Jojo, to byla lábuž. Ale přišla jsem na to úplně náhodou - na Eurosportu jsou z 99% jen parkury, tak už ani nekoukám do programu, náhodou přepnu a ejhle:-))) Stihla jsem teda jen čtyři poslední (a nejlepší) v kuru (kde je sakra na klavesnici ta prehlaska...), nahrany mám jen Anky a Gala, ale ty teda stáli za to! Zatím jsem se nedostala k tomu pustit si to znova a prostudovat techniku, ale na první pohled byl Gal ještě úžasnější než Anky... No, chrochtala jsem blahem:-))))

Právě jsem si pořídila skripta od Norberta Záliše a jsem z nich nadšena. Po tom jak se tu všichni ptají, jakou pomůcku dát na to či ono je to pro mne oáza. Zabýváte se někdo tréninkem drezury? Mám pár otázek na něž hledám odpověď. Vím, že dokud nebudu mít koně vlastního, na kterém budu jezdit sama a školit jej k obrazu svému, nikdy to nebude ono, ale přece jen: Když v určitých chvílích kůň nabízí přilnutí a trenér po mě pozaduje cvik o kterém dopředu vím, že koně opět rozhodí, mám pokračovat podle trenéra, nebo se vzepřít a nést následky? Je to pravda, že bych si měla přivézt koně do jakéhosi stavu nabuzení abych v každé ruce měla x kilo? Kolik držíte na koni v otežích? Není cílem držet co nejméně když váš kůň zůstane současně na přilnutí? Když oklusávám s stoupnu si přitom v některých rovných úsecích do trmenů, kůň přichází lépe na otěž. Mám to dělat i nadále, když to koni dělá dobře, nebo dát na ostatní a jezdit jako všichni? (dělám to pouze v prvních pár minutách když koně uvolňuji, jinak to nepoužívám) Když jsem na jízdárně sama (naprosto sama bez trenéra) mám pocit, že kůň plní občas již i mé myšlenky (opravdu jen občas) ale hlavně, že se soustředí na to, co po něm chci a ochotněji to vykonává. Když je na jízdárně trenér, je to o mnoho horší a mnohdy se mi nepovede cvik o němž jsem přesvědčena, že bych jej o samotě zvládla bez problému. a už vůbec nemluvím o tom, když jsou na jízdárně ostatní koně. Když jdu první, lepí se na mne zezadu a kůň pak nechce spolupracovat a snaží se zrychlovat. Když jdu poslední, musím vynakládat velkou sílu, aby mne kůň respektoval a nevozil jak špinavé prádlo. Měli jste taky někdy pocit, že samotným vám to jde o mnoho líp? Je mi jasné, že sama nevidím chyby, ale jde mi o to spojení s koněm, které jsem schopna navázat jen o samotě.

:-) souhlasim s tebou :-) když jsem s koníkem pracovala samostatně a nikdo nečučal a neradil tak to bylo jako kdyby naslouchal mé myšlenkové pochody, jinak v otěžích si myslím, že zrovna u drezurního koně by mělo jít o gramy než o kila, o těch bych možná mluvila u nabuzených dostiháků nebo parkuráků, já když jsem ještě mohla svého koníka používat k drezuře tak byl během 10 min krásně uvolněný a přilnutý tak, že jsem nemusela vyvíjet žádný tlak na otěž, ale kontakt s hubou jsem samo měla... myslím, že to není o násilí a protáhnutí koňské huby až k uším..........

Hm, tak tady jsou dvě otázky. Za prvé - je tvůj trenér dobrý? Jedná se o skutečný trénink, nebo jen jezdíte za sebou v řadě a někdo vám říká cviky? Ježdění v oddělení bývá dobré pro výcvik jezdce, pro výcvik koně je vhodnější práce na rozdělení. Pokud svému trenérovi nevěříš, změň ho, pokud můžeš. Další a podstatnější věc je, pokud jsi s výběrem trenéra spokojena, věř mu. Nejde jen o to, aby opravoval tvůj sed apod. Jde o to, že on koně vidí ze země, ví, jak má který cvik vypadat, jak má kůň chodit, má zkušenosti. I když se ti třeba zdá, že následujícím cvikem se něco pokazí, udělej ho. Třeba se něco pokazí dočasně, abys dosáhla něčeho lepšího v budoucnu. Ježdění není totiž o cvicích, ty jsou jen prostředek, cesta k cíli. Takže závěr: mám-li trenéra, věřím mu a dělám, co mi řekne. Po hodině (vyjímečně ihned) s ním můžu probrat problémy a otázky. Nejsem-li s trenérem spokojena, změním ho. Ježdění o samotě občas rozhodně neuškodí, naopak, ale pokud mohu, preferuji dohled. Občas v hodině na okamžik ztratím to "spojení", abych vzápětí nalezla nové a lepší, takové, které bych bez trenéra nenalezla. A tak se posunujeme dále, pomalu, ale jistě:-) Jak se říká, jeden krok zpět, dva vpřed...

Děkuju za rady, celkem mi pomohly si ujasnit pár věcí. Své trenérce důvěřuji a vážím si jí. Ale jsou místa, kde se v názoru rozcházíme. to si myslím, ale není nijak na škodu. Je pravda, že je to trenérka která jezdila spíše parkury, ale vychovala už tolik začátečníků, že to není až tak podstatné. Hlavní věc je, že kůň ne ní můj ale její a není naprodej. Můj problém je, že v některých otázkách nemám jasno a zdá se mi, že moje metoda je sice zdlouhavější, ale já nemám v povaze se skoněm prát. Raději mu vysvětluji. ano občas musím použít biče, ale používám ho spíš výjimečně, ikdyž s ním jezdím. Mám ještě jednoho trenéra. Je to už starší pán(důchodce) a byl trenérem mé trenérky. Oni se také v některých ohledech rozcházejí. Oproti němu je trenérka umírněnější. On dělá takové ty věci jako zastavit, zacouvat, nacválat, zasavit nacválat, zastavit atd. a pak skáčeme. Je pravda, že jsem se ve skákání o hodně zlepšila, co nás trénuje, ale taky mu kolikrát řeknu, že to co po mě chce prostě dělat nebudu. Třeba, když cítím, že kobyla už je unavená, tak prostě dál neskáču. trenérka nás bere spíš na jízdárnu. ale jsme tam vždy cca 4. Mě to nevadí. Za trénink platím prací. A věřím, že když celé dny cepuje zákazvíky začátečníky, tak toho má asi dost. Jsem spokojená s tím, co už mne naučila, a bez ní bych jezdit neuměla. Ale prostě jsou chvíle, kdy se mi zdá, že když budu pokračovat, budu se pouze vozit jak špinavé prádlo a jediné k čemu to povede, bude bolest rukou. už se mi kolikrát stalo, že jsem musela vynaložit značnou námahu, aby kobyla poslouchala mne a ne hlas trenéra. Prostě provozák. Jenže já budu mít valstního koně (hříbě z té kobyly) a proto chci jezdit lépe, jeměji a s citem. Prostě ne jen koně jezdit. Chci, aby z nás byl sehraný pár. Právě jsem dočetla Hovory o drezuře od Norberta záliše a zdá se mi že to je to pravé co jsem hledala. Pracujete někdo podle jeho metod? Mě to opravdu moc zajímá, protože to je podle mne ta pravá práce s koněm. Co si myslíte o těchto postupech? chci říct, že mým cílem není jezdit na soutěže a vozit si mašle. Chtěla bych mít skoněm opravdovou souhru. Vím, že na provozákovi toho moc neudělám, ale i takový kúň si zaslouží aby ho někdo jezdil s citem. Pokud se někdo věnujete práci podle Záliše, můžete si se mnou o tom popsat? Díky že jste měli trpělivost mě poslouchat.

V ruce bys měla mít 10 dkg, také ráda jezdím v lehkém sedu v klusu, dále bych řekla, že jsi se dostala do období, kdy bys měla pracovat s koněm samostatně a trenér by tam měl být od toho zda kůň požadované cviky provádí správně a opravovat koně a samozřejmě i tebe, měl by ti určit cíl hodiny a ty by ses měla k tomuto cíli již dobírat sama, ale k tomuto závěru by měl dojít tvůj trenér. Já měla to štěstí, že nás v oddíle učili samostatné práci hned od počátku výcviku- např . zpočátku třeba během hodiny povel "10 min samostatná práce v kroku - s přesnou instruktáží co a jak máme dělat a co by mělo být výsledkem (tj kůň) a během let to vyústilo postupně ve 100% samostatnou práci - ten kůň chodí dobře nebo todle dělá špatně - ty musíš udělat todle jinak a jak aby ten kůň chodil jak má atd.prostě potom už trenér sledoval především koně. Já už bych dnes nemohla v hodině jezdit, protože už jezdím pocitem a to je už o něčem jiném. S posledního odstavce usuzuji, že jezdíte v zástupu - to snad ne! podle toho co píšeš by ste měli jezdit dávno na rozdělení.

Jen poznámku, to co jsi se dočetla ve skriptech pana Záliše není zvláštní metoda, či jeho metoda, je to klasické ježdění propracované lety, je to to normální ježdění v korektní podobě, nic jiného a zvláštní se ti zdá, protože na mnohých jízdárnách ježdění nemá mnohdy s korektním ježděním mnoho co společného a pan Záliš je prostě "pan jezdec".

Pokusim se odpovedet na tve otazky jak to jde bez znalosti tve trenerky i vasi urovne. Predne, vzpirat by ses nemela, predevsim ne, kdyz sedis na koni ktery trenerce patri a nechce po tobe nic, na co by ses necitila nebo by tobe nebo koni mohlo ublizit.:-) Ona sveho kone jiste dobre zna a nechce mu ublizit ani si ho pokazit. Kdyz kun zmekne a nabizi prilnuti, je to prima pocit, ale casto se stava, ze pritom ztrati kmih a zivost. Ze sedla to nemusis poznat, ale trener na zemi to vidi. Vidi i to, ze ti kun mekne a pokud zaveli neco, co ho zase rozhodi, jiste k tomu ma duvod. Zkus se na nej po hodine zeptat. (Jen doufam, ze ten duvod neni v tom, ze se vycvik primarne zameruje na jineho kone a ty se jen svezes s nim). Kone bys mela mit ve stavu zivosti a pohotovosti a k tomu trochu nabuzeni potebuje. Nemelo by se to projevovat tim, ze si ti lehne do otezi nebo se s tebou pere. Souvisi to ale pravdepodobne s tim, co jsem psala vyse. Kdyz je kun jemny v ruce, ale zaroven jde bez kminu je to taky spatne. K tomu, aby kun sel zive dopredu a zaroven se nesl sam a neopiral se o oteze, vede celkem dlouha cesta. Vzhledem k tomu, ze nepises, na jake jste urovni a co presne delate, tezko rict, jestli postupujete dobre. Samozrejme, ze kdyz jsi na jizdarne sama, mas lepsi pocit. Vychazite si s konikem vstric a delas cviky, ktere citis, ze jsou zrovna ted namiste. Objektivni uroven muze byt (a byva) nizsi. V pripade ale, ze bys takto jezdila casto, pravdepodobne si jednak zafixujes zlozvyky, konik lehce zpohodlni (je to takove to zaskakovani do cvalu na mistech, ktera jsou nam nejprijemnejsi apod.) a navic budes postupovat pomerne pomalu. Dobre oko ze zeme je neocenitelne. Doporucila bych ti, abys brala, co se ti nabizi. Je pravdepodobne, ze tvoje trenerka nedela vsechno spravne (ciste proto, ze opravdu vybornych treneru je minimum), ale je pritom jiste, ze je mnoho veci, ktere se od ni muzes naucit. Bez dobreho zakladu se spatne navazuje. Zaroven se snaz hledat informace i jinde, divej se, jak to delaji ostatni a srovnavej. Nemusis si prece od ni vzit vsechno, ale jen to dobre(ale da hodne prace a zkusenosti to rozeznat). Snaz se divat se na ten trening z dlouhodobeho hlediska, kazda hodina nemusi byt lepsi nez predchozi, ale mesic uz by mel byt znat. Delej si poznamky z hodin, co jste delali, jak to slo a neslo a vracej se k nim a kontroluj, zda jste udelali nejaky pokrok. A zkus se ptat (po treningu:), proc delate to a ono, jiste ti odpovi.

Napsala jsem něco hodně dlouhého a právě mi to odmítlo vložit. Tak už jen ve zkratce. Jsem ráda, že můžu jezdit kobylu co jezdím (ale taky je pravda, že o ni nikdo jiný nemá zájem a sama trenérka uznala, že to co umí a kde je, je moje práce) a taky si vážím trenérky. všechno co umím mě naučila ona. ale jelikož jezdím v klubu a jsou zde zůzné úrovně jezdců. Můj suběktivní pocit je, že nekteří ustrnuli na určité nedokonalost (já jaké dělám chyby a jsem si jich vědoma) a dál se nemohou pohnout. a tak člověk cválá mezi motajícími se koňmi s jezdci, kteří je nedokážou jezdit, ale není nikdo, kdo by jim to řekl, protože by se mohli naštvat, přestat tam chodit a lidí je málo. Ale to už si stězuju. A to sem nepatří. Mě jde o ježdění. Vím, že z pana Záliše mluví zkušenosti generací před ním a je to pro mne opravdu PAN jezdec. Chtěla bych se držet jeho skript, ale je několik věcí, které mi nejsou uplně jasné. Asi není reálné mluvit s panem Zálišem osobně. Já moc děkuji Jitce, která mi svou radou pomohla a všem co napsali, protože mi pomohli ujasni si o co mi vlastně jde. Jezdec potřebuje korektury ze země pokud zrovna nejezdí v zrcadlovém sále. Své chyby nevidí a nedokáže je posoudit. ale já nechci koni vnucovat svou vuli, chci abychom byli team ve kterém se může jeden na druhého spolehnout. Neumím cviky eLkové drezury a popravdě neumím ani některé Zkové ještě pořádně, ale občas se mi zdá, že jsem s koněm. Že stačí pomyslet a stane se to a vtom mě vyruší hlas trenéra a kůň přestane poslouchat mě a stane se z něj opět provozák. Krook Kluus a jede. Požádala bych vás ještě o jednu radu. Jakou cenu má podle vás tento kůň: Matka původ neznámý asi pony (podle vzrůstu) otec fjord Mai. Věk: 6 let.KVH 147cm. Skáče 70cm ale není spolehlivá pod jiným jezdcem. Přiježděna na Z ale opět záleží na jezdci jestli udělá vůbec krok. Zatím nevyužita v chovu, ikdyž momentálně březí. Po fjordovi. Hříbě už má majitele, takže není možné je počítat ke kobyle. Jinak bez zlozvyků a dobře krmitelná, zdravá, žádné úrazy. Vím, že cena věci se odvozuje od toho, kolik je kupec ochoten zaplatit, ale ráda bych oběktivní názor. Dík

Plácnu - 30 tis. pokud by byla kůň na vožení pro každého tak by cena byla určitě vyšší, což se mi zdá z tvého textu, asi není, jinak co se týká pana Záliše, známí se s ním dříve stýkali a vyrozuměla jsem z našich rozhovorů, že pokud by snad přišel za ním někdo z vážným zájmem o klasické ježdění( byť jen pro své vlastní potěšení) tak by mu možná mohl vyjít vstřít, možná bys to třeba mohla zkusit se s ním kontaktovat, za pokus nic nedáš, i když je osobností trochu svérázný.