trénink

Jana Zapletalová

Vloženo 16.4.2006 - 20:34
Jezdím kobylku haflinga-je jí 10 let, jezdím ji přibližně měsíc. Kobylka je hodně chodivá, často jde proti ruce, podle majitelky je to u ní už normální a u 10leté kobyly to už nepůjde změnit, což mi přijde celkem divné, 10letá kobyla sice už není nejmladší, ale určitě se dá ještě hodně napravit.Nemám nějaké sportovní ambice, kobylka je na rekreačku, ale i rekreační koník může chodit slušně na jízdárně. Chtěla bych hlavně změnit to její oblíbené lehaní do otěží, taky nám dělá problém chození na pravou ruku. chtěla bych si stanovit alespoň přibližný tréninkový řád, vím, že nikdy nepude ho dodržet úplně do písmene, ale je dobré mít alespoň přibližnou představu, jenom nevím, co přesně do něja zahrnout a co ne, nevím čím začím a co přidat až později. Zatím naše práce na jízdárně neměla žádný řád a přišlo mi to jako úplně zbytečné "trápení" bez cíle. V pondělí a ve středy má kobylka ode mě "pokoj" jinak se snažím pracovat na jízdárně a vkombinova do toho i terén (který je očivdně kobylce milejší). Pokud máte někdo nějaký nápad, jak začít systematicky trénovat, budu moc ráda, když mi poradíte.

Jana Zapletalová

Vloženo 16.4.2006 - 20:47
Ještě bych napsala. Kobylka měla celou zimu pauzu, ale podle majitelů se do rukou opírala vždycky a na pravou ruku taky chodila špatně, tak se prostě chodilo víc na levou. Chtěla jsem chodit i přes kavalety, ale bohužel jich máme tak nějak poskromnu, ale něco se najde, zatím jsem přecházela jenom jednu-v kroku v pohodě, ve klusu už horší. Když najíždím na kavalatu v lehkém klusu v středním tempu, posledních pár kroků zasednu, před kavaletou jemně pobídu a nadzvednu se, no a kobylka kavaletu skočí. V pracovním klusu je to o něco lepší, najíždím hodně zasednutá a hodně na otěži, z pracovního klusu mi už kavaletu neskáče... No a couvání, to je pravý kámen úrazu, kobylka prostě nezacouvá, problém je celkem i zastavení, ale to se za ten měsíc už zlepšilo, ale pořád to není ideální, nevím jestli kobylka byla někdy vůbec naučená couvat, ale myslím, že ano-je importované z chovného střediska v Rakousku, kde si na trénink potrpí, ale kdo a jak ji jezdil předemnou nevím, s couváním jsem po špatné zkušenosti přestala a vracím se ke korektnímu zastavení a pak se pustíme do couvání-doufám, že úspěšně :-) Ještě jedou předem děkuji za všechny rady :-)

mismon

Vloženo 16.4.2006 - 22:11
Systematický trénink ti tu někdo poradí těžko, o tom se píšou celé knihy a člověk ho musí hoodně přizpůsobit každému koni, tak snad jen pár věcí, co mě napadly při čtení tvého příspěvku. Pokud kůň lehá do ruky, je potřeba se vrátit zpět, a to o hodně. Začala bych terénem, klidně bych jízdárnu úplně vynechala a nechala koně pracovat v terénu, kopečkách, co možná nejvíc na volné otěži, abys docílila nízkého krku. Cílem bude, aby se kůň unesl sám, vytvořil k tomu potřebné svaly a nepotřeboval už oporu ruky. Na jízdárně bych opět začínala z volné otěže, soustředit se na vedení sedem. Co se kavalet týče, při tvém popisu překonávávní v lehkém klusu se vůbec nedivím, že kobyla bidlo skáče, všechny signály, které jí dáváš, ji k tomu vedou. Pokud jde o jednu kládu na zemi, najížděj ji tak, jako by se nic nedělo, prostě klusej stále ve stejném tempu, vysedávej, a tak i překonej kládu, žádné zasedávání a jemné pobízení, prostě stále stejný klus, ona už si poradí. Rozhodnutí vůbec necouvat je myslím správné...

Jana Zapletalová

Vloženo 17.4.2006 - 7:15
Děkuji za radu, vyzkoušíme. No a ještě k tomu terénu, kobylka nelehá do ruky protože se nedokáže nést sama, ale spíš proto, že jde hodně dopředu, prostě se optře proti otěži a začne utíkat, v terénu se snažím chodit na volno, jenomže pro ní je volná otěž tak nějak signál pro zrychlení, no a je celkem nebezpečné aby mi utekla někde v terénu, ale už se to trochu zlepšilo alespoŃ v kroku jí nemusím vůbec držet na otěži, v klusu a cvalu to je horší. Kvůli tomu utíkání raěji pracuji na jízdárně, ale jezdíme i terény, většinou po práci na jízdárně a jenom tak v klidu, v kroku, klusu. no a v soboty jenom terény, kde i zacválm a jezdím delší trasy. Snažím se kobylu zvyknout na to, že povolení otěžě není povel k přidání, ona prostě využije možnosti a chce utéct, podle majitelky jí předchozí jezdec držel pořád za hubu, protože utíkala, no nevím jak teda vypadal po ježdění, protože prát se s koněm o udidlo musí být celkem zajímavé a fyzicky namáhavé :-) Kobylka je talentovaný skokan, tak jsem teda jednou chtěla zkusit, co je na tom pravdy...no, sice skáče dobře, přes překáždy jde skvěle, ale mezi překážkama je k neudržení, skloní hlavu k zemi a mezi překážkami skoro tryská... Bude s níhodně práce, to vím, takže začneme pomaličku úplně od začátku...Jízdárnu úplně nevynechám, ale omezím a teď budu na jízdárně pracovat hlavně v kroku a klusu, aby se naučila pěkně chodit v klusu na volné otěži a za nějakou dobu přidáme na jízdárně i cval a možná i to couvání... kvůli tomu couvání se chci vrátit na zem a pracovat ze země, asi budu střídat práci ze země s ježděním...

Jitka Kutmanová

Vloženo 18.4.2006 - 8:45
Živou ruku, když si ti lehá do otěže - intenzivnější pobídka holení a otěž nabídni.

simona Pivoňková

Vloženo 18.4.2006 - 9:08
tak tak, právě jsem k tomu chtěla napsat, že žádný kůň neoběhne zeměkouli 2x dokola, že na volné, kontrolované, ale volné otěži se většina tahounů zpomalí, uklidní a zcitliví. Někdy se majitelům nechce věřit, že zpomalit koně lze ani by mu táhli udidlo k uším, ale funguje to. navíc jak píšeš, všechno, včetně signálu ke zpomalení či zastavení začíná od sewdu a holeně, ruka je poslední. V praxi to bihužel často bývá naopak, huba, nohy dopředu, záklon a prrrrrrrrrrr :-))) jako by se zastavovala běžící hlava koně a ne nohy...

Simona Fialová

Vloženo 18.4.2006 - 9:12
Meg píšu Ti mail - důležité! :o)