobně jako jsou křivé nožky některých narozených hříbat. Jenže ty se brzy po porodu srovnají. Proč pak přirozená křivost zůstává koni po celý život? Proč se mu údajně zkrácené svaly nenatáhnou správným odchovem na prostorných pastvinách? Možná proto, že jen ve svalech či vazech to nebude.

Lateralita totiž není provázená pouze křivostí, ale i celkovou šikovností koně provádět určité pohyby na jednu či druhou stranu. A to je výsledek asymetricky vyvinutých reflexních pohybových řetězců. Příčinou tendence koní otáčet se doleva proto může být dominantní reflexní řetězec pro natahování levých končetin. Podle této teorie pak není lateralita u koní nijak příbuzná s pravorukostí nebo levorukostí lidí, protože její příčinou by nebyla rozdílnost mozkových hemisfér.

Aby to nebylo tak jednoduché, někteří vědci spojují lateralitu koní s emocemi. Při svém pokusu na arabských klisnách zjistili, že koně neupřednostňovali pouze jednostranné končetiny, ale i jedno oko. Kterým se tedy klisny více dívaly? To záleželo na tom, jaké emoce v nich zkoumaný předmět vyvolával. Při zkoumání nových předmětů klisny preferovaly pravé oko, když si prohlížely předměty vyvolávající v nich negativní emoce, trochu více používaly levé oko, při zkoumání předmětů vyvolávajících pozitivní emoce používaly obě oči zhruba stejně. Tímto by se lateralita koní blížila lateralitě lidí; protože podle tohoto výzkumu už se na ní podílejí jednotlivé mozkové hemisféry.

U jiných zvířat, například opic a potkanů, bylo zjištěné, že preference končetiny má spojitost s určitými znaky temperamentu. Leváci byli ustrašenější a praváci byli ochotnější objevovat nové věci.

Ale pojďme dál. Vědci z irské University of Limerick zkoumali 40 remont určených pro parkury nebo drezury. Sledovali, kterou nohou vykročí dopředu, který směr si zvolí pro oběhnutí překážky nebo pro válení se v hromadě sena. Zjistili, že většina klisen jakoby preferovala pravou stranu, většina koní samčího pohlaví levou, asi 10 % koní používali obě strany stejně. Takže má na lateralitu vliv i pohlaví? Uf!

Nebylo zatím nijak prokázáno, že by jedna polovina mozku koně byla uzpůsobená pro „instinkty" a druhá pro „přemýšlení".

Ať už je to tak nebo onak, z dostupných informací je zcela jasné jedno: Nebylo zatím nijak prokázáno, že by jedna polovina mozku koně byla uzpůsobená pro „instinkty" a druhá pro „přemýšlení", jak to proklamují někteří známí a oficiálně uznávaní horsemani. Anglicky mluvící si o mýtech týkajících se laterality koní mohou přečíst více podrobností na stránce http://thesecondsight.blogspot.com/2006/09/both-sides-now.html.

A máme tady ještě jeden názorový proud, který hlásá, že jednostrannosti se koně naučili v rukách lidí. Některé výzkumy na potkanech totiž mluví o tom, že pouhá manipulace člověka s mláďaty dokázala změnit vzájemný poměr „leváků" a „praváků" v potkaní populaci. Koně se tedy snáze a více otáčejí doleva proto, že lidé s nimi častěji manipulují zleva. Vyvstává zde však otázka: Proč by to lidi po staletí dělali právě tak? Nedělají to proto, že zjistili, že koně jsou z levé strany „přirozeně" ovladatelnější? Na toto téma je velmi zajímavý článek na stránce http://people.bath.ac.uk/ensab/Csp/horse.html (anglicky).

Co umí křivý kůň lépe než kůň rovný?

Křiví koně přece musejí mít nějaký vážný důvod být křiví, jinak by evoluce tuto asymetrii nepodpořila. S tím souhlasí mnozí odborníci, ale i zde najdeme hned několik teorií.

Křivé hříbě s tendencí stáčet se na jednu stranu, bude pobíhat okolo matky a tolik se od ní nevzdálí.

Kůň utíkající našikmo zatěžuje více jednu diagonálu, druhá si může do jisté míry „odpočinout". Lze tak říct, že kůň si šetří svalovou sílu a energii, aby vydržel rychle běžet delší dobu.

Představme si, že se predátor přiblížil ke koni šikmo zleva zezadu. Kůň logicky utíká šikmo dopředu doprava, jenže pokud bude rovný, predátora bude mít za sebou, ve slepé zóně svého zorného pole. Pokud však lehce stočí hlavu doleva, posune se jeho zorné pole levého oka a zachytí na svém okraji pohyby predátora. Pravé oko přitom vidí velmi dobře, kam kůň běží, šikmo dopředu/doprava.Takže pouze křivý kůň dokáže při útěku současně sledovat predátora i cestu. V mozku mu pak běží dva oddělené filmy: v jedné hemisféře jsou to informace o momentální pozici predátora, které porovnává se všemi podobnými nabitými informacemi a zpracovává je. Informace o problémech únikové cesty zpracovává druhá polovina mozku. Toto rozdělení práce v mozku koně jakožto loveného zvířete je velmi smysluplné a účinné, umožňuje mu současně myslet na dva okruhy problémů: kůň dokáže najednou vnímat svého pronásledovatele a zároveň se v plném trysku vyhýbat kamenům či jiným překážkám.

Proč chceme znát, zda je kůň pravák nebo levák

Je tedy jasné, že křivost, šikmost, prostě lateralita, je pro přežití koně coby loveného živočišného druhu žijícího ve skupinách velmi důležitá. Bohužel v ježdění je to zcela naopak; křivý kůň s tendencí otáčet se více na jednu stranu může být z hlediska ovladatelnosti i bezpečnosti velký problém, protože může svoji dominantní stranu použít proti člověku v tu nejnevhodnější chvíli. Jak kůň roste a dospívá, asymetrie se obvykle upevňuje, stejně jako lidi si s věkem upevňují pravorukost nebo levorukost.

A taky je tu další problém, řekla bych, že pro moderního jezdce důležitější: v mnoha sportovních jezdeckých a vozatajských disciplinách se vyžaduje symetrie pohybů. Vzpomeňme jen na tolik rozšířenou drezuru, parkur nebo třeba reining. Představte si, že byste dokázali už u hříběte zjistit, zda je výrazně „levák", „pravák" nebo je ambilaterální, čili na obě strany zhruba stejně šikovný. Při koupi koně pro symetricky laděný sport byste si jistě vybrali právě koně „oboustranného" nebo aspoň takového, který má svoji lateralitu méně výraznou.

Dostihový trenér by poznal, zda je jeho svěřenec „pravák" nebo „levák" a mohl by mu vybírat pravotočivé nebo levotočivé dostihové dráhy, protože by na nich dosahoval lepší časy. Kůň totiž dokáže rychleji a vytrvaleji běžet na svoji dominantní stranu.

Ale nemusí se jednat pouze o sport. Znalost laterality koně může výrazně pomoct při rehabilitaci, kdy by bylo možné sestavit optimální program uvolňování a posilování potřebných stran těla, zlepšování nervosvalových reakcí a přitom snížit riziko zranění po návratu do původní práce.

Také někteří kopytáři a podkováři se snaží zjistit lateralitu koně, aby mu byli schopni upravit nebo okovat kopyta „na míru".

V neposlední řadě se může lateralita spojovat s temperamentem koně, způsobem, jak bude reagovat na lidi či různé situace, jak rychle se bude učit, jak snadno bude ovladatelný.

Jak u koně poznat, kterou stranu má dominantní?

Trenér nebo jezdec by to měl poznat podle toho, kam se kůň lépe otáčí, jak napíná otěže a jak reaguje na stranové pobídky holeněmi. Ale to už může být pozdě. Bylo by dobré zjistit co nejdříve, pokud možno už u hříběte, která strana bude jeho „snadnější" a která „tužší".

Jedna z možností je sledovat hříbě, jak se pase. Pokud vystrkuje při pasení levou přední nohu (což je podle různých pozorování častější), má dominantní levou polovinu, protože tyto končetiny snáze podepírají hmotnost jeho těla.

Jenže vědci hledají ještě jednodušší a zřetelnější metody. Například chlupové víry na čele. Jejich přítomnost, tvar a počet se už dávno spojovaly s různými charakterovými vlastnostmi koní a temperamentem. Proto vědci sledovali 219 různých koní s jedním vírem na čele a dávali do souvislosti směr stočení víru a lateralitu koně (kterou měli na základě různých cviků stanovit zkušení trenéři). Podle trenérů bylo ve zkoumané skupině pouze 20 dobře vyrovnaných koní (ambilaterálních, oboustranných), mezi leváky, kterých bylo o trochu více než praváků, převládali koně samčího pohlaví. Výzkum pak ukázal, že leváci měli většinou vír stočený proti směru hodinových ručiček, praváci zase po směru. Mezi oboustrannými koňmi se objevilo trochu více radiálně uspořádaných vírů.

Nápad pro hloubavé hlavičky

Ohledně laterality koní panuje stále strašlivě moc nejasností. Přitom je to téma, které by se jistě mohlo hodit do etologicky či výcvikově orientovaných bakalářských, semestrálních či podobných prací. Takže studenti, směle do toho!

Zdroje informací, z nichž jsem čerpala pro tento díl a kde si i vy můžete přečíst o problematice letarality mnohem více podrobností:

Lateral Thinking - lateralita koní a jejich charakter a temperament (anglicky)

Equid Emotions and Laterality: Is There a Connection? - popis pokusu s arabskými klisnami a jak emocionalita zkoumaného předmětu ovlivní vizuální lateralitu (anglicky)

Handedness in Horses - jsou koně leváci kvůli lidem nebo je jim to dáno „od přírody"? (anglicky)

Horse Handedness Could Lead to Safer Bets - informace i výzkumu spojujícím praváctví a leváctví u koní s pohlavím (anglicky)

J. Jahiel´s horse Sense: Handedness (or rather hoofedness) in horses - křivost, lateralita a jejich souvislost s tím, jak se s koněm manipuluje (anglicky)

Which hand do horses write with? - diskuse o tom, zda lateralitu koní ovlivňuje člověk a z jaké strany se kde nasedá na koně a proč (anglicky)

Gedanken über Schiefe - křivost koně a evoluce (německy)

Both Sides Now - velmi zajímavý článek o dezinterpretaci laterality některými populárními „koňařskými" autory (anglicky)

Left Brain Right Brain: Fact or Fiction? - stránka, kde najdete odkazy na různé odborné práce, zabývající se lateralitou mozku (anglicky)

"Right Brain" or "Left Brain" - Myth or Reality? - pohled z druhé strany, jak je to s lateralitou lidského mozku (anglicky)