Jabloň (Malus domestica)

„Jablko před spaním každý den a doktor půjde žebrotou.“ – staré rčení

Archeologické nálezy dokládají, že jablka slouží ke konzumu minimálně od doby 6500 let př. Kristem. Tenkrát připomínala současná pláňata, nebyla zdaleka tak chutná jako dnešní vymazlené odrůdy, nepodobala se jim ani sladkostí, ani velikostí. Teprve s rozvojem zemědělství lidé zaostřili pozornost na jabloně a šlechtitelé postupně dosáhli tolika odrůd s různou dobou zralosti, s různou chutí a trvanlivostí, různorodého vzhledu, že se z tohoto ovoce stal v našem klimatickém pásu bezkonkurenčně nejpestřejší druh.

Výraz česat ovoce vznikl z podobnosti česání vlasů hřebenem a sběru drobného ovoce (borůvky, lesní jahody, …) nástrojem hřebeni podobným. Časem se výraz rozšířil na sklizeň všech druhů ovoce, i trhaného ručně.

Jelikož manžel a jeho strana rodiny jsou sadaři, máme jabloně v okolí doslova „kam se podíváš“. Již manželovi předci se, jako správní hospodáři, zaměřovali na sázení takových odrůd, aby bylo pokryto nejen široké spektrum chutí, ale i doby sběru. Od prvních letních odrůd, nevhodných ke skladování (nevydrží), tak sklízíme jablka postupně od července až do konce října/začátku listopadu. A samozřejmě je nabízíme v postupně se zvedajícím množství i koním. Ti si na nich pochutnávají ještě v březnu. Mozaika druhů je pestrá, koním chutnají všechny odrůdy, důležité je, aby byly plody zdravé, nenahnilé, neplesnivé. Jelikož se s manželem nezaměřujeme na prodej (to obstarává bratr muže, který se svou rodinou obhospodařuje několik hektarů sadů), máme naše jablka pouze pro spotřebu svou, kamarádů v okolí a – našich koní. Tím pádem se snažíme používat co nejmenší množství postřiků (na některých stanovištích žádné) i za cenu, že máme v některé roky výnosy malé (oproti intenzivnímu sadařství). Ale sebe a naše zvířata vykryjeme vždy. Samozřejmě pěstujeme i odrůdy s dlouhou dobou skladovatelnosti, takže koně si u nás mohou na jablkách podávaných jako zpestření jídelníčku pochutnávat více než polovinu roku. A na rozdíl od kupců nereptají, když jsou v jarních měsících jablíčka již méně krásná (zato stále dobrá). A zdůrazňuji, že s nimi v jídelníčku cca desetihlavého stáda nemáme žádné zdravotní problémy.

Je zjištěno, že účinnou denní dávkou pro člověka jsou dvě kvalitní středně velká jablka. Na koně blahodárně působí již čtyři středně velké plody (tedy od dávky 2 ráno, 2 večer), neboť harmonizují prostředí pro správnou činnost střevní mikloflóry. Mají oboustranné regulující účinky – při zácpě projímají, při průjmu staví, a to díky jablečnému pektinu, který se působením střevních bakterií mění na ochrannou vrstvu, kryjící podrážděné střevní sliznice. Navíc pektin ve střevě bobtná, čímž zahušťuje a zvětšuje objem výkalů a urychluje odvod škodlivin. Stimuluje pohyb tlustého střeva, což u zácpy jistě oceníme. Existují výzkumy prokazující, že jablečný pektin působí baktericidně – např. Escherichia coli, salmonela nebo stafylokok jsou na něj citlivé (proto jablečný pektin obsahují i některé volně prodejné přípravky proti průjmům).

Flavonoidy (antioxidanty) obsažené v jablku působí proti rakovině, mají totiž schopnost chránit buňky před poškozením, které stojí na počátku většiny rakovinných bujení. (Kdo chová bělouše, jistě ví, jaký strašák jsou melanomy – možná stojí za to, v rámci prevence, denně pár jablíček podat. Ne že by byly jistým receptem na nula melanomů, ale třeba opravdu mohou pomoci běloušům k delšímu životu s těmito obávanými bulkami…)

Podle výzkumů chrání flavonoidy i buňky vystýlající tepny – je díky nim ztíženo usazování cholesterolu. Takže si můžeme do seznamu blahodárných účinků jablek přidat i prevenci v onemocnění srdce a mozkové mrtvice.

Podle výsledků studie uveřejněné v odborném periodiku Annals of Internal Medicine dokáže pektin obsažený v jablkách snížit hladinu krevního cukru. Jablka jsou v rozumném množství (konzultujte se svým lékařem) vhodná i pro diabetiky, mají nízký obsah sacharidů, naopak hodně vlákniny, draslíku a vitamínů.

Sacharidy v jablkách nalezneme ve formě:

• monosacharidů (glukóza, fruktóza)
• disacharidů (sacharóza)
• polysacharidů (škrob, celulóza, hemicelulóza, pektiny a pentosany)

Nejvíce je fruktózy (podle odrůdy a stupně zralosti 6–12 %).

Proces zrání jablek (Ivičič a kol., 1987): Na počátku jsou plody zelené, tvrdé, trpké díky vysokému obsahu pektocelulóz, protopektinu, tříslovin, celulóz a chlorofylu. V buňkách ovoce dochází k nahromadění škrobu, jeho ukládáním se nezvyšuje osmotický tlak. Když už jsou jablka zcela vyvinuta, obsahují nejvíce škrobu a jeho mikroskopická zrníčka se štěpí při dozrávání na cukry. Ty se nejprve ukládají pod slupkou a později i v okolí jádřince. Zráním jablek se obsah škrobu snižuje a zvyšuje se obsah cukrů. Plody se stávají sladkými přeměnou zbytků škrobů, poklesu kyselin a přechodem glukózy (u jablek 2,5 – 5,5 %) na fruktózu (u jablek 6,5 – 11,8 %). Když plod získá svůj charakteristický tvar a dosáhne odpovídající velikosti, růst ustává. Příjem živin však pokračuje dále a nastává dozrávání plodu, které u některých odrůd probíhá až během uskladnění. Plod získává svou typickou vůni a barvu. Před skončením vegetace se vytvoří korková vrstva mezi stopkou plodu a plodným obrostem a plod odpadne.

Celkový podíl cukrů u jablek závisí na odrůdě a zralosti, udává se rozmezí 10–15 %, ale může se vyskytnout až 24 % (Babička, 2012). Jejich obsah kolísá procesem zrání (škrob se mění v cukry), aby během dozrávání téměř vymizel. Z cukrů se zvyšuje hlavně sacharóza a vlivem enzymů přechází ve fruktózu – plody sládnou. Ve zralých plodech tedy téměř celý cukr tvoří glukóza + fruktóza. Jakmile plody začnou přezrávat, obsah cukrů se opět snižuje. Odrůdy, které dozrávají později, mají obsah cukrů vyšší než odrůdy, které dozrávají brzy. Z cukrů je u jablek zastoupena hlavně sacharóza (asi 2,4 %), fruktóza (asi 5,0 %) a glukóza (asi 1,8 %). Sacharóza je nejsladší, méně sladká je fruktóza a nejméně sladká je glukóza (Blažek, 2001, Vaněk, 2012). Fruktózy je v jablcích z obsažených cukrů nejvíce.

Není fruktóza jako fruktóza…

Mnoho lidí se fruktózy bojí. I zdraví mladí lidé, kteří nemají důvod děsit se ovocného cukru, odmítají sladké plody jabloní, hrušní, třešní, … Spousta majitelů i zcela zdravých koní jablko z obavy před cukry svému miláčkovi nepodá… Opravdu je cukr v jablku, respektive jeho nejvíce zastoupená složka fruktóza, pro zdraví tak děsivá?

Je již dlouho prokázáno, že opravdu není nutné bát se fruktózy v ovoci nebo v zelenině (nebo v medu, ačkoli ten obsahuje ze 40 % fruktózu!). Abychom se jí předávkovali, museli bychom schroupat 2 kg jablek na posezení (nebo vymlsat půl sklenice medu). Přemíra fruktózy způsobuje průjem, jak jsme poznali my, kdo jsme se v dětství přejedli zralých třešní, meruněk nebo švestek. Kde ale fruktóza opravdovým nebezpečím hrozí, to jsou ty uměle upravené potraviny, v nichž zvyšuje jejich chuťovou atraktivitu v podobě kukuřičného sirupu + všude tam, kde se vyskytuje bez vlákniny (což rozhodně není ovoce!). Mnohé by možná nenapadlo, že číhá v polévkách v prášku, v uzeninách, v dresingu, v granulovaných čajích, samozřejmě ve slazených nápojích a cukrovinkách. Takže se určitě nebojte podat zdravému koni jablko. Zato si rozmyslete slazené limonády ve svém vlastním jídelníčku, to už si raději cestou přes zahradu na žízeň utrhněte pěkné jablíčko…

Nechat neuvyklé koně v takto bohatém jablečném sadu je recept na cestu na kliniku… Ti, jejichž koně jsou pod jabloněmi celý rok, problémy většinou nezaznamenávají, i když i ti se občas, klidně po mnoha bezproblémových letech, dočkají nemilého překvapení. Osobně hlasuji pro podávání jablek v odměřeném množství a odsouhlasené kvalitě.

Bioaktivní sloučeniny

Tzv. fytochemikálie – nachází se v malém množství v určitých druzích ovoce a zeleniny. Pozitivně ovlivňují metabolické procesy a mají tedy ochranný účinek pro organismus. Podílí se na boji proti onemocnění a velmi pozitivně působí na lidské zdraví. Vykazují účinky jako je např. antioxidační aktivita, inhibice nebo produkce enzymů, inhibice receptorových aktivit a indukce a inhibice genové exprese. Tyto látky přirozeně se vyskytujících v rostlinách (označovány jako fytochemikálie) jsou sekundárními produkty metabolismu rostlin. Jde o velmi účinné antioxidanty, vykazující protirakovinné, antidiabetické a protizánětlivé účinky, některé se dokonce podílí na ochraně organismu proti Parkinsonově či Alzheimerově chorobě.

Americká diabetická společnost považuje jablka navzdory obsahu sacharidů za potravinu bezpečnou pro diabetiky 1. i 2. typu. (Tito pacienti musí samozřejmě sledovat, jak jejich organismus na konzumaci jablek reaguje, aby eliminovali riziko případných výkyvů glykemie.) Nedávno publikovaný článek v časopise American Journal of Clinical Nutrition uvádí, že konzumace fruktózy místo glukózy a sacharózy snižuje koncentraci cukru a inzulinu v krvi po jídle. Kombinování jablek se zdraví prospěšnými tuky a bílkovinami navíc omezuje výkyvy glykemie a přispívá k pocitu sytosti. Jablka jsou považována za potravinu s nízkým glykemickým indexem a jsou tedy podle odborníků vhodná pro diabetiky. Odborné zdroje konstatují, že flavonoidy obsažené v jablkách, zejména kvercetin, obecně snižují riziko propuknutí diabetu a konzumaci jablek tak lze doporučit i osobám se zvýšeným rizikem tohoto onemocnění.

Pár zajímavostí o blahodárném působení jablek:

* Vědci ze St. George’s Hospital Medical School v Londýně zjistili, že jablečný flavonoid quercetin pomáhá chránit plíce před poškozením vlivem znečištěného ovzduší. (Což vědí léčitelé již dávno a chutný jablečný čaj doporučují při nachlazení a při chorobách dýchacích cest.)

* Podle výzkumů na sebe jablečný pektin váže ve střevech těžké kovy, napomáhá tak jejich vylučování z těla (např. sloučeniny olova nebo rtuti).

* Listy jabloní obsahují floretin, léčivou látku podobnou antibiotiku. Když se na zahradě nebo v sadu říznete, použijte jako první pomoc pomačkaný list jabloně (z rozemnutého listu se floretin rychleji uvolní).

* Upozorňuji na pozoruhodný minerál obsažený v jablcích – na bór. Neví se o něm mnoho, ale údajně napomáhá vstřebávání vápníku a hořčíku do organismu. Pokud bojujeme s osteoporózou, je dostatek vápníku a hořčíku nezbytný. Jablka jsou na bór nesmírně bohatá, využívejte je!

* Jablko je bohatým zdrojem taninu, který má protizánětlivý a stahující účinek.

* V jablkách se nachází organické kyseliny (jantarová, mléčná, salicylová a nejvíce kyselina jablečná a citronová). Tyto kyseliny obnovují střevní mikroflóru a zamezují nezdravému kvašení ve střevech.

* Pravidelnou konzumací 2 nebo 3 jablek denně snížíme hladinu cholesterolu v krvi. Jablka navíc zvyšují produkci žluče v játrech a tím brání vzniku žlučových kamenů.

* Bylo zjištěno, že u dětí často trpících gastroenteritidou provázenou zvracením a průjmy velmi dobře zabírá na dehydrataci ředěný jablečný mošt (vylisovaná šťáva z jablek). Dodá nejrychleji tekutiny a zklidní trávení. Dokonce lépe než v lékárnách prodávané rehydratační přípravky. V experimentálním výzkumu bylo zjištěno, že mošt ředěný vodou 1:1 uklidní trávení dětí nejrychleji.

Rizika jablečného moštu: Jablečný mošt je sice zdravý nápoj, plný minerálů a vitamínů, ale i zde platí – všeho s mírou. Větší množství může způsobit plynatost, průjem, někomu naopak zácpu. Mluví se rovněž o šťavelanech (oxalátech), které jablečná šťáva obsahuje. Ty mohou u náchylných osob způsobovat ledvinové kameny. Výzkum vedený profesorem Davidem Baileyem a jeho kolegy z kanadské univerzity navíc prokázal, že mošt, tedy šťáva z jablek (a také z grepů a pomerančů) snižuje absorpci některých látek z léků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku, k prevenci infarktu a některých dalších.

Ovoce je vždy nejzdravější a nejprospěšnější vcelku. Tedy i jablka konzumujte vy a vaši koně nejlépe celá, i se slupkou.

Lidové léčitelství a jablka

Při revmatismu lidové léčitelství doporučuje tzv. podzimní jablečnou kúru – na 3 týdny vysadíte maso, stravujete se čistě rostlinně a jídelníček doplňujete denně 1 kg jablek, rozděleným do 4–5 porcí.

Při únavě, bolestech svalů a kloubů, vysokém krevním tlaku, potížích se srdcem a při obezitě lidové léčitelství slibuje úlevu při užívání kvalitního jablečného octa – psali jsme o něm zde.

Ve slupce jablek je větší množství vitamínu C než pod slupkou.

Koně a nahnilé plody

Pozitiva jablek jsou opravdu mimořádná. Musím ale upozornit na nahnilé a často též plesnivé ovoce, povalující se pod stromy. Mají-li k němu koně volný přístup, konzumují toxikogenní plísně. Koňské trávení se sice umí z velké většiny vyrovnávat s plísňovými jedy lépe než lidský organismus, ale i tak je problematika mykotoxinů široké a žhavé téma. Tzv. mykotoxikózy jsou chronické stavy, kdy vlivem kumulace jedů (např. právě ze shnilých a plesnivých jablek) začíná být organismus náchylnější na různá jiná onemocnění. Potom běháme kolem koně, řešíme kašel, ztrátu chuti pracovat, sklony ke kolikám, kulhání z kopyt – a ony jsou na vině mykotoxiny z nahnilého ovoce.

Závěrem ovšem není „koně nesmí jablka“ – to je zcela chybný myšlenkový pochod. Správně je příjem jablek (jakéhokoli ovoce) ohlídat stran množství a kvality. Podávat jedině zcela zdravé plody v rozumném množství. Protože tohoto nedocílíme volnou pastvou pod ovocnými stromy, koně nahnilá i úplně shnilá, proplesnivělá i jinak nemocná jablka budou vždy přijímat, jedinou cestou prevence je v ovocných sadech a zahradách nepást, případně přijmout náležitá opatření, jako je:

• pečlivý sběr padavčat před vpuštěním koní
• odhrazení stromů, na jejichž spodní větve koně dosáhnou

V sadech a ovocných zahradách nepaseme bez náležitých opatření!

Jako první ze stromů vždy opadává právě ovoce závadné – s hnilobami, plísněmi, červivé a jinak nemocné, virově či bakteriálně napadené. Takže i v létě, daleko před sklizní jablek, začíná být v sadu pro koně potenciálně nebezpečno. A dobou zralosti rizika nekončí – i v době sklizně se stále část nemocných plodů na stromech drží a opadává spolu s přezrálými zdravými plody. A dole pod stromy další plody, sice původně zdravé, ale pádem poškozené (natlučené) postupně hnijí a plesniví…

Ne. Zodpovědný chovatel koně do ovocných sadů bez důsledných opatření nepouští.

Pokud vám do výběhů a pastvin kolemjdoucí sypou přebytky ze svých zahrad, často jde o nemocné a zkažené ovoce, braňte se! Jde o ohrožení života koní, bez přehánění…

 

Jablka jsou zdraví prospěšná pouze v adekvátním množství, které koním určuje chovatel, obeznámený s jejich zdravotním stavem a krmnou dávkou!

*

Nikdy nekrmte bez dovolení cizí zvířata!!

 

Použitá a zajímavá literatura:

• ŘÍHA, Jan / KAMENICKÝ, Karel. České ovoce – Jablka. Česká Grafická Unie Praha,1940
• STÝBLO, Petr. Podpora biodiverzity v ovocných sadech. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 36. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2016.
• TETERA, Václav. Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 4. Veselí nad Moravou: Český svaz ochránců přírody Bílé Karpaty, 2003.
• BLAŽEK, Jan. Ovocnictví, Květ, 1998
• SANDTNEROVÁ, Marie Janků. Ovocné šťávy, zavařované ovoce, domácí vína, likéry. Art-servis, 1991
• SMETÁČEK, Jan. Jak zakládat a ošetřovat ovocné sady. SZN, 1954
• NESRSTA, Dušan. Jádroviny. Baštan, 2011
• DVOŘÁK, Antonín. Pěstování jabloní. SZN, 1987
• KOHOUT, Karel. Jablka. Academia, 1976
• BLAŽEK, Jan. Pěstujeme jabloně. Brázda, 2001