Jak se žije koním, oslům a mulám v rozvojových zemích

27. 12. 2009 The Horse Autor fotek: archiv Dominiky Švehlové

Našinec si již nedokáže představit, že by měl svého koně nutit tvrdě pracovat bez ohledu na jeho zdraví a pohodu. Jenže právě to je úděl většiny domestikovaných koňovitých na světě. Naštěstí se již o ně zajímají odborníci na etologii a welfare zvířat, kteří se snaží mapovat nejhlavnější problémy pracujících equidů i možnosti, jak jim pomoci.

Možná je dobré staré rčení "nehas, co tě nepálí", přesto není od věci zabývat se i problémy koní žijících mimo náš "civilizovaný a humánní" svět. Ráda bych vás seznámila s pracemi etoložky Charlotte Burn a jejich kolegů, kteří zkoumali zdravotní problémy pracujících koní, oslů a mul v 9 rozvojových zemích.

Charlotte Burn působí v současné době jako vědecký pracovník oddělení Veterinary Clinical Sciences na The Royal Veterinary College Londýnské univerzity. Zabývá se welfare domácích zvířat, jejich vnímáním okolí a zpracováváním zkušeností. Její současný výzkumný projekt zahrnuje analýzu evolučních a kognitivních rizikových faktorů, které spouštějí abnormální chování u domestikovaných zvířat. Cílem tohoto výzkumu je pochopit, proč se zvířata chovají tímto způsobem a jak můžeme předejít vzniku abormálního chování a souvisejícího špatného welfare v budoucnu.

Předtím se účastnila výzkumu welfare pracujících koňovitých v rozvojových zemích (financovaný Brooke Hospital for animals), jehož anotace i podrobnější článek vám přinášíme, a každodenního welfare laboratorních potkanů.

Další údaje o Ch. Burn včetně odkazů na její práce (některé v plném znění, jiná pouze jako anotace - angl.) můžete najít na stránce Royal Veterinary College University of London.

Z vědeckých prací, věnovaných welfare koňovitých, na nichž se podílela, se lze zmínit o studiích posuzujících laboratorní hodnoty krve, zkoumajících detailněji kulhání a ortopedické problémy, či stav hydratace pracujících equidů v různých rozvojových zemích. Podívejme se aspoň ve zkratce na jejich důležité nálezy (viz její stránka):

Kde jsou nejubožejší equidi na světě?

Okolo 85 % koní, oslů a mul žijících v 9 rozvojových zemích bylo hubených, 90 % trpělo problémy s kopyty a končetinami. Čtvrtina měla otevřené rány. Starší, hubenější zvířata byla také obecně více nemocná a měla více zranění. Venkovská zvířata na tom byla hůř než městská, horké klima ještě zvyšovalo pravděpodobnost, že budou hubená. Nejhorší případy byly zaznamenány mezi zvířaty tahající povozy s lidmi, mezi soumary a mezi koňovitými pracujícími v cihelnách. Jsou to nejubožejší zvířata, ale ve skutečnosti všech 10843 zkoumaných koňovitých mělo zdravotní nebo welfare problémy. [Burn C. C., Dennison T. L. & Whay H. R. Environmental and demographic risk factors for poor welfare in working horses, donkeys and mules in developing countries. The Veterinary Journal - viz dále]

Jak práce ovlivní laboratorní nálezy krve?

Podle vyšetření krve koní pracujících v Pákistánu lze předpokládat, že trpěli dlohodobým poškozením svalů a mírnou chudokrevností (vysoké hodnoty kreatinkinázy a nízké hodnoty hemoglobinu). Jejich další krevní parametry však byly podobné jako u koní v „civilizovaných" zemích. Zjištěné rozdíly mohou zobrazovat přepracování a probíhající mírnější nemoci, na druhé straně se však může jednat o změny, které pomáhají koním vyrovnat se s jejich životními podmínkami. [Pritchard J. C., Burn C. C. & Whay H. R. (2009). Haematological and serum biochemical reference values for apparently healthy working horses in Pakistan. Research in Veterinary Science 87: 389-395]

osli v EgyptěMůžeme souhlasit s welfare oslů?

Trénovaní odborníci posuzovali welfare koní a oslů v Indii a Egyptě; jejich výroky mnohem více navzájem souhlasily při hodnocení welfare koní než oslů, z čehož lze předpokládat, že posoudit welfare oslů je obtížnější. Tato studie poskytla také technické údaje, jak srovnávat skóre různých pozorovatelů, za zohlednění vzájemné podobnosti sledovaných zvířat. [Burn C. C., Pritchard J. C. & Whay H. R. (2009). Observer reliability for working equine welfare assessment: Problems with high prevalences of certain results. Animal Welfare 18: 177-187 - viz PDF sobor přiložený pod článkem]

Jak moc mohou kulhat?

Z více než 200 koní, kteří tahali v Indii a Pákistánu povozy, každý do jisté míry kulhal. Ve skutečnosti 87 % z nich výrazně kulhalo nebo, ještě hůř, nezatěžovalo jednu končetinu. Čím více kůň kulhal, tím výrazněji projevoval bolest, když mu veterinář prohmatával nebo manipuloval s jeho klouby či kopytem. Ke kulhání příspívala zraněnní, především pak problémy s kopyty, šlachami a klouby. Výsledky studie pomohou identifikovat, co lze udělat, aby se snížil výskyt nebo aby se předešlo kulhání těchto zvířat. [Broster C. E., Burn C. C., Barr A. R. S. & Whay H. R. (2009). The range and prevalence of pathological abnormalities associated with lameness in working horses from developing countries. Equine Veterinary Journal 41: 474-481 - viz PDF soubor přiložený pod článkem]

osli v EgyptěNapojit žiznivé koně

Dehydratace je problém u koní pracujících dlouhé hodiny v horkém prostředí, kteří nemají možnost se zastavit a napít. Když však vidí veterinář koně, který už skoro kolabuje, jak může říct, zda je to nemocí nebo pouze žízní? Vedle vyšetření krve a použití tradičních metod zjištění dehydratace je jednoduchým řešením jednoduše koni nabídnout vodu a sledovat, zda pije... a výborné je i to, že zároveň slouží napojení jako nejlepší léčba tohoto problému. [Pritchard J. C., Burn C. C., Barr A. R. S. & Whay H. R. (2008). Validity of indicators of dehydration in working horses: a longitudinal study of changes in skin tent duration, mucous membrane dryness and drinking behaviour Equine Veterinary Journal 40: 558-564 - viz PDF soubor přiložený pod článkem]

Neviděná zranění turistických oslů

Osli nosí turisty 800 schodů nahoru k nádhernému chrámu Petra v Jordánsku. Co však turisti nevidí, je skutečnost, že skoro tři čtvrtiny oslů mají rány od popruhů pod ocasy. Rány byly horší u popruhů špinavých a bavlněných. Bohužel podložky nepomáhaly, dokonce to vypadá, že rány ještě zhoršily. Nejjednodušším, levným a vhodným způsobem, jak pomoci těmto zvířatům i jejich majitelům, je používat měkké, hladké, čisté, syntetické popruhy. Bohužel turisté málokdy posuzují welfare pronajatých oslů. [Burn C. C., Pritchard J. C., Farajat M., Twaissi A. A. M. & Whay H. R. (2008). Risk factors for strap-related lesions in working donkeys at the World Heritage site of Petra in Jordan. The Veterinary Journal 178: 261-269 - viz PDF soubor přiložený pod článkem]

Podívejme se nyní blíže na nejnovější průzkum životních podmínek pracujících equidů v rozvojových zemích, jak o něm píše TheHorse.com perem Stacey Oke, DVM, MSc:

thlogoWelfare pracujících koní, oslů a mul

Nedávno proběhl výzkum, který si stanovil za cíl vyhodnotit welfare pracujících koňovitých v rozvojových zemích.

Protože více než 85 % koňovitých na světě (přibližný počet jich je 94 miliónů) žije v rozvojových zemích, kde se využívají k práci, a protože je jen málo studií zabývajících se tím, jak rozdílné typy práce ovlivňují welfare těchto zvířat, rozhodli se vědci poznat prostředí uvedených zvířat a následně zahájit vhodné zákroky ke zlepšení jejich welfare.

"Nasbírali jsme etologické a fyzikální údaje od 5481 oslů, 4504 koní a 858 mul pracujících v Egyptě, Jordánsku, Indii, Keni, Pákistánu, Gambii a Guatemale," vysvětluje Charlotte Burn, BA (Oxon), MSc, D.Phil. jménem svých kolegů z klinických veterinárních věd Bristolské univerzity a z Brooke Hospital for Animals. „Zjišťovali jsme jejich věk, pohlaví, typ práce, agresi, apatii, tělesnou kondici, vnější parazity, znečištění výkaly, léze na kůži a kopytech, pohybové abnormality a otoky šlach a kloubů."

Hlavními nálezy v této studii byly:

  • 90 % equidů mělo problémy s kopyty a končetinami;
  • 85 % bylo hodnoceno jako hubení, se zřetelně viditelnými žebry, páteří a kyčelními hrboly;
  • vesničtí equidi měli více zdravotních problémů než městští, i když městští měli více kožních lézí a byli vůči lidem agresivnější;
  • více problémů bylo zjištěno u equidů používaných k tahání povozů s lidmi, k přepravě zboží na hřbetech nebo k práci v cihelnách; dokonce některá z nejhubenějších zvířat byla používaná v turistice, takže zlepšení povědomí turistů by mohlo pomoct ke zlepšení welfare těchto zvířat;
  • v teplejších klimatických oblastech byla zvířata výrazně hubenější, k čemuž mohl přispět teplotní stres a dehydratace;
  • tělesná kondice byla dobrým indikátorem jiných problémů. Hubenější zvířata měla výrazně více kožních lézí a popálenin, pohybových abnormalit a problémů s kopyty, byla více znečištěná výkaly, měla více vnějších parazitů a zdála se apatičtější.

Jedním ze zajímavých poznatků bylo to, že koně byli hubenější tam, kde se nacházela možnost zelené pastvy. Přestože tento nález odporuje logice, příčinou mohli být parazité získaní z pastvy, nedostatečná kvalita pastvy nebo zvířata jednoduše neměla k ní přístup. „Zelená pastva poskytuje nezbytné živiny pro tato zvířata, takže důležité bude zlepšit jejich přístup ke kvalitní pastvě bez parazitů."

Tato studie poskytla hodnotné informace o tom, jaká rizika souvisejí s určitými problémy, ale neřekla nám, proč jsou s nimi spojené. Bude potřeba dále zkoumat a pochopit tyto rizikové faktory a jejich dopad na pracující equidy.

Studie „Environmental and demographic risk factors of poor welfare in working horses, donkeys, and mules in developing countries" vyšla v novém čísle časopisu The Veterinary Journal. Abstrakt je k dispozici na PubMed.

Podobné články

Podílejí se geny a barva srsti na chování koní? Lze selekcí v chovu snížit výskyt lekavých a nadměrně reaktivních jedinců? Co o genetice a chování…

Ne vždy má kůň svůj den. Někdy je roztěkaný, jindy otrávený - a práce s ním vyjde vniveč. Jak může míra jeho klidu či rozrušenosti ovlivnit výsledky…