Pronikavý zápach je jasným signálem – bakterie útočí a rohový střel se rozkládá. Hniloba kopyt je často přímým důsledkem nedostatečné hygieny v ustájení a péče o kopyta. Jak této nepříjemné a potenciálně bolestivé záležitosti předejít? A jaké moderní metody nám mohou pomoci napadený střel rychle a účinně vyléčit?
NÁŠ EXPERT: Jürgen von Grumbkow-Pfleiderer, ortoped kopyt z Burgstettenu v Bádensko-Württembersku.
Pokud bakterie rozkládají rohový střel, tak to zapáchá, ale zpočátku to koně nebolí. Pokud onemocnění postupuje bez léčby, může zvíře začít kulhat.
Bakterie (Fusobacterium necrophorum), které napadají rohovinu střelu, jsou přirozenými obyvateli střev koně. Tyto patogeny jsou neustále vylučovány s koňským trusem a ve stáji jsou proto všudypřítomné. Hniloba střelu je nicméně obvykle známka špatné hygieny: špinavá podestýlka nebo blátivý, výkaly znečištěný výběh poskytují patogenům vlhkou, teplou, a tedy ideální živnou půdu.
Pokud nečistoty utěsní hnilobná ložiska vzduchotěsně, začne se bakteriím zvlášť dobře dařit, protože se množí pouze v nepřítomnosti kyslíku. Zejména v rohovině se štěrbinami a prasklinami se bakterie mohou snadno lehce usadit.
Onemocnění ovlivňuje také nedostatek pohybu: když se kůň pohybuje, střel došlapuje na zem a tlačí proti kopytní škáře. „Tak se stimuluje krevní oběh kopytní škáry, která produkuje novou rohovinu,“ vysvětluje ortoped. Pokud je kůň celý den zavřený v boxu, mechanika kopyt je omezená a nemůže vznikat dostatek nových buněk. Střel, stejně jako ostatní části kopyta, zakrňují. Onemocnění může vyvolat i zásah podkováře, pokud střel oslabí příliš silným ořezáním nebo zvíře špatně okove. Pokud jsou patky zvednuty ozuby nebo zesílenými rozpěrkami, střel se často při došlapu už nedotýká země a nemůže plnit svou funkci v mechanismu kopyta.
Alternativní lékaři, například léčitelka Julia Melanie Hahlweg, věří v další příčinu. „Nohy hrají důležitou roli v detoxikačních procesech u lidí a zvířat,“ říká. „Mohou se jimi vylučovat škodlivé látky z organismu.“ Pokud se například tělo koně potýká s patogeny nebo metabolickými problémy, může se to projevit hnilobou rohového střelu. „Zejména u koní, kterým se vrací hniloba navzdory dobré péči o kopyta a hygienickému ustájení, hraje tato příčina často hlavní roli,“ říká léčitelka.
Hniloba se ráda usazuje po stranách střední střelové rýhy, protože v těchto místech jsou často uzavřené dutinky bez přístupu vzduchu. „Pomáhá, když podkovář tyto oblasti pravidelně úhledně očistí řezem, aniž by to ovlivnilo důležitou nosnou funkci střelu,“ říká von Grumbkow-Pfleiderer. Pokud jsou postiženy postranní rýhy střelu nebo rohové patky, rohovina se odlupuje po kouskách. Jestliže proces postupuje, v určitém okamžiku je odhalena dobře prokrvená a nervy protkaná kopytní škára.
Zda už došlo k tomuto pokročilému stadiu, poznáte při čištění kopyt: když se háček na kopyta dotkne citlivé kopytní škáry, kůň obvykle v bolesti odtáhne kopyto.
Kulhání hrozí, pokud jsou střelové rýhy příliš hluboké a dochází k mechanickému podráždění střelu. Například, když kůň chodí po nerovném terénu. Koně kulhají, také když dojde k zánětu podrážděné kopytní škáry.
Z neléčené hniloby střelu se může rychle vyvinout i rakovina střelu, tedy rakovina kopyt, která bují na střelu. Nejedná se o klasickou rakovinu; název označuje hydroplastické (nafouklé) výrůstky nemocné kopytní rohoviny. K tomu dochází, když epiteliální buňky škáry degenerují a rozpadají se, místo aby zrohovatěly. Jako mastný povlak sedí na škáře, která se nakonec zanítí. To opět vede ke kulhání. Rakovina střelu se často rozšíří na celé kopyto.
K ošetření jsou vhodné různé desinfekční prostředky. Mnoho lékařských učebnic doporučuje síran měďnatý (také měďnatý vitriol) nebo jodoformový ether. V případě drobných defektů škáru nespaluje, ale stimuluje produkci rohoviny. Opatrnost je na místě u krvácející škáry – toxický síran měďnatý se nesmí dostat do krevního řečiště.
Před desinfekcí musejí být odstraněny shnilé části rohoviny. Pokud se pod povrchem střelu vytvořily dutiny a kapsy, musí je odborník uvolnit. „Ale nejdřív musíte vyčistit rýhy střelu,“ upozorňuje Jürgen von Grumbkow-Pfleiderer. U těžce postiženého kopyta je na místě opatrnost, protože ošetření může být bolestivé. Složený gázový obvaz, který se vtlačí do rýhy střelu, slouží několika účelům: chrání před nečistotami a vyvíjí tlak na škáru a stimuluje ji k produkci nové, zdravé rohoviny. Tamponování musí pokračovat tak dlouho, dokud gázový obvaz v rýze střelu už nedrží. Střel může být také přelepen speciálními antimikrobiálními polštářky, které zabraňují pronikání nečistot. Důležité je především upravit tvar kopyta koně: pokud se podkováři podaří udržet rýhy střelu otevřené a tím zabránit vzduchotěsnému uzavření, zmizí hniloba sama od sebe.
Léčitelka Julia Melanie Hahlweg se obvykle spoléhá na šetrnou léčbu zevnitř a uchyluje se k homeopatickým lékům Syphilinum, Pyrogenium, Mercurius, Hepar sulfuris a Graphites. „Tyto prostředky zpravidla fungují velmi dobře.“ U některých koní je také prospěšná detoxikační kúra.
Lokálně doporučuje aplikovat anolyt. „Jedná se o pravotočivou vodu, do které byl přidán ozon.“ Tento proces dává vodě vysokou saturaci kyslíkem, což má antibakteriální účinek. Hahlweg doporučuje následující postup: nejprve postižené kopyto vodou z vodovodu očistěte a pečlivě jej osušte vatou. Poté dejte na hnilobu střelu mililitr anolytu. Držte kopyto nahoře, dokud anolyt nezaschne. Poté musí kůň stát po dobu patnácti minut na čisté zemi. Pak se na střel nanese ještě půl mililitru léčivého ozonovaného oleje. „Ve většině případů se stav rohoviny rychle zlepšuje.“ Pouze v případě velmi tvrdošíjné hniloby používá jako doplněk fytoterapeutickou tinkturu Tormentilla a Ratanhia. „Je to nutné jen zřídka, například když jsou koně ustájeni ve velmi špatných podmínkách.“
Špalkové kopyto: Koně se špalkovými kopyty jsou kvůli většinou hluboké klenbě chodidla vystaveni riziku vzniku hniloby.
Úzké kopyto: Ohroženi jsou také koně se sklonem k úzkým kopytům. V nich se stěny kopyt tlačí dovnitř, střel atrofuje. „Nejprve se kopyto příliš stáhne, pak střel atrofuje,“ vysvětluje Jürgen von Grumbkow-Pfleiderer. V extrémních případech se nosné okraje kopytní stěny zkroutí (těsné kopyto).
Ustájení: Čistá a suchá podestýlka v koňské stáji zabraňuje vzniku hniloby. Denně místujte stáje. Pravidelně sbírejte trus koní z výběhu.
Krmení: Doplňkové látky podporující růst rohoviny, jako je biotin a zinek, mohou kompenzovat odpovídající příznaky nedostatku. Většinou jsou však takové přípravky neúčinné. Množství, ve kterém by měly být koni podávány, velmi závisí na metabolismu, využití a ustájení koně. Pozor: ! Některé vitaminy a stopové prvky jsou škodlivé, pokud dojde k předávkování. Nejlepší je poradit se s vaším veterinářem nebo odborníkem na krmení.
Péče o kopyta: Před a po každé jízdě, nebo alespoň jednou denně, čistěte kopyta. Kromě toho by kopyta měl pravidelně ošetřovat odborník.
Pohyb: Dostatečný pohyb koně na různých površích, pokud možno bez podkov, pomáhá dosáhnout zdravých kopyt.
