Hříběcí – onemocnění, které se navzdory svému názvu netýká jen mladých koní – představuje v chovu závažnou, a v některých případech i fatální hrozbu. Ačkoliv je toto vysoce nakažlivé onemocnění léčitelné, v českém prostředí naráží na zásadní problém: zatajování nákazy. Právě neochota informovat okolí vytváří z hříběcího časovanou bombu, která ohrožuje celou jezdeckou komunitu. Jak nemoc včas rozpoznat, jak fungují skrytí přenašeči a proč je transparentní přístup jedinou cestou k ponížení nákazy?
Původcem tohoto onemocnění je bakterie Streptococcus equi. Tato bakterie je zrádná v tom, že je vysoce odolná a v prostředí stáje dokáže přežít týdny. Po vniknutí do těla koně (nosní nebo ústní dutinou) se uchytí na sliznici a rychle proniká do lymfatických uzlin na hlavě a krku, kde se množí a způsobuje tvorbu hnisavých ložisek.
Největším mýtem je, že se koně musí dotknout nosy. Přenos je sice možný přímým kontaktem (nos-nos), ale mnohem častější a nebezpečnější je přenos nepřímý, kdy bakterie cestuje přes kontaminované předměty:
Proč se hříběcí nedaří vymýtit? Důvodem jsou tzv. přenašeči. Až 10 % koní, kteří nemoc prodělají a vypadají zcela zdravě, si bakterii uchová ve vzdušných vacích (specifické dutiny v hlavě koně). Tito koně (často i roky po nemoci) mohou při stresu začít bakterii znovu vylučovat a nakazit ostatní, aniž by sami měli příznaky. Právě tito koně jsou často nevědomým zdrojem nových ohnisek nákazy při přesunech do nových stájí nebo sportovní a chovatelské akce.
Inkubační doba je obvykle 3–14 dní. Průběh má typickou posloupnost:

U většiny koní nemoc odezní po prasknutí a vyčištění abscesů (hnisavých ložisek). U zhruba 20 % případů však mohou nastat závažné komplikace:
Při podezření vždy volejte veterináře. Diagnóza se potvrzuje výtěrem z nosohltanu nebo výplachem vzdušných vaků. Moderní metoda PCR (rozbor DNA) je schopna odhalit bakterii velmi rychle (do 24 hodin).

Léčba antibiotiky má svá pravidla: Paradoxně se antibiotika nenasazují vždy. Pokud se již tvoří abscesy, antibiotika mohou proces jejich dozrávání zpomalit a prodloužit tak celkovou dobu nemoci. Často se čeká na dozrání a provalení ložiska za podpory léků proti bolesti a zánětu. Antibiotika (nejčastěji penicilin) jsou nezbytná, pokud se nemoc zachytí v úplném počátku (jen horečka), nebo naopak u těžkých komplikovaných stavů.
V České republice se hříběcí vyskytuje endemicky – to znamená, že nemoc v populaci stále cirkuluje. Velkým problémem je však přístup některých chovatelů a majitelů stájí. Často dochází k zatajování nákazy. Stáje nechtějí přijít o klienty nebo o možnost vyjet na závody, a tak nemoc „tutlají“. Tím nevědomky ohrožují okolní chovy a šíří infekci dál (např. na závodech).
Otevřená komunikace a zodpovědnost jsou přitom klíčové. Hříběcí není ostuda, ostuda je jeho tajení.
Zlatá pravidla prevence:
Hongkongský národní poklad, hnědák irského chovu Romantic Warrior, potvrdil status jednoho z nejlepších koní...
Touha zopakovat „zlaté spojení“ a stvořit dalšího šampiona žene ceny pravých sourozenců do závratných ...