Čtyři báječné tipy, jak se nepřipravit o kováře

27. 11. 2020 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Počet přečtení: 1716 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Je nad slunce jasným faktem, že kvalita a tvar kopyt mají rozhodující význam nejen pro zdraví a výkon našich koní, ale i pro jejich celkovou pohodu. Pořekadlo „kopyto dělá koně“ nespadlo samo sebou z nebe. Statistická většina kulhání totiž s kopyty souvisí, a proto je korektní úprava kopyt vskutku nad míru důležitá. Jenomže dobrého podkováře abys pohledal... dnes tedy pár tipů, jak o „cenný poklad“, v podobě kvalitního podkováře, raz dva nepřijít!

Tip číslo 1: Buďte ve stáji včas!

Kvalitních podkovářů je jako šafránu, jsou v jednom kole a není snadné je přesvědčit, aby pravidelně zašli na návštěvu právě k nám. Z toho důvodu je nutno si tyto osoby řádně „zaháčkovat“ a přistupovat k nim se vskutku nefalšovaným obdivem. Úctu můžeme mistrům oboru vyjádřit i tím, že je nebudeme nutit čekat na náš veleslavný příchod kdovíjak dlouho ve vylidněné stáji. Pokud si tedy chceme svého podkováře udržet a nechceme marnit čas hledáním podkovářů nových a pak dalších, musíme se naučit mít své koně vzorně nachystané ještě dlouho před tím, než kovář dorazí. V zásadě totiž platí, že ve chvíli, kdy je nám každá vteřina drahá, dojde s železnou pravidelností k některé z následujících událostí:

a) Kůň nebude ve výběhu. Koně mají značně rozvinutý smysl pro humor, a pokud pospícháte, je nanejvýš pravděpodobné, že se na vás domluví rovnou celé stádo. Kdy jindy prověřit elektrický ohradník a vyrazit do světa na zkušenou, než když ve stáji netrpělivě přešlapuje podkovář?

b) Kůň sice bude ve výběhu, ale nebude možné ho chytit. Jestliže pospícháme, náš kůň – jinak vždy vzor všech ctností – nás donutí nachodit po výběhu pět svižných kilometrů, než se konečně nechá lapit anebo bude stát v nejvzdálenějším rohu výběhu nastavený v režimu „nevidím, neslyším, nikdy jsem neviděl a nikdy neslyšel“.

c) Kůň nás při první příležitosti knokautuje. Hamtne nám na nohu (samozřejmě úplně poprvé v naší letité historii), vyrazí vám dech či zub (rovněž premiéra)... a odchytovou akci zhatí ještě před tím, než máme příležitost se o ni vůbec pokusit.

d) Kůň se lekne a zmizí. I kůň, který je v běžném režimu názornou ukázkou nevyléčitelného flegmatismu, se z ničeho nic vyděsí, vyrve vám vodítko, spálí ruce a zmizí za obzorem. Přičemž je téměř jisté, že kovář vám s odchytem toho spratka pomáhat nebude...:)

e) Kůň bude aspirovat na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Za daných okolností téměř zaručeně dojde na pokus o zápis rekordu v „ploužení se“. Pokud pospícháte, můžete se spolehnout, že krok sun krok bude to jediné, co ze svého – obvykle caplujícího a poskakujícího – „parťáka“ horko těžko vyždímáte. Je jisté, že doprava nehybného a nespolupracujícího břemene až do stáje vydá raz dva na celou půlhodinu...:)

f) Kůň se promění v žirafu. Čím rychleji potřebujete nasadit ohlávku a odsprintovat do stáje, tím výše bude umístěna hlava vašeho koně a tím aktivněji se bude tento kůň rozhlížet po okolí. Když už nějakým zázrakem na žirafu ohlávku umístíte, ani za boha ji nebudete moci zapnout. Žirafa vždy v pravou chvíli cukne hlavou. Nervy na pochodu výkon rovněž značně komplikují!

Tip číslo 2: Snažte se udržet svého kováře v čistotě!

Přestože vy svého koně milujete a vůbec vám nevadí, že si o vaše bílá kaťátka pravidelně utírá své „zelené slinty“ a s pozoruhodnou důsledností aplikuje na povrch vašeho těla bahenní zábaly, nelze očekávat, že o podobné důvěrnosti bude mít zájem i váš podkovář. Doporučení tedy zní. Ještě před příchodem podkováře otřete svému koni všechny pečlivě nastřádané sliny, zbavte jeho končetiny mazlavého bahna a vyberte mu alespoň halabala z kopyt. Kůň bude nejspíše rozezlen, že jste prokoukli jeho kazisvětí záměr a zlovolně ho odzbrojili těsně před plánovanou akcí. Váš podkovář ale bude zcela jistě velmi potěšen! :)

Tip číslo 3: Dbejte na dobré vychování!

O tom, že majitel nemůže na podkováře vrčet a štěkat, se zmiňovat asi nemusíme. Problém je, že vrčet a štěkat na kováře nesmí ani kůň, což je pro některé majitele velké překvapení! Podkovář totiž – světe div se! – není krotitel. Pokud váš kůň nezná základy společenské etikety a nemá žádné či řádné vychování, je velmi pravděpodobné, že se brzy dozvíte, že se váš podkovář stěhuje na druhý konec republiky (onemocněla mu matka anebo je těžce nemocný) a příště už opravdu nepřijede. Na tomto konstatování následně nic nezmění ani hrnek kávy, ani úžasný domácí koláč a ani příslib navýšení peněžní odměny za služby. Jistě, sem tam se „nějaké té nehodě“ nevyhneme, nikoho ale nebaví nechat se pravidelně válcovat přisprostlým dacanem! :)

Tip číslo 4: Nenabízejte nevyžádané rady!

Nejeden majitel si nastuduje hromady odborné literatury a celou problematiku řádné úpravy kopyt následně fundovaně přednáší i jinde než na Facebooku. Je ale ke zvážení, zda zrovna váš podkovář opravdu potřebuje právě od vás slyšet, že nejlepší je, když jsou všichni koně bosí a že „ty patky by neměl tolik brát“. Jestliže své dobře míněné rady nemáte podloženy doporučením od svého veterináře, pak hodně štěstí při hledání nového podkováře! Nikdo nemá rád kibicování týkající se jeho práce, ovšem podkováři jsou v těchto věcech citlivější, než udává celorepublikový průměr! Kvalitní podkovář se své profesi učí celé roky a skládá náročné profesní zkoušky. Lze tedy předpokládat, že ví, co dělá, přece jen o chlup líp než vy! :)

Bonusová rada navíc – bez uzardění je možné všechna tato doporučení, více či méně modifikovaná, aplikovat i na veterináře, fyzioterapeuty či trenéry! Nebojte se a jděte do toho! :)

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com