Koňští paraziti 2: Tasemnice a škrkavky

19. 4. 2011 Dominika Švehlová Autor fotek: archiv The Horse

Vítejte v naší minisérii, která má za cíl seznámit vás se současnými poznatky z oblasti kontroly parazitů u koní. Abychom věděli, jak proti nim bojovat, musíme se seznámit s jejich životními praktikami – aspoň tedy s těmi parazity, kteří naše koně napadají nejčastěji a potenciálně mohou způsobit největší škody. Dnes to budou koňské tasemnice a škrkavky.

Napsáno podle Karen Briggs a spol.: Tapeworms: An Underrated Threat. The Horse 2/2004 a Karen Briggs a spol.: Ascarids: A Growing Problem. The Horse 3/2004.

Tasemnice koní

Bylo zjištěno, že asi 50-60 % koní má v sobě tasemnice - čili každý druhý kůň!

Dlouho se myslelo, že tasemnice nejsou pro koně nějak velký problém. Proto se ani proti nim nějak speciálně nebojovalo. Jenže novodobé výzkumy zjistily, že tomu tak není: tasemnice jsou mnohem častější, než se myslelo, a navíc koním mohou způsobit značné zdravotní problémy. Při pitvách prováděných v různých zemích bylo zjištěno, že asi 50-60 % koní mělo v sobě tasemnice - čili každý druhý kůň!

Charakteristika koňských tasemnic

Dospělec má typické ploché tělo; hlavičkou je „zakousnutý" ke střevní stěně, zbytek tvoří „pásek" členěný na mnoho segmentů (proglotida), samostatných jednotek, které se od konce uvolňují do střevního obsahu. Ještě v něm se rozloží, takže v trusu koně jen málokdy uvidíme netknutý segment; i proto se dlouho myslelo, že koně tasemnicemi netrpí.

tasemnice anoplocephala perfoliataTasemnice se živí střevním obsahem, který vstřebává celým povrchem těla. Je oboupohlavní (hermafrodit) a klade vajíčka do střevního obsahu v „hroznech" (nebo se uvolní rovnou celý jeden segment), takže ta se jen vzácně při běžném parazitologickém vyšetření trusu zachytí.

V koních parazitují především tři druhy tasemnic:

  • Asi nejčastější Anoplocephala perfoliata se nachází na přechodu tenkého střeva v tlusté (ileocekální chlopeň). Je dlouhá něco přes 2,5 cm a může se jí nahromadit v jednom koni velké množství.
  • Nejmenší je Paranoplocephala mamillana, dlouhá přes centimetr a žijící v tenkém střevě a žaludku.
  • Největší je Anoplocephala magna, která žije v tenkém střevě a žaludku a může dosáhnout délky až cca 75 cm.
  • Vývojový cyklus tasemnic koní: Vajíčka tasemnic odcházejí trusem koně do prostředí > tam je pozře mezihostitel, v případě tasemnic koní jsou to roztoči zvaní pancířníci žijící v půdě na pastvinách > v jejich těle se z vajíčka za 2-4 měsíce vylíhne larva cysticerkoid > koně při pastvě pozřou s trávou i roztoče infikovaného cysticerkoidem > v těle koně se z něho za 6-10 týdnů vyvine dospělá tasemnice > začíná klást vajíčka do střevního obsahu.

    vývojový cyklus koňských tasemnic

    Jak lze zjistit, že kůň má v sobě tasemnici

    Bohužel zjistit v koni tasemnici je velký problém. Běžné parazitologické vyšetření trusu (ideální pro zjištění přítomnosti strongylidů a škrkavek) je neúčinné, protože vajíčka jsou v trusu rozmístěná velmi nepravidelně a tasemnice je nevylučuje kontinuálně.

    S tasemnicemi se setkali především ti koně, kteří se pasou.

    V roce 1995 byla vyvinuta sérologická metoda, kdy se v krvi koně prokázaly protilátky proti A. perfoliata. Pozitivní výsledek ale říká pouze to, že kůň se s tasemnicí setkal, neznamená, že ji stále má v sobě. Hromadné vyšetření krví koní v USA ukázalo, že koně starší 15 let v sobě většinou tyto protilátky mají, zatímco hříbata před odstavem ještě ne. Více tasemnic také měly klisny a valaši, méně zase koně žijící v suchých oblastech (Nevada). To vše ale ukazuje - zcela logicky - na to, že s tasemnicemi se setkali především ti koně, kteří se pasou.

    Problémy způsobené tasemnicemi

    Tasemnice v malém počtu nemusejí způsobovat žádné viditelné problémy, proto si majitelé často myslí, že jejich kůň tasemnice nemá. Až najednou... Obecně se totiž tasemnice považují za příčinu celé řady různých kolik, jejichž pravděpodobnost roste s počtem tasemnic zachycených do stěny střeva. Předpokládá se, že tasemnice vylučují chemické látky ovlivňující přenos nervových vzruchů ve stěně střeva a tedy i jeho peristaltiku.

    • křečové/plynové koliky následkem podráždění peristaltiky;
    • zácpy (následkem dráždění stěny střeva dochází k zánětu, vzniku vředů a jizev, následné hromadění tekutin a zesílení stěny může vyvolat až částečné ucpání střeva);
    • ileocekální vchlípení, kdy se část kyčelníku vchlípí do slepého střeva (následek dráždění, zánětu a zvýšené peristaltiky).

    Jak bojovat proti tasemnicím

    Dlouho nebyly na trhu žádné přípravky účinné proti tasemnicím koní. Používal se pyrantel pamoát ve dvojnásobné až trojnásobné dávce (13,2-19,8 mg/kg), protože bylo zjištěno, že to účinkuje. Nebo pyrantel tartrát (přípravek podávaný denně) v dávce 2,64 mg/kg pod dobu 30 dní. Oficiálně však tyto léky nikdy nebyly určené proti tasemnicím.

    V roce 2003 byly licentovány pro koně tři přípravky obsahující praziquantel, do té doby běžně podávaný proti tasemnicím psům a kočkám. Proti koňským tasemnicím je účinný v dávce nad 1 mg/kg živé hmotnosti koně a je zároveň kombinován s makrocyklickými laktony (ivermectin nebo moxidectin). Je třeba si uvědomit, že každý výrobce má v této kombinaci jiné množství praziquantelu, naštěstí vždy je jeho dávka účinná a zároveň pro koně bezpečná. Na praziquantel zatím nebyla zjištěna rezistence.

    V boji proti tasemnicím platí, že není až tak důležité odstranit všechny tasemnice z koní, ale předejít jejich nahromadění a tím i zdravotním potížím.

    V boji proti tasemnicím platí, že není až tak důležité odstranit všechny tasemnice z koní, ale předejít jejich nahromadění a tím i zdravotním potížím. Protože koně se jimi nakazí při pastvě, prevence se vždy bude točit okolo pastvy a pobytu koní na ní.

    Přípravky určené pro odčervení koní včetně tasemnic registrované v ČR:

    přípravek doporučená dávka praziquantelu v kombinaci s lze podávat březím klisnám minimální věk použití
    Equest Pramox 2,5 mg/kg ž. hm. moxidectinem ne 6,5 měsíců
    Equimax 1,5 mg/kg ž. hm. ivermectinem ano 2 týdny
    Eqvalan Duo 1 mg/kg ž. hm. ivermectinem ano, ale v prvních třech měsících březosti pouze po konzultaci s veterinářem 2 měsíce


    Samotné tasemnice lépe přežívají v chladu a mrazu než v suchu a teple, naopak roztoči jsou aktivní pouze v teplých měsících roku. Z toho vyplývají dvě různá doporučení, kdy koně nejlépe odčervit:

  • konec zimy/jaro - před vyvedením na pastvu, čímž se omezí vylučování vajíček do prostředí a roztoči se nenakazí; pokud se koně odčerví ještě jednou za 2-4 měsíce, zničí se i nové tasemnice v jejich střevech, kterými se stihli na pastvině nakazit;
  • podzim/začátek zimy - po dovedení z pastviny do zimního výběhu, čímž se „vyčistí" koně zamoření tasemnicemi z pastvy. Pokud by se čekalo do jara, tasemnice by v těle koní nadělaly více škod.
  • Vyberte si :-).

    Škrkavka koňská

    Škrkavka je parazit, který žije pouze v mladých koních.

    Z velké skupiny různých škrkavek infikuje koně pouze jeden druh: škrkavka koňská (Parascaris equorum), která se dále vyskytuje v oslech a zebrách. Přestože je to parazit, který žije pouze v mladých koních, může v nich nadělat velké škody a tím negativně ovlivnit i jejich budoucí život a využití.

    Charakteristika škrkavky koňské

    Škrkavky mají oddělené pohlaví, kdy sameček je menší a samička, protože je plná vajíček, větší; dosahuje tloušťky tužky a délky až 40 cm. Pro představu: může naklást až několik stovek tisíc vajíček denně. Ta jsou obalená pevnou skořápkou, která je velmi dobře chrání před vysušením i zmrznutím. Zároveň jsou lepkavá a velmi dobře se zachytí na jakýkoli povrch, včetně stěn stáje.

    Vývojový cyklus koňské škrkavky je následující: samička škrkavky naklade vajíčka do střevního obsahu a ta trusem odcházejí ven z těla koně > v prostředí (nejen pastvina, ale i stáj či výběh!) se ve vajíčku za několik týdnů vyvine infekční larva, pokud je středně vysoká teplota; pokud jsou podmínky v prostřední nepříznivé (horko, sucho, mráz apod.), larva ve vajíčku čeká, chráněná silným obalem, na lepší podmínky i několik let > vajíčko s vyvinutou infekční larvou je pozřeno koněm > v tenkém střevě koně se larva z vajíčka uvolní, proniká stěnou střeva do krve či lymfy a je zanesená do jater > asi jeden týden putuje jaterní tkání a svléká se do dalšího larválního stádia > krevním oběhem se z jater dostává do plic, kde projde stěnou tenkých krevních cév přímo do plicních sklípků a migruje dýchacími cestami do zadní části hltanu (pomáhá tomu kašel koně) > zde je polknuta a dostává se do tenkého střeva, kde dozrává a může se začít rozmnožovat. Samička začíná klást vajíčka za 10-12 týdnů po infekci.

    vývojový cyklus škrkavky koňské

    Škrkavka koňská žije a vyvíjí se pouze v koních do cca 15 měsíců věku. Dospělí koně, kteří pozřou infekční vajíčka, již mají dostatečnou získanou imunitu; díky ní v nich přežije jen malé množství škrkavek a jen vzácně dospějí tak, že produkují vajíčka. V ročcích však mohou být až stovky škrkavek a v jejich trusu i několik tisíc vajíček na gram!

    Škrkavka koňská je tak jedním z mála známých parazitů, na které si koně vytvářejí imunitu.

    Jak zjistíme, že kůň má v sobě škrkavky

    Dospělé škrkavky se snadno prokážou vyšetřením trusu, kde se najdou jejich vajíčka. Larvální stádia však nezjistíme, a to ani vyšetřením krve.

    Problémy způsobené škrkavkami

    Malé množství škrkavek pravděpodobně nemá na zdraví koně škodlivý vliv, ale velký počet dospělců může vyvolat hubnutí, špatný růst, nekvalitní srst, velké břicho, letargii a/nebo koliky. Předpokládá se, že odebírají koni živiny v tenkém střevě.

    Během migrační fáze hříbata často vykazují příznaky dýchacích potíží, včetně horečky, kašle a výtoku z nosu. Mohou být dokonce dramatičtější u odstavčat a ročků než u menších hříbat, protože už u nich začíná imunita trochu „pracovat" a tkáně na larvy škrkavek reagují zánětem.

    Dospělé škrkavky dokonce mohou svojí přítomností úplně ucpat tenké střevo mladého koně a způsobit těžkou koliku. Většinou je to následek odčervení (kolika přijde do cca 24 hodin), protože velké množství mrtvých parazitů střevo ucpe a mohou vyvolat až jeho prasknutí, pokud není kůň zavčas operován.

    Jak bojovat proti škrkavkám

    Protože vajíčka škrkavek lze najít v jakémkoli prostředí, kde žijí hříbata, odstavčata nebo ročci (ne pouze na pastvině) a jsou bohužel velmi odolná proti všem používaným dezinfekčním prostředkům včetně horké páry, musíte se při očistě prostředí spoléhat pouze na mechanické pravidelné sbírání bobků a každodenní vyklízení podestýlky v boxe.

    Škrkavky vyžadují vyšší dávky některých účinných odčervovacích látek.

    Další důležitou frontou boje proti škrkavkám je pravidelné odčervování mladých koní. Přestože škrkavky odčervíme všemi současnými přípravky určenými proti hlísticím, jsou to paraziti, kteří vyžadují vyšší dávky některých účinných látek, než například strongylidi.

    Například benzimidazoly jsou proti škrkavkám účinné v dávce 10 mg/kg. Panacur (fenbendazol) má pro hříbě předepsanou dávku 10 mg/kg a pro dospělého koně pouze 5 mg/kg - u hříbat se předpokládají škrkavky, u dospělých koní ne, takže není nutné jim dávat tak vysokou dávku.

    Další účinnou látkou proti škrkavkám je pyrantel pamoát, lze použít i pyrantel tartrát (např. Strongid - C, určen ke každodennímu podávání, v ČR není registrován ani jeden). Právě denní podávání tu má jednu výhodu: zabíjí larvy škrkavky hned, jak se vylíhnou z vajíček, ještě než projdou do jater a plic.

    Poměrně nově byla několikrát zjištěna rezistence škrkavek na ivermectin a moxidectin v severní Americe a severní Evropě.

    Makrocyklické laktony (ivermectin a moxidectin, někde - nikoli však v ČR - je dostupný i abamectin) jsou také velmi účinné proti škrkavkám v poměrně nízkých dávkách. Kromě toho, že ivermectin zabije dospělce i larvy ještě v tenkém střevě, působí i proti migrujícím larvám. Moxidectin by měl mít stejné účinky, ale v USA není žádný z jeho přípravků výrobcem určen pro podávání koním mladších 6 měsíců (je zajímavé, že v ČR je tomu jinak...). Ale pozor! Poměrně nově byla několikrát zjištěna rezistence škrkavek na ivermectin a moxidectin v severní Americe a severní Evropě. Oba přípravky neodstranily vajíčka z trusu, ale je možné, že skutečné jádro tohoto problému bylo někde jinde. Proto je ještě v plánu provést další průkazné studie, které by tento jev potvrdily nebo vyvrátily - pokud se však potvrdí, budou škrkavky první koňští parazité rezistentní na tyto dvě látky (i když například u ovcí není rezistence na ivermectin zase tak vzácným jevem).

    Látky a dávky účinné proti škrkavce koňské:

    účinná látka dávka účinná proti škrkavce koňské
    fenbendazol 10 mg/kg ž. hm.
    oxfendazol (v ČR není registrován žádný přípravek s touto látkou) 10 mg/kg ž. hm.
    oxibendazol (v ČR není registrován žádný přípravek s touto látkou) 10 mg/kg ž. hm.
    pyrantel pamoát (v ČR není registrován žádný přípravek s touto látkou) 6,6 mg/kg ž. hm.
    pyrantel tartrát (v ČR není registrován žádný přípravek s touto látkou) 2,64 mg/kg ž. hm denně
    ivermectin 0,2 mg/kg ž. hm. (pozor na minimální věk hříběte!)
    moxidectin 0,4 mg/kg ž. hm. (pozor na minimální věk hříběte!)

    Hříbě se doporučuje poprvé odčervit ve věku dvou měsíců a následně odčervovat co 2 měsíce až do věku 15 měsíců věku.

    Hříbě může trusem vylučovat vajíčka škrkavek už za 10 týdnů po infekci, proto se doporučuje ho poprvé odčervit ve věku dvou měsíců (pozor na to, který přípravek smíte v tomto věku použít!).

    Po použití benzimidazolů či pyrantelu pomoátu se doporučuje další odčervení za 56 dní, což je minimální doba, během níž procestuje vylíhnutá larva tělem a dostane se zpět do střeva, kde dospěje a začne klást vajíčka. Přestože ivermectin působí i proti migrujícím stádiím a koně důkladně „vyčistí" od škrkavek, myslete na to, že odčervené hříbě se může hned zase infikovat pozřením nových vajíček z prostředí. Za 60 dní už může zase vylučovat vajíčka ve svém trusu.

    Ať už tedy odčervujete, čím chcete, počítejte, že hříbě uchráníte před poškozením způsobeným škrkavkami pravidelným odčervováním co dva měsíce, a to do věku přibližně 15 měsíců, kdy si vytvoří vlastní imunitu a škrkavkám už odolá. Výjimkou v tomto schématu je používání pyrantelu tartrátu, který se podává každý den (ale u nás není registrovaný!).

    thehorse logo

    Pozor na odčervování silně infikovaných mladých koní!

    Při odčervování mladých koní myslete na možnost těžké zácpy jako následku nahromadění uhynulých škrkavek. Nejlepší metodou, jak se tomu vyhnout, je mladé koně odčervovat v pravidelných intervalech. Pouze tak nikdy nedojde k nahromadění velkého množství škrkavek v jednom zvířeti.

    Pokud ale musíte odčervit hříbě dosud neodčervované nebo s již zřetelnými příznaky začervení, musíte pracovat „na etapy". Odstraňte nejdříve jen část přítomných škrkavek, aby jich bylo méně a nemohly vytvořit nebezpečnou zácpu, a pak se zbavte zbytku. Pro první odčervení zde velmi dobře poslouží fenbendazol v „dospělácké" dávce, tedy 5 mg/kg; bylo zjištěné, že takto podaný má 50% účinnost proti škrkavkám, tedy zabije jich cca polovinu. Asi za týden po této první léčbě můžete již hříběti podat plnou „hříběcí" dávku fenbendazolu, tedy 10 mg/kg, nebo použít jiný účinný přípravek v doporučené dávce.

    Zajímavé odkazy:

    Anoplocephala perfoliata - skrytý parazit koní (česky)

    Infekce Anoplocephala perfoliata a koliky koní (odborné, angl, PDF ke stažení)

    Obrázky tasemnic, především Anoplocephala perfoliata, na Googlu.

    Obrázky různých tasemnic (angl.)

    Diagnostika a kontrola rezistentních koňských škrkavek (odborný článek, angl)

    Účinnost odčervení na škrkavku koňskou u hříbat va švédských farmách (odborný článek, angl.)

    Strýček Google vám na heslo "parascaris equorum" vyhodí mnoho zajímavých obrázků dospělců, larev i vajíček.

    Podobné články

    Snažíte se dostat léky do svého koně? Odborník na výživu radí, jak na to.

    Fyzicky náročnou kariéru sportovních koní neodmyslitelně provázejí zranění, utrpěná ať už při tréninku, závodu, nebo nešťastnou nehodou na pastvině.…