Jak fungují koňská záda?
Bolesti zad jsou u koní častým zdravotním problémem a není proto od věci si posvítit na to, jak vlastně koňská záda fungují...
Tělo koně se skládá z axiálních segmentů (zde můžeme zařadit hlavu, krk a trup) a ze čtyř končetin, které zajišťují podporu těla a schopnost pohybu. Střed těla tvoří kostra trupu spolu s měkkými tkáněmi, které jsou spojeny s kostrou. Mezi tyto měkké tkáně řadíme vazy v oblasti páteře, svalstvo zad, hrudníku a břicha, a horní svaly hrudní a pánevní končetiny.
Páteř se skládá z obratlů, které jsou mezi sebou navzájem spojeny klouby, v nichž je obecně možný jen omezený pohyb. Výjimku tvoří první dva hrudní obratle, které se podílí na pohybu krku, a lumbosakrální kloub (bedrokřížový kloub, kloubní spojení posledního bederního obratle a křížové kosti), který ovlivňuje pohyb pánevních končetin. Tento větší rozsah pohybu je dán širšími meziobratlovými ploténkami a částečně i orientací kloubních ploch (Townsend a Leach, 1984).
Ve stabilizaci páteře hrají důležitou roli epaxiální svaly (hluboké zádové svaly m. longissimus dorsi, m. iliocostalis, mm. multifidi). Jejich atrofie nebo špatná funkce mohou být důvodem vracejících se problémů s bolestmi zad. Na funkci zad mají ovšem vliv také břišní svaly. Funkci zádových a břišních svalů nejlépe vystihuje teorie luku a tětivy. Ta vysvětluje, že páteř si zachovává lehce zakulacenou pozici (jako luk) díky napětí tětivy, kterou tvoří břišní svaly spolu se svaly bederní páteře (zejména m. psoas minor a m. iliopsoas). Kontrakce těchto svalů zakulacuje hřbet koně a oddaluje od sebe spinální výběžky obratlů. Pokud jsou tyto svaly v nedostatečném napětí, dochází k prohnutí hřbetu koně směrem dolů a přiblížení spinálních výběžků obratlů k sobě. To pak bývá predispozicí k rozvoji kissing spine.
Klouby, ať už ty meziobratlové, nebo jakékoli další v těle koně, jsou primárně stabilizovány svaly a šlachami, které obklopují daný kloub. Aby kloub správně fungoval, je tedy potřeba, aby správně fungovaly i svaly, které se nachází v blízkosti kloubu.
Pro funkčnost svalů je potřeba odpovídající nervové řízení, dostatečná výživa svalu živinami a kyslík. Nervové řízení svalů zajišťují neurony – nervové buňky, které vychází z míchy uložené v páteři. Z páteře vystupují nervy z meziobratlových otvorů a inervují své cílové orgány a svaly. V případě blokády nebo jiné patologie v oblasti meziobratlových kloubů dochází k ovlivnění funkčnosti těchto nervů. Ty pak nedostatečně inervují jednotlivé svaly a může tak docházet k ovlivnění pohyblivosti dalších kloubů, ochabnutí svalů nebo i k narušení funkčnosti vnitřních orgánů.
Druhým směrem pak dochází k nedostatečné zpětné vazbě do míchy a mozku o stavu a fungování jednotlivých orgánů, kloubů, svalů a dalších tkání. Centrální nervový systém tak nedostává adekvátní informace z mechanoreceptorů kloubů (reagují na změny napětí kloubního pouzdra a okolních tkání), svalových vřetének (receptory, které registrují protažení a zkrácení svalu), Golgiho šlachových tělísek (proprioceptory, které brání přetížení svalu a šlachy, aktivují se při kontrakci svalu a registrují jeho napětí) a dalších orgánových receptorů.
Receptory jsou nervová zakončení, která přijímají a posílají informace z vnějšího a vnitřního prostředí organismu. Jde především o proprioceptory (vnímání polohy a pohybu těla) a nociceptory (vnímání bolesti). Pokud jsou tyto receptory aktivovány, posílají nervový signál do centrální nervové soustavy. V mozku je pak tento signál analyzován, interpretován a vytváří se reakce na tento signál. Odpověď je pak jako nervový signál přenesena k cílovému orgánu, kde dochází k vlastní odpovědi na podnět. V případě blokády kloubu nebo některého segmentu páteře nebo v důsledku zranění si můžeme představit, že tyto receptory jsou uspané díky neadekvátní komunikaci s centrálním nervovým systémem. Neplní tedy stoprocentně svou funkci. Pro jejich opětovné nastartování je potřeba je tzv. resetovat – probudit je, aby zase začaly plně komunikovat s mozkem a míchou. Toho lze docílit manuálními technikami, jako je chiropraxe, práce s měkkými tkáněmi (různé druhy masáží) nebo i akupunkturou.
Pokud receptory nefungují správně, má to negativní dopad na fungování celého těla a velmi snadno pak dochází k úrazům. Funkce svalů je totiž závislá na informacích z centrální nervové soustavy. Blokáda v kloubu ovlivňuje přenos informací z a do centrální nervové soustavy a svaly pak nedostávají adekvátní podněty z centra.
Představte si, že jdete ze schodů a stoupnete na poslední schod. Mozek posílá do svalů informaci o tom, že další schod už tam není, a že jdete po rovině. Ale on tam je ještě jeden schod, a vy málem upadnete. Tak takhle nějak to vypadá i s koňským tělem, pokud receptory neposílají do mozku správné informace o tom, co se s tělem v prostoru děje. Kůň pak snadno špatně došlápne, uklouzne, zakopne a zraní se.
Abychom takovým nešťastným úrazům předcházeli, je dobré nechat koně pravidelně kontrolovat chiropraktikem a/nebo fyzioterapeutem.
MVDr. Zuzana Zápalková
Po ukončení studií na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně se vydala cestou fyzioterapie, která ji vedla nejprve na kurz koňských masáží do Velké Británie. Poté absolvovala semináře zaměřené na metodu Equine Touch a Dornovu metodu, až nakonec došla k poznání, že jejím posláním je chiropraxe. Veterinární chiropraxi vystudovala v Anglii u IAVC (International Academy of Veterinary Chiropractic). Mezi její pacienty patří nejen koně, ale i psi a jiná zvířata (například miniprasátka nebo třeba králíčci). Více informací najdete na webových stránkách www.chiropraxezvirat.cz.
Galerie
Mého koně bolí záda: Příčiny bolesti zad, anatomické a biomechanické souvislosti
Bolesti zad jsou častým zdravotním problémem u koní nehledě na jejich výkonnost a specializaci. Koně s bolestmi zad nepodávají optimální výkony nebo…
V našem seriálu o bolavých zádech se dostáváme k poslednímu dílu. Již víme něco o anatomii zad, o příčinách a projevech bolavých zad a také jsme si…