Tvrdá huba

Hana Ticháková

Vloženo 1.5.2007 - 9:24
Mohl by mi, prosím, někdo jasně vyspecifikovat tento terminus technicus? Děkuji.

Bohumil Kočovský

Vloženo 1.5.2007 - 12:01
Je to v podstatě situace, kdy kůň nereaguje na udidlo. Když koně mírně potáhnu v koutku a dám k tomu holeň, kůň zareaguje tak, že sklopí hlavu, vyklene hřbet a udidlo odžvýkne. Tato situace je v každém ruchu. Kůň na malinké poťukání na udidlo reaguje jeho žvýknutím, a uvolněním. Udidlo přijímá, jako svého přítele, s kterým je zábava a dá se s ním hrát. Ochotně proto přijímá pokyny jezdce. Pozorujeme také napěnění huby koně, což je důsledek hraní si s udidlem. U koně s tuhou hubou tomu tak není, čelisti jsou ztuhlé a tím následně celý kůň. Na většinu zásahů do huby kůň reaguje ještě větším zatuhnutím, zejména ve hřbetě a krku a zvednutím hlavy, čímž si udidlo posune na stoličky a je v podstatě nemožné, aby si s ním pohrával, nebo ho žvýknul. Koně se s tuhou hubou nerodí, je jim vypěstována nevhodným užděním, nebo brutální rukou jezdce, pomineme-li zdravotní problémy. Koně s nejtužší hubou bývají koně, kteří mají hubu velmi citlivou a nevhodným ježděním si vypěstovali návyk se udidlu bránit jeho skousnutím. Pokud takového koně přesvědčíme, že udidlo není nepřítel, ale je to bezva hračka, dočkáme se mnohdy velkého překvapení, jak je koník v hubě příjemný a reaguje na minimální pokyny.

Markéta Peterková

Vloženo 1.5.2007 - 18:02
To je v podstatě takový stav, kdy kůň na našetrné ježdění,zejména dlouhodové surovější působení ruky jezdce na tlamu koně zareagoval tak, že:a) původní měkká tkáň v tlamě změnila svoji strukturu a přizpůsobila ji tvrdšímu působení ruky, případně se zajizvilaab) kůň v procesu přiježďování se naučil, že rukohybné procesy jsou součástí ježdění a nic neznamenají, není na ně třeba reagovat.Abych řekla pravdu, nejsem si zcela jista, jestli pozměněná tlama koně je schopna reagovat na redrezuru zcitlivěním. Spíš se kůň aktivně učí rozlišovat i nejnepatrnější pohyby udidla v tlamě. Sliznice se do původního stavu asi vrátit nedá.

Dominika Švehlová

Vloženo 1.5.2007 - 18:06
Víceméně bych souhlasila s Trollem. Kůň se následkem nekorektního působení jezdce naučil nereagovat na korektní pomůcky otěží, naopak je schopen jít proti otěži, kdykoli to chce. Myslím, že i tvrdohubý kůň je schopen měkkého přilnutí (když chce a má korektního jezdce) a přeučený tvrdohubý kůň už bude vždy vědět, jak se bránit chvilkové nekorektnosti ruky.

Markéta Peterková

Vloženo 1.5.2007 - 20:46
No, mě by zajímalo, jak odstraníš ty změny na tkáni tlamy - jizvy a hrubé vrsty.

Dominika Švehlová

Vloženo 1.5.2007 - 20:53
S tím jsem se nesetkala. Hlavně si nemyslím, že by to bylo příčinou tvrdosti huby, jak ji chápu já. Pokud by v hubě byla aktivní jizva či rána, pak by na to kůň podle mě reagoval spíš přecitlivěle a nebo se naučit hodit udidlo jinam a pak mít "tvrdou hubu". Dle mě je tvdá huba problém hlavy koně, prostě se naučil chránit se před hrubým zacházením. Hrubé vrstvy čeho? Kde?

Markéta Peterková

Vloženo 1.5.2007 - 21:11
Dobře. Vynecháme zajizvené huby, špatně srostlé podkoží po roztržených hubách. Zaměříme se na reakci tkáně na opakované poškozování - tedy na vytvoření silnější ochranné, tvrdší vrstvy kjakoby v podkoží (jsem lajk, tak prosím moje názvosloví ber s rezervou). Jde mi o to, že organismus reaguje na podnět nějakou reakcí. Když chodíš bosa, taky ti kůže na chodidlech zhrubne ... já mluvím o stejné reakci koňské huby na špatné ježdění.

Dominika Švehlová

Vloženo 1.5.2007 - 21:26
Já ti rozumím. Jen stále nevím, co přesně máš na mysli :-) Jako mozoly na jazyku? Dásních? Pyscích? Neviděla jsem ani jedny. Dokonce si momentálně myslím, že to ani nejde (teoreticky krom pysků), kůže je něco jiného než sliznice.... Myslím, že opravdu sprostým poškozením huby se může vyvolat zánět okostice pod dásní, v jejichž místech působí ono extrémně sprosté udidlo, pak tam vznikne boule... Ale myslím, že to fakt musí být jo extrémní případ působení jezdce na hubu koně. Chápu jizvy, natržení, poškrábání, otlak - čili zánět s pohmožděním tkáně. Ale ztvrdlou tkáň, mozol, či jak to nazvat ve spojitosti s tvrdou hubou, to fakt nevím :-( Prostě si myslím, že tvrdá huba je problém hlavy, strach koně z působení jezdce na hubu a schopnost koně se tomu vyhnout a preventivně vyhábat... Proto si i myslím , že i tvrdohubý kůň může být v situci, kdy chce, na měkkém přilnutí.Údajně jeden dobrý drezurní jezdec pracující v Německu i Česku prohlásil, že u nás jezdci jenom neumí jezdit a koně tak nějak pokazí - ale v Německu umí koně opravdu odrovnat. Takže možná huby skutečně rolovaných koní budou vypadat jinak - já zatím žádnou neviděla, a doufám, že ani neuvidím...

Karol Holly

Vloženo 2.5.2007 - 6:57
To čo píše Troll je síce pravda, ale tvrdá huba je pojem, ktorý neznamená "mŕtvu" hubu. To čo popisuje môže byť "surová" huba, t.j. ešte nevycvičená, alebo mŕtva huba. Oba pojmy tvrdá huba aj mŕtva huba sa používajú a oba znamenajú niečo iné. Je to o stupni znecitlivenia a ten sa odvíja od priľnutia. Sú kone, ktoré v dôsledku výcviku majú jemnejšie alebo tvrdšie, silnejšie priľnutie, práve tak ako sú jazdci, ktorí majú radšej jemnejšie a iní zasa tvrdšie priľnutie. Niektorí majú radi v ruke po 10 dkg a iní potrebujú mať v ruke po 5kg. V zásade však málokedy ide o hubu ako takú, ale ako píše Jaja ide hlavne o hlavu koňa, t.j. to ako je naučený a na čo je naučený. Všeobecne sa považuje za tvrdohubého koňa ten, ktorý je menej priestupný a potrebuje udeľovanie silnejších pomôcok ale stále na ne ešte reaguje, na rozdiel od koňa s mŕtvou hubou, ktorý sa priľnutiu vyhýba popísanými spôsobami. k.

Dominika Švehlová

Vloženo 2.5.2007 - 8:42
Karol, je to někde definované? (Čistě pro zajímavost)Já například bych pojem mrtvá huba vysvětlila jako takový, že bez ohledu na měkkost nebo tvrdost huby kůň nepřežvykuje, nese udidlo nečinně, pasivně, neudržuje živý kontakt s rukou jezdce na přilnutí, ale klidně může reagovat na pokyny jemně a okamžitě. Že kůň s mrtvou hubou může být tvrdohubý i měkkohubý, jestli je mi rozumět :-) Zato tvrdohubý se komunikaci vyhýbá, ať už položením do udidla, nebo ignorací, nebo zatnutím jiných svalů na krku a tím i mírné změně polohy udidla na jiné místo huby, kde ho může ignorovat. Nemluvím o situaci, kdy kůň skousne udidlo stoličkami, to podle mě dělá hodně právě jemnohubých koní (ale i tvrdohubí, záleží na tom, zda na to přišli), ani otevírání huby dokořán při náhlém zarvání za otěže... No, asi to neumím popsat :-)))