Já jsem se pracovní klus (jinak nás také učili nazývat plný sed pracovním) naučila nejlépe právě v terénu (v sedle i bez). Co nejlépe pomohlo - trénovat do mírňounkého kopečku (když se terém před vámi trochu zvedá), kůň přenese váhu na více zadní a neházi tak lopatkami. A vždy jen kousek, žádné urputné učení, postupně přidávat. Jen jsem se uvolnila a nechala se nést. Teď už mi nedělá nejmenší problém, naopak - pracovní sedy mě baví nejvíc.

v jednom příspěvku původní pisatelka dotazu napsala jestli by to mohlo být taky koněm .. a to si myslím že rozhodně ANO, zvlášť pokud se to snažíš naučit. Pokud má kůň strmější lopatku tak víc drncá než kůň s šikmější lopatkou který se spíš houpe. Pak může být těžké se naučit pracovní klus. Já osobně zažila poprvé pracovní klus na chlaďáskovi. Ale ten uměl jít krásně pomalinku a navíc měl měkčí chod (šikmější lopatka) takže to bylo v pohodě, ale jakmile přidal tak nic moc ... Akorád tenkrát mi přišlo že jsem taky tuhá, protože abych ho z klusu zpomalila musela jsem ho dost brát zpět a to nebylo dobré :-/ možná právě proto musel jít o mnoho pomaleji než by bylo jinak zvládatelné.

Zdravím, mám menšiu otázočku. Ako sa naučiť pracovný (ťažký) klus? Ako dlho ste sa to učili vy? Robím to už dosť dlho ale vôbec sa mi nedarí. Ďakujem za všetky rady!

Pracovní klus je nejtěžší ze základních věcí. Že ti nejde pracák vysedět může mít milion a jednu příčinu. Co tak pozoruju kolem sebe, tak je to často kvůli koni. Pro dobré vysezení je třeba, aby byl kůň uvolněný, podsazený, šel s kmihem a s vykenutým hřbetem, aby vzal jezdce tzv. na hřbet. Většina koní je rozpadlých, zatuhlých, bez kmihu atd. Na takovém koni pracovní klus defacto nejde vysedět. Když se o to jezdec pokusí, tak vznikají různé chyby v sedu, nejčastěji přílišný záklon a celkové pokroucení se. Co se jezdce týče, tak ten musí být uvolněný, pružný, musí jít s koněm a nesmí se na koni držet koleny ani rukama. Právě držení koleny je velmi častý zlozvyk, který se bohužel na jízdárnách cíleně učí. Díky držení se koleny jezdec ztuhne a je z toho začarovaný kruh, ztuhlý jezdec koně nevysedí. Také je třeba správně následovat pohyb koně. Nejdená se o pohyb pánví dopředu a dozadu, ale pánev s kyčlí na střídačku "padá" dolů, jde s pohybem koně. Rozhodně bych se do vysezení pracovního klusu nenutila. Může to napáchat víc škody než užitku. K. Přidávám články, které mohou pomoci: http://www.equichannel.cz/jak-vysedet-klus http://www.equichannel.cz/vysezeny-klus-jeste-trochu-jinak http://www.equichannel.cz/aby-se-jezdec-uvolnil

Jako snaživý stálý začátečník jezdící skoro 3 roky průměrně 1,5x týdně, radím nemyslet na to, že to mám vysedět, přestat se tolik snažit a uvolnit se. Pracovní sed v klusu mi na většině koní nejde, vytahuji kolena, zakláním se, lovím třmeny... Jeden kůň je tak pohodlný, že s vysezením nemám problém ani venku, když se kluše trošku pomaleji. Další kůň rozhodně pohodlný není, ale na něm zase cítím jak se hýbe pánev a jak mají pracovat břišní svaly a můžu ho v plném sedu pobídnout i do středního klusu. Na ostatních koních to je jak kdy, naštěstí doby naklepávání zadku a nepřetržitého drncání do zad chudáka koně jsou dávno pryč, ale i tak to nevypadá moc pěkně. Rozhodně se bohužel nejedná ani v jednom případě o nějaký efektivní sed, kterým bych byla schopná s koněm komunikovat jinak než stylem, jestli zrychlíš, tak ti v zádech vymlátím díru :-( Mám odezření, že bez pravidelného a hlavně častějšího ježdění se to nezlepší (v létě jsem mohla jezdit skoro denně na vyjížďku a v září jsem hned ve stáji byla chválena, jak je to časté ježdění vidět), což vzhledem k tomu,že jsem z Prahy a nejsem milionář, se nestane, takže můj cíl je jasný. Naučit se vozit na koni tak, abych mu nepřekážela a nezpůsobovala bolest. A jenom musím souhlasit z elle, během hodiny poznám v pracovním klusu, jak se kůň uvolnil. První pracovní klus je většinou snaha o to nemlátit koni do zad, za chvíli se ale kůň uvolní a hned to jde líp.