Stroller – pony, kterému narostla křídla

30. 12. 2019 Michaela Burdová Autor fotek: www.showjumpingnostalgia.com

Počet fotografií: 5

Se svými 148 cm nebyl za většinou ohromných překážek skoro vidět – než se vynořil a přeletěl je brilantně, energicky, čistě. Britská jezdkyně Marion Coakes v jeho sedle získala stříbro z olympiády a 61 vítězství v nejtěžších parkurech své doby. Jsme na prahu olympijského roku a jiní koně budou psát další příběhy. Strollerův patří k těm nezapomenutelným.

Nejmenší kůň pod pěti kruhy

Olympijské hry v Mexiku roku 1968 ovládla počtem zlatých medailí naše Věra Čáslavská. Byly to zvláštní časy a demonstrativní odvrácení pohledu Čáslavské od sovětské vlajky při ceremoniálu mělo svou politickou dohru. Zcela jiný příběh se tehdy odehrával na jezdeckém stadionu Campo Marte, kde probíhala olympijská skoková soutěž jednotlivců.

Cesta k medaili vedla přes tři kola. První kolo na velmi obtížném parkuru o 17 překážkách a délce 750 m zvládli bez trestných bodů jen 4 jezdci z 87, protože zbytek pole se nevešel do časového limitu 96 vteřin (poprvé v historii el. časomíra). Ve druhém kole, postaveném na způsob skoku mohutnosti, bylo hlavním sítem dvojbradlí o rozměrech 170/175/220 cm a fotografie Strollera nad tímto skokem patří k nejznámějším. Ve třetím kole dvakrát chyboval a kov nejcennější tak získal William C. Steinkraus z USA na exdostihovém koni Snowbound, který chyboval jen jednou.

Stroller s Marion Coakes v konkurenci 51 jezdců ze 16 zemí svým stříbrným výkonem vzbudili senzaci (na 3. místě na fotografii výš je David Broome). V týmech ovšem Stroller jedinkrát ve své kariéře před překážkou zastavil a při druhém zastavení upadl do překážky a byl vyloučen. Údajně měl rozštíplý zub a zřejmě to ovlivnilo v dané chvíli jeho výkon. Hollywoodský scénář by asi vypadal jinak, týmové selhání však nijak nezastínilo stříbro z jednotlivců.

Koně museli podat nejen heroický výkon na tak obtížném parkuru, ale olympiáda v Mexiku postavila před všechny sportovce včetně koní společnou těžkou překážku ještě předtím, než odstartovali – nadmořskou výšku 2300 m a vzduch obsahující o 30 % méně kyslíku. Vzhledem k tomu, že koně při aklimatizaci vykazují po spontánní aklimatizaci v prvním týdnu zvýšenou únavnost a úbytek sil mezi 10. a 20. dnem, jak ukázaly Panamerické hry v roce 1955, koně přicestovali do Mexika nejpozději 20 dní před zahájením soutěží 18. října. Co se týče samotného parkuru, překážky byly spíše nějak rozeseté po kolbišti a jezdcům a koním leckdy nelogický kurs překonání obřích skoků neusnadňoval.

Překážky druhého kola:

Kolmý skok 1,50 m

Dvojbradlí 1,55 / 1,60 m, šířka 1,90 m

Zeď 1,80 m

Triplebar 1,70 m, šířka 2,20 m

a) zeď 1,60 m b) dvojbradlí 1,60 / 1,65 m, šířka 1,90 m

Oxer 1,75 / 1,75, šířka 2,20 (pozn. dle jiných zdrojů 1,70 / 1,75 m)

Trochu větší pony pro Marion

Bez dobrého jezdce nemůže dobrý kůň prokázat své kvality a využít naplno svůj potenciál, což platí samozřejmě i obráceně. Marion Coakes (později Marion J. Mould) se setkala se Strollerem v době, kdy jí bylo 13 let, jemu 8. Marion už byla zkušená a velmi talentovaná mladá závodnice. Vyrůstala na farmě v rodině, která žila parkurovým skákáním a její dva bratři už patřili do juniorské reprezentace Velké Británie. Marion začala jezdit ve třech letech na oslíkovi a jejím prvním poníkem, se kterým pak vyhrávala všechny juniorské soutěže, byl Music (135 cm). Potřebuje o pěst většího koně, pomyslel si její otec, když ve finále ve Wembley sledoval Marion, jak s Music mizí za velkými překážkami, a čekal, zda se bezpečně objeví na druhé straně. A tak do rodiny přibyl Stroller.

Malý hnědák s hvězdou po plnokrevném otci a matce connemara pony se narodil roku 1950 v Irsku a do Anglie přicestoval ve 4 letech s lotem koní jednoho překupníka. Měl výšku poníka, ale tvar těla velkého koně, původ nijak zvláštní. Nebyl drahý. Koupil ho řezník Ted Cripps pro svou dceru Sally, která si moc přála mít poníka. Sympatický Stroller jí tento sen splnil. Když z něj odrostla, hledal pro něj Cripps vhodného kupce. Byl si vědom, že je tehdy 8letý Stroller výjimečný skokan a že má v rukou klenot. Prodal ho Soakesovi, který měl v parkurovém skákání jisté renomé a zrovna hledal většího ponyho pro Marion. Stroller byl skvělá volba a s Marion brzy tvořili v juniorské kategorii hvězdnou dvojici a těžce porazitelného soupeře.

Všechno krásné však jednou končí. Pro jezdce na pony v 16 letech přichází čas přestoupit na velké koně. Marion však tušila ve Strollerovi mnohem víc a odmítla se ho vzdát a předat ho jinému juniorovi. Postavila si hlavu, otec ustoupil a ukázalo se, že 148 cm kohoutkové výšky je jen číslo. Vyhrávala se svým poníkem, co se dalo, i mezi velkými koňmi. Nebyla překážka, kterou by nezvládli bez ohledu na šířku, výšku, zda to byla voda, zeď nebo mohutný bulfinč.

Malý kůň, kterému narostla křídla

V roce 1964 si troufli na Hickstead Derby. Tento obtížný parkur s mohutnými přírodními překážkami a obávanou kombinací Devil´s Dyke a valem je britskou „sestrou“ německého Hamburského derby založeného roku 1920. Oboje derby se určitě stanou námětem na jiný článek, ale pro představu, parkur Hickstead derby je dlouhý 1195 m, jezdci se musí vejít do časového limitu 180 s a překonat 21 skoků na 16 překážkách. Pro Strollera nebyly překážky nepřekonatelné a s Marion dokončili úspěšně na druhém místě.

O tři roky později se postarali o adrenalinový zážitek, když Stroller po překonání valu klopýtl, ale zvedl se a překonal čistě následující plot o výšce 160 cm. Jako jediní ze 44 dvojic nechybovali a zapsali se tak v roce 1967 na listinu vítězů. Na stupně nejvyšší vystoupila Marion se Strollerem o rok později také na Mistrovství světa žen ve skocích v Hickstead, ten samý rok zvítězili i v Queen Elisabeth Cup (který vyhráli znovu o 6 let později). Pomohli britské reprezentaci k vítězství ve třech pohárech národů, mistrovství světa a President Cup. V roce 1967 v Antverpách v soutěži skoku mohutnosti překonal čistě 203 cm a lehce škrtl o zeď ve výšce 210 cm – cihla šla dolů a tehdy zvítězil Paul Schockemöhle s Athlet, Stroller s Marion byli druzí.

Hamburské derby

Psal se rok 1970 a 25 000 diváků na tribunách kolem kolbiště s napětím sledovalo malého koně, jak překonává jednu překážku Hamburského derby za druhou. Když i poslední skok Stroller přeletěl s jistotou, bouře jásotu a ovací neměla konce. Bylo mu tehdy 20 let. Stal se 50. koněm Hamburského derby založeného roku 1920, který překonal kurs čistě. Co víc mohl tento malý velikán dokázat?

16 let v důchodu

Stroller odešel v 20 letech do zaslouženého důchodu, který celý prožil v jezdeckém centru u rodičů Marion. Závratná kariéra se na něm nijak nepodepsala, protože se dožil úctyhodných 36 let a zemřel na zástavu srdce v den, kdy se na něj přijela Marion podívat. Jak sama řekla: „Určitě na mě počkal, abych se s ním mohla rozloučit.“

Přehled největších úspěchů Strollera s Marion Coakes Mould:

Stříbrná medaile skoky jednotlivců OH Mexiko 1968
1. místo místo Mistrovství světa ve skocích - ženy 1965 (Hickstead)
Vítěz 1967 Hickstead Derby
Vítěz 1970 Hamburské Derby (jediný čistý parkur)
Vítěz Queen Elizabeth II Cup 1965 a 1971
2. místo MS ve skocích, ženy 1970 v Copenhagen
Jediný pony, který soutěžil a vítězil na mezinárodní úrovni v Evropě mezi velkými koňmi
Síň slávy British Horse Society

Rodným krajem connemarských pony je západní část Irska. Museli být schopni rychlého pohybu po kamenitém terénu, odolávat drsným klimatickým podmínkám. Údajně je chovali Keltové, kteří to s koňmi uměli a do Irska se dostali s Vikingy. Legenda praví, že u břehů Irska v 16. století ztroskotala španělská loď a z ní na pevninu uprchli andaluští koně, kteří se podíleli na zušlechtění původních pony. Pravda je, že connemarští pony nejsou typičtí poníci. Connemarský pony je ušlechtilý jezdecký pony, jehož plemenná kniha byla založena v roce 1926 a cílem chovatelů bylo tehdy usměrnit předchozí bezbřehé křížení a zachovat typické vlastnosti tohoto irského plemene. Nese v sobě to nejlepší nejen z tvrdosti a obratnosti původních koní, ale také z plnokrevníka, arabského koně, hackney, španělských a berberských koní. Má dlouhý krk, muskulaturu a horní linii jak dělané pro sportovní jezdectví.

Stroller a ti druzí

Connemarští pony jsou malí velikáni nejen v parkurech a Stroller nebyl jediným „přírodním úkazem“, co dokážou tito malí koně a jejich kříženci. Pokud mají dobrého jezdce, který umí a nezalekne se, narostou jim křídla. Překonají náročný parkur, soutěže všestrannosti, drezuru na úrovni GP a poradí si i s nástrahami a 160kilometrovou tratí v Tevis Cupu. Co na tom, že jsou až o 20 cm nižší než jejich soupeři. Ale o těch zas někdy příště.

Co je na příběhu Strolerra přitažlivé, je zřejmě ten odvěký boj Davida a Goliáše, inspirace, aby se ti malí a menší nevzdávali. Vykročte do nového roku směle. Je jedno, zda je vaší metou jen bezpečná a pohodová vyjížďka, kultivovaný Z parkur nebo tvrdý olympijský kov. Všechno je možné - což dokazují příběhy jako Seabiscuit, 80dolarový šampion Snowman, Jappeloup, Halla - nebo nejmenší olympijský kůň Stroller.

Zdroje: