Před 6 lety jsem odjela z českých luhů a hájů do těch zahraničních, opustila jsem jistotu, bezpečí a zázemí proto, abych se něco naučila, repektive abych se naučila co nejvíce to jde a získala co nejvíce zkušeností a vědomostí. A svého životního rozhodnutí jsem nikdy ani na okamžik nelitovala, i když to nebyla a není vůbec cesta jednoduchá. Ve většině případů jsem pracovala hlavně s mladými koňmi, často s hřebci, drezurními koňmi, ale i skokovými. Měla jsem ale možnost sednout si i na koně vzdělané do stupně GP a sama jsem závodila do stupně ST.

Mnohokrát se mi dostali do rukou koně dosti pokažení a složití, což je asi práce ze všeho nejtěžší (právě proto odsuzuji průvlečné otěže a další udělátka, jelikož jsem měla tu čest jezdit koně enormně pokažené dennodenním ježděním hrubou rukou a svazujícími pomůckami). A druhým, nejtěžším úkolem je podle mě obsedání a ježdění mladých koní. Škoda, že tomu dost často lidé nepříkladají dostatečný význam, jelikož základy, jimž se kůň v prvních dvou letech naučí, jsou ohromně důležité... asi jako stavět pevné základy domu, ve kterém chcete bydlet - tohle taky nesvěříte amatérovi.

Na své cestě za poznáním jsem projela 7 různých zemí, poznala drezurní i skokové legendy, trénovala se světovou špičkou, pracovala pro věhlasné trenéry... abych nakonec zakotvila v Holandsku, v regionu, kde množství koní převažuje počet obyvatel. První rok jsem v Holandsku pracovala pro velkého chovatele především drezurních, ale i skokových koní, kde jsem měla na starosti asi 12 koní (z toho 7 hřebců). Mnoho jsem se tam naučila, měla jsem příležitost s koňmi závodit a poprvé také dostala možnost opracovávat s Imke Bartels nebo Adelinde Cornelissen... Po roce jsem se osamostatnila a začala pracovat sama na sebe, jezdit koně různými lidem a budovat svůj vlastní, maličký areál. Navzdory tomu, nebo možná spíše právě proto, kolik trenérů a učitelů jezdectví jsem na své cestě potkala, kolik knih přečetla, videí zhlédla, jezdců pozorovala... jsem zjistila, jak velmi těžké je najít někoho, od koho se chci učit.

Jednoho dne zjistíte, že všechny možné medaile a poháry ještě neznamenají, že je někdo opravdu následováníhodným jezdcem, a to, že je někdo mistr světa, ještě neznamená, že byste mu svěřili svého koně. Dnes jsem ve stádiu, kdy pro mě všechny medaile světa neznamenají vůbec nic, pokud odsuzuji tréninkové metody a přístup k ježdění daného člověka. Nikdy se nedívám na závodní výsledky a kariéry, ale pozoruji jezdce při každodenní práci s koněm. Dnešní svět moderní drezury je bohužel spíše světem znásilňování koně nežli harmonické spolupráce na základě logické a smysluplné stupnice vzdělávání, ale to by bylo na rozsáhlý, samostatný článek. Jeden takový už jsem pro EQUICHANNEL napsala. Protože mě žalostná situace jezdeckého sportu nenechává chladnou a mám pocit, že je třeba o tom veřejnost informovat. Stejně jako prosazovat svůj názor nehledě na to, že se třeba někomu nelíbí.

Je obrovská škoda, že sportovní drezura dospěla tam, kde je, protože vrcholová drezura opravdu může být harmonickou, klidnou a dokonce zábavnou disciplínou, kdy je spokojen nejen jezdec, ale i kůň! Čím více toho poznáte, tím více zjišťujete, že velmi těžké najít někoho, koho opravdu chcete následovat, protože ten někdo se musí ztotožňovat s vaší vlastní filozofií. Drezura vždy byla určena k tomu, aby zdokonalila tělesnou a mentální stránku koně tak, aby se těšil dlouhému věku v té nejlepší možné kondici, aby každému koni pomohla dosáhnout maxima jeho schopností, aby z každého koně udělala zdravého a mentálně velmi vyrovnaného atleta, drezura tady má být pro koně a ne koně pro drezuru... to je filozofie, s níž se ztotožňuji.

Jenže jak na to? Snažila jsem se od každého, koho jsem potkala, naučit to, co se mi u něj líbilo, tady v Holandsku jsem získala skvělé zkušeností s prací s velmi mladými, nezkušenými koňmi, hřebci, v Německu jsem zase hodně skákala, v Lucembursku jsem se naučila pasážovat a piafovat, v Anglii zase lonžovat na dvou lonžích... Momentálně mám trenérů hned několik a od každého se snažím si vybrat to nejvhodnější. Ono od úplně každého člověka se můžete něco naučit, jen ne vždy vše, co učí, je pro nás to pravé. Snažím se teď tedy skloubit klasický přístup k drezuře s moderním ježděním, horsemanshipem a vlastním, osobitým stylem práce s koněm, a zhodnotit vše, co jsem se postupně naučila.

Zhruba před rokem a půl jsem přišla s nápadem pořádat u nás v Holandsku soustředění pro české, slovenské jezdce, děti i dospělé, drezurní nadšence, ale i militaristy a skokany, všechny, kteří chtějí zlepšit svůj sed, pomůcky a komunikaci - souhru s koněm a zároveň se podívat do země, která skýtá neskutečné jezdecké možnosti a zázemí. Pozice našeho malého, útulného areálu je v samém srdci severního Brabantska - regionu ze všech nejkoňovatějších, v blízkém sousedství mistrů světa ve skákání, v drezuře, slavných chovatelů a slavných koní (Michael Van de Vleuten, Tristan Tucker, Diderik van Silfhout, Imke Bartels, Anky van Grunsven, Jessica Mendoza, Piete Raijmarkers...)

A teď již k tomu, jak soustředění probíhá. V první řadě je to vždy jen pro jednu osobu v daný termín, to znamená, že je naprosto individuální. Ta s námi bydlí v pokoji pro hosty, společně tak trávíme celý den, jíme, jezdíme, organizujeme program. Dopoledne je většinou klidnější, po společné snídani následují teoretické lekce, videoprojekce nebo projekce videí toho, jak by to mělo vypadat. (Jen pro představu, moji oblíbenci, na jejichž videa dokola s obdivem koukám, jsou například Ingrid Klimke, Uta Graf, Isabelle Freese, Carl Hester, nebo velmi zajímavá a skvělá Alizee Froment.) Nebo může být dopoledne více pracovní a společně jedeme do stájí, kde pracuji a přiježďuji koně. Více než dva roky jezdím koně například olympijské jezdkyni a velmi úspěšné britské reprezentance Jessice Mendoze.

Po obědě je čas, kdy společně pracujeme s našimi vlastními koňmi. Program se vždy snažím upravit tak, abychom daný den zvládli co největší pokrok. Někdy na koně sedám první a připravím je, uvolním je, aby měl jezdec koně nachystaného na dané cviky, jindy naopak nechám jezdce, aby si koně co nejlépe uvolnil sám. Často také jezdíme bez sedla nebo na bezudidlovce či jen na ohlávce, což je skvělý způsob, jak zlepšit svůj sed, balanc a pomůcky, nezávisle na ruce – udidle, i zjistit, jak moc se dá bez sedla a udidla na koni zvládnout. Také praktikujeme cvičení „na sucho“ s otěžemi bez koně, kdy se snažíme o zlepšení vedení rukou, koordinace pomůcek otěží, správné rozlišení pomůcek vnitřní a vnější otěže atd. Snažím se většinu lekcí natáčet a každý večer pak probíhá jejich videoprojekce na veliké televizi, kde je všechno krásně vidět. Když na koni sedím já, komunikuju a snažím se vysvětlit, co dělám, jak to dělám a proč to dělám. Celkově je celé soustředění hodně o povídání a sdílení zkušeností.

Momentálně máme doma 7 koní, od mladých (dvouletý hřebec a čtyřletá klisna KWPN) až po koně vzdělané do IM. Ve zbývajícím čase je možné navštívit různé koňské akce, závody, jak skokové, tak drezurní. Navštívit různá jezdecká centra, užít si vyjížďku v krásné přírodě, navštívit Eindhoven nebo jiná města. Soustředění může trvat 2 až 14 dní, termíny jsou po celý rok na základě objednání. Cena je vždy na jeden den 98 euro a zahrnuje ubytování, stravu, jezdecké lekce cca 1,5 hodiny (většinou denně na 3 různých koních), teoretické lekce, program, natáčení videa, profesionální fotodokumentaci, série fotek z tréninku pořízené profesionálním fotografem a kamerou.

Hlavní cíle soustředění: Zlepšení sedu, koordinace pomůcek, zlepšení komunikace s koněm, lehčí vodění rukou, nalezení přirozené vertikální rovnováhy koně a jeho následné sebenesení, odstranění zlozvyků, uvolnění a splynutí s koněm.

Pro koho je soustředění vhodné? Pro všechny od 12 let po neomezeně.

Další tipy: Jistě zlepšíte i své jazykové schopnosti, jelikož se potkáte s mnoha Holanďany (a jinými), se kterými si procvičíte buďto svoji angličtinu, němčinu, nebo holandštinu.

Jak se k nám dostanete: Letecky – spojení Praha - Eindhoven (Transavia), nebo Brno, Katowice – Eindhoven (Wizzair) (letenky od 270 Kč). Student agency autobusy, samostatně autem, spolujízda – autostop.cz, blablacar.com.

Pro shopoholiky je zde možnost návštěvy několika velkých obchodů s jezdeckými potřebami plných novinek, zajímavostí a výprodejů. Pro sportovní nadšence můžeme program obohatit návštěvou fitcentra, sauny, bazénu, bruslením, jízdou na kole, joggingem, procházky se psy. Pro zájemce je zde také možnost absolvovat lekce práce ze země s akreditovaným instruktorem. Také zúčastnit se lekcí s GP trenérem a klasickým drezurním trenérem.

A na závěr shrnutí od tří účastníků soustředění v loňském roce:

• Marcela Capuliaková: „So sústredením u Lucky v Holandsku som bola nadmieru spokojná. Veľmi sa mi páčil jej osobný a priateľský prístup po celý čas sústredenia a taktiež jej partnera Marca. Lucka je super tréner s bohatými skúsenosťami a veľmi pozitívne hodnotím jej štýl trénovania. Na všetky moje otázky mala vždy odpoveď. Za tých pár dní, čo som s Luckou trénovala,m som cítila veľký rozdiel v jazdení medzi prvý a posledným dňom. Kone boli krásne, veľmi ochotné a komunikatívne, no hlavne boli vychované. Pamätám si na prvý kontakt s jedným z jej koní, s Wizardom, keď som prišla k jeho boxu a prvé čo spravil bolo, že sa ku mne načiahol hlavou a papuľkou mi prešiel po líci. Veľmi ma to potešilo, lebo bežne sa mi to u cudzích koní nestáva. Po celý čas sústredenia som sa tam cítila ako „ryba vo vode“ keďže všade navôkol bola krásna príroda a zvieratá a presne toto som hľadala. Toto sústredenia bolo pre mňa veľká skúsenosť a určite sa ho zúčastnim znova. A všetkým, ktorí nad ním uvažujú ho môžem len odporučiť. “
• Kornelia Salyová: "Myslim si, ze týždeň u Lucky mi veľa dal. Spoznala som inú krajinu, iné kone a metódy práce s nimi. Navštívila som rôzne stajne a trénerov. Zlepšila som svoj sed a všeobecne jazdenie ako také. Lucka je veľmi milá a má úžasný domček so stajňou. Som veľmi rada ze som tam bola a určite sa vrátim späť."
• Anna Mária Gabřišková: “Hneď ako som objavila ponuku na jazdecké sústredenie v Holandsku, snažila som sa nájsť čas a priestor kedy by som mohla vycestovať. Bola to moja prvá skúsenosť s takýmto typom jazdeckého sústredenia a tak som veľmi nevedela čo mám čakať. Realita však prekonala moje očakávania a akékoľvek obavy boli neopodstatnené. Veľmi priateľská a rodinná atmosféra ma sprevádzala celý pobyt. Takisto aj vďaka večernému (nie len konskému) programu som mohla zažiť a spoznať časť holandskej kultúry. A čo sa jazdenia týka, mám ešte veľa čo robiť aby aj moje kone reagovali na tak jemné pomôcky ako tie Luckine. Aj teraz doma pri jazdení čerpám naďalej z pocitov ako mi reagovali jej kone na sedové pomôcky, pri zhromažďovaní i prechodoch, rady ktoré mi dala boli univerzálne a tak sa i na svojich konoch snažím menej jazdit rukov a pevnejšie sedieť. Myslím že aj táto super skúsenosť ma jazdecky posunula zase o krôčik ďalej. Vrelo odporúčam!”

Kromě soustředění a tréninku jezdců se také zabýváme výcvikem drezurních koní, a to již od obsedání, připravujeme koně pro budoucí prodej, nebo přímo prodáváme, pokud máte zájem o talentovaného koně z Holandska, stačí nás kontaktovat.

Naše webové stránky: www.equihollandia.com, najdete nás i na Facebooku. Fotogalerie ze soustředění jsou i v podobě videa ZDE.