Abscesy kopyta - příčiny a léčba

11. 4. 2011 Pavel Mádr Autor fotek: Dominika Švehlová
/data/imgs/00090656l.jpg
/data/imgs/00090656l.jpg

Dnešní pojednání o kopytech se bude zabývat dalším zajímavým tématem: kopytními abscesy. Co to vlastně je, proč vznikají a co s nimi dělat? Redakce Equichannelu pro vás shromáždila opět čtyři názory různých "kopytních" odborníků.

Představme si nejdříve názor MVDr. Pavla Mádra, člena Institutu celostní péče o koně, o. p. s. a studenta Strasser Hoofcare Professional, který vlastně toto téma "spustil":

Častým problémem kopyta je kopytní absces. Navzdory vžité představě, že absces je důsledkem infekce, je většina abscesů aseptického původu a jejich příčinou jsou nefyziologické poměry mezi kopytním pouzdrem a kopytní škárou.

Většina majitelů koní se už setkala s abscesem kopyta u svého koně. Definice abscesu, tedy nahromadění hnisu v dutině ve tkáni, se v naprosté většině případů nedá aplikovat na absces kopyta. Kopytní absces je nahromadění hnisu mezi kopytní škárou a rohovinou kopyta. Nejde tedy o nahromadění hnisu uvnitř tkáně ale na povrchu živé tkáně.

Z anatomie kopyta jasně víme, že kopytní škára je extrémně silně prokrvená, protkaná obrovským množstvím vlásečnic přinášejících tomuto "orgánu" velké množství živin a také výjimečnou ochranu imunitního systému. Pohybový systém koně musí být přece velmi dobře chráněn před infekcí, jelikož úniková reakce koně závisí na zdraví kopyt. Příroda vybavila koně schopností reagovat rychle a účinně na možnost zranění kopyta, rozlomení, či průnik cizího tělesa pod rohovinu kopyta. Bohaté prokrvení dopraví okamžitě na místo buňky imunitního systému, které zlikvidují potenciální patogenní mikroorganismy a vyloučí z těla cizí předměty. Mechanismem vzniku abscesu je exsudace tkáňového moku obsahující imunoglobuliny a elementy buněčné imunity, které chrání integritu kopytních struktur.

Příčiny

Navzdory velmi častému výkladu jsou infekční příčiny kopytního abscesu velmi vzácné a jsou téměř vždy spojeny s poraněním kopyta, jako je otevřený průraz rohové stěny nebo chodidla nebo praskliny kopytního pouzdra.

Kopytní absces je v naprosté většině zcela fyziologickou (patofyziologickou) reakcí imunitního systému na cizorodý materiál v kopytní škáře. Tímto cizorodým materiálem bývá nejčastěji vlastní tkáň kopytní škáry, která odumřela a vyvolala reakci imunitního sytému. Pokud je oblast odumřelé škáry velmi malá, dojde k jejímu vstřebání bez tvorby abscesu. U větších oblastí je pak reakce prudší s tvorbou výpotku, který tvoří tkáňový mok s buněčnými elementy. Absces pak vytváří poměrně velký tlak na okolní škáru a dochází k projevům bolestivosti. Absces si po určité době najde cestu ven, mnohdy na zcela jiném místě, než původně vzniknul. Není výjimkou, že absces na chodidlové škáře odchází ven korunkou.

Proč tedy vznikne absces, tedy proč vznikají ložiska odumřelé tkáně kopytní škáry? Hlavním důvodem jsou nefyziologické poměry uvnitř kopytního pouzdra. Kopytní pouzdro přesně kopíruje tvar kopytní kosti a přídavných tkání na palmární straně kopytní kosti. Prostor mezi kopytní kostí a rohovinou vyplňuje kopytní škára. Kopytní kost a kopytní chrupavky jsou dostatečně pevné tkáně, které se určitě krátkodobě nepřizpůsobí změně poměrů v kopytě. Rohovina kopyta, která je produktem kopytní škáry, je rovněž dost tvrdý materiál, který se velmi špatně přizpůsobuje novým poměrům. Navíc má nepříjemnou vlastnost, že se smršťuje, pokud vysychá. Tím třetím je v tomto případě kopytní škára, která je vystavena tlaku z obou stran, vznikne-li situace, kdy tyto dvě tvrdé struktury do sebe nezapadají.

Kdy dochází k této situaci? Je několik možností, kdy dochází k dramatickým změnám kopytního pouzdra. Jsou to například:

  • přerostlé patky
  • podsazené patky
  • přerostlé rozpěrky
  • přerostlá přední stěna prstu
  • akutní a chronické schvácení
  • zúžené kopyto v patkách, v měkkých patkách, v korunce nebo v rozpěrkách
  • podkování

Útisk kopytní škáry vede k její nekróze a následnému vzniku aseptického zánětu, tedy ke vzniku kopytního abscesu.

Naštěstí, opět díky velmi intenzivnímu prokrvení kopytní škáry, se škára velmi rychle regeneruje a na jejím místě se vytváří plně funkční tkáň připravená produkovat rohovinu. Proto velmi často při otevření abscesu uvidíte zárodky nové rohoviny na dně abscesu.

Léčba abscesu

Příroda vybavila koně obdivuhodnou schopností regenerace kopytní škáry a intenzívní ochranou kopyta. Schopnost samoléčby kopytního abscesu je veliká. Nedoporučuje se absces otevírat, měl by uzrát a sám si najít cestu ven z kopyta. Jen tak může dojít k tomu, že se organismus zbaví nežádoucího „materiálu". Podávání jakýchkoliv preparátů potlačujících zánět a tlumících bolest je nežádoucí. To vše za předpokladu, že kůň se bude moci dle libosti pohybovat. Pohyb je velmi důležitý, protože zvyšuje prokrvení a tím se urychluje celý proces hojení. Bylo by velkou chybou znemožnit koni pohyb po celý 24hodinový denní cyklus. Optimální je jeho pohyb v aktivním volném ustájení. Dobré je namáčet kopyto ve slabém roztoku jablečného octa a pochopitelně obnovit či udržovat anatomicky správný, fyziologický tvar kopyta a dopřát mu dostatek vlhkosti (máčení).

Uvolnění abscesu může být indikováno jen v extrémních případech.

Prevence

Z dlouhodobého hlediska je potřeba nalézt příčinu vzniku abscesu a odstranit ji. To zahrnuje především vhodnou úpravu kopyt, udržování fyziologického tvaru kopyta, udržování dobré kvality rohoviny, udržování fyziologického prokrvení kopytní škáry (dostatečným pohybem a udržování funkce kopytního mechanismu) a udržování pružnosti rohoviny namáčením kopyt.

Strasser, H., (2010): Příručka ortopedie kopyt, Materiál pro studenty SHP, 423 stran

Ward, R.: Abscesses, A Misunderstood Phenomena, From The Perspective of a Horseowner, http://www.thehorseshoof.com/abscesses.html

MVDr. Pavel Mádr, člen Institutu celostní péče o koně, o. p. s. a student Strasser Hoofcare Professional. Webové stránky: http://www.icpk.cz/.

Alena Vostatková představí názor certifikovaného praktikanta AANHCP (tzv. přirozený trim Jaime Jacksona):

Standardní definicí abscesu je akumulace hnisu mezi dermální a epidermální strukturou kopyta vytvořená jako odpověď na bolestivé poškození tkáně s nebo bez infekčního průběhu.

Kopytní absces vzniká mnohými způsoby, může vzniknout z otlaku nebo po příjmu toxických látek v dietě (voda, seno...), některých agresivnějších farmaceutik (chemických odčervovadel, antibiotik, vakcinací atd.). Koňské kopyto má pomocný mechanismus, který jednoduše vyřeší vzniklý problém.

Někdy vzniká kopytní absces v případech, že se koni zují podkovy a on začne chodit naboso. Je to jednoduše proto, že podkovou je kopytní pouzdro významně oslabeno. Musíme si uvědomit, že kopytní pouzdro je tvořeno hlavní škárou, která vytváří jednotlivé struktury kopyta. To se děje na základě „přenosu informací" pro tvorbu rohoviny. Pokud je tam podkova, tak není nutné, aby škára tvořila kvalitní silnou rohovinu, takže hlavní škára pak produkuje slabou nekvalitní rohovinu. Je ale nutné také přizpůsobit stravu a prostředí koně. Kopytní pouzdro je tedy po zutí podkov většinou velmi slabé (slabé chodidlo i stěna). Po sundání podkov se v kopytě obnoví cirkulace krve, která byla předtím ze 70 % zamezená, „schovaná" poškozená tkáň se tak odkryje a někteří koně mohou abscedovat.

S abscesy se poslední dobou nejčastěji setkávám po vakcinaci nebo chemickém odčervení.

Jak řešit vzniklý kopytní absces

Absces nedoporučuji otevírat, protože si vždy najde cestu směrem nahoru, kde prochází měkkou tkání - korunkou. Hnis vyteče a bolest okamžitě povolí. Otevírání může způsobit daleko větší problémy, do rány může vniknout horší infekce, otevírání oslabí pouzdro a tak si kůň může našlápnout a způsobit větší problémy.

Chození se určitě doporučuje pro rychlejší a úplné vypuzení hnisu. Pohyb by měl mít kůň určitě nenucený, ale konstantní za potravou a jinými životně důležitými potřebami. Stání je pro koně všeobecně poškozující a můžou nastat další problémy jako kolika a jiné.

Jak předejít vzniku kopytního abscesu

Aby absces nevznikl, je nutné koni přizpůsobit takové podmínky, které nejlépe vyhovují biologii Equus caballus. Relativně přirozená strava a péče hrají velkou roli v celkovém zdravotním stavu koně a jeho kopyt. Chceme, aby byla kopyta silná a mohla tak koně podpořit na kterémkoliv terénu.

Já se snažím, aby koně v mé péči přecházeli na chov "paddock paradise", kde se chceme vyhnout všem těmto problémům a zlepšit celkový zdravotní stav koní. Nejlepší cestou, jak se vyhnout abscesům, je naturalizace prostředí:

  • udržet nohy koně v čistém a suchém prostředí
  • dovolit a motivovat koně k pohybu 24/7
  • umožnit koni život ve stádě
  • zajistit stravu skládající se převážně z kvalitního sena, které nejlépe vyhovuje koňskému zažívání
  • umožnit koni být naboso a zajistit odpovídající přirozený trim provedený certifikovaným odborníkem
  • minimalizovat všechny vnější toxické látky (vakcinace, odčervovadla, antibiotika, chemická hnojiva...).

Alena Vostatková - certifikovaný praktikant AANHCP - odborník na přirozenou kopytní péči - metodu přirozeného trimu a konzultant chovu přirozeným způsobem pomocí systému Paddock Paradise.
Webové stránky: www.kone-naboso.cz.

Petr Soukup, podkovář specializující se na koně bez podkov, má na kopytní abscesy tyto názory:

Kopytní absces může být nehnisavý (aseptický), což je lokální poškození škáry s následným zánětem, kdy poranění zůstává zakryté, bez styku s vnějším prostředím a se vznikem vodnatého exsudátu, „puchýře". Tento absces je vždy neinfekční. Většinou způsobený nadměrným mechanickým tlakem na škáru - je to horší forma otlaku. Tlak může být z vnějšku, při nevhodné úpravě kopyta, nepřímém zakování, špatné podkově, nebo při prudkém došlápnutí měkkého kopyta s velkým obsahem vlhkosti na menší tvrdý předmět. Ale může pocházet i z vnitřní strany při tlaku kosti proti kopytnímu pouzdru, při schvácení kopyta.

Tyto abscesy se projevují kulháním a opatrnou chůzí na tvrdém a členitém terénu, které se při delším pohybu po tvrdém zhoršují. Obdobné projevy ale může mít i celkový zánět škáry způsobený tělními procesy, který je prvním (nejmírnějším) stupněm laminitidy, kdy nedochází k posunu kopytní kosti oproti pouzdru a nedochází k abscesům, pouze občas k proniknutí krevního barviva do rohoviny, které vypadá při úpravách kopyt jako velmi rozsáhlý otlak chodidla.

Existuje také hnisavý (septický) absces, který vznikne jako lokální poškození škáry s následným zánětem a kontaminací poranění patogeny z vnějšího prostředí (infekční), nebo se může vyvinout z většího nehnisavého zánětu, u kterého došlo k místní nekróze škáry (neinfekční). Následkem je vznik hnisavého ložiska. To je tvořeno především odumřelými bílými krvinkami, živými a mrtvými bakteriemi, rozkládající se tkání a dalšími látkami. Infekční hnisavý absces bývá způsoben mechanickým poraněním (přímé zakování, nášlap), které otevře cestu patogenům z prostředí k živé škáře, nebo napadením rohoviny plísněmi a bakteriemi při nemoci bílé čáry a průběžných prasklinách stěny.

Podle postiženého místa může být absces stěnový (také pod rohovinou rozpěrky nebo patky), který postihuje lístkovou škáru, nebo chodidlový , který postihuje papilární škáru chodidla, nebo střelkový, který postihuje papilární škáru střelu. V některých případech se může chodidlový absces rozšířit do oblasti bílé čáry a následně vytvořit i absces stěnový.

Kdy se objevují v kopytech abscesy

Někdy se považuje absces za „čistící" proces kopyta, které má pod rohovinou nahromaděnou odumřelou škáru. Nejedná se o nějaké momentálně poškozené škáry, tam by byla odpověď jednoduše ano. Jde o to, jestli je možné, aby u kopyta s omezeným prokrvením škáry docházelo k jejímu odumírání a jakési akumulaci tkáně pod kopytní stěnou, aniž by zareagoval imunitní systém a došlo potom k jejímu odbourání při obnovení normálního prokrvení kopyta. Podle mě to možné je, ale pouze u infekčního napadení škáry, kdy některé patogeny dokážou účinně blokovat funkce imunitního systému. Mrtvé buňky škáry normálně keratinizují a odcházejí z těla koně právě ve formě rohoviny. Kopytní rohovina není nic jiného než mrtvé buňky a odpadní produkty metabolizmu živých buněk. Špatná funkce škáry se projevuje zhoršením soudržnosti lamelové škáry a rohové stěny, zpomalením produkce a zhoršením kvality rohoviny. Kdyby došlo k neinfekční nekróze nekeratizované tkáně, je velmi pravděpodobné, že by vznikl absces okamžitě.

Abscesy se v kopytech tvoří i v případech, že se koni zují podkovy a on začne chodit naboso. Může to být proto, že podkovář po sundání podkovy upraví kopyto stejně, jako kdyby měl být kůň znova podkovaný. Kůň je nucen chodit po zeslabeném chodidle a dochází k otlakům a abscesům. Při úpravách kopyt bosých koní je třeba, aby bylo chodidlo klenuté a silné - takže ho zbytečně nezeslabovat a místa kontaktu kopyta se zemí by měla být co nejvíce u okraje kopyta a v zadní části rohového střelu.

V horším případě má dlouho podkovaný kůň kopyto poškozené, zeslabené nebo ploché chodidlo, stěnu slabou s prasklinami nebo výrazně prohnutou a nesoudržnou bílou čáru. Když stěna není schopna nést většinu váhy koně a chodidlo je slabé, situace je obdobná jako při špatné úpravě kopyta, ale řešení je nesnadné a dlouhodobé. Je třeba počkat, až koni naroste nová, silnější stěna (rok a déle) a do té doby chodit jen po měkkém terénu a do terénu používat boty pro koně, nebo jinou ochranu kopyt.

Já se u podkovaných koní nejčastěji setkávám se stěnovým abscesem po úderu do kopyta, nebo s abscesy způsobenými špatným podkováním. U bosých koní zase s abscesy chodidlovými po otlačení chodidla nebo stěnovými při zaražení kamínků hluboko do bílé čáry. Překvapivě málo abscesů vznikne po prudkém dopadu kopyta na ostrý kámen. Bosí koně si více vybírají, kam kopyto položí.

Jednoduchá otázka, co s tím, když má váš kůň absces?

Odpověď ale není tak jednoznačná.

Vždy je třeba nejprve pátrat po příčině jeho vzniku a pokusit se ji odstranit. V případě vnějšího poranění ránu vyčistit, případně otevřít, vyndat předměty z rány, zabezpečit, aby se otvor nezacpával a hnis mohl volně odtékat. Je většinou vhodné použít drén a antiseptikum.

V případě, že není nalezen žádný průnik kopytním pouzdrem, je vhodné provést vyšetření kopyta kleštěmi a sledovat reakci koně na tlak v různých místech kopyta, v místech, kde by mohl být nadměrný tlak na škáru, tento tlak omezit. Maximálně první dva dny kopyto chladit, případně podávat protizánětlivé léky.

Když problém přetrvává nebo se zhoršuje a nedaří se nám zánět potlačit a dokážeme přesně lokalizovat, kde je hnisavé ložisko, je vhodné opatrně udělat malý otvor do rohoviny v místě zánětu (nejlépe frézou) až do místa hnisavého ložiska, tak, abychom nepoškodili škáru. V případě úspěšného otevření ložiska je tento postup velmi efektivní. Koni se okamžitě značně uleví od bolesti a vzniklý otvor se snadno zabezpečí drénem, který chovatel pravidelně vyměňuje.

Velmi často ale nejsme schopni problémové místo přesně lokalizovat. Potom nedoporučuji dělat do rohoviny otvory pokusně ani pokračovat ve snaze o potlačení zánětu, ale naopak celý proces urychlit. Použít teplé zapařovací obklady namočené do slabého roztoku octa. Kopyto se změkčí, hnisavé ložisko se rychleji šíří a dříve si najde cestu z kopytního pouzdra ven (většinou korunkou nebo oblastí bílé čáry). Koni se dříve uleví od bolesti. V případě stěnového abscesu, který je lokalizovaný v blízkosti korunky, je možné korunku v postiženém místě mazat ichtyolovou mastí, která urychlí proces, kdy se hnis dostane podle lamel ven korunkou z kopyta.

V případě abscesů, které ještě nejsou otevřené ven, doporučuji, aby kůň chodil tak, jak sám může. V žádném případě ho k pohybu nemá nutit chovatel nebo jiný kůň. Velmi dobrý je pohyb u koní, kteří mají již hnisavé ložisko otevřené. Pohyb pomáhá vytlačovat zbytky hnisu ven a prokrvení kopyta umožní správnou funkci imunitního systému. Uzavření koně do malého prostoru nemá význam v žádné fázi léčby. Pouze zhorší obranyschopnost organizmu a negativně se projeví i na jeho psychice.

Petr Soukup - chovatel, jezdec a podkovář, který se specializuje na koně bez podkov.
Webové stránky: http://www.kopyta.com/.

Čtveřici názorů ukončíme krátkou poznámkou MVDr. Jána Macha:


Příčiny vzniku kopytního abscesu (neboli „hnisu v kopytě") jsou tyto:

  • zevní infekce,
  • vnitřní infekce,
  • sterilní abscesy jako následek velkých otlaků (podlitin),
  • abscedace jako důsledek změny poměrů ve vztahu kopytního pouzdra ke kosti kopytní.
  • Jako jedinečný příklad se můžete podívat na vývoj schváceného kopyta (rotace a uvolňování vmezeřené nekrotické hmoty). Kopyto schváceného koně při opětovném návratu ke zdraví velmi často absceduje. Na stránkách www.machvet.wz.cz vidíte vývoj stavu u koně Mirisk, kterého prof. Ustace (Laminitis klinik UK) zařadil do skupiny č. 3, kde se z jím prezentovaných pacientů vrátil k plnému využití pouze jeden. Dr. Castelijns doporučil koně Mirisk k dalšímu sportovnímu využití.

    Kopytní abscesy vznikají i v případech, že se koni zují podkovy a on začne chodit naboso. Příčinou zde jsou změny poměrů kopytního pouzdra, méně často nášlapy a infekce. Vždy podle toho, co je aktuálnější.

    Dá se také říct, že absces je „čistícím" procesem kopyta, která má pod rohovinou nahromaděnou odumřelou škáru. Určitě však včasnou léčbou dosáhneme lepších výsledků (pro anglicky zdatné je zajímavý článek na stránce www.equipodiatry.com). Čím dříve problém vyřešíte, tím budou následky menší. Zjednodušeně lze říct: co nejdříve ohraničit ložisko a potom uvolnit hnis. Samovolné uvolnění hnisu, zejména korunkou, rovná se pozdnímu řešení. Samozřejmě ošetření abscedujícího kopyta je možné v jakémkoliv stádiu. Dokonce i před provalením korunkou hnis vypouštím přes řeznou ránu, která se zatahuje mnohem rychleji, než v případě přirozeně drénujícího hnisu. Nemluvě o zkrácení doby utrpení zvířete...

    No a co dělat, aby absces nevznikl? Mít zdravá kopyta po všech stránkách!

    MVDr. Ján Mach - veterinární praxe pro koně http://www.machvet.wz.cz/.

    Podobné články

    Snažíte se dostat léky do svého koně? Odborník na výživu radí, jak na to.

    Fyzicky náročnou kariéru sportovních koní neodmyslitelně provázejí zranění, utrpěná ať už při tréninku, závodu, nebo nešťastnou nehodou na pastvině.…