Pokud váš stárnoucí kůň stále ještě plně nevylínal, má po celém těle nebo na jeho částech nadměrně vyvinutou, dlouhou a zvlněnou srst (hirsutismus), je velmi pravděpodobné, že veterinární lékař u něj diagnostikuje jednu z nejčastějších poruch endokrinního systému u koní – dysfunkci hypofýzy pars intermedia neboli Cushingův syndrom (hyperadrenokorticismus).

Cushingův syndrom doprovází – mimo hypertrichózy a/nebo jiné abnormality srsti – i řada dalších charakteristických symptomů – laminitida, ztráta tělesné hmotnosti, svalová atrofie (především zádové a pánevní svaly), abnormální žíznivost (polydipsie), nadměrná produkce moči (polyurie), snížení aktivity až letargie, přičemž prevalence těchto příznaků se zvyšuje s rostoucím věkem koně. Další klinické příznaky mohou zahrnovat „senné břicho“, intoleranci zátěže a abnormální pocení. Postižení koně mohou mít tukové zásoby na hřebeni krku, na kořeni ocasu a nad očima. PPID často doprovází chronické infekce (kožní infekce, zápal plic, infekce dutin), objevují se abscesy v dutině ústní, snížené hojení ran. Koně mají obvykle i vyšší zátěž parazity. Přibližně 30 % koní s PPID také vykazuje známky deregulace inzulínu. 

Odhad prevalence PPID (podíl počtu jedinců trpících danou nemocí k počtu všech jedinců ve sledované populaci) je 21,2 % u koní a poníků ve věku ≥ 15 let. To znamená, že s problémy, které PPID přináší, bojuje téměř každý čtvrtý kůň starší patnácti let. A to je tak vysoké číslo, že si zaslouží naši plnou pozornost.

Dysfunkce pars intermedia hypofýzy (PPID) je způsobena věkem podmíněným degenerativním onemocněním dopaminergních neuronů a všechny výše uvedené klinické příznaky způsobuje zvýšená hladina steroidních hormonů. Diagnostika tohoto onemocnění samozřejmě patří výhradně do rukou lékaře. Na sociálních sítích se objevují příspěvky, v nichž lidé žádají o rady týkající se managementu, výživy a léčby koně s PPID, kterého ale veterinární lékař nikdy neviděl a majitel si Cushingův syndrom diagnostikoval sám. To je samozřejmě naprosto špatně.

Při potvrzení diagnózy je obvykle nasazena medikamentózní terapie. Ta je založena na dlouhodobém podávání agonistů dopaminu a antagonistů serotoninu. Prognóza onemocnění je nepříznivá, nicméně při kvalitní péči a medikamentózní terapii lze koně dlouhodobě udržovat v dobré kondici.

Na co se ale u koní s Cushingovým syndromem někdy zapomíná, je kvalitní ošetřovatelská péče. Ta musí zahrnovat nejen úpravu krmné dávky – zásadní je monitoring výživného stavu, ale i pravidelnou vakcinaci a pravidelnou dehelmintizaci. Nezbytné je také zajištění pravidelné odborné péče o kopyta a kontrola a úprava chrupu v intervalech 6–12 měsíců. Problémem jsou pro většinu majitelů takto postižených koní také potíže s přelínáním na letní srst.

Nadměrný růst chlupů se nám může jevit jako kosmetická malichernost, ne moc závažný problém. Majitelé koní postižených Cushingovým syndromem a jejich veterinární lékaři to ale většinou vidí jinak. Nejde totiž o estetický problém. Hustá, kudrnatá srst může významně přispívat k rozvoji kožních onemocnění, obzvláště pak na jaře a v létě, kdy stoupá teplota a vlhkost vzduchu. Vzhledem k tomu, že koně s PPID jsou imunosuprimovaní – mají potlačenou imunitu – představují pro ně tyto infekce skutečně závažný problém a je obtížné je řešit. Koně s Cushingovým syndromem se proto obvykle na jaře stříhají. To ale problém plně neřeší, protože srst zůstává i po ostříhání abnormálně hustá.

Co s tím?

Určitou nadějí pro koně s Cushingovým syndromem by zřejmě mohla být fotonová terapie modrým světlem. Fotonové světlo už dlouho patří k nejefektivnějším nástrojům v boji proti kožním defektům v dermatologii a víme, že různé vlnové délky světla mají terapeutický přínos pro živé tkáně a organismy na buněčné úrovni. Výzkum, na kterém spolupracoval tým veterinárních lékařů z Irska a USA, naznačil, že terapii modrým světlem je možné u koní použít ke změně přirozené fotoperiody, a tak i inhibici růstu zimní srsti. Jak to? Jde o dva hormony. Prolaktin, který se podílí na procesu růstu srsti, a melatonin – „hormon spánku“, který je produkován především v noci a reguluje chronobiologické rytmy. Melatonin mimo jiné potlačuje prolaktin, a naopak denní světlo potlačuje melatonin. Za použití této logiky se proto tým pokusil prodloužit délku dne koní s PPID s cílem minimalizovat hypertrichózu koní potlačením melatoninu a prolaktinu.

Průběh studie

Osmnáct koní, u kterých byl za pomoci opakovaných endokrinních testů diagnostikován Cushingův syndrom, ve věku 18 až 31 let bylo zařazeno buď do kontrolní skupiny nebo do skupiny, která podstoupila terapii modrým světlem. Konzistentní délka dne – přibližně 14,5 hodin – byla v rámci výzkumu u léčených koní udržována stále stejná, a to v období od 15. července až do konce října, prostřednictvím prodloužení přirozené délky dne za pomocí masek, které vyzařovaly modré světlo s krátkou vlnovou délkou (465 nm) do jednoho oka koní. Kontrolní skupina byla během tohoto období vystavena pouze přirozené fotoperiodě. Všichni koně byli ustájeni ve stejném chovatelském zařízení, měli shodný management a byli umístěni ve venkovním ustájení po celou dobu trvání studie.  V průběhu studie byly sledovány hodnoty ACTH (nadprodukce ACTH stimuluje kůru nadledvin k zvýšené sekreci endogenních kortikosteroidů – zejména kortizolu) a také hmotnost srsti. 

Závěr studie

Během sezónní analýzy (červenec a říjen) nebyly mezi těmito dvěma skupinami koní s PPID pozorovány žádné rozdíly v klidovém ACTH v plazmě. Koně s PPID, kteří podstoupili terapii modrým světlem, ale měli významně nižší hmotnost srsti ve srovnání s kontrolní skupinou koní. Tyto výsledky naznačují, že terapie modrým světlem sice nemění koncentrace ACTH, ale mohla by být potenciálně použita jako další nástroj pro léčbu hypertrichózy u koní s PPID.

• Umělé prodloužení fotoperiody neovlivnilo v této studii hladinu ACTH
• Koně s diagnostikovaným PPID, kteří podstoupili terapii modrým světlem, měli významně méně srsti než koně, kteří byli pod vlivem přirozené fotoperiody
• Terapie modrým světlem snižuje závažnost hypertrichózy u koní s PPID

Použité zdroje:

• Miller, A.B., B.A. Murphy, and A.A. Adams. 2022. Impact of blue light therapy on plasma adrenocorticotropic hormone (ACTH) and hypertrichosis in horses with pituitary pars intermedia dysfunction. Domestic Animal Endocrinology 78:106651.