Vosí hnízda - Youtube

Natočíte si trénink nebo soutěžní úlohu a pověsíte hrdě na Youtube, aniž byste si uvědomili, že jste právě píchli přímo do vosího hnízda. Jste si jisti, že tam sedíte na koni korektně? Nekývl si kůň párkrát za kolmici? Nejste na svého koně moc těžká váha? Neotevřel kůň nesvázaný podpínákem sem tam hubu? Nebyla vaše pobídka hrubá, není ten kůň hubenější (tlustý se odpouští, je vidět, že máte dostatek krmení), atd. Může se vám stát, že si těchto chyb někdo všimne - a čím jste výkonnostně výše nebo se snažíte - byť se nevyhnete chybám - dosáhnout s koněm víc, tím je větší pravděpodobnost, že se pod videem nebo fotografií objeví komentáře, které nepotěší. Z některých se můžete poučit a díky za ně, jiné vaše pracně nabývané jezdecké sebevědomí zadupou do země, případně video pověsí jako téma diskuze. Bičování na internetovém pranýři není nic příjemného, což si dnes uvědomují mnozí mezinárodní jezdci a hlavně ti, kteří jezdí koně za hranou LDR (low-deep-round) - rollkur.

Např. drezurní jezdec Patrick Kittel, který si nevšiml, že si kůň skřípl jazyk mezi udidly a zmodral mu, neušel pod videem komentářům typu - dejte mi baseballovou pálku, praštil bych ho řetězem do ksichtu... Tento jezdec si musel nakonec najmout právníky, protože bylo vyhrožováno fyzickým násilím jemu i jeho rodině. S agresivní odezvou na svá videa (opět LDR à la rollkur), se musela vypořádat také Isabell Werth. Zajímavé je, že negativní ohlas mělo u některých návštěvníků i video, kde jezdila na devatenáctiletém Satchmo cviky GP bez sedla a jen na ohlávce.

Velmi těžkou pozici fanoušků Totilase měl - a má - jeho nový jezdec Mathias Rath. Pod videem, které ukazuje část küru Mathiase Ratha s Totilasem v Balve na Mistrovství Německa roku 2011 napsal anonym Lidi!!! Jak já Mathiase Ratha nenávidím, když vidím výraz Totilase. Návštěvní kniha stránky tohoto jezdce je už dlouho zablokována. Po koupi Totilase zde probíhala bouřlivá diskuze o tom, zda je Rath pro něj vhodný jezdec. Pod jiným videem této dvojice je jezdci spíláno do idiotů. Nicméně jezdci pohybující se na mezinárodní scéně v nejvyšších soutěžích si musí být vědomi, že jsou vidět a že jezdecká veřejnost jejich chování vnímá a hodnotí. Když na opracovišti vidíme koně světových jezdců s hlavou na prsou svázané průvlečkami, vidíme špičku ledovce. Extrémní jevy na jedné straně mohou vyvolávat extrémní reakce na druhé straně. Na druhou stranu, těmi nejtvrdšími a nejemocionálnějšími kritiky bývají náctileté dívenky s minimální jezdeckou zkušeností (Nejlepší, co by se ještě Totilasovi mohlo stát, je utéct a zlomit si všechny čtyři nohy. Aspoň by to ukončilo jeho trápení.) http://www.youtube.com/watch?v=KqGHafZ5-Hg

Momentky

Fotografie zachycuje okamžik, nikoliv situaci. Přesto se může stát objekt fotografa terčem posměchu nebo výtek. Trvá delší dobu než v jiných sportech, než jezdec získá dokonale vybalancovaný sed, než se s koněm dostane z bodu výcviku A do bodu L..., proto zvlášť u začínajících jezdců nebo koní je třeba brát chyby v kontextu tohoto procesu. Žádný učený z nebe nespadl, to spíš z koně.

Pomluvy

Pomluvy online jsou nebezpečné, protože zde zůstávají léta. Kolikrát jste si vygůglili co nejvíc informací o nějaké firmě, abyste se ujistili, že se jedná o solidního partnera? Například jestliže sháníte vhodné ustájení, je nejlepší se samozřejmě do této stáje zajet podívat, ale dlouhodobé zkušenosti bývalých nebo stávajících zákazníků si budete chtít ověřit. A osobní spor s jedním majitelem koně může stát majitele stáje pověst i peníze. To se týká i dalších poskytovatelů služeb nebo prodejců zboží. Internet neodpouští, zpětné vazby se občas dostává překotně i nepravdivě. Co s tím? Nebojte se bránit právní cestou, pokud text na internetu vaše práva poškozuje - jsou to tyto případy: „Pomluva, ochrana osobnosti fyzické nebo právnické osoby, utajené informace, nekalosoutěžní jednání, ušlý zisk, nabádání k trestnému činu, neoprávněné nakládání s osobními daty nebo šíření lživých informací, které mohou vyvolat paniku." (Ronald Němec). Velké firmy do profesionálně vedené nápravy své pověsti u zákazníků investují velké částky.

Flame

Plamenné diskuze bývají hojně čtené a v jezdectví jsou témata, kde se dá názorový střet očekávat. Z posledních let jsou to (a nejen na Equichannelu) stále stejná zadání - 24/7, kovat, či nekovat, útulky, přirozená komunikace. Rozbuškou jsou např. jména Václav Vydra, Dr. Hiltrud Strasser, nedávno Zuzana Poláková, dnes už se prakticky nevyskytuje flame war na téma Parelli. A ještě se nám tu poslední dobou objevuje půvabný rozpor ve srovnávání vytrvalosti a klasických disciplín. Obrana serverů proti svatým válkám a kyberšikaně spočívá především v registraci uživatelů a kontrole, stanovení jasných mantinelů etickým kodexem diskuze. Registrovaný uživatel vystupující pod nickem, ale identifikovatelný ve svém medailonku ostatními uživateli, ztrácí „výhodu" anonymního pisatele, který nesvázán normou sociálního chování projevuje více agresivity.

Flamovat, nebo flámovat?

Novinář a spisovatel Karel Hvížďala v jednom z rozhovorů o bulváru řekl, že bulvár slouží jako emoční ventil, jakési „odkanalizování" společnosti. Možná se podobně můžeme dívat i na flame war - jinými slovy, flame war může být způsob odbourávání vlastního napětí a agresivity. V jezdectví někdy však vzniká jen díky ztrátě trpělivosti s těmi, jejichž příspěvky jasně ukazují na nedostatek schopností a sebereflexe, kdy je welfare koně hodně vzdálené skutečnosti.

Pestrý svět diskutujících

Troll

• píše provokativní, hanlivé nebo off-topic příspěvky
• cílem je konflikt, narušení diskuze, přimět uživatele k emotivní reakci

Lovec trollů (trollhunter)

• cílem je zesměšnit trolla
• de facto trolluje jen trolla

Grammar Nazi (tento termín mě děsí, nám by stačil „češtinář" nebo „jazykozpytec")

• přehnaně reaguje na spisovnost příspěvků
• využívá chyb a překlepů k narážkám na intelekt přispěvatelů

Flamer

• hájí se zápalem svůj názor (i v tzv. flame wars - svatých válkách, dlouhodobě)

Lurke alias slídič

• hledá a využívá informace z diskuzí, ale sám nepřispívá

Autorita

• píše k věci, srozumitelně, umí poradit
• je v daném oboru uznávanou kapacitou
• není arogantní, nedává svou převahu najevo
• nemusí mít za každou cenu pravdu

Chytrolín

• všechno zná, všude byl, stovky koní odjezdil :-)
• radí všem a se vším
• svá tvrzení nezapomíná podpořit prezentováním vlastních sportovních úspěchů

Bavič

• jeho příspěvky občas zavání OT, ale pobaví, fórum ho bere

Tleskač

• autoritám nezapomene nadšeně tleskat (a možná text ani nečetl)
• obvykle nemá vlastní názor

Praktik

• veškeré své názory odvozuje z vlastní praxe
• je zkušeným jezdcem, chovatelem
• nové vědecké poznatky z oboru ho nechávají v klidu

Vědec

• jeho příspěvky se hemží odkazy na vědecké studie
• jeho teoretické znalosti dalece převyšují jeho praktické schopnosti

Zvyklosti

• Tykat, nebo vykat? Vykání neznámým lidem je v našich končinách projevem zdvořilosti při osobním kontaktu. Úzus tykání je normální v internetových diskuzích, kdy např. věk uživatele v neosobním kontaktu nehraje takovou roli. V komunitě, kterou spojuje stejný zájem (třeba koně...), je tykání samozřejmostí.
• Velká písmena = křik
• Smajlíci a jiná havěť - tzv. emotikony jsou běžnou výstelkou internetové komunikace a vyjádří náladu velmi stručně a rychle. Nahrazují tak trochu řeč těla. Četla jsem hezký názor jednoho z uživatelů serveru Lupa.cz: "Když napíšu v mailu ironickou poznámku (což rád činím) a nepřidám k ní smajlíka, tak většina lidí už dnes nepochopí, že to nebylo myšleno vážně. Myslím, že dnes už by něco jako fenomén Cimrman nemohlo vzniknout, protože tvrzení, že "Cïmrman opravdu žil" nebylo doprovázeno žádným smajlíkem, což by dnes nešlo." Nepochopení ironie se stává i v diskuzích právě proto, že zde chybí řeč těla a je známo, že při osobním kontaktu získáváme 90 % informací neverbální cestou a jen 10 % prostřednictvím slov. Proto jsou emotikony vhodné, ovšem i tady platí, všeho s mírou.
• OT - off topic - mimo téma. OT označuje příspěvek, který se od tématu odchyluje. Diskuze to poněkud znehodnocuje, např. pokud si chci přečíst v diskuzi něco o rollkuru a diskuze se zvrátí do tématu „jak jsem dělala licenci". Nejlepší jsou příspěvky začínající - Omlouvám se za OT, tak trochu OT, ale... (sama jsem to určitě několikrát provedla). V těchto případech jde o úmyslné OT.

Jak šel čas

Černobílý svět názorů na diskuzích ve světě jezdeckého sportu prošel v posledních letech relativně rychlým vývojem od jediné svaté pravdy (nikdy nekovat, vždycky kovat, jedině venku, jen box atd.) k čím dál vyššímu počtu příspěvků racionálních a realistických. Lidi ani koně a jejich vzájemné interakce, cíle a životní situace nelze narvat do jediné šablony. Jistě na tom mají zásluhu i jedinci, kteří jsou díky svým zkušenostem a vždy kultivovanému projevu uznávaní v diskuzích jako autority. Jména si můžete dosadit sami.

Zdroj:

• Wikipedia.org
• Reiterrevue 4/2013
• Youtube.com