Policejní koně města Houston přecházejí naboso (1.)

5. 2. 2014 Greg Sokoloski Autor fotek: archiv autora

Věřili byste, že i policejní koně mohou fungovat naboso, případně si vystačit s botičkami? Policejní strážník Greg vám v následujících dvou článcích popíše, jaká byla cesta k bosým kopytům koní Houstonské jízdní policie a jak se vlastně takový policejní kůň v Houstonu má.

Historie jízdní policie v městě Houston

Pravidelně fungovat začala jízdní policie od roku 1983. Soustředili jsme se hlavně na Central Business District v centru Houston. Jednotka měla na začátku 14 koní a nyní jsme na 36. Hlídáme nejen centrum Houstonu, ale také Memorial a Hermann Parks. Naše jízdní policie je využívána při korigování a hlídání shromáždění lidí, pátrání, přehlídek, ochrana vysoce postavených a při ostatních speciálních akcích, kde je nás třeba.

Koně v naší jednotce

Naše jednotka současně využívá 36 koní. Máme 30 valachů a 6 klisen, ve věku od 3 do 22 let. Plemena našich koní: 15 quarter horse, 8 percheron kříženců, 3 anglický plnokrevník/QH, 2 percheroni, 2 belgičtí kříženci, 1 holandský teplokrevník, 1 hannoverský kůň, 1 hackney, 1 quarter/arab, 1 paint a 1 anglický plnokrevník.

Houstonský policejní sbor

Program naboso

V prosinci roku 2003 nás navštívila úspěšná jezdkyně vytrvalosti - Darolyn Butler-Dial společně s Marthou - odborníkem na bosá kopyta. Na mrtvých kopytech demonstrovala funkci kopytního mechanismu a to, jak bosá kopyta mohou zvýšit produktivitu našich policejních koní.

Greg Sokoloski a ShadowShadow - holandský teplokrevník, který je přiřazen mně, přešel na bosý trim jako první. Toho času mu byly čtyři roky a právě začal svou kariéru jako policejní kůň.

Já jsem strážníkem této jednotky od roku 1983 a do té doby jsem vždy koval své policejní koně podkovami se speciálními ozuby. Demonstrace na mrtvých kopytech byla poučná, byl jsem ohromen a fascinován důležitostí kopytního mechanismu a tím, jak mohou některá zranění a problémy chování souviset s omezenou funkcí podkovaných kopyt. Avšak stále jsem pochyboval o ježdění v centru města bez železných podkov. Darolyn mě přesvědčila svými zkušenostmi z ježdění svých vytrvalostních koní, se kterými jezdí 160km závody v těch nejtěžších terénech. Zaujalo mě také to, o kolik víc byli její koně zdravější. Poté jsem sám vyrazil posoudit schopnost bosého policejního koně pracovat každý den v ulicích Houstonu.

Shadow a já jsme začali svou bosou cestu právě týden před velkou akcí - Super Bowl (finálový zápas, kterým vrcholí play-off severoamerické National Football League v americkém fotbalu). Ten se konal právě v našem městě 1. února 2004. Shadow měl před sebou rovnou dva těžké úkoly; poprvé v životě naboso, a poprvé jako policejní kůň v terénu.

Začali jsme pracovat v úterý, v centru, před konáním Super Bowl, ten den jsme jezdili po všech možných komunikacích města. Jeho trakce byla excelentní, byl si jistý každým svým krokem a nakonec kopyta nebyla ani trochu opotřebená.

Od toho dne jsme pracovali dlouhé směny, pomáhali jsme udržovat pořádek při oslavách tisíců lidí v centru města. Čtvrteční i páteční noc jsme pracovali 14 hodin. Začali jsme monitorovat velké skupiny oslavenců a výtržníků, starali jsme se o plynulou dopravu a prodírali se velkými davy lidí. Také pršelo, takže všechny povrchy ve městě byly hodně kluzké, společně se spoustou odpadků, které pokryly většinu ulic. Pohybovali jsme se všude přes mokré, nepořádkem pokryté ulice bosí a někdy i v běhu. A to byl ten moment, který mě přesvědčil, že naši koně mohou chodit i běhat po ulicích naboso.

V botkáchV sobotu ráno Shadow vykazoval známky menšího nepohodlí. Martha a Darolyn mi obě vysvětlily, že se to může stát a že boty pro koně by to měly pomoci vyřešit. Vzal jsem tedy pár bot Old Mac's G2 a v sobotu i neděli jsme zas pracovali 14 hodin denně. Shadow po celou dobu ve svých nových botách nejevil známky nepohodlí. Znovu jsme pracovali obklopeni tisíci oslavujících lidí po všech možných površích i podmínkách na ulicích. Boty Old Mac´s G2 bezchybně sloužily a to mě znovu přesvědčilo, že naboso je cesta, kterou lze jít, i když bude potřeba občas použít boty pro koně.

Shadow byl po celý týden pozorován a hodnocen nadřízenými jízdní policie. Pracoval každý den po dobu Super Bowl a neměl žádné problémy naboso ani v botách. To nakonec přesvědčilo administraci, že by bylo možné přejít postupně i s ostatními policejními koňmi.

Následně mě město poslalo na dvoutýdenní kurz „péče o kopyta". Školení zaplatili naši dárci, kteří pro nás chtěli vzdělání a chtěli vidět i ostatní policejní koně bosé. Strávil jsem 2 týdny s ostatními studenty strouháním a disekcí mrtvých kopyt. Bylo mi podrobně vysvětleno vše ohledně kopytního mechanismu, jak hodnotit kopyta, rehabilitace kulhání i správná technika při úpravách kopyt.

Po školení jsem pokračoval s Shadow. Dalším policejním koněm, kterého jsem vybral pro přechod naboso, byl Barney. Kulhání u něj bylo již chronické a tvořily se mu abscesy od listopadu 2003. Podkovy jsem mu sundal v únoru 2004. Po sundání jsem našel značně přerostlé rozpěrky, které pokryly celé chodidlo. Upravil jsem rozpěrky a začal jsem jeho kopyta balancovat. Od té chvíle Barney neměl problém a pokračoval naboso.

Koně v akciPo Shadow a Barnym jsem vzal do nového programu dalších 9 koní. Většina koní v programu měla problémy, které se podařilo díky správnému trimu zmírnit. Každý kůň je dokumentován a fotografován, následně je každý týden svým přiřazeným strážníkem kontrolován. Já osobně nyní upravuji kopyta těchto koní a dělám malé úpravy každé 2 týdny. Nyní pracuji na klisně arab/QH, která měla velmi kontrahovaná kopyta. Teď již pracuje bosá v centru a daří se jí dobře.

Město zajistilo školení i pro dalšího strážníka a ten se mnou nyní spolupracuje na přechodu všech koní naboso. V současné době používáme 10 párů bot Old Mac´s G2 dle doporučení kolegů z Tampy, kteří je denně používají a v jejich pracovním nasazení jim obvykle vydrží 9 měsíců. Naše jednotka je bude používat příležitostně, v potřebných situacích.

S výsledky těch koní, kteří přešli naboso, jsme spokojeni a další koně budou přidáni do programu naboso, jakmile to bude možné.

Podobné články

Co má společného kůň Jana Žižky na Vítkově a ten u zámku ve Slatiňanech?

Ještě před několika lety byly v těchto místech nevábné porosty starých, suchých trav. Pastva velkých kopytníků však proměnila stovky hektarů bývalého…