Symetrický na ruce, asymetrický pod sedlem. Nová biomechanická studie ukazuje, proč standardní předstartovní prohlídka nemusí být spolehlivým obrazem toho, jak se kůň skutečně pohybuje při sportovním výkonu.
Každý, kdo sleduje mezinárodní drezurní závody, zná ranní rituál předstartovní prohlídky: kůň na uzdečce, vodič, lehký klus po tvrdém povrchu tam a zpátky. Rozhodčí sledují pohyb, hodnotí symetrii a rozhodují, zda je kůň způsobilý nastoupit do soutěže. Tento postup je na závodech FEI povinný a výsledek je konečný — bez odvolání. Nová studie publikovaná v lednu 2025 v recenzovaném časopise Animals (Clayton a kol., DOI: 10.3390/ani15020241) však ukazuje, že pohyb koně při klusu na ruce a pohyb téhož koně pod jezdcem se mohou zásadně lišit — a to i u zdravých závodních koní.
Autorský kolektiv v čele s Hilary M. Clayton z Michigan State University — jednou z nejvýznamnějších světových odbornic na koňskou biomechaniku — sledoval 19 aktivně závodících drezurních koní na úrovni CDI. Každý kůň byl vyšetřen ve třech podmínkách: klus na ruce na tvrdém povrchu simulující předstartovní prohlídku, shromážděný klus pod jezdcem a prodloužený klus pod jezdcem — oba na písčitém povrchu s geotextilními vlákny. Na hřbet každého koně byly přichyceny inerciální senzory — na hlavu, kohoutek a pánev — které měřily vertikální rozsah pohybu a levopravou asymetrii pohybu. Doplňkové senzory na kanonových kostech sledovaly protrakci končetin.
Vertikální rozsah pohybu byl u obou typů řízeného klusu výrazně větší než u klusu na ruce. Autoři to přisuzují přímému vlivu jezdce na impulz — kůň se pod jezdcem pohybuje s větší energií a větším rozsahem. To samo o sobě není překvapivé, ale má to důležitý důsledek: hodnotit symetrii pohybu u koně klusajícího uvolněně na ruce a vyvozovat z toho závěry o jeho pohybu pod jezdcem ve výkonu není metodicky spolehlivé.
Levopravé asymetrie pohybu hlavy a kohoutku byly pod jezdcem větší než při klusu na ruce — a to v obou typech řízeného klusu. Asymetrie pánve se ukázala jako největší ve shromážděném klusu. Autoři toto zjištění interpretují jako projev levopravých rozdílů ve svalové síle, které ovlivňují schopnost koně odlehčit předek a aktivně snižovat záď. Jednoduše řečeno: shromážděný klus klade na koně nároky, které klus na ruce neodhalí.
Zvláště zajímavé jsou výsledky týkající se protrakce končetin. Levopravé rozdíly v tom, jak daleko kůň vysunuje přední a zadní nohy, byly u předních končetin větší v obou typech řízeného klusu. U zadních končetin se tento rozdíl projevil pouze v prodlouženém klusu, nikoli ve shromážděném — což naznačuje, že přední a zadní části těla reagují na zátěž odlišně a symetrie zadních končetin nemusí být ve shromáždění tak zřejmá jako v prodloužení.
Studie si neklade za cíl zpochybnit systém předstartovních prohlídek jako takový. Upozorňuje však na metodické omezení, které má přímý dopad na závodní praxi: kůň, který při prohlídce na ruce kluše symetricky, může pod jezdcem v náročném shromážděném klusu vykazovat výrazné pohybové asymetrie — a naopak mírná nepravidelnost při klusu na ruce nemusí mít při řízeném pohybu žádný klinický dopad.
Pro chovatele, trenéry a veterináře z toho plyne praktická zpráva: hodnocení pohybu koně by mělo ideálně zahrnovat i klus pod jezdcem, zejména tehdy, kdy jsou na koni kladeny požadavky shromáždění. Technologie inerciálních senzorů, která se v závodní praxi teprve prosazuje, by mohla do budoucna poskytnout objektivnější podklad pro rozhodování o způsobilosti koně ke startu i pro sledování jeho tréninkového pokroku.
Zdroj:
Clayton HM, Hobbs SJ, Rhodin M, Hernlund E, Peterson M, Bos R, Serra Bragança F. Vertical Movement of Head, Withers, and Pelvis of High-Level Dressage Horses Trotting in Hand vs. Being Ridden. Animals 15(2):241, 2025. DOI: 10.3390/ani15020241
