Poslední divoký kůň (snad) již bez otazníků

Vědecká práce, kterou loni publikovali Timothy T. Taylor a Christina I. Barrón‐Ortiz, má nepříliš poutavý název. Jmenuje se Rethinking the evidence for early horse domestication at Botai. Jenže je velmi zajímavá. Když jsem si ji četl, vzpomněl jsem si na kdysi oblíbený krasohled. Stačilo jím pootočit, aby se barevná sklíčka přeskládala do nového, diametrálně odlišného obrazce. A právě obsah zmíněné práce mohu přirovnat k pootočení krasohledu. Náhle je před námi zcela jiný obraz.
Poměrně dlouho se předpokládalo (i když ne všichni s tím souhlasili), že zhruba pět a půl tisíce let staré kosterní pozůstatky koní, které byly nalezeny na pomezí Kazachstánu a Ruska, by mohly být nejstarším dokladem jejich domestikace. Že to byli lidé tzv. botajské kultury, kteří tyto koně chovali a využívali jako hospodářská a jízdní zvířata, a že z těchto koní snad vzešli i současní koně domácí.
Celý článek přináší ZOO Praha: Poslední divoký kůň (snad) již bez otazníků
Galerie

O přízeň klisen divokých koní v milovické rezervaci poprvé bojují dva hřebci

Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení…

Hana Koubková je tvůrce české značky jezdeckého oblečení Hankie, která se specializuje na jezdecké legíny s gripem. Proč se Hana rozhodla navrhnout a…