Příliš štíhlí achaltekinci?
Po kauze Rolinka se na diskuzi Equichannelu objevilo další nařčení z týrání koní. Tentokrát se nejedná o útulek, ale o asi největší stádo achaltekinských koní u nás, patřící panu Michalu Červenému.
Po opravdu nehezkých záběrech a prohlášeních, že „koně jsou vyhublí, jsou celý den venku i v těch největších mrazech, nemají ani přístřešek, voda i jiné krmení než seno chybí", jsem se do Kvašťova vůbec netěšila, zejména ne v tom sněhu a mrazech, které nyní panují. Ale vyrazili jsme.
Pan Červený byl velmi vstřícný, proto jsme se vydali na obhlídku koní dříve, než z nás mráz vyžene odhodlání. Za letošními, přesněji řečeno loňskými hříbaty jsme nemuseli chodit daleko, „bydlí" totiž přímo ve dvoře. Je jich celkem 11, z nich pouze jedna klisnička je mezi dospělými klisnami a dva hřebečci nemocní ve stáji. Nejsem si jista, zda je dvůr úplně ideální místo na odchov hříbat, v každém případě ale hříbatům svědčil víc než pobyt v boxech, v nichž byla umístěna na podzim z důvodu odstavu. Ač jsem se dívala (i dokumentovala) velmi pečlivě, nenašla jsem žádné známky nateklých kloubů, šrámů ani ničeho podobného, žádné z hříbat nekulhalo. Oteklé klouby a kulhání z minulých videí pravděpodobně souvisely s tím, že hříbata byla přechodně zavřená. Nyní se volně pohybovala mezi dvěma balíky sena a kbelíky s obědem. Osobně bych je asi ke kbelíkům uvazovala, hlady ani žízní ale netrpěla. V případě nepříznivého počasí měla k dispozici stodolu. Výživný stav hříbátek jsme shledali vcelku uspokojivý, byť by mohl být lepší, určitě z nich „nelezla" žebra ani páteř. Můj tip, že by mohla být začervená, se posléze ukázal jako správný, o čemž podrobněji napíšu níže.
Přesunuli jsme se pod statek, ke stádu hřebců a chovných klisen. Zde bych měla v první řadě zdůraznit, že v době naší návštěvy na této farmě žádní koně nebyli venku bez vody a přístřešku. Jak stádo klisen, tak stádo hřebců mělo přístup do své části stáje, kde jsou jak boxy, tak široká, bezpečná ulička. Vše si můžete prohlédnout na fotografiích. Kromě vody, která je hříbatům a hřebcům do výběhů trasnportována v barelech, níže na pastvině klisen vyvěrá nezamrzající pramen, k němuž je od nich prošlapaná cestička. Že koně mají neustálý přístup k senu, to nerozporovali dokonce ani autoři prvního videa a my jsme to mohli jen potvrdit. Seno, které jsme měli možnost vidět, bylo kvalitnější, než je k dispozici v mnoha nájemních stájích, bylo bez plísní a neprášilo.
Kondice klisen byla převážně dobrá, přiměřená plemeni a faktu, že se jedná o chovná, jezdecky nevyužívaná zvířata. Těžko tedy očekávat osvalené hřbety a macaté zádě, když achaltekinci (i mezi nimi se však rozlišují různé typy) se obecně vyznačují minimem podkožního tuku a nepříliš výraznou muskulaturou. Pro zajímavost jsem naskenovala i několik fotografií z knihy "Golden collection of akhal-teke horses", abyste měli představu, jak v Rusku vypadají „ideální" zástupci tohoto plemene.
U chovných klisen se dají očekávat i prohnutá, neosvalená záda se znatelnou páteří. Našlo se ale několik zvířat, která podle mého názoru hubená byla a která by si zvýšenou péči zasloužila. Jednalo se hlavně o klisny Didu, Djigitu a slepou Aigiz. Tyto kobylky byly v době naší návštěvy dekované. Posledně jmenovaná byla při našem příjezdu zavřená v boxu na krmení a poté vypuštěna mezi ostatní. Z nedekovaných klisen byla dost hubená ještě Ajša, o níž nám bylo řečeno, že prodělala schvácení kopyt (neověřovala jsem) a s následky se potýká dodnes. Ostatních cca 20 klisen bylo v přijatelném stavu, byť ideál bych si představovala ještě trochu jinak. Vše si můžete ověřit na přiložených fotografiích.
Nemocní a uhynulí koně
Opravdu hrůzostrašně vypadal dvouletý hnědý hřebec a černé hříbě ve stáji. Ti byli skutečně hubení na kost. Mimo těchto dvou byl ve stáji ještě hnědý loňský hřebeček po třetí kůře antibiotik, který se na videu objevil s nudlí u nosu. V poslední době uhynuly také klisny Gel a Bahar. Kontaktovala jsem ošetřujícího veterináře, abych se zeptala na příčiny úmrtí i záhadnou nemoc koní ve stáji. MVDr. Zoul se příliš nepřiklání k možnosti, že by šlo o otravu. Dle jeho názoru se jedná spíše o kombinaci začervení a deficitu selenu, na který je prý místní půda chudá. Své prý udělala i letošní tvrdá zima a špatný stav zubů starších klisen.
Dle MVDr. Zoula je prý poměrně běžné, že klisny, blížící se dvaceti letům se z chovů vyřazují a nahrazují se mladšími. Jednak z důvodu chovného přínosu, ale i pro nákladnější individuální péči, kterou potřebují, aby se udržely v kondici. Chce-li člověk být chovatelem většího stáda a nepřijít přitom o vlastní košili, asi mu nezbývá, než se rozhodnout, zda bude starší klisny odepisovat nebo investovat nemalé prostředky na dožití. V žádném případě by je ale neměl ponechat na pastvině svému osudu spolu s mladšími a silnějšími, na tom jsme se s panem doktorem shodli.
Co se týče úmrtí Gel a Bahar, v době, kdy zemřely, již dostávaly podpůrné látky, přesto dle veterináře došlo k srdečnímu selhání. Bahar, která uhynula 3. 2., byla proto odeslána na pitvu, výsledky zatím nejsou známé.
Na rozbor byly odeslány i vzorky krve některých špatně vypadajících jedinců. Byla prý zjištěna vysoká hladina enzymů, odbourávajících glykogen. Což svědčí pro fakt, že v inkriminované době neměli daní koně dostatek pohotového zdroje energie z krmiva a museli čerpat ze svých zásob energie. Není zatím prokázané, zda koně skutečně trpí nedostatkem selenu. Nic jiného se prý v krvi nenašlo.
Od „šílených" videí k naší návštěvě
Po konzultaci s MVDr. Zoulem a ředitelem Krajské veterinární správy středočeského kraje jsem si začala postupně skládat celou historii. Zdá se, že k nemalému zanedbání péče opravdu došlo. Majitel i ošetřovatelé podcenili přípravu na zimu i známky, svědčící, že jsou koně začervení. Navíc dle vyjádření majitele jedna várka sena, po níž se objevily největší problémy, byla nekvalitní, klackovitá s celkově zvláštní skladbou, proto i podezření na otravu. Krmná dávka tedy nebyla optimální, koně sice měli vždy dostatek sena, ale kvůli začervení a u některých koní pravděpodobně i stavu chrupu to nestačilo k tomu, aby si vytvořili dostatečné tukové zásoby na zimu. Což, jak ví každý, kdo chová koně převážně venku, je klíčové. Když udeřily mrazy, část stáda klisen navíc dle vyjádření KVS neměla přístup do stáje ani přístřešku. V takovém případě je kůň schopen doslova „vyklepat" neuvěřitelné množství energie i zbytky podkožního tuku během několika dnů. Proto je v tomto období nutné koně monitorovat, zejména ty, kteří nejsou v optimálním stavu, a včas je zadekovat a přizpůsobit krmnou dávku. O nutnosti pravidelného odčervení a kontroly zubů u koní starších 15 let se myslím rozepisovat nemusím, i podávání základní „minerálky" alespoň po určitou část roku by mělo být standardem.
Na podzim byli koně odčerveni ivermectinovou pastou. Vzhledem k jejich stavu byl proveden rozbor trusu, který ukázal, že koně začervení jsou. Nyní (cca před dvěma týdny) byli odčerveni znovu, tentokrát Antiverm granulátem, jehož účinnou látkou je mebendazol. „Vzhledem k tomu, co z nich pak vyšlo, si myslíme, že předchozí odčervení nezabralo, možná tam byla rezistence na ivermectin," řekl k tomu majitel. Dle MVDr. Zoula byly intervaly mezi odčervováním v minulosti příliš dlouhé (oproti tomu majitel uvádí odčervení čtyřikrát ročně), navíc prostor nedovoluje po odčervení měnit pastviny tak, jak by pro eliminaci parazitů bylo optimální.
Jak celou situaci vidí majitel stáda, pan Červený? Na začátku listopadu byla propuštěna zaměstnankyně, resp. brigádnice, která měla na starost chod stáje i kompletní dozor nad krmením. „Také se nám nelíbí stav některých koní, ale opravdu se snažíme. Měli jsme zasáhnout dřív. Ale slečna byla absolventkou vysoké školy, dokonce v chovu koní, věřili jsme tedy, že ví, co dělá a co koně potřebují. Navíc krmení ubývalo stejně jako dřív." Brzy po jejím odchodu byla pořízena i inkriminovaná videa. Postupně se změnil dodavatel sena, byl odebrán trus a zaslán na rozbor. Ukázalo se, že koně byli začervení, proto se přistoupilo k novému odčervení. Krmná dávka byla konzultována s ošetřujícím veterinářem, MVDr. Zoulem, na jeho doporučení byl nasazen i minerální doplněk Reformin. Hříbatům, která byla předtím přechodně ustájena v boxech, byl kvůli otékání kloubů zbudován „výběh" na dvoře. Porovnávám-li své poznatky a fotografie s listopadovými videi, mohu konstatovat, že situace se nejenže nezhoršila, ale spíše zlepšila. A zlepšovat výživný stav koní v těchto mrazech není lehké.
Nejhubenější klisny - Dida, Djigita a Aigiz jsou nyní zadekované, na krmení a na noc chodí do boxů. Ostatní klisny dostávají jádro na hromádky vyjma tří nejdominantnějších, které jsou také zavírány. Jádro, to je směs vařeného ječmene a kukuřice s ovsem, minerální směsí a ochucená trochou musli.
A jak to vidí Krajská veterinární správa? Předně musím napsat, že moje aktuální zkušenost s KVS je mnohem pozitivnější než „boje" v případě Rolinky. Dle MVDr. Císaře, ředitele KVS pro Středočeský kraj, byl podnět k prošetření situace podán 4. 2. 2010. Kontrola proběhla hned následující den, ale pro nepřítomnost majitele mohli stav koní zkontrolovat pouze zdálky. Farmu proto znovu navštívili 8. 2. za přítomnosti majitele. A výsledek? „Byly zjištěny nedostatky, koně nevypadají ideálně. Některá zvířata (klisny) neměla přístup do stáje ani do přístřešku. Protože majitel porušil veterinární zákon, proběhne s ním správní řízení a plánují se další kontroly na zjištění, zda byly shledané nedostatky odstraněny." Nicméně i kontrola KVS shledala, že stav koní se zlepšuje a nedostatky se odstraňují. Nebyla v Kvašťově poprvé, protože i MVDr. Zoul mi řekl, že je o stavu koní na farmě informoval.
Přestože stav některých klisen určitě nepovažuji za optimální, po zhlédnutí situace nemám pocit, že by zde momentálně docházelo k týrání koní a už vůbec ne záměrnému. Stejně zjevný je ale i fakt, že k zanedbání péče tu na sklonku podzimu a začátku zimy došlo. Ke stejnému závěru došli i mí dva společníci. Ve stáji je zbudován závěs, v němž byli nemocní koně zavěšeni, i drobnosti jako rozvěšená ptačí krmítka po areálu nebo výborný stav stájových koček nasvědčují, že zde žijí lidé, kteří mají zvířata rádi. Sama láska ale nestačí, nejsou-li dostatečné finance (nedomnívám se, že se jedná o tento případ), odborné znalosti, moře času a reálný odhad vlastních sil a možností. Není lehké vlastnit chovné stádo koní a nechtěla bych chodit v mokasínech pana Červeného.
Na druhou stranu, jsou zde věci, které se domnívám, že by ještě mohly být vykonány. V první řadě drobnost - odstranění potenciálně nebezpečných sítí z balíků sena. Dalším krokem, který ještě nebyl proveden a mohl by napomoci lepšímu stavu zejména starších klisen, je kontrola zubů. Mimoto bych na místě majitele konzultovala krmnou dávku problematických klisen, ale hlavně rostoucích hříbat se specialistou-výživářem. Domnívám se, že po zjištění, na kolik vyjde ošetřování a odstraňování následků podzimního zanedbání (nemluvě o ztrátách), si majitel spočítal, že koně před zimou vykrmit a slabší jedince zadekovat, případně na noc zavírat, je výhodnější i z ekonomického hlediska.
Jak se pan Červený staví k celé kauze? „Je mi to celé nesmírně líto. Své koně miluji, věnuji jim veškerý volný čas a rád se o ně starám. Bohužel i často jezdím po světě. Mrzí mě stav některých koní a snažíme se jej řešit, jak nejlépe umíme. To video bylo točené někdy v polovině listopadu, od té doby se situace změnila k lepšímu. Vím, kdo jej točil a můžu zodpovědně říct, že bylo pořizované se záměrem ublížit. Nejde tu jen o koně, svou roli sehrává i lidská zášť a závist. Rád bych pozval kohokoli, kdo se chce na vlastní oči přesvědčit o chodu našeho statku a stavu koní, ať se přijede podívat, případně pomoci. Ovšem veřejně a s mým vědomím."
Na téma týrání či netýrání koní ve stáji Dalida pana M. Červeného proběhla na Equichannelu rozsáhlá diskuse. Najdete ji na hlavním diskusním fóru pod názvem Podvody a týrání.
Pro srovnání přikládáme odkaz na fotogalerii achaltekinských koní v hřebčíně Shael.
Galerie
Ministerstvo zemědělství zveřejnilo informace o legislativním procesu návrhu vyhlášky, který je do 14. 11. 2024 v meziresortním připomínkovém řízení.
Jan Zamec je stálicí naší drezurní scény a věnuje se nejen drezurnímu sportu, ale i výcviku koní všech věkových i výkonnostních kategorií. Co by…