Dnes se podíváme na tři zimní paddocky pro rozdílný počet koní - první bude vykobercovaný pro dva koníky u domu, druhý pro stádo koní, tudíž pořešený podstatně důkladněji - betonovou zátěžovou dlažbou, a třetí ustájení z Německa vám poskytne fotonávod na oblázkový trek.

Lucie Hodoušková Hanzálková

Máme hektarovou pastvinu s dřevěným přístřeškem 6x4 metry.

Na něj nepřímo navazuje z jedné strany krmiště o velikosti 3x3 metry, které je uvnitř přepaženo dřevěnou zábranou, za niž se koně nedostanou. Krmiště je vybudované na 2 velké balíky sena, které se sem navalí bočními dveřmi a koníci k nim mají celodenní přístup. Z druhé strany přístřešku pro koně se nachází buňka, kterou využívám jako sklad krmiv a veškerých potřebných jezdeckých a ošetřovatelských pomůcek.

V současné době slouží toto zázemí 2 koníkům, kobylce českého teplokrevníka, které je 14 let, a jeden a půlletému valáškovi ČT, jejímu synovi. U koní se pohybuji už přes 18 let a kobylku mám od jejích osmi, ale teprve až v loňském roce se nám podařilo doma vytvořit dostatečné zázemí, abychom je mohli mít tzv. za domem a v podmínkách, které vyhovují jim i nám.

Před přístřeškem se nachází menší dřevěná ohrada - paddock, kde lze koně zavřít v případě opravdu hojných srážek, aby se výběh nadmíru nerozbahnil. Celá plocha paddocku je vykobercovaná, část koberců je položená normálně na zemi na trávě a část před krmištěm a před vchodem do přístřešku na udusaném kameni s prachem. Koberce jsou do země ukotveny plastovými kotvami, u kterých nehrozí poranění koně… Vykobercovaný mají dokonce i přístřešek, prozatím v tom shledávám jen pozitiva – měkký povrch, moč, co projde skrz podestýlku, projde i skrz koberce až do kamenitého podloží a nečpí koním pod nos, jako když například stojí na betonové podlaze…

Letošní mokrá, blátivá zima nám jasně ukázala, že je velký rozdíl v úpravě či neúpravě terénu pod kobercem: tu část, která byla na zkoušku položena na trávě, budeme muset na jaře předělat - navezeme pod ni štěrk či recyklát. Tím, že se pod kobercem udělalo bahno, koně koberec prošlápli stejně, jako když stoupnou do bláta - jen neměli špinavou nohu (protože bahno skrz neprostoupí). Ale koberec se začne krabatit a vznikají mezery mezi jednotlivými díly. Ve zpevněných částech před vstupem do stáje a u krmiště není vůbec problém, zimu tyto úseky zvládly bravurně.

Takže se těším, až uděláme zbytek úprav, na již úplně bezproblémové fungování v další zimě. Závěr je pro mne jasný: rozhodně vidím jako nutnost mít možnost koně oddělit z promočených pastvin do zpevněného, suchého prostoru, aniž bych je musela úplně zavírat (na box). Zpevněný paddock je sice malý, ale úžasný! Bez něj bych v blátivá období fungovat opravdu nechtěla...

Eva Smrčková

Jsme, bohužel, na jílovité půdě, takže pro nás bývá jaro a podzim pěkně zátěžové období - rozšlapané vchody do přístřešků a celý zimní výběh jedno bahniště... Rozhodla jsem se konat! :-)

Po načtení nesčetných diskuzí, jak plochu zpevnit (aby šla zároveň dobře kydat, vydržela nejméně 10 let bez újmy a především nás finančně nezruinovala) jsem došla k závěru, že položíme betonovou zátěžovou dlažbu. Pokládali jsme ji, vzhledem k tloušťce betonu, přímo na hlínu.

Našla jsem II. jakost, která finančně odpovídala (a bylo mi dokonce garantováno, že po ní mohou i tanky jezdit a vydrží :-D), odkopali a srovnali jsme povrch - a pustili jsme se do práce. Na několik etap se nám postupně povedlo plochu dokončit tak, aby vyhovovala nám i koním.

Část zimní plochy jsme pořešili touto dlažbou, část prosívkou.

S výsledkem jsme spokojeni, velmi se osvědčil. Na dlažbě stojí kruhový krmelec, takže není problém ani se zbytky sena zašlapanými v blátě - z dlažby si je koně sami dožerou, nebo je bez problémů shrábneme. Je to teď pro nás úplně jiný zimní život...

A na závěr obrazový tip z německého ustájení, kde v systému Paddock Paradise pořešili jednu část treku takto (příště se do této stáje podíváme podrobněji a zeptáme se, jak se jim trek z oblázků uklízí)...