Studie: Ptačí chřipkou se mohou nakazit i koně

Nedávno publikovaná studie doložila, že koně v Asii byli infikováni virem ptačí chřipky H5N1. Toto zjištění vyvolává mezi odborníky obavy z možného mezidruhového přenosu, protože po překonání mezidruhové bariéry a setkání viru s tzv. imunitně naivní populací nového hostitele bývají virové kmeny velmi virulentní.
Virus ptačí chřipky H5N1
H5N1 (resp. A/H5N1) je označení pro obzvlášť nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, který se vyznačuje nejen vysokou nakažlivostí, úmrtností a rychlým šířením ptačí populací, ale také schopností infikovat a usmrtit člověka.
Virus ptačí chřipky H5N1 se v posledních letech významně rozšířil po celém světě – včetně Evropy, Asie a Severní Ameriky – což vyvolává mezi odborníky stále větší obavy, protože virus se může šířit i mezi savci. V březnu 2024 americké zdravotnické úřady oznámily, že A/H5N1 byl poprvé na světě detekován u dojnic v Texasu a Kansasu a že virus byl přenesen na osobu, která následně zemřela. Ačkoli přímý přenos H5N1 z člověka na člověka dosud nebyl doložen, vědci vyjádřili znepokojení nad vysokou mírou prevalence: Existuje obava, že se virus ptačí chřipky zkříží s patogenem lidské chřipky a spustí tak novou celosvětovou pandemii s nepředvídatelnými následky.
H5N1 a koně
Výzkum, který vedl profesor Pablo Murcia z Centra pro výzkum virů University of Glasgow ve spolupráci s mezinárodním týmem vědců z USA a Mongolska, zahrnoval testování protilátek u stád koní v Mongolsku. Výsledky, které jsou nyní zveřejněny v časopise „Emerging Infectious Diseases“, doložily existenci asymptomatických infekcí virem H5N1 ve stádech mongolských koní.
V rámci studie vědci testovali stáda koní ve dvou různých oblastech Mongolska: v rozsáhlých mokřadech provincie Arkangai, kde je přítomna vysoká populací volně žijících ptáků a v suchých oblastech provincie Bulgan, kde je nízká hustota ptačí populace.
Typické ekosystémy míst odběru vzorků pro studium přelévání infekcí chřipkou A(H5N1) u koní, Mongolsko. A) Provincie Arkangai, charakteristická velkými mokřady. B) Provincie Bulgan, charakterizovaná suchými oblastmi. Stáda koní v Mongolsku často žijí v těsném kontaktu s volně žijícími ptáky – což zvyšuje možnost přenosu viru ptačí chřipky.
Výsledky studie doložily vyšší míru expozice virem v mokřadní oblasti. Je ale třeba zdůraznit, že nebyla hlášena žádná propuknutí respiračního onemocnění u koní. To naznačuje, že průběh infekce je asymptomatický – přestože jsou koně virem H5N1 nakaženi, nemají žádné příznaky, které by na infekci poukazovaly. Analýza dat ale potvrzuje, že se ptačí chřipka může rozšířit i na jiné živočišné druhy, včetně koní. Influenza koní je typicky způsobena podtypem H3N8, detekce H5N1 ovšem ukazuje, že ptačí chřipka může infikovat i koně.
Závěry této studie vyvolávají obavy z mezidruhového přenosu a to zejména v prostředí, kde koně mohou být vystaveni infikovaným zvířatům.
Od března 2023 se chřipka H5N1 rychle šíří mezi dojnicemi v několika státech USA. V dané souvislosti je znepokojivé, že 30 % světové populace koní žije v Severní Americe (a také z USA cestuje) a mnoho koní proto pravděpodobně přijde do kontaktu se zvířaty infikovanými H5N1.
V současné době je již známo, že koně přenášejí virus H3N8. Přirozený rezervoár viru chřipky A, tedy i subtypu H3N8, je divoké, především vodní ptactvo. Kromě ptactva subtyp H3N8 dlouhodobě cirkuluje u koní (tzv. A/equine 2 linie) a velmi sporadicky byl tento subtyp detegován u psů. Podle současných názorů je ptačí H3N8 virus (kmen A/duck/Ukraine/1/1963 (H3N8)) pravděpodobným prekurzorem antigenu H3 pro kmen H3N2, který indukoval pandemii v roce 1968 (tzv. Hong Kong-ská chřipka) a její descendentní varianty cirkulují v lidské populaci až po současnost. Vzhledem k tomu, že z výsledků této studie vyplývá, že se koně mohou nakazit i ptačí chřipkou, je podle vědců potřeba tato zvířata sledovat, aby se zabránilo kombinaci virů s neznámými následky.
Studie zdůrazňuje potřebu:
- zlepšit dozor nad chřipkovými infekcemi u koní, zejména v oblastech s vysokou hustotou volně žijících ptáků nebo významným kontaktem s infikovanými hospodářskými zvířaty;
- přijmout zvýšená opatření biologické bezpečnosti ke snížení mezidruhového přenosu v zemědělském prostředí;
- intenzivně se zaměřit na výzkum mechanismů přenosu ptačí chřipky a potenciálu pro vznik nových virů.
Vzhledem ke genetické nestabilitě chřipkového viru je nezbytné jak v humánní, tak i veterinární sféře tyto neobvyklé situace sledovat a snažit se o jejich podrobnou analýzu.
Studie "Evidence of Influenza A(H5N1) Spillover Infections in Horses, Mongolia" od Batchuluun Rajdinjav, Savitha Raveendran, Laura Mojsiejczuk, Ulaankhuu Ankhanbaatar, Jiayun Yang, Jean-Remy Sadeyen, Munir Iqbal, Daniela S. Perez, Daniela R. Perez , Andrew Park, Mafalda Viana a Pablo R. Murcia byla publikována v lednu 2025 v časopise 'Emerging Infectious Diseases' a lze si ji přečíst v původní anglické verzi zde .
Galerie


Koně a elektromobily

Lekli jste se už někdy elektromobilu, protože jste ho neslyšeli přijíždět? Určitě ano. Tihle zelení tichošlápkové jsou již běžnou součástí našich…
Jak vidí kůň

Jaká je anatomie a funkce očí koní? Jak kůň vidí, jak důležitý je pro něj zrak a jak je na tom s vnímáním prostoru? A víte, co je corpora nigra nebo…