Koně na pastvinách

Jiří Geral

Vloženo 2.6.2015 - 19:43
Hezký den, chtěl bych tady poprosit zkušené chovatele o názor na problematiku celoročního chovu koní na pastvinách (na úvazech). Zabývám se už několik let práci s koňmi formou přirozené komunikace a řešení jejich psychických bloků vzniklých z různých příčin. Pro tuto činnost jsou ideální koně chování dlouhodobě venku na pastvinách a v menších stádech, kde se koně dobře znají a mají plně zachovanou vzájemnou přirozenou komunikaci. Kromě práce s koňmi u spřátelených farmářů, neboť vlastní chov plánuje až s realizací projektu ekofarmy, na který zatím hledám místo i vhodného parťáka, vyhledávám čas od času, podle toho, kde zrovna působím na projektu i jiné chovy koní, a na jeden takový chov jsem narazil při svém výletě, kde se na loukách patřících CHKO popásalo stádečko různorodých koníků na úvazech. Tady začíná celý problém, na který bych rád slyšel i názory jiných, ne jen mých přátel, kteří většinou mají na věci stejný náhled jako já. S majitelem těchto koní jsem měl živou diskusi a zásadní neshodu kromě jiného v těchto bodech: Praktikuje celoroční pobyt koní na pastvinách (odlehlé louky na území CHKO), koně zásadně nepřikrmuje, koníci jsou na úvazech tu 5 tam 8m dlouhých, převazuje je až po několika dnech, koně první den po převazu vypasou, co se do nich vleze a jsou vyloženě přecpané a polehávají s velkými břichy, druhý den už paběrkují a vypásají zbytky trávy ke kořínkům a třetí den už jen postávají v hnědém kruhu až na hlínu vypaseném a mají hlad. Ptal jsem se ho proč tohle praktikuje a bylo mi řečeno, že nechce aby koně příliš tloustly (což bych při vydatné jarní trávě i chápal), jenže, myslím, že „jojo efekt“ funguje i u koní, tak že koně stejně nezhubnou, dokonce mají sklony k nadváze, navrhoval jsem aby posunul úvaz koním každý den, ne o celou délku úvazu, ale jen o pár metrů, koník bude mít svou byť poníženou denní krmnou dávku, nebude mít možnost se přecpávat do padnutí a zaručeně to přinese stabilizaci váhy, ale pohořel jsem, chová prý koně desítky let a nejlíp ví, co je pro jeho koně lepší. Další problém vidím v tom, jak řeší napájení koní, koňům dává napít vždy každý den ráno, tedy jedenkrát denně (kbelíky s vodou z blízkého potoka), pokud by se jednalo jen o zimní období, nebo chladné a deštivé počasí, tak bych to nějak zkousl, ale teď v létě, kdy většina koní je uvázána uprostřed louky, bez možnosti se jakkoli chránit před celodenním přímým sluncem, jsem razantně nesouhlasil. Bylo mi sděleno, že chová koně …. a že jsou na to zvyklí se napít ráno a vystačit s tím celý den, myslím, že kůň má zcela jiný metabolismus než velbloud a jeho zdůvodnění jsem neakceptoval, vždy když je horko a můžu se k nim dostat, tak běhám s kýblem, který jsem si tam schoval ve křoví, a koníci mi během chvilky každý dychtivě vypijí několik kyblíků, tak jestli tohle není žízeň, tak už fakt nevím. Je tam i řada jiných problémů, ale ty teď nechám stranou, stejně tak nechci toho člověka nějak poškozovat, ale mám silný vztah k přírodě a zvířatům, koníci mne chytli před pár lety a zcela jsem jim propadl, způsob, jak s nimi pracuji, vyžaduje vzájemnou empatii, což u koní není žádný problém, může se tak stát, že jsem, když mám pocit, že jsou v nepohodě, trochu přecitlivělý. Myslím, že vždycky neplatí, že když se něco dělá mnoho let stejně, musí to být vždycky správně, a skončím větou, kterou tady někdo napsal asi v sekci etologie a která se mi moc líbí „Berte na ně ohled, vždyť kůň je také jenom člověk“ Tak budu rád za názory jiných, abych někomu zbytečně nekřivdil. Zdravím všechny.

Helena Smutná

Vloženo 2.6.2015 - 22:21
Já bych v tom nehledala racionální jádro... snad jen to, že pán je línej jak veš a nechce se mu předělávat celé hrazení (a možná riskovat baterii). Ty opakované šoky moc trávy - žádná tráva jsou jistě velice účinné na selekci jedinců extrémně odolných proti schvácení. Voda... no, řekla bych, že na tohle si koně skutečně zvyknout mohou - za předpokladu, že a/ to napojení ráno je ad libitum a pravidelné, a b/ mají se kam schovat před sluncem (a z té trávy si taky vodu vezmou). Jinak... opět selekce... asi by bylo pozoruhodné zjistit, kolik koní měl původně a jak dlouho má ty, které takhle uvazuje. To su dobrá! Ani jedno sprostý slovo!!

Martina Brousková

Vloženo 2.6.2015 - 22:37
Jj, koně si zvyknou, protože jim nic jiného nezbyde, stejně jako si zvykali třeba na štontech. Ono to jistě lze...stejně jako lze chovat psy v klecích, třeba. Krom toho, co píše Hela, mě navíc napadá, jak asi ti koně na špagátech udržují sociální kontakty- pravděpodobně nijak, předpokládám, že k sobě nemohou, aby se nezamotali. Taky su dobrá.

Eva Pěkná

Vloženo 3.6.2015 - 5:57
Za minimální komfort pro koně na pastvině považuji možnost vlastního výběru kdykoli, jestli půjde do stínu /přístřešku/ nebo ne a kam vůbec půjde, kontakt s dalším koněm, jaký je oběma příjemný a možný /taky mám část dne dva koně "přes pásku", protože jedna je irka a jedna ne/, nepřetržitou dostupnost alespoň něčeho ke ždíbání/viz hesla mikrobiom, kolika, lipémie , vředy, naučená bezmoc, disociace atd./ a za mne i ta voda, prostě ta možnost . A kontrola osobní zvířat co nejčastější možná-minimálně 2x denně, při zranění nebo problému musí být zvířeti ten čas dost dlouhý. Že to někdo má jinak a chválí své neřeším, já si nechám své názory, pouťoví poncli taky žijí a světští je tak mají celej život a ani jim to moc nechcípá. Jo, ale zkušený chovatel určitě nejsem:-), maximálně 5 koní za posledních 10 let. chováni celou dobu 24/7 venku,tč dva.

fran

Vloženo 3.6.2015 - 13:20
Pro mne je to prostě další z nablblých způsobů, jak držet koně, stejně jako třeba 24/7 ve stáji. Je zvláštní, že čím blbější způsob, nedejpámbu spojený s nějakou "tradicí", s tím větší hrdostí bývá provozovatelem prezentován. Mmch, toto téma se kmitlo návštevkou Václava Bořánka. Jestli jsou to ti samí lidé, jinak to asi ani dělat nemohou, anobrž se jim nedostává intelektuální kapacity ke změně. No vida, nakonec jsem to taky napsala skoro slušně.

Sona Veverkova

Vloženo 4.6.2015 - 13:21
Já jsem se s tímto stylem "chovu" setkala asi před sedmi lety v Rize (Lotyšsko). Koně byli přivázaní řetězem (za nohu) na pastvině. Nejsem si úplně jista, jestli koně byli na pastvině celodenně, tzn. jestli je jejich majitel neodváděl na noc někam do ohrady nebo snad do boxu - tak dlouho jsem tam nevydržela. Každopádně v tomto případě byla motivace majitele zřejmá - ušetřit za ohradníky. Extenzivní zemědělství, rozsáhlé louky atd., takhle koně vždycky někam odvedl, přivázal ke stromu nebo do země zarazil kolík a měl vystaráno... No, a s tou vodou - kdysi jsem měla koně ve stáji, kde byl taky neustále problém s vodou - tedy na pastvině, v boxe byla automatická napaječka, ale zvlášť v létě, když bylo vedro, bychom jako majitelé koní uvítali vodu i na pastvině. Majitel argumentoval tím, že Arabové v poušti své koně napájeli jednou denně a taky jim to muselo stačit. A přežili. Tak jo, je to možný, ale ani já, ani kůň nejsme Arabové a nežijeme v poušti, vody je zaplať Bůh dost, tak proč bychom se měli kvůli lenosti majitele trápit žízní... Řekla bych, že v těchto případech prostě záleží na vztahu člověk x zvíře. Pro někoho je zvíře jen hospodářská jednotka, tak se k tomu taky tak chová. Pro někoho je to partner, tak se k němu tak chová...

Jiří Geral

Vloženo 4.6.2015 - 22:01
Hezký den, děkuju všem za dosavadní zajímavé příspěvky a doufám, že ještě nějaké přibydou. Nechci, aby to byla jednosměrka, tak se pokusím nějak uceleně zareagovat na všechny, ať ta komunikace, kterou tak oceňuji, nevázne. Problém s ohradou, nebo spíš el. ohradníkem jak píše HELAS, je v tom, že, jak jsem psal, je to na území CHKO, oni kvůli migraci zvěře žádné ohrady nepovolí, i když já to vůbec jako překážku nevidím, ale předpisy dělají…, a zvěře je tam fakt hodně, pokaždé tam vidím srnky, zajíce i bažanty. Navíc v téhle odlehlé lokalitě, kde se kolem koní motají kromě výletníků na kolech neb se psy, taky pytláci a paliči kabelů z nedalekého vyrabovaného drážního domku, by ohradník zaručeně do dvou dnů zmizel. S tou leností, se ho musím trochu zastat, spíš to prostě nestíhá, i když to pro tyhle koně vyjde ve výsledku nastejno. Má polnosti, chová kozy, ovce, kachny, husy a bůh ví co ještě, samozřejmě všechny produkty asi i prodává včetně živých zvířat, tak má dost napilno a asi jen dva pomocníky, ale dotace nebere a tohle mu drží farmu v černých číslech. Koní je tam cca 12, chlaďasi, většinou chovných klisen, a každý rok přírůstky, asi si to všechno nenechává, to by se mu ani po těch letech už nevešlo na ty pastviny, myslím, že tak po třech letech to ubývá. Taky souhlasím s NITKOU, zvyknout se dá na cokoliv a u koní to platí dvojnásob, ale zvyknout si asi fakt neznamená být v pohodě. Kontakty, sociální vazby, to je s těmi špagáty problém, nedávno jsem byl svědkem, jak se vůdčí klisna utrhla z úvazu, a hned si to šla vyřídit s kobylou, co byla uvázaná blíž k turistické cestě, a všichni co se tam zastavili, šli samo k ní, včetně pamlsků, pěkně po ní vyjela zuby i kopyty, kobyla měla co dělat, aby uskočila. Jo určitě, jak píše ŽOFRÉ, tuhle výbavu na pastvinách vidím taky jako základ a kdyby tam byla, tak na každé potkání s jejich chovatelem smeknu, s úvazy se prostě musí víc a častěji běhat s kýblema a koně vázat poblíž stromů, nebo někam, kam se dá schovat před sluncem, nebo častěji převazovat. Když jsem včera sáhnul na hřbet jedné klisně, co byla uvázaná na slunci, měl jsem pocit, jako bych sáhl na kapotu auťáku, co někdo zaparkoval na slunci, taky měla žízeň jako Brno. Jistě to zanechává stopy na psychice těch koní, ale jinak jsou klisny vnímavé, chytré, zvyklé na lidi až moc, mají zájem komunikovat i když nemáte žádné pamlsky, jedna 13letá má i skvělé dispozice pro hippoterapii. Lpění na některých tradicích jak píše FRAN je dost problematické, vždycky ty argumenty, dělal to tak můj děda i otec, tak je to správné a dělám to taky, jsem sice konzervativní a většinu tradic zvlášť kulturních, považuji spíše za přínos, ale pokud jde o zvířata, je třeba to vždycky dobře přehodnotit, změnil se svět, lidi i jejich myšlení, zvířata tady už dnes, alespoň většina lidí, vnímá jinak, než jen jako pracovní nástroj. Je to hodně o penězích, jak píše DEAUVILLE, při takovém typu chovu nemáte náklady na ustájení ani krmení, jen nejnutnější věci (jako strouhání a tak) hlavně aby se vydělalo, hospodářská jednotka, to je přesné, nevím, jestli tyhle typy „chovů“ přišly odněkud z východu, tady je Polsko hned za humny a tam kvete koňský handl mnohem víc než u nás, Češi tam taky jezdí „levně“ kupovat koně, nebo často spíš zajíce v pytli, ale znám tam i řadu férových chovatelů, tak nechci zobecňovat. Za sebe se s takovým typem chovu asi nikdy úplně nesrovnám, přijde mi to,“ jak uvázat kravku řetězem na louce“, přitom koně mají tak neskutečný potenciál a inteligenci, možná jste zachytili i zprávu, že máme v česku prvního vodícího psa pro nevidomé, který je ve skutečností malý poník, tedy „ponice“, zvládla tento speciální výcvik za polovinu času, než na to potřebují pejsci, zvládá všechno (eskalátory, dopravu a tak) během chvilky prokoukla i fintu, kdy se na zkoušku vydával figurant za nevidomého, po pár krocích měla jasno a hned ho vedla jinak, než skutečného nevidomého člověka. Nechci se nikomu montovat do toho, za jakým účelem koně chová, jaký k nim má vztah, nebo jestli je cvičí a jak, to je každého chovatele soukromá věc, ale s tím krmením a hlavně napájením koní, tam už je to přes čáru a je na to koneckonců i zákon. Když se u těch koní objevím a vezmu do ruky kyblík, který si spojují jen s vodou,(nepřikrmují se) během chvilky se koně přesunou co nejblíž směrem ke mně, soustředěně koukaj, uši našpicované, a určitě to všichni znáte, se zavřenou hubou hlubokým, ale ztišeným hlasem řehtají, jasně tak říkaj, jsem tady, nepřehlídni mně a přijď ke mně, abych si v tomhle okamžiku řekl, nejste moji, ať vám dá napít váš pantáta, a šel si nerušeně užívat přírody, tak na tohle fakt nemám pajšl. Všichni víme, že když kůň nemá žízeň, tak se nenapije, prostě tuhle jasnou nabídku ignoruje, popásá se dál, pokud ho přesto zavolám, přijde, přičichne, maximálně smočí hubu ve vodě, a když se ujistí, že je to opravdu „jen“ voda, zase plynule přejde do uždibování trávy. Je to tedy z mé strany vždy jen věc nabídky. Tak snad zatím tak. Jsem trochu psavý, omlouvám se, to víte Vodnář, taky profi deformace, ale bojuju s tím. Přeju všem, co tu napsali i těm co ještě třeba napíšou, ať je jejich koníkům s nimi fajn a dávaj jim to najevo, (a oni si toho všímali) a až budou někde na louce, aby se nechali od svého koníka pozvat třeba na „společnou“ pastvu. Zdravím všechny koněmilné

Jana Lohrová

Vloženo 5.6.2015 - 9:03
Ohrada v CHKO může být prostě problém. Vypásat bez ohrady lze, jsou dokonce oblasti, kde je možné hlídat jen šéfa stáda a zbytek se drží opodál, jenže jsou-li koně naučeni že turisti=spousta dobrot, evidentně to nepůjde. Naši koně se povalují na slunci celkem bez následků, dnů, kdy jim hrozí přehřátí není tolik, možná by šlo v těchto dnech dávat koně přednostně ke stromům? A třeba by šlo panu majiteli věnovat darem kyblík pro každého koně, který by mu s vodou stál u úvazu? Nejsem si jistá, jestli je fajn těm koním dávat chaoticky vodu "občas". Dokud dostávají pravidelně, naučí se napít do zásoby /což neznamená, že nebudou mít jindy žízeň/, pokud dostanou pár dnů za sebou od dobrodince, začnou na spoléhat a pravděpodobnost vzniku problému bude větší. V zásadě si nemyslím, že to, že má kůň několik hodin žízeň, je katastrofa. Já mám taky někdy několik hodin žízeň a neumírám na to. Dnešní móda "kůň musí mít vodu POŘÁD" a buzerace ustajovatelů, že koně zrovna neměli ani kapku, mi přijde zbytečná. Myšlenka posunout každý den o kousek je jistě dobrá. Naši koně mají taky potenciál a inteligenci, a kdyby nás někdo sponzoroval, budou se mít přesně tak, jak by si přáli - několik hodin se s nimi budeme každý den procházet v okruhu 30km, kochat se krajinou, přiměřeně se něco učit a nedělat nic... Jednoduše si myslím, že je v ČR mnoho koní, kteří se mají výrazně hůř, kdybych měla čas a sílu navíc, řešila bych dřív jiné, no.

Martina Brousková

Vloženo 5.6.2015 - 9:20
Reakce na 1555463: Co se týče vody, myslím, že o dost větší problém je to v zimě, když není pastva. Blbý příklad - když jsem byla malá, měli jsme morče, které se dožilo asi sedmi let a za celý život se nenapilo vody :-) Tenkrát jsme se dočetli v chytré knize, že mají-li morčata dost šťavnaté potravy, nemusejí vůbec pít. Morče mělo dřevěnou bedýnku a automatické napáječky nebyly. V sezóně mělo vždycky dost trávy, v zimě ovoce a zeleninu. Vodu jsme mu občas zkoušeli nalít do mističky, nikdy se nenapilo. K chovu morčat jsem se vrátila v dospělosti, to už jsem pořídila automatickou napáječku a morčata průběžně po celý den chlemtala :-) Jinak jsem taky klidnější, když vím, že moje kobyla má ve výběhu vodu nonstop, ale háklivější jsem opravdu v zimě, pokud neustále tlačí seno.

ludmila slavíková

Vloženo 5.6.2015 - 9:44
janinka: V zásadě si nemyslím, že to, že má kůň několik hodin žízeň, je katastrofa. Já mám taky někdy několik hodin žízeň a neumírám na to. Dnešní móda "kůň musí mít vodu POŘÁD" a buzerace ustajovatelů, že koně zrovna neměli ani kapku, mi přijde zbytečná.
A to já zase třeba tohle řeším, a zrovna ta voda mi příjde hodně důležitá. A buzerovala bych. A buzerovala bych hodně :-) Nevím jak ostatní, ale já to třeba mám ozkoušeno na sobě, co to se mnou udělá, když "mám několik hodin žízeň" bez možnosti se napít, nedej bože třeba v opravdových vedrech. Za mě voda vždy, v parném létě k dispozici pořád. Bez výjimky. Na závodech, pokud ještě po koni chci výkon, tak tam je přístup k vodě absolutní nezbytnost, kamkolik se hne kůň, jde s ním kýbl. Během dne se několikrát sleduje a kontroluje, jestli se kůň napil, kolik toho vypil. Chápu, že kůň vydrží hodně, ale pokud jde jen o to, zvednout prdel, a koni přinést kýbl...nechápu proč to neudělat. Pokud bych měla mít koně ustájeného v nájemní stáji, na nutnosti přístupu k vodě kdykoli během dne bych trvala. I kdybych měla každej den ráno vstát o dvě hodiny dřív, a nosit to tam ručně třeba v PET-flaškách.

Jana Stixová

Vloženo 5.6.2015 - 9:51
No ono s tema "starýma koňařema" co vyrostli na určitých zvycích nebo si je za ta léta vypěstovali a prostě to nějak fungovalo, je to těžký..... Můžete s nima kolikrát po dobrém, po zlém, vysvětlovat, knížkama a studiema mávat, ale oni to prostě berou tak, že "kuře nebude přece poučovat slepici" kor když on už takhle chová x koní x let a vy jste toho odchovali kolik že mu do toho můžete pindat... Moje kamarádka chodila na vesnici takhle na koně jednomu starýmu pánovi. Už byl na důchodě a koně spíš držel z tradice a nostalgie než že by to byla nutná obživa. Sem tam jí zapřáh do vozu a někam si vyjel nebo jí sem tam pustil do ohrádky 4x4m (ale jenom když byla ohrádka suchá). Byl to mix nějakého tažáka s A1/1 takže kobyla docela temperamentní. Stála jinak jenom uvázaná na štontu tož baže když si po nějaké době kdy ani do ohrádky nešla (bo déšt, bláto nebo co za problém) ji zapřáh do vozu vzala s ním kolikrát čáru že jednou i cyklistu sestřelil a bůh ví kolik nehod málem zapříčinil. Ale ani tak si nedal na management kobyly říct. Kámoška byla spíš totální lajka, ale právě mě prosila čas od času abych s ní zašla - si chudák myslela, že když mám ty oficiální "papíry na koně" tak si asi od mě dá dědek říct :-D Ale tož kdeže se starý sedlák nechá někde poučovat mladou žábou :-D Pro sichr se ale začal ve voze pásat řetězem po té co ho kobyla při svém běžném extempore jednou z vodu málem vyklopila....no marnost.... Co se týká té vody tak právě taky razil heslo že jenom jeden kýbl ráno a jeden večer, jinak nic protože kobyla pak prej hodně chčije a on by musel moc měnit podestýlku. U něj to taky nebyla ani tak lenost, děda to byl čipernej, jako spíš nějaká forma úspory stylem "menší spotřeba slámy, menší produkce problematického hnoje"......Jako bonus ale kobyle dal ten jeden kyblík vody a až ho vypila šupnul jí do žlabu suchej šrot kerej už pak do dalšího futrování a napájení neměla čím "spláchnout" ale. Jenomže vymluvit si to prostě nedal a "blbý" bylo že kobyla ač očividně žíznivá (když tam děda nebyl dávala jí kámoška vody kolik vypila, zpravidla až 3 kýble, ale ona se tam taky dostala tak max 2x do týdne), tak prostě si na ten režim nějak zvykla a nevykazovala známky dehydratace. V sezoně jí přikrmoval čerstvou pící tak z toho si asi nějakou vodu vzala a v zimě možná žrala sníh nebo nevím. Takže prostě děda viděl že kobyla takhle funguje takže mu nikdo nevymluvil že je na tom něco špatně. Šrotem a pící zas nešetřil takže kobyla byla pořádný kus a díky svému temperamentu i značně sebevědomá takže jako týraný koníšek fakt nevypadala. Akorát nohy měla pěkně v prdeli z toho jeho menežmentu - nálevky jak sviňa, zadky měkké jak medvěd, kopyta příšerná - jenže prostě nekulhala a ve voze táhla jak zběsilá tak mu taky nikdo nevysvětlil že je něco špatně. No abych to zkrátila vrcholem té jeho péče bylo že se kobylu rozhod připustit. Nějak to hříbě v těch podmínkách porodil i odchovatl, první naštěstí prodal hned po odstavu, druhá se mu ale zalíbila tak že si jí nechá ke staré (no co budu povídat odchov ala stará pro hříbě ideál že, že ho nezabila je asi jen proto že prostě si takhle od mala zvykla a díky přílivu další těžké krve nebyl ten temperament až tak po mámě). Při třetím hříběti to ale kobyla nezvládala. No starý sedlák, co by v noci bantoval veterináře že, povolal si na pomoc nějaké sousedy sedláky podobného ražení a že kobyle s hříbětem pomůžou. Jak ho táhli ven natrhli kobyle dělohu a ta jim na místě vykrvácela. No ono možná v důsledku dobře pro ni i to hříbě, které přežilo. Našli mu adoptivní kobylu v nedalekém hřebčíně a tak si užilo super dětství na pastvinách ve společnosti vrtevníku. Děda stárnul a dvě mladý kobyly mu začaly hodně přerůstat přes hlavu tak to byl pak asi ten moment kdy mu došlo že takhle to už nepůjde a dal je pryč. Naštěstí už pak nic nepořizoval i když kámoška snad chvilku strašila že uvažoval nějakýho poncla (rozuměj hucula nebo tak něco)..... My ty lidi vnímáme strašně negativně jako tyrany ale oni tak prostě nějak vyrostli, takhle si ty vzorce zafixovali a považují to za normální a běžné. Bez těch koní kolikrát neumí být protože to je prostě už takový jejich životní styl a tak to prostě nějak lepí (dle jejich vědomí a svědomí nejlíp jak umí). Oni nejsou na ty zvířata prvoplánově zlý, to si musíme uvědomit. Oni je takhle chovají třeba už roky od dob kdy takový odchov byl naprosto běžný standard. Něco jako wellfare koní to je záležitost až posledních pár let a přiznejme si prostě pořád spíš tech mladších nebo empatičtějších ročníků (čest vyjímkám) co mají čas a chuť naslouchat, vzdělávat se, čist, pozorovat.... Ty ostatní se prostě spoléhají na to co sami léty vypozorovali nebo do nich navalili rokama starší a zkušenější. A když to funguje tak je to očividně cajk - však koně na tech řetezech přece fungujou - stojí na všech 4, žerou, serou, vnímají, můžou pracovat....žádnej se tam neklátí na stranu v létě ani v zimě, vyhublej, očividně nemocnej není, no tak ten člověk to bere tak, že všechno je v richtigu. On o tom nepřemýšlí tak, že to zvíře třeba ve skutečnosti tiše trpí, protože utrpení zvířete se přece musí nějak navenek projevit. A když se neprojevuje fyzicky tak tudíš asi zas tolik netrpí... Teprve kdyby se mu tam pár odvařených koní vyvrátilo, na řetězu ušrtilo, kdyby z nich lezly kosti nebo se všichni svorně vyškubli a vzali čáru nebo se dobili mezi sebou, tak potom možná by takový člověk asi začal přemýšlet že je asi něco špatně..... toť čistě jen můj vlastní názor na filozofii chovatele, ale nemohu soudit když neznám osobně - spíš jen tak tipuju dle osobních zkušeností s lidmi co jsem osobně poznala já. K managementu netřeba se raději vůbec vyjadřovat, ale to je zase třeba jenom pohled tady nějaké vytipované elity koňařů co kolem chovu koní vychází z úplně jiných zdrojů a poznatků. My ho tady můžeme odsoudit nebo lynčovat, ale dám ruku do ohně že stejně tolik lidí by se v naší zemičce našlo co by naopak s jeho stylem odchovu plně souhlasilo.....jenomže to budou takoví co na tohle fórum nechodí :-) My si dneska o sobě můžeme myslet kdovíjak nejsme friendly k němé tváří a jak pro ní děláme naprosté maximum, ale za pár let třeba příjde někdo s úplně jinými poznatky a naše vnoučata nebo pravnoučata se o nás budou jednoho krásného dne vyjadřovat stejně pohrdavě jaký zme byli blbci a ty nebohé němé tváře týrali takovým naprosto nevyhovujícím managementem :-D

Jana Stixová

Vloženo 5.6.2015 - 10:00
Reakce na 1555464: Tu knížku mám asi doma taky :-D Dycky si na ní se smíchem vzpomenu když ty naše "myši" vychlemtnou tu největší napáječku do dvou hodin od napuštění bez ohledu na to zda je léto nebo zima a to podotýkám dostávají trávu nebo ovo-zele pravidelně furt :-D :-D Tak nevím kde se stala chyba :-D

Eva Pěkná

Vloženo 5.6.2015 - 15:35
Reakce na 1555463: Určitě žádná o tom, že moc koní-zvířat-nakonec i lidí u nás se má o dost hůř. /Ale taky líp:-)/.Ale co z toho plyne, žejo. Sílu mám sotva na to řešit vlastní, cca. Ale i veřejná prezentace názorů "co-jak-proč" může něco zvolna posunovat. Pokud mluvíme o živém jedinci závislém na péči někoho, je to vždy jen o tom, co pečovateli stojí za co a za jakou cenu, což zas souvisí se žebříčkem jeho hodnot a inteligencí. Osobně ještě trochu rozlišuji "zvíře zdroj chleba pro člověka" a "zvíře pet pro radost, "mám zvířata moc lááád":-). Dá se říci, že u první skupiny skousnu víc, páč kdybych měla situaci, že Ferda dnes kapku odlehčuje nohu, ale buď to položené obilí ještě sveze, nebo naše rodina nežere, budu to řešit kapku jinak než když si chci na Ferdovi chvíli povozit prdel po lese pro svou radost:-). Jinak já jsem prostě holšiška a abych měla radost z petové /nakonec i jedlé/ zvěře doma, chci vědět, že se zvíře může kdykoli napít většinu dne, krom třeba 4 hodin/ pokud nejde o nějakou mimořádku - převoz, provizorium, katastrofa domácí-ale v mimořádce odmítám existovat srozuměna v letech řádem/. Je to pro mě základ welfare.Logicky pak hledám mezi argumenty racionalizace.:-) Stejně tak se raduji, že máme na louce i přístřechy- a to hluboké a vzdušné přístřechy. Muchničky a asi i pár dalších potfor totiž do nitra hlubších přístřechů neleze, ale ve stínu pod stromy je jich jako na slunci a koně jsou zřejmě různě chutní..A vím, že na to kůň nechcípne, ani tu habronemu asi nedostane:-). Možná je to tím, že já jsem taky dost cíťa na míru vlastní nepohody, tak se držím toho moudra o tom, jak s tím, co sám nerad:-). Ale nepovažuji ten svůj pohled za jediný možný, doufám, že vnímám i jiné názory a argumenty, svůj nikomu do krku necpu -nabízím, a jen někdy:-).

Jiří Geral

Vloženo 6.6.2015 - 0:26
Zdravím, moc děkuju, že si svoje názory nenecháváte pro sebe a posouvá to věci dopředu, jak píše ŽOFRÉ, založil jsem tohle téma kvůli tomu, abychom si já i ostatní koněmilní, pokud je to zajímá, vyjasnil, jak to s tím pitím či nepitím a žízní koní na pastvinách, ale nejen tam, vlastně doopravdy je. Chtěl bych trochu diskutovat o tom, co tady napsala JANINKA, předem říkám, že respektuju její názor a že co dál napíšu, není směřováno osobně proti nikomu tady, je to diskuze a téma je obecné, taky tahle situace na pastvinách asi nebude specialita toho jednoho chovatele, tak že ho tady nehodlám tahat na skřipec a moje diskuze se zaměří na možné příčiny, následky a snad náznakem i řešení takových situací, to vše ale jedině s pomocí vás, kteří tady napíšete otevřeně svůj názor a posunete to dál. První věc, na kterou chci reagovat, je to napití se koní „do zásoby“, pořád nechápu, odkud se tohle vzalo a na jakém opravdu vědecky podloženém a ověřeném základě tohle stojí. Nemůžu se totiž zbavit dojmu, že jak je u lidí (v tomhle případě některých chovatelů) dobrým zvykem, vymyslí si nějakou chiméru a ušetří si tak práci, v tomhle případě běhání s kýblema. Nebudu tady teď řešit koně, jako třeba Araby, nebo nějaká volně žijící stáda, která ale taky stejně migrují v závislosti na vodních zdrojích, tihle jistě mají dispozice a pokud se to chovatel rozhodne prověřit, tak i odolnost snášet nedostatek vody jinak, než ti chlaďasi, co jim já („dobrodinec“) nosím teď v tropech ty kýble. Myslím, že nemá cenu tady zdržovat s výčtem faktorů, které ovlivňují, kdy a proč kůň dostane žízeň a kolik toho vypije. Možná mi nějaká zkušenost unikla a rád se poučím, ale opravdu to funguje tak, že se kůň v téhle konkrétní reálné situaci na pastvinách napije dvěma způsoby: Za A, napije se podle toho jak velkou má žízeň a jak moc je dehydratovaný jeho organismus, prostě do pocitu, že už má dost a šlus, začne v kýblu žbrblat a ve finále se rozhodne kopýtkem upravit tvar kýblu dle svých představ, tedy na placku, (už jsem je to odnaučil, takže vystačím s jedním kýblem), pít do zásoby nebude, protože bude počítat s tím, že když bude velký pařák, objeví se tam „dobrodinec“ s kýblem a dá mu odpoledne druhou možnost se napít. Za B, napije se podle toho jak velkou má žízeň a jak moc je dehydratovaný jeho organismus, do pocitu, že už má dost, a po té, se ještě napije, nějaký ten kýbl navíc, „do zásoby“, protože bude počítat s tím, že žádný „dobrodinec“ s kýblem taky nemusí přijít, ne že by „dobrodinec“ trpěl sociální demencí, (jako řada těch nahoře) a rozhodl se tu koňskou charitu už neprovozovat, ale zkrátka dobrodinec nemá čas, nebo podle počasí usoudil, že to dnes není potřeba. Na co byste vsadili? Na A nebo na B Já ani na A ani na B, můj názor (můžu se mýlit), ten kůň se prostě vždycky napije podle toho, jak velkou má žízeň a jak moc je jeho organismus dehydratovaný, jasan, že když nebude chodit „dobrodinec“ a koník se bude celý den grilovat na přímém slunci, tak druhý den ráno, vypije pantátovi asi o kýbl vody víc, protože naposledy pil před 24hodinama a má žízeň, že sotva stojí na nohou a jeho organismus je opravdu hodně dehydratovaný (loterie se zdravím koně), on prostě nevypije ten kýbl vody navíc do nějaké zásoby, ale on ho vypije proto, že ztráta vody v jeho organismu je tak velká a musí ji nahradit větším množstvím vody. Ať už je to tak nebo onak, budu muset sáhnout do knihovny pro anatomii koní, abych si ujasnil, kam vlastně „tankuje“ ten koník tu rezervu navíc, jestli má v bříšku nějaký ten zásobník, pro vytvoření téhle rezervy, kterou pak bude spotřebovávat, až mu dojdou běžné zásoby. Taky ať nad tím přemýšlím jak chci, pořád nemůžu najít, ten úspěšný model chování, podle kterého by se ten koník jakože řídil (neboli si zvyknul) jednat dle bodu A nebo B, když „dobrodinec“ chodí nepravidelně, a to i časově a nahodile, i kdyby bylo několik tropických dnů po sobě, (jako teď)tak se mi nechce věřit, že by si z toho ten koník udělal nějaký vzorec chování a ráno u napájení s tím kalkuloval, podle mě prostě druhý den ráno ten koník vůbec neřeší, jestli tam předešlý den byl nějaký „dobrodinec“ nebo nebyl a jestli taky dneska tam „dobrodinec“ přijde nebo nepřijde, prostě se napije kolik potřebuje a kolik se do něj vejde, protože má žízeň. Ptal jsem se na to pití (napájení) do“ zásoby“ i chovatelů, se kterými spolupracuji nebo jim s koníky pomáhám, odpověděli mi, jak jsem čekal, ani by je nenapadlo, mořit svoje koně celý den žízní, dávají pít několikrát denně a když jsou pařáky, mají koně vodu ve výběhu furt (napáječka). Tak snad se nám tady podaří, přijít tomu pití koní „do zásoby“ na kloub, budu rád, když mi s tím pomůžete. Zdravím všechny koněmilné

Eva Pěkná

Vloženo 6.6.2015 - 5:48
Reakce na 1555484: Asi nechci dát moc času na klapkování, musím napájet:-). Podoteky: - myslím, že tady na EQ na titulce byl třeba článek o brumbyích v Austrálii, pamatuji si obrázek v kamení vyšlapaných úzkých cest, kterými putovali k vodě-jednou za dva dny, pokud se dobře pamatuji, horko tam bylo též, ale řeka prostě byla daleko, dělali to tak celé stádo od narození -zkuste pohledat. -koně jsou různě "picí", měla jsem IR kobylu, která se mi 2x přehřála /ani jednou to nebylo při ježdění nebo práci, ale ve výběhu, jednou na březnovém sluníčku na sněhu/, přitom měla volný vstup do stinného větraného přístřešku, byla šéf stáda a vodu měla stále k dispozici, právě tahle kobyla byla "nepicí" a snažila sjem se myslet za ni a vodu jí víc nabízet azkoušet různé enduranční triky, představuji si pozadí tak, že měla sníženou citlivost receptorů a snížený pocit žízně.

Lenka Haladová

Vloženo 6.6.2015 - 9:41
horsemanek: První věc, na kterou chci reagovat, je to napití se koní „do zásoby“, pořád nechápu, odkud se tohle vzalo a na jakém opravdu vědecky podloženém a ověřeném základě tohle stojí.
Například na základě původního přirozeného způsobu života - asijské stepi a například americké prérie jsou obrovské rozlehlé pláně a mnohdy je k vodě opravdu daleko. Divoký kůň musel být (a byl) schopen vyrovnat se s napitím třeba jen 1x denně, někdy i 1x za 2 dny. Ti nejslabší třeba nevydrželi, ale ostatní ano = přírodní výběr. Takže odůvodnění asi tak.. Pro případné útočníky - není to moje filozofie, jediné, co jsem si z toho vzala je to, že nevyšiluju, když je kůň ve výběhu několik hodin bez vody. Úplně jiná kapitola je pracovní využití koně, ať už jezdecké, v tahu či jinak..

Lenka Haladová

Vloženo 6.6.2015 - 9:43
Aha,nedočetla jsem diskuzi - koukám, že už to zaznělo, tak pardon za opakování se

fran

Vloženo 6.6.2015 - 11:44
horsemanek: pití koní „do zásoby“
Přirozené, ve smyslu "takto to v přírodě zpravidla probíhá", je pití v dlouhých intervalech, jak už psali ostatní. Voda stále k dispozici je komfort. I ve velkých hřebčínech typu Kladruby bývalo běžné, že koně chodili z pastvy k centrálnímu napajedlu, čili žádná voda vždy a všude. Můžu se domýšlet, že požadavek na vodu "stále k dispozici" je paradoxně výsledkem člověčí snahy o vlastní pohodlí, čili neběhat s kýblema a instalovat napaječku nebo alespoň hadici, z čehož se pak vyvinula norma :-). A ad komfort pro koně...., je otázka, jak to chceme. Pro lidi by taky bylo nejpřirozenější bydlet ve smradu a špíně v jeskyni a místo maratonu ve značkové obuvi trénovat naboso útěk před predátory. Je to takový hit, abychom o to usilovali? Chceme přiměřené pohodlí pro sebe a bylo by správné poskytnout totéž tvorům, které jsme k sobě připoutali. U diskutovaného systému "chovu" by mně osobně víc vadilo to uvázání. Pro fyzické i duševní zdraví kůň potřebuje pohyb, pohyb a pohyb, sociální kontakty a další a další. Dovedu si představit, že celodenně pracující kůň může být víceméně spokojený, když se navečer nebo v noci popase u kolíku, ale nějaký chov tímto způsobem je blbost.

Jiří Geral

Vloženo 6.6.2015 - 12:16
Hezký den, jasně přirozeně žijící koně, stepi, Austrálie, Asie atd, ale myslíte, že se to dá v pohodě aplikovat na ty koně, o kterých se zmiňuju já a dělám jim "dobrodince". Přírodní koně přece žili tisíce let v daných podmínkách a tak dispozice napít se třeba jednou za dva dny může být, já hovořím o koni z domácího chovu, na pastvině a uvázaném na špagátě, ten se nemuže jít napít, kdy chce, čerstvé trávy má díky vypasenému úvazu spíše míň než víc (braní vody z trávy), nemůže se přesunout před sluncem do stínu, dá se prostě říct, támhle stepní koně to zvládají i dva dny, tak ten náš Ferda na špagátě to taky dá a nebude při tom nějak strádat a riskovat zdraví, a to že má velkou žízeň, jinak,by asi tolik nepil, nic neznamená a není třeba se vzrušovat? Zdravím všechny koněmilné

ludmila slavíková

Vloženo 6.6.2015 - 12:58
horsemanku, ještě jinak to napíšu - za mě, jakýkékoli zvíře, uvázané přes poledne, přes pražící vedra, kdekoli bez možnosti schovat se do stínu, a bez možnosti se napít, je regulérní týrání zvírat, ničím neomluvitelné (ani přirozeným výběrem koní žijících ve stepi, a ani tím, že to pantátův otec praktikoval stejně 50 let, a nikdy mu nic nechcíplo).

Svatava Punčochářová

Vloženo 6.6.2015 - 16:26
Reakce na 1555494: Souhlasím. Zatímco komfortní teplota člověka je nějakých 20 - 30 stupňů, komfortní teplota koně je oproti tomu 10 - 15 stupňů a ve vedrech bez možnosti se schovat do stínu a vody tedy kůň nejen že opravdu trpí (víc než člověk), ale je to pro něj i nebezpečné. Kdyby měli alespoň jedno - nepřetržitý přístup k vodě nebo do stínu - tak dejme tomu, ale to, co popisuješ, já taky považuju za týrání.

Monika Kubíčková

Vloženo 6.6.2015 - 18:44
Moje koně žijí podél potoka, kde je hodně rosy a tráva obsahuje hodně vody. 6 koní vypije v těch největších vedrech možná někdy jeden větší kýbl vody dohromady, často nic. V těch největších vedrech stojí na místě, kde to nejvíc pálí. Vůbec jim to nevadí. Pasou se jenom v noci a ta mokrá orosená tráva v nich zřejmě pak pracuje celý den. Nějací jiní koně, někde jinde, za jiných podmínek, žízeň mají. Co je lepší - procházet se na šňůře s odpolední žízní, vidět trávu, nebe, slunce, nebo stát 24 hodin zavřený v boxe a být občas použit jako nějaké cvičební nářadí v nějaké super stáji? Pro mě to první má hezčí energii, než to druhý. Když se mi něco nelíbí, tedy pokud se obklopuju lidma s nějakou duševní hodnotou, tak se může domluvit pár lidiček a tu vodu jim donést. Jak můžu pomoct těm druhým chudákům v těch boxech? Zamknout jejich majitele na pár let na záchod? O takovým týrání nikdo nenapíše, že? Musím doplnit, že mezi těmi mými koňmi (a opravdu se mají kam schovat) stojí i 26 letá kobyla, která byla prapůvodně dušná - což má vliv i na srdce. V 11 letech vypadala, že chcípne, po té, co jsem ji vykopla definitivně z maštale (nemohla jsem udělat nic lepšího) mi několikrát v tom vedru kolabovala, hlavně před bouřkou. Světe div se, zvykla si, teď má zrovna určitě rozpálenou kapotu jako bejk a je úplně čupr:-) Vypadá líp, jak v těch jedenácti. Myslím si, že kůň, stejně jako člověk je šťasný, anebo nešťastný podle toho, čím se obklopuje. Pokud je nucen se obklopovat materialisty, kteří mají cosi nalinkováno, něco, co vymysleli lidi, aby to za pár let zase vyvrátili, něčím absurdním, tak je to větší chudák, než když má např. 1x denně vodu.

Jiří Geral

Vloženo 6.6.2015 - 20:42
Zdravím, před chvílí jsem se zase vrátil z „charity“ a jsem pořádně nas….j, když jsem tam seděl u těch koní na okraji louky pod stromem, tak jsem usoudil, že po tom dnešním zážitku (popíšu níže) to téma pití a nepití koní, do zásoby či bůhvíjak, uzavřu, tím ale nechci pro sebe uzavírat téma problematiky tohoto typu chovu na pastvinách a jeho negativ či pozitiv, jak píše FRAN, souhlasím s nim, k tomu se ještě určitě budu vyjadřovat, až ze sebe otřepu to dnešní nasr..í. Dneska to pralo fakt extrémně, jen než jsem ke koňům došel, tak jsem byl odvařený, většina úvazu vypasená na hlínu, když jsem po nich prošel prášilo se mi od bot, koně dneska trhly rekord v počtu vypitých kýblů, Já v takovém hycu piju taky dvojnásob, tak žádný div, nevím kolik jim dal pantáta napít ráno „do zásoby“, ale tohle jsem ještě s nimi nezažil, když jsem se objevil s kýblem, tak kromě těch běžných projevů zájmu, několik klisen když jsem se k nim blížil doslova tančilo na napnutém úvazu směrem ke mně, jen jsem vešel do vypaseného kruhu, div mi kýbl nevyrazily z ruky, narvaly do něj hlavu dřív, než jsem ho vůbec stačil postavit na zem, během chvilky vyzunkly každá tři velké kýble, možná by vypily i víc, ale už jsem měl taky dost. Kromě ročního hříběte, které je tam na volno a bylo zalezlé ve stínu pod stromem, a jedné klisny co dosáhla do křoví a malých vrb, kde si udělala takový tunel a taky tam zalezla, ostatní byli zase na grilu bez možnosti úniku. Ještě ke všemu mám dojem, že moje oblíbená klisna má něco s levým okem, měla vypasený úvaz, tak ještě cpala hlavu do chomáče hustého trní, pod kterým asi ještě viděla něco zeleného, mohla si to udělat při tom, nebo ji něco užralo, nevím, má velké tmavé oči, normálně ji bělmo vůbec není vidět, ale teď na levém oku bylo výrazně vidět hodně do krvava zbarvené, vypadalo to jako by jí to oko trochu mokvalo, měla kolem koutku takové zaschlé zbytky, doufám, že to nic není a že se z toho vykřeše. Tyhle koně mi všemi způsoby co mohly jasně daly najevo jak na tom s tou žízní (ale i jinými věcmi) jsou, musel bych být hluchý a slepý abych si myslel, že jsou v pohodě, že mají ve vypaseném úvazu co žrát a když mně málem povalily, jak cpaly hlavu do kýblu s vodou, nemaj žízeň. Od začátku jsem říkal, i tady napsal, že takový způsob chovu, nebo spíš trýznění, pro mě není absolutně přijatelný, a i díky většině příspěvků tady od vás, to můj postoj jen posílilo. Po tomhle, jestli mně bude zase někdo přesvědčovat o té pohádce, že těmhle koňům, za těchto podmínek, to napití do „zásoby“ stačí a pak 24hoděk nic, tak ač jsem povahy mírné a tolerantní, tak ho pošlu do patřičných míst zádní části těla a to dost razantně, podle mě ty koně za těchto okolností, jsou ve velké fyzické i psychické nepohodě. Snažil jsem se to s těma kýblema aspoň trochu zmírnit, můžu znova zkusit diskutovat s tim chovatelem, ale pochybuju, že bude chtít naslouchat, těžko můžu dělat víc, bonzák taky nejsem, tak že práskat na veterinu ho nebudu, stejně je otázka, jestli by to těm koňům pomohlo, prý mu kdysi už nějaké koně vzali, ale pak mu je zase vrátili, ale tohle neřeším. Respektuju, jak tady jiní píšou, že někdo má koně co snášej tohle nebo tamto a jsou v pohodě, může být, koně jsou různí, v různém stavu a maj různé dispozice, tak hlavně ať jim to vydrží. Za sebe, že je koňům líp venku, o tom žádná. Hezký víkend

Monika Kubíčková

Vloženo 7.6.2015 - 14:36
Žádný závery... třeba tam dneska koníkům žádnou vodu nikdo nedal. U nás veterinární správa zabavila koně několika lidem v okolí až poté, co jim jich několik chcíplo. Veterinář to nebonzl nikdy. Máme tady na to soukromou osobu, která to dělá. Paradox byl v tom, že veterinární správa dala koně někam, kde by to měla zavřít taky (aneb z bláta do louže). Hodní tvorové na této planetě holt trpí a je to jen na nás.

Michaela Procházková

Vloženo 7.6.2015 - 16:05
Vynakládat emocionální energii na věc mimo oblast vlastního vlivu je někdy utrpení. Pokud můžu pomoci, pomohu, tady a teď, v oblasti svého vlivu. Hodně toho nedokážu změnit. Ani vy nedokážete. Ale tím kýblem s vodou děláte víc, než myslíte. Není vám to jedno. Můžete taky zahodit kýbl a koně ignorovat a nad způsobem jejich života se za pár let ani nepozastavovat. Třeba se toto pak jednou, pomalu a nenápadně stane běžnou normou, jako staří lidé umírající opuštění rodinou v domovech důchodců. Přidají se postupně další, kteří tento způsob přijmou za vlastní. Čemu všemu je člověk schopen se přizpůsobit a jak lehce lze podlehnout efektu jediné správné cesty je popsáno třeba v knize P. Zimbarda Luciferův efekt. Každý člověk, který samostatně přemýšlí, nenechá se ovlivnit mocenským efektem ani obecným povědomím a nesemele ho častá marnost dovolání, má šanci posunout věci k lepšímu.

Eva Pěkná

Vloženo 7.6.2015 - 16:52
Reakce na 1555522: Like. OT: Zajímají mě stejné procesy, stanfordský experiment, jak chutná moc, deprivanti, psychologie davu, černé labutě i úlohy osobností, prostě kam a jak se dá vmanipulovat a posunout "normální slušný inteligentní člověk" a to i mimo extrémní situace, když v podstatě jde úplně " o houby". Díky za tip na knihu, kouknu.

Michaela Procházková

Vloženo 7.6.2015 - 21:12
Reakce na 1555524: není zač Žofré, nebylo to lehké čtení, několikrát jsem odkládala a "trávila" . Zajímavé knihy v tomto směru jsou i od Ericha Fromma, např. Lidské srdce. Omluva za OT.

Jiří Geral

Vloženo 7.6.2015 - 22:04
Zdravím, no žádný závěry, tak to já třeba závěry dělám, jeden takový závěr před léty mě přiměl totálně přehodnotit přístup k životu a všemu okolo a vyskočil jsem z té Archy plující na vlnách komzumu, spotřeby a individualismu, vlezl jsem do úplné jiné loďky, sice na ní dorážejí velké vlny, ale ta poznání a nové obzory co mi to dalo, otevřelo a pořád otevírá, pocit, že už nevesluju na lodi, co pluje někam do pekel, to je úleva, a stojí to i za tu mořskou nemoc. To s těmi kýbly bych udělal vždycky, ani by mně nenapadlo přemýšlet vydrží, nevydrží, člověk ti vzal svobodu lítat někde ve stepi, tak se musí postarat, "zvedout zadek a vzít kýbl" (LAVERA). Přibývá tu "lidiček" se kterýma jsem na stejné frekvenci, další příjemný závěr, dokud je tu dobrý člověk, ještě se neumřelo,( sorry Jarku). Taky dík (kotys) za tip na dobré čtení, taky jsem se těmi tématy o kterých píšeš prokousaval, když jsem změnil palubu, dobrá lekce byla, přečíst si "skutečné důvody zániku vyspělých civilizací" hodně o tom třeba světově uznávaný český archeolog a egyptolog prof. Verner a další, je to tam jako v mozaice, nechybí ani kamínek, čím prošla, prochází a bohužel asi projde ta naše současná "vyspělá" civilizace, než dostane šanci to nepodělat zase jiná. Trošku jsem odbočil, ale bylo to z kořene jednoho stromu. Zdravím všechny koněmilné

veronika strabergerová

Vloženo 7.6.2015 - 23:06
Reakce na 1555537: Ať už je to tak nebo onak, budu muset sáhnout do knihovny pro anatomii koní, abych si ujasnil, kam vlastně „tankuje“ ten koník tu rezervu navíc, jestli má v bříšku nějaký ten zásobník, pro vytvoření téhle rezervy, kterou pak bude spotřebovávat, až mu dojdou běžné zásoby. Zásobník pro vytvoření rezervy je seno v trávicím traktu.....zažitina. Jinak za mě: Vy ty koně znáte blíže? Jste u nich zaměstnaný?(víte kolik jim je let a to podle zubů asi nebude, že:-) ) A když jste se teda ujistil, jak je to s tím pitím u koní, nechcete opravdu přehodnotit svůj postoj a i kdyby anonymně to na KVS nahlásit. Každý podnět mají prozkoumat. Já kdybych jela jako turista okolo a zjistila, že ti koně tam stojí celý den a nemají vodu, určitě bych podnět dala.... (pít musí i zvířata na transportu na jatka a 24hodin to určitě nebude) protože todle bylo skrze teploty posledních pár dnů opravdu týrání a to nehledím na to, co mají k žrádlu... Sedláka případná pokuta určitě nepotěší, ale možná by mu mohla osvěžit paměť, kolikrát se napil ve vedrech on sám...

Jana Lohrová

Vloženo 8.6.2015 - 7:27
horsemanek: První věc, na kterou chci reagovat, je to napití se koní „do zásoby“, pořád nechápu, odkud se tohle vzalo a na jakém opravdu vědecky podloženém a ověřeném základě tohle stojí. Nemůžu se totiž zbavit dojmu, že jak je u lidí (v tomhle případě některých chovatelů) dobrým zvykem, vymyslí si nějakou chiméru a ušetří si tak práci, v tomhle případě běhání s kýblema. Nebudu tady teď řešit koně, jako třeba Araby, nebo nějaká volně žijící stáda, která ale taky stejně migrují v závislosti na vodních zdrojích, tihle jistě mají dispozice a pokud se to chovatel rozhodne prověřit, tak i odolnost snášet nedostatek vody jinak, než ti chlaďasi, co jim já („dobrodinec“) nosím teď v tropech ty kýble. Myslím, že nemá cenu tady zdržovat s výčtem faktorů, které ovlivňují, kdy a proč kůň dostane žízeň a kolik toho vypije. Tak snad se nám tady podaří, přijít tomu pití koní „do zásoby“ na kloub, budu rád, když mi s tím pomůžete.
Tak já tu informace mám z přednášky Briana Hampsona, článek k dispozici zde http://www.equichannel.cz/zivot-australskych-brumbyu-neni-lehky "Většina skupin chodila k vodě ze vzdálenosti okolo 30 km, jedna skupina však k vodě cestovala až 65 km, protože až tak daleko jejich směrem byla ta nejlepší pastva. Vždy jednou za 4 dny se tito koně vydají 65 km k vodě, půl dne tam putují, 4 minuty pijí, pak se seberou a putují 65 km zpět na svoji „pastvinu". Koně z menších vzdáleností putují za touto vodou přibližně jednou za dva dny." Já tím neříkám, že je to super, že jsou koně na sluníčku a maj žízeň. Jen říkám, že jim podle mě může být ještě hůř, když se jim režim naruší. Moji koně mají vodu většinu času k dispozici. A tak nějak si pořád myslím, že místo sáhodlouhých debat a nahlašování by šlo dělat něco...konstruktivněji. -Jít se zeptat na CHKO, jak by šla udělat ohrada? (Fakt si myslím, že to takhle pán neprovozuje z lenosti, dát koně do ohrady a neřešit je násobně jednodušší, než je každé tři dny po jednom stěhovat a každý den napájet) -Ty kyblíky pro každého koně navrhnout majiteli (proběhlo?) A zbytek za pochodu, postupně.
1 2